Doreen Virtue: Promluva o nezdravých a nevyvážených vztazích

394
Foto: Pixabay.com

Toto dobře znám z první ruky. Protože jsem psychoterapeutka, často jsem končila v přátelstvích, ve kterých se z přátel vyklubali neplatící klienti. Trávila jsem s nimi hodiny a hodiny na telefonu a poslouchala, jak mluví o svých problémech. Jsem soucitný dávající člověk. Ale když pořád posloucháte někoho, u koho je to neustále jen a jen o něm, a nikdy se nezeptá vás, jak vám je, a nebo změní téma, když jim dáte radu, protože nemají zájem o to na své situaci cokoli měnit, je to známka nevyváženého škodlivého vztahu. Možná se vám to také stalo.22

Děje se to mnoha lidem, kteří si prošli nějakým traumatickým zážitkem. Během těchto traumat v nich totiž zůstávají někde hluboko skryty pocity nízké vlastní hodnoty a také pocit, že jim nepřísluší mít šťastné zdravé vztahy. Možná ani v životě žádné takové vztahy neměli, a tak nevědí, jak by vztahy měly vypadat nebo jak by se v nich měli cítit. Pokud se nám v období traumatických zážitků nedostalo potřebné pomoci, mohli jsme utíkat ke vztahům ve snaze zaplnit tu prázdnotu, která v nás zůstala – a naneštěstí, když o tomto nevíme, ke vztahům nevyváženým a škodlivým.

JEDNOSTRANNÝ VZTAH je dokonalou ukázkou takového nevyváženého škodlivého vztahu, kdy vy jste těmi, kdo vždy dávají, kdo vždy píšou zprávy nebo volají, platí za společné obědy; vy jste ti, kdo vždy poslouchají, zatímco druhý člověk je tím, kdo vykládá. V těchto vztazích není divu, že se cítíte být využíváni, že jste vyčerpaní a že se dané osobě chcete dokonce i vyhýbat.

Dalším škodlivým vztahem je takový, ve kterém opakovaně dochází ke ZRADÁM. Možná se stýkáte s někým, kdo před vámi pomlouvá své přátele, a vy můžete mít dojem, že vám svěřuje důvěrné informace, a mít díky tomu příjemný pocit. Neměli byste však být překvapeni, když zjistíte, že úplně stejně za vašimi zády pomlouvají i vás a vykládají ostatním tajemství, která jste jim svěřili. Tyto vztahy pro nás mohou být velmi zraňující, protože zjišťujeme, že někomu nemůžeme věřit, když nám přitom naše vlastní instinkty říkaly, že jsou důvěryhodní, a cítili jsme se s nimi šťastně, protože jsme konečně měli někoho, komu jsme mohli svěřit to, co je v nás.

Škodlivé jsou pro nás rovněž vztahy postižené ZÁVISLOSTÍ, kdy se druhým člověkem necítíte milovaní, protože jeho city jsou otupeny chemickými látkami. Studie prokazují, že lidé, kteří prošli traumatickými zážitky a se svými pocity se nevyrovnali, často utíkají k drogám a alkoholu, aby tyto pocity otupili. Tito lidé pak neprocházejí “emočními flashbacky”, kdy člověk dané trauma opětovně přítomně citově prožívá, místo aby ho vnímal jen jako něco z minulosti. Lidé, kteří alkoholem nebo jinými drogami své pocity umrtvili, tyto pocity nevnímají, a nemusejí se s nimi potýkat. Zároveň však také ztrácejí schopnost lásky. Jsou často nespolehliví, zapomnětliví, a mohou mít sklony nejen ke slovnímu, ale tragicky i k fyzickému zneužívání. Pokud máte vztah s někým závislým, pravděpodobně se často přistihujete, jak se snažíte tuto osobu učinit šťastnou. Jenže my nikoho jiného učinit šťastným nemůžeme – to je každého svobodná volba. Dostáváme se do spoluzávislých vztahů s alkoholiky a jinými závislými tehdy, když uvěříme, ať už sami od sebe a nebo nám to vnuknou tito lidé, že my za to můžeme, že jsou takoví. Velmi často je to v případech, kdy se daná osoba odmítá podívat sama na sebe a přijmout svou vlastní zodpovědnost za svůj stav a přijmout odbornou pomoc.

Pokud máte vztah, ať už přátelský, milostný, pracovní nebo rodinný, ve kterém se cítíte být využíváni, nebo kde cítíte, že něco není v pořádku a vaše vnitřní varovné signály vás nabádají k opuštění vztahu, je důležité těmto pocitům naslouchat! Pokud jste v minulosti prošli nějakým traumatem, jako třeba zneužíváním, nehodou, zraněním, přírodní katastrofou nebo čímkoli jiným, co otřáslo vaším pocitem bezpečí, pak možná se svými pocity nejste nyní v kontaktu, protože po traumatu se zvyšuje naše soustředění na naše okolí místo našich aktuálních pocitů a toho, co se děje teď. Nevnímáme to, co se právě teď děje, ale máme místo toho již zmíněné “emoční flashbacky” a prožíváme svá traumata i nadále, a navíc se dostáváme do stavu přehnané opatrnosti. Říká se tomu hypervigilance, kdy neustále sledujete své okolí a vyhledáváte v něm možná další ohrožení. Snažíte se zjistit, co dalšího by se mohlo stát, jaké další trauma by vás mohlo potkat, snažíte se odhadnout, jaká další bolestivá situace by mohla nastat… Jsme-li zaseknutí v tomto stavu hyper-ostražitosti, cítíme úzkost. Cítíme se neklidní, nejistí a nervózní a bojíme se. Není to šťastný stav. A především není zdravý, protože ve stavu hyper-ostražitosti jsou do našeho těla vyplavovány stresové hormony, které pak následně mohou vést k oslabení našeho zdraví, k nárůstu váhy a ke vzniku vrásek.

Naše stresové reakce jsou normální odezvou na traumatické zážitky a pomáhají nám se s nimi vyrovnat. Ale pokud jsme ve stresu NEUSTÁLE, ať už kvůli traumatu, se kterým jsme se dosud nevyrovnali, a nebo se navíc ještě nacházíme ve stresujícím vztahu plném dramatu, v němž nemáme pocit rovnosti, v němž se necítíme milovaní, ctění ani respektovaní, pak nám náš život nepřipadá bezpečný! Necítíme se pohodlně ve své kůži, ve svém životě a můžeme začít ničit sami sebe.

Určitě se vám dostává poselství, ať už prostřednictvím karetních výkladů či jiných zdrojů, že je důležité se o sebe starat. Pečovat o sebe je nezbytné – není to sobecké! Je to součást našich životních potřeb! Když se o sebe dobře staráme, znovu se v nás probouzí jiskra, která je v každém z nás. Existuje vaše část, která jasně září a je plná radosti, zdraví a hojnosti, spokojenosti a naplnění. Ale pokud se tak necítíte, je to jako temný mrak, který zastiňuje slunce. Abyste v sobě tuto záři opět probudili, je nutné se o sebe starat. A součástí této péče o sebe je uvědomovat si své vztahy, ve kterých se nacházíte. Škodlivé vztahy potkávají naprostou většinu z nás. ALE: lidé, kteří jsou v pořádku, zdraví a nezranění, nedovolí těmto vztahům pokračovat. Buď s danou osobou na rovinu proberou své skutečné pocity a problém vyřeší, a nebo ze vztahu odejdou. Jestliže v něm setrváváte a doufáte a sníte, že se ten člověk změní, pak budete čekat hodně dlouho. My tu nejsme proto, abychom měnili druhé lidi. To je spoluzávislost (=stav, kdy děláme své štěstí závislé na tom, jestli je šťastný ten druhý, a když není, snažíme se to změnit, protože jsme na tom závislí – pozn.překl.) Čekat, že se druzí lidé změní, protože si to tak přejeme, vede ke zklamání. Pravda je, že měnit můžeme pouze sami sebe. Že mít kontrolu můžeme mít pouze nad tím, co máme v sobě. A to tím, že si toho budeme vědomi.

Každý má problémy. Nikdo není dokonalý. My všichni procházíme postupným pokrokem. Ale zůstávat s někým, kdo má problémy a nebere je na vědomí nebo je neřeší, je v protikladu k péči o sebe. Stojí vás to hodně času s někým takovým být. Ať už jsou to členové vaší rodiny, s nimiž musíte žít, nebo přátelé, spolupracovníci, nadřízení nebo zákazníci, pokud dostanete od svého těla jasné signály, věnujte jim pozornost. Pokud najednou začnete cítit pocity viny nebo že jste využíváni, nebo cítíte, jak vám ubývá energie, popř. začínáte být nahněvaní, je to znamení, že musíte s tímto vztahem něco udělat.

CO s tím udělat?

1. Pohovořte si nejprve upřímně sami se sebou a přiznejte si svou vnitřní pravdu. Jak se v tomto vztahu cítíte? Přiznání si svých pocitů a jejich vynesení na povrch namísto potlačování např. přejídáním – což je způsob, kterým mnozí lidé překonávají stres -, je součást dobré péče o sebe. Přejedení se na chvíli pocity zažene, ale jakmile je jídlo stráveno, pocity jsou zpátky. Mluvit se sebou samými o svých pocitech je dobrý způsob, jak navázat kontakt se svým vnitřním já a vlastní vnitřní pravdou. Zeptejte se sami sebe: “Jak se cítím, když jsem s tímto člověkem?” A pravda vyjde na povrch. Někdy může být těžké si ji přiznat, protože nějaká vaše část se může bát, že bez něj zůstane sama, nebo že ji nikdo jiný nebude chtít, ale to jsou všechno problémy se sebevědomím, na kterých se dá pracovat.

2. Vypište si své pocity. Jakmile jste si připustili své pocity a upřímně si pohovořili sami se sebou, vypište je někam. Tak dáte svým pocitům konkrétní podobu a už si je také nebudete tolik vymlouvat. Pokud jste si prošli v životě nějakým traumatem, můžete mít sklon svou bolest nadlehčovat, říkat, že to zase není tak hrozné a že jste silní a určitě to zvládnete. Pravdou však je, že my všichni máme pocity a že tyto pocity k nám promlouvají. Jsou to naši přátelé, kteří nám říkají pravdu. Když si své pocity vypíšete, snáze si uvědomíte jejich energii a také snáze uvidíte, zda vás nevystrnaďují z cesty vašeho poslání, zda nezatěžují vaše zdraví – ať už fyzické nebo citové, a nebo zda vám nebrání ve štěstí či nějak negativně nepoznamenávají váš vztah s dětmi a nebo jiné důležité vztahy. Trávíte hodiny na telefonu s někým, s kým je to vždy pouze jednostranné, zatímco byste mohli být na hodině jógy, meditovat nebo pracovat na té knížce, kterou chcete napsat? Pokud je váš vztah škodlivý, pak nějakým způsobem vysává váš život. Přiznat si to a uvědomit je prvním krokem k získání síly, kterou potřebujete, abyste s tím mohli něco udělat. Musíme však přitom porozumět příčinám, které leží pod tím vším, protože pokud je nevyřešíme a pouze odejdeme ze vztahu, skončíme v jiném, který bude úplně stejný.

Škodlivé vztahy k nám nepřicházejí samy od sebe jen tak – ve skutečnosti je sami zveme do svého života. A když jednou pochopíme, že jsme to byli my, kdo nevěnoval pozornost našim pocitům, kdo ignoroval vnitřní varování, že daná osoba do našeho života vnese mnoho dramatu, můžeme snadno posoudit, zda jsme to byli či nebyli my, kdo tento vztah do svého života přijal.

Někteří lidé se bojí, že když ve svém životě nebudou mít žádné drama, tak se budou nudit. Přitom nic není dále od pravdy. Ta intenzita dramat, ty dávky adrenalinu, které dostáváte, když vám něco hrozí, nebo když prožíváte drama ve vztazích, a nebo když řešíte, co hrozného se stane příště, jsou návykové a stáváte se na nich závislými. Jsou jako droga. Ale nepřinesou vám nikdy to dlouhotrvající štěstí a mír, které chcete a které si zasloužíte. Navíc vám brání jasně myslet, přičemž právě to potřebujeme, abychom mohli konat své životní poslání. Pokud máte nějaký cíl či záměr, něco, co chcete v životě vykonat, potřebujete mít svobodnou jasnou mysl! Potřebujete jasně přemýšlet a umět se soustředit. A rovněž na to potřebujete mít dostatek času ve svém rozvrhu.

Přála bych si, abyste opravdu udělali tyto kroky, navázali kontakt se svými pocity, byli k sobě upřímní a popravdě si přiznali: “Proč jsem v tomto škodlivém vztahu? Co tím získávám? Neposkytuje mi to výmluvu pro to, abych mohl/a odkládat péči o sebe? Nedodává mi to nezdravý pocit, že jsem potřebný/á? Nedává mi to pocit, že tím nějak ulevuji vlastní vině?” Přiznat si pravdu o tom, proč něco děláme, je prvním krokem k převzetí moci nad svým životem.

Jsem ráda, že jste se ke mně připojili a těším se na vás u další promluvy, která bude o tom, jak se vypořádávat se složitými lidmi a vztahy.

autor: Doreen Virtue
zdroj: http://www.learn.hayhouseu.com/dramadetox-ebook-thankyou-us
překlad: Magda Techetová

Časopis Ve hvězdách & Lidový léčitel si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 350 Kč, půlroční 175 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk