PharmDr. Tomáš Arndt: Antioxidanty a životní prostředí

33
Foto: Pixabay.com

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Znečištění životního prostředí bude stále aktuálním tématem souvisejícím jednoznačně se zdravotním stavem populace. Společně s velkou mírou stresu, špatnou životosprávou, alkoholem a kouřením (a dalšími faktory) přispívají ke vzniku tzv. volných radikálů a oxidativního stresu. Oba faktory mohou způsobit vznik mnoha závažných nemocí. To vše je nutné si připomenout každý rok 5. června, který byl zvolen Světovým dnem životního prostředí. V přírodě, potravinách, ale i v doplňcích stravy můžeme najít látky, které jsou označovány jako antioxidanty, které nám pomáhají této hrozbě čelit.

Volné radikály

Celým názvem volné reaktivní kyslíkové radikály (označované anglickou zkratkou ROS) produkuje během svého života každý živý organismus. Můžeme je odborně definovat jako molekuly, případně molekulové fragmenty, obsahující jeden nebo více nepárových elektronů v atomových či molekulových orbitalech (orbital je zjednodušeně řečeno prostor, kde se elektrony vyskytují).

Tento fakt způsobuje, že jsou nestabilní a současně velmi reaktivní. To, co “potřebují” je určitá stálost. Proto se snaží “získat” elektron k vytvoření páru od jiného atomu. Tak ovšem vznikne další atom s nepárovým elektronem a tak dále. Tak vzniká řetězová reakce, která stojí za vznikem nádorových onemocnění, poškození tkání, cév a mozku. Důležité je ovšem v tomto ohledu si uvědomit, že volné radikály nejsou jen škodlivé. Imunitní buňky našeho těla využívají volných radikálů při likvidaci patogenů.

Zásadní problém je v tom, že pokud bychom žili v krystalicky čistém prostředí, tělo by vytvořilo kyslíkové radikály jen v určitém množství. Bohužel jejich tvorba se zvyšuje díky negativním vlivům z okolního prostředí, jako jsou kouření, průmyslové znečištění životního prostředí, pesticidy, některé léky (hlavně celková anestetika) nebo organická rozpouštědla.

To má za následek zvýšení množství reaktivních kyslíkových radikálů uvnitř buněk (tzv. intracelulární koncentrace), což končí snižováním aktivit těchto buněk až jejich smrtí (tzv. buněčná smrt). To je v přímé souvislosti se vznikem již zmíněných nemocí (tedy výrazně to zvyšuje riziko vzniku jejich nemocí).

Oxidativní stres

Oxidativní stres znamená zvýšení množství kyslíkových radikálů v krvi. Je chápán jako příčina mnoha akutních i chronických onemocnění, ale také o jev, přirozeně doprovázející stárnutí organismu.

Oxidativní stres je zkoumán v souvislosti se vznikem velké řady nemocí, z nichž je možné jmenovat nemoci jako rakovina, skupina neurodegenerativních onemocnění, skupina poruch kardiovaskulárního systému, nemoci jater, ledvin, plic, kůže, zrakového aparátu, diabetes mellitus a řadu dalších.

Antioxidanty

Škodlivým volným radikálům můžeme čelit právě (mimo jiné) užíváním přírodních látek, které jsou řazeny do skupiny tzv. antioxidantů. Jsou to látky, které omezují aktivitu kyslíkových radikálů, tím že buď zabraňují jejich vzniku, nebo je mění do méně či vůbec reaktivní podoby. Dá se říci, že se vlastně “obětují”, protože antioxidanty nabídnou svůj elektron volnému radikálu, a tak ho zneutralizují. Omezují procesy oxidace v organismu a tím i aktivitu těchto radikálů.

V našem těle se antioxidanty vyskytují velmi často v podobě látek přijímaných z potravy, jako jsou vitamíny C, E, B3 (niacin), beta karoten (provitamin A), selen, zinek, lykopen, koenzym Q10, měď, flavonoidy (resveratrol a kvercetin), třísloviny, glutathion.

Co se týče beta karotenu, je lepší dávat přednost přírodní směsi karotenoidů před samotnou syntetickou látkou v doplňcích stravy.

Potrava je nepřeberným zdrojem antioxidantů. Obecně se dá říci, že nejlepšími zdroji jsou ovoce, zelenina, ořechy, luštěniny, ale také i léčivé rostliny, koření či semínka. Dá se říci, že jednoduchým kritériem pro výběr je barva, zejména ovoce a zeleniny. Například červená cibule, zelí a víno mají jich více než bílá cibule, zelí a víno. Z ovoce můžeme dále uvést jablka, citrusy, třešně, kiwi, broskve, rozinky či rajčata. Ze zeleniny kapustu, listovou zeleninu špenát, sladké brambory, česnek, cibuli, hrášek a další. Antioxidanty obsahují i lesní plody – můžeme je najít v jahodách, malinách, ostružinách, brusinkách či borůvkách.

Jak už bylo zmíněno, můžeme je najít i rostlinách. Bohatá na ně je šalvěj, máta, tymián, oregano, kopr či hřebíček nebo kurkuma.

Dá se říci, že nejvíce antioxidantů obsahují ty „barevné“ druhy ovoce a zeleniny, patří tam zejména vitamin C. Z ovoce a zeleniny je obecně na antioxidanty nejbohatší ta žlutooranžová (obsahuje antioxidant betakaroten). Dále antioxidanty můžete najít v rostlinných a živočišných tucích, obsahují je také například i ořechy (vitamin E). Dále je možno do jídelníčku zařadit více masa, vnitřností, mléčných výrobků a cereálií (bohaté na selen a zinek). Teoreticky by měl člověk vystačit z těmito látkami získanými z běžné stravy. Pokud tedy dodržujete známé pravidlo pěti porcí (velkých asi jako pěst ruky) ovoce a zeleniny denně. To ovšem je prakticky dosti obtížné, proto je vhodné zvolit i užívání přírodních přípravků obsahujících antioxidanty.

Něco málo o jednotlivých antioxidantech

– Vitamin C (kyselina askorbová)
– Vitamín C, odborně kyselina askorbová, velmi silný antioxidant, patří snad k nejznámějším vitamínům, ale i k nejznámějším přírodním látkám vůbec. Je všeobecně znám jako látka posilující imunitní systém v období nemoci, ale i během rekonvalescence.
– Vitamin E (tokoferol)
– Vitamin E, tokoferol, patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích.
– Vitamin E má výrazné antioxidativní vlastnosti, což znamená, že zabraňuje vzniku toxických oxidačních produktů a volných kyslíkových radikálů, které působí negativně na organismus. Některé zdroje uvádějí, že chrání proti toxinům z cigaretového kouře a jiných znečišťujících látek. Vědci zatím zkoumají možnosti, zda vitamin E může pomáhat při boji proti nemocem jako jsou rakovina či ateroskleróza a které souvisejí s působením volných radikálů.
– Koenzym Q10
– Koenzym Q 10 (CoQ), jinak též ubichinon, je přirozeně se vyskytující látka, která působí zejména preventivně vůči buněčnému poškození během myokardiální ischemie a reperfuze.
– Samotný koenzym Q10 je sloučenina, jejíž význam spočívá v tom, že přeměňuje energii, kterou získáváme z potravy do chemické energie označované zkratkou ATP (adenosintrifosfát). Organismus ho kromě vlastní produkce přijímá z potravy. Je přirozeně přítomný v potravě například v hovězím mase, v srdci, játrech, ledvinách, sójovém oleji, sardinkách, makrele a burských oříšcích.

Beta karoten

Patří do skupiny tzv. karotenoidů. Pro naše zdraví je podstatných šest karotenoidů (vědci jich určili až několik set). Je to beta karoten, alfa karoten, kryptoxantin, lykopen, lutein a zeaxanthin.

Jejich zásadní přínos spočívá v antioxidačním působení. To znamená, že chrání buňky před poškozením nestabilními molekulami kyslíku, tzv. volnými radikály. I když jsou si podobné, je důležité, že každý z nich specificky působí na určitou tkáň. Beta karoten se v organismu mění vitamin A (na vitamin A se může přeměnit i alfa karoten i kryptoxantin, ale ne v takovém množství). Někteří odborníci uvádějí, že karotenoidy mohou působit preventivně proti rakovině tím, že omezí růst abnormálních buněk, ale to je ještě ve stádiu klinického zkoumání. Beta karoten je mimo jiné obsažen v mrkvi a dýni.

Glutathion

Glutathion patří k nejsilnějším antioxidantům, protože má silné tlumící účinky proti vzniku volných radikálů. Jedná se o tripeptid, který se účastní reakcí katalyzovaných několika enzymy.

Dále se uplatňuje se při syntéze a opravě nukleových kyselin v organismu, při vzniku bílkovin, prostaglandinů, transportu aminokyselin, odstraňování toxinů a karcinogenů, správné funkci imunitního systému, prevenci buněk před oxidačním stresem a při aktivaci řady enzymů v organismu.

Kvercetin

Kvercetin (někdy se píše jako quercetin) je přírodní látka ze skupiny flavonoidů. Obsahuje jej celá řada druhů zeleniny a ovoce. Nejvýrazněji se nachází například v kapustě, jablkách, cibuli, červeném vínu, zeleném či černém čaji, borůvkách nebo brokolici.

Je označován za jeden z nejsilnějších flavonoidů. Významně pomáhá při řadě nemocí, což je dáno tím, že patří mezi silné antioxidanty, tedy látky, které pomáhají likvidovat volné radikály a bránit peroxidaci lipidů. Mezi nemoci, při kterých pomáhají, lze například zařadit záněty, kardiovaskulární onemocnění či virové nebo bakteriální infekce.

Resveratrol

Resveratrol je látka obsažená ve vinných hroznech. Réva vinná je popínavá dřevnatá liána z čeledi révovitých. Jedná se o fenolickou sloučeninu (derivát stilbenu), která je barvivem obsaženým právě ve slupkách hroznů červeného vína. Proto se ve velkém množství objevuje v červeném víně (méně již v bílém či růžovém).

Stejně jako řada dalších přírodních látek ze skupiny antioxidantů chrání buňky před oxidativním stresem.

Odborníci zvažují a diskutují o tom, zda resveratrol může být může být užitečnou součástí prevence a léčby řady vážných nemocí, včetně nádorových a kardiovaskulárních onemocnění, Alzheimerovy choroby či diabetu.

Autor: PharmDr. Tomáš Arndt, farmaceut
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/…htm

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 270 Kč, na 2 roky 540 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk