Jedna z velmi častých věcí, které se mnoho z nás bojí, je materiální nedostatek. A kvůli tomu často neuděláme krok, který bychom jinak (kdybychom měli finanční stabilitu) udělali.
Zodpovězte sami sobě v okamžiku, kdy vás tento strach zastihne, zda máte v dané chvíli, v daných aktuálních podmínkách, co jíst, co pít, kde se umýt, kde složit hlavu? Většina z vás na všechny tyto otázky odpoví „ano“. Pak je zbytečné se o uspokojení těchto základních potřeb našeho fyzického těla v daný čas bát.
Spousta z nás se často bojí něčeho, co není přítomné tady a teď. Většina toho, čeho se bojíme, pramení z našich domněnek, které vymyslí hlava na základě našich předešlých zkušeností nebo zkušeností zprostředkovaných jinými v našem okolí. My se tak často bojíme dopředu. Bojíme se často toho, co tu aktuálně ještě není. A hlavně, co třeba ani nenastane. My tak často podléháme a omezujeme se na základě našich předchozích zkušeností nebo názoru většiny. Často tak nejednáme na základě přímé aktuální hrozby v daném okamžiku, ale na základě spousty potencionálních a často i velmi nepravděpodobných hrozeb.
Když se ohlédnu nazpět, veškeré mé skoky do zdánlivé nejistoty jakéhokoliv druhu se proměnily v dopad na pevnou půdu, pevnější, než tu, na které jsem byla před skokem. Píšu, že se jednalo o skok do zdánlivé nejistoty, jelikož pokaždé, kdy jsem skákala do toho neznáma, jsem měla co jíst, pít, kde složit hlavu. Nešlo tak z pozice pozorovatele o žádnou nejistotu. A měla jsem toto vše zajištěno (různými často zázračnými způsoby) i v době skoku a i po dopadu na tu novou pevnější zem. Ten můj pocit, že ztrácím jistotu, tak ve skutečnosti byl pouze pocitem, že vystupuju ze své komfortní zóny, že překračuji sebe sama, že se vydávám do světa (obrazně), že se mi mění život, že se vydávám tam, kde to dosud neznám.
Tuto zkušenost jsem zažívala opakovaně, co se mi postupně v průběhu posledních let proměňovala má práce způsobem, že z pohledu lidí zvenčí jsem se aktivitami na webu jinypristup.cz vydala na zcela jinou kolej. Ono to tak skutečně navenek vypadá, jelikož advokacie a aktivity na webu jinypristup.cz jsou očividně naprosto odlišné činnosti. Avšak, z mého pohledu, z pohledu toho, koho je tato cesta, používám stále ty stejné dary, se kterými jsem sem přišla. Rozdíl je jen v tom, že nyní svoji vyšetřovatelskou a analytickou schopnost rozebrat něco do detailů, rozpoznat a pozorovat souvislosti mezi jednotlivými prvky a pak tyto jednotlivé prvky zase složit do celku obohacena informacemi z toho získanými využívám pro hlubší záměr, než tomu bylo pro mě v advokacii.
Pro nás všechny je přirozené využívat naše jedinečné dary způsobem a pro věci, které jsou v souladu s naším aktuálním nastavením (úrovní vědomí, které jsme se již svým postupným odpouštěním dokázali otevřít). Hloubka záměru každého z nás tak odpovídá úrovni našeho uvědomění (probuzení).
Čím více se budeme stávat vědomější, tím naše dary budeme využívat pro hlubší (čistší) záměr.
Nenechte se tak ihned ovládnout emocemi, které vám navozují existenční strach nebo strach o cokoliv jiného. Jako pozorovatel je registrujte, avšak rozhlédněte se kolem sebe, zda skutečně to, čeho se obáváte, je v daný přítomný okamžik na místě. Například, v případě existenčního strachu se rozhlédněte, zda máte v daný okamžik co jíst, pít, kde složit hlavu. A pokud to, čeho se bojíte, aktuálně ve své realitě nemáte, zkuste být plně přítomni v tom okamžiku tady a teď, kdy to vše, o co se bojíte, máte, a plně si uvědomte, že to máte. A z toho vytvořeného (prožívaného) pocitu klidu a bezpečí teprve jednejte. Má opakovaná zkušenost, neboť v průběhu většiny strachů, které jsem prožívala (nebo prožívám), mně v daný přítomný okamžik nehrozilo to, čeho jsem se bála. Avšak, ta emoce mě ovládla natolik, že jsem často jednala a rozhodovala se, jakoby to, čeho se bojím, bylo aktuálně tu. Na místo, abych jednala z pozice toho, co mě obklopuje v daný okamžik. Rozhodovala jsem se na základě toho, co mi nakukala emoce, že v daný čas mám, na místo, abych se rozhodovala na základě toho, co skutečně mám.
Až když jsem párkrát udělala nevědomě rozhodnutí, ve kterém jsem se opřela o to, co v daný čas mám, na místo, abych uvěřila tomu, co mi napovídají nepříjemné emoce, za nimiž se vždy skovával nějaký můj strach, prožila jsem si, že bych se bývala bála zbytečně. Jelikož, v každém okamžiku daného procesu změny (ať už v čemkoliv) jsem měla zajištěno (byť třeba odlišnými způsoby) to, o co jsem se bála, že přijdu.
A nebýt toho, že jsem to jednou (nebo i vícekrát) zkusila a soustředila se na to, co mám v daný okamžik, a z toho daného okamžiku činila rozhodnutí, nezjistila bych to, o čem jsem teď napsala v tomto článku.
S láskou Peťa
Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím.
Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl.
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
