Léto, kdo by jej neměl rád. Slunce a voda, čas strávený venku, v přírodě, na horách a lesích, rozkvetlých loukách. Noci uprostřed zešeřelé zahrady s hvězdným nebem nad hlavou, se kterým inspirace plyne jako řeka. Moudré, naplněné období, kdy všechno zraje, voní, plní se šťávou.
Léto, to však není pouze slunce, se svým cenným vitamínem D, kterého doporučuji posbírat velmi slušnou zásobu, léto, to je i široká záplava chutí a vůní. Máte-li zahradu, pravděpodobně víte, začíná to jahodami, sladkými meruňkami, nutričně bohatými bylinkami, ať už hovoříme o kopru, petrželce, libečku či oreganu. Lípa, černý bez, svízel a třezalka. Rybíz, maliny, borůvky, ostružiny. Mnoho, mnoho barevného, do čehož příroda ukryla svou sílu. Vezměme si jen obyčejný vodní meloun, nikdy si na něm nepochutnáme víc, nežli uprostřed rozpáleného, prosluněného léta. Příjemně ochladí, což v zimě není potřeba. Nač také, v zimě máme zvolnit, obrátit se do sebe, ke svým kořenům, čerpat energii a vnitřní sílu. Ale léto, to je panečku jiná, to jsme každou chvíli na novém místě, objevujeme a záříme, ochutnáváme a plníme se, příjemně, tím nejlepším, co pro nás příroda ve své štědrosti uchystala.
Úspěšná lékařka věnující se onkologické problematice, Johana Budwig, ve všech svých odkazech klade důraz na lněný olej v kombinaci s nízkotučnými mléčnými produkty, ať už tvarohem, jogurtem, sýrem. Dále též vyzdvihuje mocnou sílu antioxidantů, které ukrývají malé drobné plody, ať už jahody, borůvky, maliny, rybíz. To vše se snažme přijímat. Každý den, ve svém čerstvém, přirozeném stavu.
Borůvky
Lze přidávat do ranní snídaňové kaše, ovocných salátů, nejrůznějších koktejlů, ovocných dření. Stejně tak maliny a ostružiny. Mysleme však na to, že nejvíce léčivých látek ukrývají lesní plody. Borůvky, kanadského typu, které pěstujeme na svých zahrádkách, nabídnou výrazně nižší léčivý potenciál. Lesní půda je navíc tak bohatá, jak málokterá zahrádka, neboť její zahradník, hospodaří moudře.
Typicky letní svačinka může vypadat tak, že zkombinujeme borůvky, hrst lesních jahod a ostružin, promísíme s lístky meduňky, máty, troškou tvarohu, posypeme mandlemi a můžeme podávat. V minulosti se z borůvek chystával žahour, sladká cukernatá omáčka, kterou se doprovázela sladká jídla. Ač mám tyto starodávné receptury ráda, borůvky netřeba nikterak vařit, buď je snězte začerstva, případně je zmrazte, cukru je všude zbytečně moc.
Meloun
Úžasný zdroj čisté vláhy. A proto, jste-li někde v cizině, s minimem pitné vody po ruce, zcela jistě se osvěžte blahodárným melounem. Jeho dužnina ukrývá 93 % vody, zinek, selen, železo, vápník, hořčík, jód. Dále zde najdeme červené barvivo, lykopen, které má silně protirakovinné účinky. Na 100 g dužniny připadne 5 mg vitamínu C. Běžná svačinka čítá něco kolem 350 g, takto zkonzumujete téměř ¼ doporučené denní dávky „céčka.“
Pokud jste vlastníky zdravého, vyzrálého melounu, jehož slupka je vysoce representativní, zcela jistě se ji nebojte zužitkovat. Vyhodit ji, byla by věčná škoda. Zelená slupka ukrývá další vydatný zdroj tekutin, ale hlavně zinku. Je mi jasné, že si teď představujete, jak se krmíte zelenou slupkou. To však po vás určitě nechci. Namísto toho slupku omyjte a společně s jablkem či kouskem ananasu odšťavněte v přístroji. Čistá melounová šťáva chutná jako ta z okurky. A stejně jako ta okurková, i šťáva ze zelené melounové dužniny, povzbudí často unavené ledviny. Zinek se pak postará o zdravý vzhled pleti, imunitní systém, u pánů pak o prostatu.
Saláty
Listová zelenina, nikdy vám nedá více, jako právě na jaře, postupujícím létě. Listová zelenina, to je směs dobrého, vlákniny, vitamínu C, léčivého, protizánětlivého chlorofylu. Každý den si dejte, alespoň tři šálky. Zařaďte ji všechnu, pěkně jednu po druhé, neboť každá z nich se svým složením liší.
Polníček, rukola, pekingské zelí, kadeřávek, čekanka, mangold, hlávkový salát, špenát, už názvy znějí rozličně a hravě. Listovou zeleninu v létě kombinuji nejraději s červenými rajčaty, ale také nastrouhanou mrkví, paprikou a bylinkami. Mnohdy ji doplním o trošku ovoce, například čekanka, jahody, dále pak kozí sýr, pomerančová šťáva, med, himalájská sůl. Miluji zálivky, z olivového oleje, pomerančové šťávy, rozmarýnu, medu a soli. Případně z jogurtu, v kombinaci s koprem. Saláty jsou zábava a opět, nikdy vám neprospějí více, nežli na jaře a v průběhu léta. Přes zimu je mnohem lepší namísto salátu servírovat prokvašenou zeleninu, která tolik neochladí, v zimě pomůže podržet imunitní systém.
Rajčata
Sladká, šťavnatá rajčata, která si utrhnete přímo z keříku. Stejně jako meloun, i ony platí za výtečný zdroj lykopenu. Abychom jej však vstřebali co nejvíc, je třeba rajčata podrtit a zahřát. Paradoxně, z kečupu získáme mnohem více lykopenu, nežli z rajčete syrového. To nám však pro změnu poskytne cenné vitamíny, o které bychom, dlouhým varem přišli.
Rajčata zařaďte, začerstva, v salátě, na dobrém kváskovém chlebu, ve studených rajčatových omáčkách. Máte-li jich mnoho, nějaká nasušte, naložte s olejem, prolisovaným česnekem, solí. Takto získáte výborný základ pro mnohý salát.
Ze zbytku rajčat pak uvařte oreganovou směs, popravdě, na kvalitních těstovinách si již nedokážu představit vůbec nic jiného. Jak na ni?
– 3 kila rajčat
– 6 cibulí
– 4 PL kokosového oleje
– 6 stroužků česneku
– hrst oregana
– himalájská sůl
Rajčata spaříme, oloupeme. Na kokosovém oleji zpěníme cibule, přidáme kousky rajčat, oregano, prolisovaný česnek, sůl. Dusíme do změknutí. Následně umixujeme, plníme do vyvařených sklenic a na pár minut zavaříme, případně, otočíme dnem vzhůru. Osobně velmi ráda zavařuji do sklenic Weck, u kterých to však není možné, ty je třeba pečlivě zavařit.
Domácí máslo, jogurt a kefír
Mléko zvířat, která jsou přirozeně pastvená, s dostatečným zeleným výběhem, sluncem a čerstvých vzduchem, obsahuje, oproti konvenčně chovanému zvířectvu, mnohem více vitamínu D či omega 3 a 6 NMK. Máte-li tedy možnost odebírat kvalitní čerstvé mléko, ať už kravské či kozí, tvaroh, jogurt, kefír či sýr, využijte toho. Díky slunci, melounům, drobným lesním plodům, listové zelenině, bylinkám a domácím mléčným výrobkům, můžete posilnit imunitní systém. Což se hodí, až udeří podzimní plískanice a zimní mrazy.
Užívejme, kolik takových lét je nám dáno? 60, 80, 100? Není to mnoho, ať stojí za to…
autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis.
zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/ktere-potraviny-jsou-pro-nas-v-lete-nejvic.htm#ixzz5stq2RWOJ
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.cz
