Je vědecky dokázáno, že červená řepa má protizánětlivé účinky, snižuje krevní tlak a napomáhá detoxikaci organismu.
Podle výsledků různých studií snižuje riziko výskytu srdečního selhání a mozkové příhody. Díky vysokému obsahu dusičnanů je červená řepa užitečná pro činnost mozku.
Lidské tělo přeměňuje dusičnany na oxid dusnatý, který posiluje okysličování krve a má příznivý vliv na oběhový a imunitní systém lidského organismu.
Oxid dusnatý je rozpustný plyn, který je uvnitř lidských buněk nepřetržitě produkován aminokyselinou L-argininu. Tam podporuje endotelové funkce a chrání mitochondrie.
Oxid dusnatý také slouží jako signální nebo nosná molekula v každé buňce lidského těla. Mnozí výkonnostní sportovci dokonce pijí šťávu z červené řepy, aby podpořili tvorbu oxidu dusnatého ve svém těle.
Na základě výzkumů se dá tvrdit, že červená řepa v syrovém stavu může zvýšit výdrž během cvičení až o 16 %, a to tak, že podporuje zvýšení hladiny oxidu dusnatého v organismu.
Červená řepa může chránit před Alzheimerovou chorobou
Na letošním setkání Americké chemické společnosti v New Orleans byl prezentován výzkum, jehož zjištění naznačují, že červená řepa může být silným hráčem v boji proti Alzheimerově chorobě.
Ta je považována za nejvážnější a smrtelnou formu demence. The Atlanta Journal-Constitution o tom uvádí následující:
„Nejprve zkoumali, co je možnou příčinou onemocnění. I když příčina není známa, lékaři už dříve velmi přesně upozornili na to, že beta-amyloid, což je lepkavý protein, může narušit komunikaci mezi mozkovými buňkami a neurony.
Tento rušivý efekt nastává v případě, kdy beta-amyloid přilne ke kovům, jakými jsou měď nebo železo. V důsledku toho se beta-amyloidní peptidy nesprávně spojují a shlukují, což následně způsobuje záněty a oxidaci.
Vycházeje z uvedeného se vědci zaměřili na zkoumání potravin, o nichž je známo, že zlepšují průtok kyslíku a kognitivní funkce. Mezi tyto potraviny patří i červená řepa.
Červená řepa je purpurově-fialová zelenina obsahující sloučeninu s názvem betanin, která se váže na kovy. Tato její vlastnost by mohla zabránit nesprávnému pospojování peptidů.
V zájmu otestování své hypotézy vědci změřili oxidační hladiny beta-amyloidu ve stádiu, kdy byly smíchány se směsí z betaninu. Výsledkem bylo zjištění, že ve vzorcích obsahujících výtažek červené řepy poklesla oxidace až o 90 %.“
Prevence beta-amyloidní agregace oxidačními triky
Během vytváření beta-amyloidní agregace dochází k vyvolání zánětu mozku a oxidaci neuronů. Vědci jsou toho názoru, že uvedená oxidace způsobuje nenapravitelné poškození mozkových buněk.
Oxidace je zvláště závažná, pokud se beta-amyloid naváže na měď. V tomto pokusu bylo zabráněno oxidaci tím, že do pokusné směsi byl přidán betanin z červené řepy.
Podle Darrella Cole Cerrata, který se zúčastnil pokusu, „nelze konstatovat, že by betanin zcela zastavil nesprávné spojování beta-amyloidu. Dá se však říci, že betanin potlačuje a omezuje oxidaci.
Omezení oxidace by mohlo do určité míry zabránit nesprávnému, chybnému spojování beta-amyloidu, a dokonce zpomalit agregaci beta-amyloidových peptidů…“
Vědci doufají, že jejich zjištění povede k vývoji účinnějších léků proti Alzheimerově chorobě. My však nemáme žádný důvod, abychom na to čekali. Víme totiž, že Alzheimerova choroba je primárně onemocněním, které je způsobeno jednoznačně stravou a životním stylem.
D. C. Cerrato poznamenává, že právě toto je ta důležitá informace, kterou mohou lidé využít pro úpravu a zlepšení svých stravovacích návyků a snížení rizika vzniku Alzheimerovy choroby:
„V době, kdy se lidé snaží více sledovat a zkoumat to, co konzumují a co vlastně jedí… je tato informace dalším důležitým zdrojem údajů, který mohou použít…
Snažíme se vás jen přivést k témuž, k čemu vás chtěla přivést vaše máma, když jste byli dítě: jmenovitě, abyste jedli zeleninu… Myslím, že to bude dobré vykročení směrem k prevenci vzniku Alzheimerovy choroby.“
Červená řepa zlepšuje neuroplasticitu
Jedním z výzkumů se prokázalo, že šťáva ze surové červené řepy přispívá ke zlepšení neuroplasticity, především pomocí zvyšování průtoku krve a okysličování tkáně.
Díky tomu, že molekuly oxidu dusnatého jsou signální, umožňuje mozkovým buňkám, aby mezi sebou lépe komunikovaly. Důležité je to, že červená řepa posiluje okysličování somatomotorické kůry.
To je ta část mozku, která se stává často postiženou jako první, a to hned v počátečních stádiích nástupu demence.
V tomto stadiu se rovněž provedla série pokusů. Šťáva z červené řepy byla aplikována testovaným osobám v kombinaci s tělesným cvičením. Obě zlepšují cirkulaci krve a její okysličování.
Pokusu se zúčastnili lidé ve středním věku, u kterých byl diagnostikován vysoký krevní tlak. Byla jim podávána řepná šťáva nebo placebo a měli ji pít třikrát týdně, vždy hodinu před cvičením a po dobu šesti týdnů.
Fyzickým cvičením byla 50minutová chůze na běžeckém pásu. Podle výsledků se dospělo k závěru, že přidávání řepné šťávy do cvičebního režimu může být jednoduchým, ale účinným způsobem, jak výrazně znásobit přínos fyzického cvičení pro zdraví lidského mozku.
Fermentovaný prášek získaný ze šťávy červené řepy by mohl být dokonce účinnější, protože i po fermentaci obsahuje prospěšné živiny, ale obsah sacharidů (cukrů) se v důsledku fermentace snížil.
Jack Rejeski, profesor pro vědeckou oblast zdraví a fyzického cvičení na Wake Forest University v Severní Karolíně, který byl zároveň spoluautorem studie uvedl, že:
„Oxid dusnatý… vstupuje do těch částí těla, které jsou hypoxické čili ty, které potřebují kyslík; a mozek je těžiskovou zásobárnou kyslíku pro lidské tělo… to, co jsme ukázali touto krátkou tréninkovou studií… je, že kdybychom to porovnali jen se samotným fyzickým cvičením, přidání řepné šťávy jako doplňku stravy k samotnému fyzickému cvičení, vedlo k dosažení míry konektivity mozku, která se velmi blíží ke konektivitě, jaká je evidentní u mladých dospělých lidí.“
Za zmínku stojí dvě varování. Zaprvé, vyhýbejte se používání drsných ústních vod, protože tyto redukují konverzi oxidu dusnatého tím, že zabíjejí potřebné mikroby.
Rovněž se vyhýbejte fluorizované vodě, neboť ta mění oxid dusnatý na škodlivou kyselinu dusičnou. Fluorid má však i jiné účinky, které poškozují mozek. Je dokázáno, že zhoršuje neurologickou funkci. Koneckonců, fluorid je klasifikován jako neurotoxin.
Další potravinou – kořením, která může posílit vaše neurologické zdraví, je kurkuma. Její aktivní složkou je kurkumin. Podávání kurkumy se rovněž prokázalo jako účinné při zlepšování paměti a schopnosti starších lidí se soustředit.
Týká se to seniorů, kteří již trpí mírnou ztrátou paměti. Kurkuma snižuje hladinu usazenin amyloidu a depozitů tau (tau protein je jedním ze dvou proteinů, které tvoří neobvyklé shluky v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou), které se přímo vážou na Alzheimerovu chorobu.
Jednou z těch experimentálních studií, které mají být kvalitní a zaručit co největší věrohodnost zjištění, je studie, která se nazývá dvojitě zaslepená.
V těchto studiích je experiment dvojitě zaslepený: ani vedoucí výzkumu, ani testovaná osoba neví, komu se podává zkoumána látka a komu se podává placebo.
Význam dvojitě zaslepené studie spočívá v tom, že způsob její realizace neovlivňuje psychické, ani fyzické projevy, jak u vědců, tak u účastníků pokusu. Nikdo z nich totiž neví, zda lék/látka, která je podávána, je účinná nebo ne. (vysvětlení redakce)
Výsledky dvojitě zaslepené studie, v níž bylo použito placebo, byly publikovány v Americkém žurnálu geriatrické psychiatrie (the American Journal of Geriatric Psychiatry). Výzkumu se zúčastnilo 40 dospělých osob ve věku 50 až 90 let.
V době jejich zařazení do výzkumu neměl nikdo z nich diagnostikovanou demenci. Účastníkům podle náhodného výběru bylo podáno buď 90 miligramů kurkuminu dvakrát denně po dobu 18 měsíců, nebo placebo.
Na začátku výzkumu byla provedena standardizovaná kognitivní vyšetření. Měření hladiny kurkuminu v krvi se realizovalo na začátku výzkumu, pak pravidelně v šestiměsíčních intervalech a naposledy na konci studie.
Třicet účastníků navíc podstoupilo vyšetření pozitronovou emisní tomografií (PET), aby se posoudily hladiny jejich amyloidu a depozitů tau proteinu před a po léčbě.
U osob, které dostávaly kurkumin, bylo zaznamenáno významné zlepšení paměti a koncentrace, zatímco u kontrolní skupiny nebylo zaznamenáno žádné zlepšení.
Celkově se ve skupině, které byl podáván kurkumin po dobu půl roku, zlepšila paměť o 28 %.
PET vyšetřeními se také potvrdilo, že léčená skupina měla v těch částech mozku, které řídí paměť, významně menší výskyt amyloidu a tau proteinu než kontrolní skupina.
Také se ukázalo, že kurkumin zvyšuje hladinu neurotrofického faktoru odvozeného z mozku (BDNF brain-derived neurotrophic factor), a snížená hladina BDNF je spojuje s Alzheimerovou chorobou.
Kurkumin může být přínosem pro zdraví lidského mozku i jiným způsobem a snížit tak riziko demence. Pozitivně totiž ovlivňuje trasy, které pomáhají zvrátit inzulínovou rezistenci, hyperlipidémii a další příznaky spojené s metabolickým syndromem a obezitou.
Strava s vysokým obsahem cukru výrazně zvyšuje riziko vzniku demence
Snad nejdůležitějším potravinovým faktorem, který ovlivňuje potenciální riziko vzniku Alzheimerovy choroby, je množství čistých uhlovodíků (celkové množství sacharidů mínus vláknina), které člověk pravidelně konzumuje.
Strava s vysokým obsahem cukru spouští inzulínovou rezistenci. V současnosti se předpokládá, že inzulínová rezistence postihuje až 8 z 10 Čechů (Američanů).
Na tomto místě vás upozorňujeme, že mezi inzulínovou rezistencí a Alzheimerovou chorobou je velmi silná provázanost.
Longitudinální studií (druh studií, které sledují změny v průběhu času na stejném vzorku – poznámka redakce) publikovanou v časopise Diabetologie v lednu 2018, ve které bylo zkoumáno téměř 5 190 osob po dobu více než deset let, bylo zjištěno, že čím vyšší je hladina cukru v krvi člověka, tím rychleji klesá míra jeho kognitivní tendence.
Dokonce už i mírné zvýšení hladiny cukru v krvi a mírná inzulínová rezistence způsobují zvýšené riziko demence.
O cukrovce (diabetes) a srdečních chorobách je známo i to, že zvyšují riziko vzniku a rozvoje demence. Kromě toho obě z uvedených onemocnění mají kořeny v inzulínové rezistenci.
Jedna z nejpřekvapivějších studií, která zkoumala vliv uhlovodíků na zdraví mozku, ukázala, že strava s vysokým obsahem uhlovodíků zvyšuje riziko vzniku demence až o 89 %. Naproti tomu strava s vysokým obsahem tuků snižuje toto riziko o 44 %.
Autoři se o těchto výsledcích vyjádřili následovně: „Vzorec stravování, ve kterém je přítomen relativně vysoký kalorický podíl příjmu ze sacharidů a nízký příjem kalorií z tuků a bílkovin, může u starších osob zvýšit riziko vzniku mírného kognitivního poškození nebo demence.“
Cukr atrofuje (snižuje funkčnost) lidského hippocampu a zhoršuje paměť
Výzkum zveřejněný v roce 2013 informoval, že cukr a jiné sacharidy mohou narušit funkci mozku, a to i v případě, kdy člověk není zrovna cukrovkář nebo neprokazuje žádné známky demence.
V rámci uvedeného výzkumu byly vyhodnoceny krátkodobé a dlouhodobé markery glukózy. Účastníci výzkumu byli zdraví senioři, kteří neměli cukrovku, ani žádné známky demence.
Na hodnocení stavu funkcí mozku bylo použito i testování paměti a skenování mozku s důrazem na zjištění aktuální skutkové struktury jejich hippocampu.
Zjištění odhalila, že čím jsou dva ukazatele glukózy v krvi vyšší, než je jejich normální hladina, tím menší je hipokampus a tím více je ohrožena jeho struktura, a tím horší je paměť člověka.
Podle autorů výzkumu mohou strukturální změny samotného hippocampu částečně odpovídat tomu, co ukazují statistiky o propojení mezi hladinou glukózy a pamětí.
Je to proto, že lidský hippokampus je zapojen do tvorby, organizování a uchovávání vzpomínek.
Výsledky naznačují, že glukóza přímo přispívá k atrofii hippocampu. To znamená, že i když nemáte inzulínovou rezistenci nebo cukrovku, přebytečný cukr může negativně ovlivnit vaši paměť.
Podle vyjádření autorů „strategie zaměřené na snížení hladiny glukózy i v normálním rozsahu mohou pozitivně ovlivnit kognitivní funkce starší populace.“
Podle podobné studie, zveřejněné v roce 2014, diabetici typu 2 s přibývajícím věkem ztrácejí více šedé hmoty, než se předpokládalo.
Tato atrofie mozku pomáhá vysvětlit, proč jsou diabetici častěji vystaveni riziku vzniku demence a proč u nich nastupuje demence dříve než u lidí, kteří cukrovkou netrpí.
Podle Dr. S. Gandyho, ředitele Centra pro kognitivní zdraví Nemocnice Mount Sinai v New Yorku, tato zjištění „naznačují, že chronicky vysoké hladiny inzulínu a cukru mohou přímo poškozovat mozkové buňky“.
Dodává, že toto „by mohlo být potenciální příčinou vzniku demence“.
Včasná diagnostika by mohla ušetřit miliardy korun
Alzheimerova choroba odolává jakékoliv konvenční léčbě. Nezabírají žádné běžné léky.
Podle televizní společnosti Bloomberg více než 190 pokusů o léčbu lidí s Alzheimerovou chorobou pomocí léků skončilo fiaskem. Přesto, že se o ní mluví jako o rozšiřující se epidemii, i nejlepší léky pouze částečně zmírňují její projevy.
Paralelně však kontraindikují další rizika čili pacientovi způsobí další nemoci.
Přesně toto je důvod k tomu, aby lidé přistoupili k prevenci prostřednictvím správného stravování. Řekněme to jednoduše: Nemůžeme si už dovolit ignorovat význam pravé stravy.
Jediné, na co se současná medicína může spoléhat, je naděje. Naděje, že lékaři budou umět lépe diagnostikovat.
Alzheimerova asociace vydala nedávno zprávu, podle níž Spojené státy v současnosti potřebují 47 miliard dolarů na to, aby se pokryly celoživotní výdaje na zdravotní péči těch, u kterých už nemoc propukla.
Podle předpokladů jen na tento rok bude potřebných 277 miliard dolarů na péči o lidi postižené demencí.
V tom ani není zahrnuta péče poskytovaná pečovateli. A ta je nezbytná po celý den. Přibližně 70 % těchto nákladů musí hradit rodiny, pro které to představuje mimořádné výdaje.
V průměru představují tyto mimořádné, vyvolané náklady na straně toho, kdo má v domácnosti osobu postiženou demencí, částku 10 697 amerických dolarů a 40 % těchto domácností nedosahuje ročního příjmu 50 000 dolarů.
Do roku 2050 můžeme očekávat, že částka na zdravotní péči o naše seniory postižené demencí dosáhne částky 1,1 bilionu (1100 miliard) dolarů ročně. Společnost Bloomberg uvádí:
„…Významných úspor nákladů je podle nové zprávy možné dosáhnout jednoduchým úkonem včasné diagnostiky.
V současnosti to funguje tak, že lidem je diagnostikována demence až v případě, kdy se u nich již rozvinula, namísto toho, aby se lidé obrátili na lékaře v době, kdy se u nich rozvíjejí mírně kognitivní pochybení.
Když se nemoc identifikuje včas, umožní to její lepší zvládaní – částečně za pomoci léků na zmírnění jejích projevů.
Studie předpokládá, že Spojené státy by mohly ušetřit 7,9 bilionu dolarů ještě během trvání života všech těch, kteří žijí právě teď… Zvládání demence je méně nákladné na léčbu, protože omezuje eventualitu toho, že jednou nebude dostatek léků, nebo toho, že nebude možné vyhnout se souvisejícím nákladům…
Je dražší diagnostikovat demenci v pozdějších stádiích, neboť k tomu dojde pravděpodobně až po pořádně drahém výletu do nemocnice.“
Prevence je však mnohem lepší než časná detekce
V současnosti má 5,7 milionů Američanů Alzheimerovou chorobu čili zhruba každý 50. obyvatel. U nás to bude podobné. Prudký rozmach tohoto onemocnění až o 29 % se předpokládá v následujících sedmi letech.
Proto by se opravdu patřilo, aby lidé začali brát prevenci vážně a začali podnikat proaktivní kroky raději hned než poté, co bude pozdě.
Jelikož přímé finanční náklady mohou být vysoké, už vůbec nelze vyčíslit emocionální, ani psychologické náklady, ani ztráty, které tato tragická choroba způsobí těm, v jejichž rodině se vyskytne.
Včasná detekce by určitě znamenala pomoc. V tomto směru byl zaznamenán pokrok, zvláště co se týče zdokonalování krevních testů na zjištění Alzheimerovy choroby. (V posledních pokusných testech na skupině 370 účastníků byla zaznamenána 90% přesnost).
Jednou z nejkomplexnějších metod určení rizika vzniku Alzheimerovy choroby je ReCODE protokol, jehož autorem je Dr. Dale Bredesen.
V rámci něj se hodnotí 150 faktorů, o nichž je známo, že přispívají ke vzniku této choroby. Identifikuje se jím i podtyp nemoci nebo kombinace podtypů, což umožňuje navrhnout účinný léčebný postup.
Více informací je k dispozici v materiálu „ReCODE: Zvrácení kognitivního úpadku“. Kompletní protokol je popsán v knize Bredesena „Konec Alzheimera: První program na prevenci a zvrácení kognitivního úpadku“.
V případě, když se včas zachytí varovné příznaky, například když začínáte zapomínat, prvoplánově to nemusí znamenat, že se u vás rozvíjí Alzheimerova choroba.
Podobně jako v případě rakoviny i v případě Alzheimerovy choroby není správné mýlit si včasnou detekci s prevencí, protože diagnostika nezabrání postupujícímu zdravotnímu poškození.
Klíčovým faktorem je strava
Když zohledníme, co všechno už v současnosti víme o stravovacích faktorech, bylo by minimálně hloupostí, kdybychom je ignorovali.
Už jsme zmínili, že klíčovým aspektem je snížení spotřeby čistých uhlovodíků/sacharidů a zvýšení konzumace zdravých tuků.
Jsme přesvědčeni, že cyklická ketogenní dieta, která je popsána v knize „Tuk jako palivo“, může být pomůckou, jak se vyhnout neurologické degeneraci pomocí optimalizace mitochondriální funkce a biologické regenerace.
Kromě toho, že budeme jíst skutečné, přirozené potraviny, velkou pozornost musíme věnovat tomu, abychom v stravě minimalizovali čisté sacharidy.
K tomuto základu je třeba přidávat určité potraviny a doplňky stravy, které zvyšují mozkovou aktivitu. Konkrétně se jedná o červenou řepu a kurkumu.
Jen si prosím uvědomte, že nemá smysl nadále jíst nezdravá jídla a myslet si, že když k tomu přidáte šťávu z červené řepy a kurkumu, udělali jste zadost svému svědomí a zdraví.
Pokud jde o červenou řepu, doporučujeme koupit si organickou řepu, nebo si ji vypěstovat ze semen. Stolové červené řepy nejsou geneticky upravené (GM).
Často se však stává, že se pěstují v těsné blízkosti cukrové řepy, z nichž většina je GM, a tak existuje možnost kontaminace řepy křížovým opylením.
Ačkoli červená řepa obsahuje nejvyšší množství cukru ze všech zelenin, většina lidí ji může, bezpečně a bez obav, konzumovat několikrát do týdne. Avšak šťávu z červené řepy byste měli konzumovat jen s mírou.
Fermentace červené řepy je jedním ze způsobů, jak tento problém s cukrem obejít. Proces fermentace eliminuje většinu cukrů a zároveň zprůchodňuje přirozené vstřebávání živin do organismu.
Kromě zavařování červené řepy, existují ještě další produkty z červené řepy, které jsou připravovány do nálevů z červené řepy, dokonce mnozí lidé připravují i řepný kvas.
Vyrábějí se i příjemné fermentované řepné prášky, které si někteří lidé téměř každý den přidávají do snídaňových koktejlů.
I řepný kvas díky svému obsahu zdraví prospěšných bakterií může mít velmi příznivý vliv na léčbu cukrovky a mnoha dalších zdravotních problémů, hlavně však nefunkčnosti střev.
Když ho budete poprvé pít, dbejte na to, aby dávka nebyla příliš velká. Má totiž silné detoxikační účinky.
Obecně se doporučuje začít s 1 dcl na den. Postupně zvyšte denní dávku na 8 dcl. Pokud se ve vašem těle nachází velké množství toxinů, měli byste začít s jednou polévkovou lžící denně.
Pokyny k užívání a jednoduchý recept na přípravu řepného kvasu můžete najít na internetu.
Strategie pro předcházení Alzheimerovy choroby, které se vám sejdou
Podle Dr. Davida Perlmuttera, neurologa a autora knihy „Šedý mozek“ a „Tvorba mozku“, vše, co podporuje inzulínovou rezistenci, v podstatě zvyšuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby.
K tomu je třeba dodat, že jakákoli strategie, která zvyšuje funkci mitochondrií, snižuje riziko vzniku onemocnění.
V roce 2014 společnost Bredesen zveřejnila dokument, ve kterém se demonstruje moc správné volby životního stylu ve vztahu k prevenci proti vzniku Alzheimerovy choroby.
Aplikováním 36 zásad zdravého životního stylu Dr. D. Perlmutter dokázal zvrátit Alzheimerovu chorobu u 9 z 10 pacientů.
Jím vytvořený režim zahrnoval tělesná cvičení, ketogenní dietu, optimalizaci hladin vitamínu D a hormonů v krvi, prodlužování spánku, meditaci, detoxikaci, jakož i odstranění lepku ze stravy a úplné vyloučení zpracovaných potravin z konzumované stravy.
Plná verze Bredesenova programu je volně přístupná. Pro ilustraci uvádíme 16 z jeho strategií životního stylu, které považujeme za nejužitečnější a nejdůležitější:
1. Jezte skutečné jídlo, ideálně organické potraviny
Vyhýbejte se zpracovaným a upraveným potravinám veškerého druhu, protože obsahují množství přísad škodlivých pro lidský mozek, včetně rafinovaného cukru, zpracované fruktózy, obilovin (zvlášť lepku), rostlinných olejů, geneticky upravených přísad a pesticidů.
Ideální bude, když si udržíte svůj cukr, který máte navíc, na minimu a celkový příjem fruktózy na úrovni méně než 25 g / den.
V případě, kdy už máte inzulínovou/leptinovou rezistenci nebo související poruchy, svůj příjem fruktózy udržujte na úrovni max. 15 g / den.
Volba potravin z původní organické produkce vám pomůže vyhnout se syntetickým pesticidům a herbicidům. Pro většinu lidí bude prospěšná bezlepková strava, protože lepek způsobuje, že střeva se stávají propustnějšími.
To umožňuje, aby se proteiny dostaly do krevního oběhu, kde způsobují přecitlivělost imunitního systému, a tím podporují vznik zánětů, poškození autoimunity. Dvě posledně uvedené faktory přispívají k rozvoji Alzheimerovy choroby.
2. Nahraďte rafinované sacharidy zdravými tuky
Strava je prvořadá. Krása následování tohoto optimalizovaného výživového plánu spočívá v tom, že pomáhá předcházet a léčit prakticky všechna chronická degenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby.
Je třeba si uvědomit jednu zásadní věc: lidský mozek ve skutečnosti vůbec nepotřebuje sacharidy a cukry.
Mozek potřebuje zdravé tuky, jakými jsou nasycené živočišné tuky a omega 3 nenasycené mastné kyseliny živočišného původu. Toto je pro optimální funkci a zdraví mozku kritické a klíčové.
Cyklická ketogenní dieta má dvě výhody: zlepšuje citlivost na inzulín a snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby.
Perlmutter uvádí, že strategie životního stylu, jako například ketogenní dieta, mají dokonce schopnost kompenzovat riziko spojené s genetickou predispozicí.
Když lidské tělo spaluje tuky jako své primární palivo, vytvářejí se ketony, které jsou velmi účinným spalovačem a zároveň vynikajícím palivem pro mozek. Zároveň však generují méně reaktivní druhy kyslíku a omezují poškození způsobené volnými radikály.
Keton nazývaný beta-hydroxybutyrát je také významným epigenetickým hráčem, který stimuluje pozitivní změny v expresi DNA, čímž omezuje zánět a zvyšuje detoxikační a antioxidační produkci.
V knize „Tuk jako palivo“ je vysvětleno několik příkladů aplikace tohoto stravovacího režimu a jeho přínosy pro zdraví.
Zavedení cyklického střídání etap jedení a hladovění je mimořádně důležité. To znamená, že dlouhodobě nebo trvale setrvávat ve výživové ketóze může být kontraproduktivní.
Věnujte velkou pozornost tomu, jaké druhy tuků konzumujete. Vyhýbejte se všem trans-tukům nebo hydrogenovaným rostlinným tukům, které byly upraveny tak, aby se uměle prodloužila jejich trvanlivost na regálech obchodů.
Mezi tyto produkty patří margaríny, rostlinné oleje a různé máslové pomazánky. Potraviny obsahující zdravé tuky, které máte zařadit do svého jídelníčku, jsou:
– avokádo
– máslo
– vejce z volných chovů
– kokosové ořechy a kokosový olej
– maso z dobytka chovaného na pastvinách
– syrové, neupravované ořechy, jakými jsou například pekanové a makadamové ořechy
MCT olej je také významným zdrojem ketonových částic.
(MCT zkratka z anglického názvu medium chain triglycerides; v porovnání s ostatními tuky má rozdílnou molekulární strukturu. MCT tuky se lépe a rychleji tráví a metabolizují než mastné kyseliny z běžných olejů. – vysvětlení redakce)
3. Udržujte hladinu inzulínu během hladovky pod hladinou 3
Snížení hladiny inzulínu pomůže snížit hladinu leptinu. Leptin je dalším faktorem, který přispívá ke vzniku Alzheimerovy choroby.
Pokud je hladina vašeho inzulínu vysoká, pravděpodobně konzumujete příliš mnoho cukru a budete to muset omezit.
4. Optimalizujte hladinu svých omega 3 mastných kyselin
Postarejte se o to, aby vaše tělo přijímalo dostatečné množství omega 3 mastných kyselin živočišného původu.
Vysoký příjem omega 3 mastných kyselin, konkrétně EPA a DHA, pomáhá předcházet poškození buněk, které způsobují Alzheimerovu chorobu. Tímto způsobem se zpomaluje její progres a snižuje se riziko vzniku poruchy.
Ideální by bylo, kdybyste si jednou ročně dali udělat test indexu omega 3 mastných kyselin, abyste měli jistotu, že je máte dostatek.
Váš index omega 3 mastných kyselin by měl být vyšší než 8 % a váš poměr omega 6 k omega 3 by se měl nacházet v rozmezí 0,5 a 3,0.
5. Optimalizujte svou střevní flóru
Abyste toho dosáhli, vyhýbejte se zpracovaným a upravovaným potravinám, antibiotikům a antibakteriálním produktům, fluorizované a chlorované vodě.
Zároveň zajistěte, abyste konzumovali tradičním způsobem fermentované potraviny a pokud to je nutné, i probiotika vysoké kvality.
Pokud se o tom chcete dozvědět více, můžete si přečíst knihu Dr. Stevena Gundryho s názvem „Rostlinný paradox“.
6. Přerušovaná hladovka
Přerušovaná hladovka je silným nástrojem pro nastartování těla, aby si zapamatovalo, jak má spalovat tuky a upravovat inzulínovou/leptinovou rezistenci. Ta nejvíce přispívá k rozvoji Alzheimerovy choroby.
Když se už jednou nějakým způsobem dopracujete až tam, že budete schopni provést 20hodinovou hladovku během jednoho dne v měsíci, pak jste dosáhli stavu, kdy jste metabolicky pružní a umíte spalovat tuk jako své primární palivo.
V tomto případě můžete pokračovat ještě dále a provést pětidenní hladovku o vodě.
7. Během celého dne se pravidelně a vědomě pohybujte
Jak již bylo zmíněno, fyzické cvičení může vyvolat změnu ve způsobu, jak se bude metabolizovat amyloidní prekurzorový protein, a tím zpomalit nástup a progresi Alzheimerovy choroby.
Cvičení, resp. tělesný pohyb také zvyšuje hladinu proteinu PGC-1 alfa.
Výzkumem se prokázalo, že lidé s Alzheimerovou chorobou mají v mozku méně proteinu PGC-1 alfa, a buňky, které obsahují více tohoto proteinu, produkují méně toxického amyloidního proteinu, který je spojován s Alzheimerovou chorobou.
8. Optimalizujte svou hladinu hořčíku
Předběžný výzkum jednoznačně naznačuje zmírnění příznaků Alzheimerovy choroby, pokud je v mozku přítomen zvýšený obsah hořčíku.
Pamatujte si, že přípravek s obsahem hořčíku, který, jak se zatím zdá, je schopen překročit hematoencefalickou bariéru, obsahuje trigonát hořčíku.
9. Optimalizujte svou hladinu vitamínu D, v ideálním případě mírnou expozicí organismu slunečnímu záření
Dostatečný příjem vitamínu D je nezbytný pro správné fungování imunitního systému, aby byl schopen bojovat proti zánětu spojenému s Alzheimerovou chorobou.
Výzkum skutečně potvrzuje, že u lidí žijících v severních zeměpisných šířkách, je vyšší míra úmrtí na demenci a Alzheimerovu chorobu než u lidí, kteří žijí v slunečnějších oblastech.
Z toho lze předpokládat, že vitamín D a/nebo expozice organismu slunečnímu záření, jsou z hlediska postižení Alzheimerovou chorobou opravdu důležité faktory.
V případě, kdy vám vaše podmínky neumožňují, abyste se dostatečně dlouho pohybovali na slunci, měli byste denně užívat vitamín D3 ve formě doplňku stravy, abyste dosáhli úrovně v rozmezí 60 až 80 ng/ml.
Musíte si uvědomit, že expozice organismu slunečnímu záření je důležitá také z důvodů, které nemají souvislost s vitamínem D. Váš mozek reaguje na lehké infračervené světlo ze slunečního záření v rámci procesu, který se nazývá fotobiomodulace.
Podle výzkumů mírná infračervená stimulace mozku povzbuzuje kognitivní schopnosti a zmírňuje příznaky Alzheimerovy choroby; to se týká i pokročilejších stadií onemocnění.
Poskytnutí lehkého infračerveného světla ohroženým mitochondriím syntetizuje transkripční faktory genů, které spouštějí opravu buněk.
Lidský mozek je jedním z těch orgánů těla, který má nejvyšší hustotu mitochondrií.
10. Vyhýbejte se rtuti a vylučte ji ze svého těla
Amalgámové výplně zubů jsou jedním z hlavních zdrojů těžkých kovů v organismu, ale před jejich odstraněním z těla byste měli být zdraví.
Když jste se již nastavili na to, že budete postupovat dle optimalizovaného výživového plánu, můžete postupovat dle návodu na detoxikaci organismu od rtuti.
Vyhledejte zubaře a nechte si odstranit amalgám ze zubů.
11. Vyhýbejte se hliníku a vylučte ho ze svého těla
Mezi běžné zdroje hliníku patří antiperspiranty, nepřilnavé hrnce a kuchyňské nádoby, jakož i přísady přidávané do vakcín.
Tipy na detoxikaci organismu od hliníku najdete v článku „První případová studie k prokázání přímého spojení mezi Alzheimerovou chorobou a hliníkovou toxicitou“ na stránce mercola.com (v angličtině).
Podle některých názorů mohou určité minerální vody s vysokým obsahem kyseliny křemičité eliminovat působení hliníku v lidském organismu.
12. Vyhněte se očkování proti chřipce
Většina vakcín proti chřipce obsahuje rtuť i hliník.
13. Vyhýbejte se statinům a anticholinergním lékům
Léky, které blokují acetylcholin, neurotransmiter v nervovém systému, prokazatelně zvyšují riziko vzniku demence.
Zde patří určité léky proti bolesti určené k požití před spánkem, antihistaminika, léky na spaní, některá antidepresiva, léky na kontrolu inkontinence a některé léky proti bolesti s obsahem narkotik.
Statínové léky (statiny snižují hladinu cholesterolu a zmírňují záněty) jsou zvláště problematické, protože potlačují syntézu cholesterolu, odstraňují z mozku koenzym Q10, vitamín K2 a prekurzory neurotransmiterů.
Zabraňují adekvátnímu přísunu esenciálních mastných kyselin a antioxidantů rozpustných v tucích do mozku tím, že zabraňují tvorbě nevyhnutelné nosné biomolekuly, známé jako lipoprotein s nízkou hustotou.
14. Jen v omezené míře se vystavujte nebezpečným EMF-přístrojům s elektromagnetickým polem (mobilní telefony, Wi-Fi routery a modemy)
Záření z mobilních telefonů a zařízení jiných bezdrátových technologií způsobuje nadměrnou produkci peroxynitritů, vysoce škodlivých reaktivních druhů dusíku.
Zvýšené množství peroxynitritů, generované expozicí organismu záření z mobilního telefonu, poškozuje mitochondrie a váš mozek.
Jak jsme již zmínili, mozek je ten orgán lidského těla, kde se mitochondrie shromažďují v největší hustotě.
Zvýšená tvorba peroxynitritů se z medicínského hlediska spojuje se zvýšenými hladinami systémového zánětu, a to tak, že peroxynitrity vyvolávají cytokinové „bouře“ a autonomní hormonální dysfunkci.
15. Optimalizujte svůj spánek
Spánek je nezbytný pro udržení metabolické homeostázy v mozku. Degenerace neuronů nastává v případě, kdy člověk nespí dostatečně dlouho.
Víkendové dospávání tomuto poškození nezabrání. Omezování spánku způsobuje narušení určitých synaptických spojení, která mohou poškodit schopnost mozku učit se, formovat paměť a jiné kognitivní funkce.
Slabý a nekvalitní spánek urychluje nástup Alzheimerovy choroby. Většina dospělých lidí potřebuje každou noc sedm až devět hodin nepřerušovaného spánku.
Hluboký spánek je nejdůležitější, protože v tomto stavu glymfatický systém lidského mozku vykonává své čistící funkce, odstraňuje toxický odpad z mozku, včetně beta-amyloidu.
16. Každý den stimulujte svou mysl
Mentální stimulace je spojena se snižováním rizika vývoje demence a Alzheimerovy choroby. Máme na mysli především učení se něčeho nového, například naučit se hrát na hudební nástroj nebo nový cizí jazyk.
Výzkumníci se domnívají, že mentální stimulace, která donutí mozek systémově pracovat, pomáhá budovat mozek.
Ten se následně stává méně náchylným k vytváření lézí (léze jsou jako jizvy; na jejich místě je mozek poškozen nebo zničen – poznámka redakce) spojených s Alzheimerovou chorobou.
Zdroj: https://www.cestyksobe.cz/jak-muze-cervena-repa-zabranit-demenci-a-alzheimerove-chorobe/32640
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk
