Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Menší či těžší trauma nebo hodně nepříjemný zážitek zažil v minulosti téměř každý. Problém nastává, pokud díky tomu ve své minulosti „uvízneme“ a prožité okolnosti mají negativní dopad na naši každodenní přítomnost. Dokonce i když se vzpomínkami na minulost nezabýváme, tak nás nevědomě ovlivňují. Jak najít ke své minulosti nový vztah a stát se více svobodným?
Dnešní článek bude specifický v tom, že ne všechny tři body pomohou úplně všem. Každopádně doporučuji minimálně jeden bod si zvolit a praktikovat:
1. Psychoterapie
Vycházím s dobře naladěnou ženou z vlakového nádraží. Je večer, a v přiopilé partičce, několik metrů od nás, najednou jeden muž začíná mlátit jiného. Ženě se během jedné vteřiny mění nálada. Začíná se třást, brečet, je vyděšená. „Táta takhle mlátil mámu,“ vysvětluje mi později náhlou změnu svého chování.
Tady není co řešit. V podobných případech, kdy má trauma nad námi tak velkou moc, je jednoznačnou první volbou psychoterapie. Pokud jste ji už zkusili a daný psycholog vám nepomohl, nedejte se odradit a hledejte přímo specialistu na práci s traumatem. Jak se vyrovnat přímo s následky traumatu, jsem se na Celostní medicíně věnoval v tomto článku: https://www.celostnimedicina.cz/…htm
Už jen mít možnost někomu svou minulost svěřit, může být velmi léčivé. A tím obvykle celý terapeutický proces teprve začíná – pracuje se na znovuvytvoření pocitů bezpečí, důvěry; na zvládání emocí či ukotvení v přítomnosti a v těle.
Kromě psychoterapie popisuji v tomto článku ještě další dva způsoby přijetí vlastní minulosti – minulosti, ve které nebyla vyloženě traumata, ale neúspěchy. Nezvládnuté a neúspěšné vztahy či jakékoliv pracovní a osobní neúspěchy. Když máme pocit, že náš život dosud za mnoho nestál, mohl být lepší nebo si dáváme některé věci za vinu. I tyto postoje nám ubližují. V mém pojetí jde především o tom, si minulost radikálně zamilovat.
2. Přepis minulosti
Vždy tvrdím, že jakákoliv naše minulost a naše vzpomínky – jsou částmi nás. Proč potom nemít sebe rád, nebo se dokonce nenávidět? Ještě jinak: Existuje jediný důvod, proč svou minulost nemilovat? To, jak vnímáme sami sebe a svou minulost, ovlivňuje úplně všechno. Proto se vždy vyplatí uvažovat o své minulosti jako o úspěšné a naplněné.
Co se stalo, se stalo. Moudrý člověk je schopen zřít, že lidé, kteří nám ublížili, byli možná naši největší učitelé. A když ne tehdy, tak teď nás mohou naučit tomu největšímu odpuštění. Očima soucitu je vše, co se stalo, hodné lásky. Možná teď proti tomu někdo v duchu protestuje a říká si, že to je teda pěkná blbost: „Tohoto haj*** mám milovat?“ Ne každému jde odpuštění (a láska) hned. Jsem přesvědčen, že tato schopnost se ale dá natrénovat. Schopnost odpouštět je následkem empatie, porozumění a soucitu.
Na mém semináři Sebevědomí už léta pracujeme právě s vnořením své minulosti do lásky. A pak je tu samotný koncept přepisu minulosti, který používají například také Bashar a Eva Paclíková (o obou byly na Celostní medicíně články). Například jste byli v minulosti odmítnuti druhým pohlavím. Nebo zesměšněni při nějaké prezentaci ve škole. Díky tomu jste možná přijali přesvědčení, že nejste dost dobří. Zde se jako mnohem výhodnější (a logičtější) jeví než si takovou skutečnost zamilovat, tak ji ve vědomí přímo přepsat: Vytvořte si novou identitu vždy úspěšného člověka – člověka, který měl zákonitě i vždy velmi úspěšnou minulost. Přehrajte si v mysli, jak druhý člověk souhlasil se schůzkou s vámi a jak jste se při prezentaci dočkali velkého potlesku. Vytvořením nové vzpomínky tak měníte zároveň svou minulost, přítomnost i budoucnost.
A tím se dostáváme k poslednímu bodu:
3. Mít naplněnou přítomnost
Kdo mě zná, tak ví, že já vůbec nejsem zastáncem terapie, která se přehnaně zabývá minulostí. Skutečnou sílu můžeme čerpat z přítomnosti nebo z těšení se na budoucnost. VEŠKERÉ ŠTĚSTÍ A KOUZLO ŽIVOTA EXISTUJE V PŘÍTOMNÉM OKAMŽIKU.
Pokládejme si otázku: „Na co se mohu těšit zítra? Co pěkného zažiji ještě ve zbytku dnešního dne?“ Nejvíc je v tomto směru láska. Když jsme skutečně hluboce zamilovaní, minulost nad námi ztrácí moc. Nějaký minulý neúspěch se v ten moment jeví naprosto nepodstatný. A prožíváte-li dny, které jsou naplněné štěstím a spoustou úžasných věcí, nemáte vůbec řešit nějakou minulost čas.
Takže závěr: O své minulosti mluvme v dobrém. To neznamená minulá traumata potlačovat – pokud je minulost nad naše síly, svěřme se do rukou psychoterapeuta. Udělejme si alespoň jednou v životě revizi svých vzpomínek. Ponechme si a vytvořme si ty, které podporují identitu člověka, kterým jsme a kterým chceme být. A co nejčastěji pobývejme v přítomnosti a lásce. Milovat druhé, milovat života a milovat sebe je to nejlepší, co pro sebe můžeme (i terapeuticky) udělat.
Umění přijímat, stejně jako navyšování schopnosti cítit lásku a tvořit přítomný okamžik, se věnuji na kurzu „Vnitřní klid v neklidné době – jak se se stát emočně neporazitelným“: www.jirihamersky.cz/…are.
Autor: Mgr. Jiří Hamerský, psycholog a psychoterapeut
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/…htm
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 300 Kč, na 2 roky 600 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk
