Vždy je oblečen do černého a na veřejnosti nikdy nejí. Přesto si rád užívá společnosti, kterou baví historkami ze soukromého života známých osobností z dávné historie. Skutečně zná osobně Kleopatru, Caesara nebo Piláta Pontského? Lhář a fantasta, nebo si snad pamatuje své minulé životy? Francouzský básník Voltaire o něm prohlašuje: „Je to muž, který ví vše a nikdy nezemře.“ Kdo je záhadný hrabě Saint Germain a jak je to s jeho nesmrtelností? Poznejte s ENIGMOU alchymistu, který prý pronikl k tajemství kamene mudrců!
„Hrabě Saint Germain představil veřejnosti jednu svou známou, která měla obavy ze stárnutí a které proto dal ampulku se svým kouzelným elixírem dlouhověkosti. Dáma si uložila ampulku do zásuvky, kde ji však objevila její služka. Žena středních let ji zřejmě omylem vypila. Když ji její paní k sobě zavolala druhý den, zjevila se před ní mladá dívka – téměř dítě. To byl účinek zázračného elixíru. Jen o pár kapek navíc a služka by své paní mohla odpovídat dětským pláčem.“ Tuto zprávu zveřejňují anglické noviny The London Mercury okolo roku 1760. Proč je hrabě tolik obletovaný dámami z nejvyšších kruhů? K jeho blízkým přítelkyním údajně patří i milenka francouzského krále, madam de Pompadour (1721 – 1764). Touží snad i ona po věčném mládí? Hrabě Saint Germain prý zná tajemství kamene mudrců, který umožňuje transmutaci kovů na zlato a zároveň také obsahuje recept na elixír věčného života. Že by tento zázračný lék sám na sobě vyzkoušel? Všichni, kdo se s ním setkávají, uvádějí, že hrabě vypadá na 40 až 50 let, bez rozdílu zda se jedná o výpovědi ze začátku 18. století nebo z jeho konce.
Setkání po půl století
Na královském dvoře Ludvíka XV. (1710 – 1774) ve Versailles se v roce 1758 koná bál. Jistá hraběnka de Gergy tu potkává okouzlujícího hraběte. Kolik let mu může být? Snad padesát… Ona v něm ovšem poznává muže, se kterým se setkala přibližně již před 50 lety v Benátkách a jehož šarm na ni už tehdy zapůsobil natolik, že se nesmazatelně vepsal do její paměti. Hraběnka nemá pochyb. Je to skutečně on! Hrabě Saint Germain! A dokonce prý vypadá naprosto stejně jako tehdy, v roce 1710! Sám hrabě o sobě tvrdí, že je mu již několik set let. Jeho zjevení se ve Francii se okamžitě stává společenskou událostí číslo jedna a vznešená společnost nevynechá jedinou příležitost k setkání s mužem obklopeným rouškou tajemství. Odkud přichází tento záhadný cizinec a kdo to vlastně je? Kde získává veškeré své znalosti? Jak dokáže nashromáždit své závratné jmění? To jsou otázky, které hraběte Saint Germaina nepřestávají pronásledovat ani po smrti. Hrabě si velice rychle získává přízeň nejen nejvlivnějších lidí královského dvora, ale i samotného krále Francie, Ludvíka XV. Král, který se na každém kroku nechává doprovázet strážci, je nedůvěřivý a úzkostlivě se bojí o svůj život, se náhle spřátelí s mužem, o němž absolutně nic neví. Čím si získává hrabě, u kterého není ani zcela jasné, jaké je jeho pravé jméno, důvěru krále?
Špión s tajným posláním?
Jedny z vůbec prvních záznamů o tajemném hraběti se objevují v Anglii, kde má být v roce 1745 obviněn ze špionáže a zatčen. Před tímto zatčením údajně žije v Londýně již dva roky, ale nikdo neví, jak se vlastně ve skutečnosti jmenuje nebo co zde dělá. Má snad hrabě v Londýně nějaké tajné poslání? Pověřil ho snad někdo nějakou tajnou misí? Politik a spisovatel hrabě z Oxfordu Horace Walpole (1717 – 1797) o hraběti, který se podepisuje jako Saint Germain, uvádí: „Zpívá, hraje nádherně na housle, komponuje (…), říká se o něm, že je Ital, Španěl, Polák (…), má být kněz, houslista nebo šlechtic (…).“ Tuší vůbec někdo v Anglii, kdo je vlastně Saint Germain ve skutečnosti? Mezi lidmi kolují historky, že hrabě přichází snad odněkud z Mexika, kde vyženil obrovský majetek, se kterým utekl do Evropy. Policejní vyšetřování nepřinášejí proti hraběti žádná svědectví, a ten musí být proto z vězení propuštěn. Saint Germain se na chvíli vytrácí ze scény. Podle některých zrdojů odjíždí do Indie, kde se později stává guvernérem Chengalaputu. Jsou to však jen domněnky. Skutečně potvrzené zprávy hovoří až o Francii 1757.
Asistuje mu sám král?
Poté, co si Saint Germain získá důvěru Ludvíka XV., tráví spolu dlouhé hodiny při rozpravách za zavřenými dveřmi. Madam du Housset, která je dvorní dámou madam de Pompadour, ve svých vzpomínkách píše o tajemném hraběti, který tráví čas s králem a madam de Pompadour při tajných debatách. O čem jsou jejich rozmluvy? O alchymii, o tajných vědách, o nesmrtelnosti…? Podle jedné zaznamenané příhody má dát Ludvík XV. hraběti drahocenný diamant, ale ten mu vrací kámen dvakrát tak veliký s dvojnásobnou hodnotou. Skutečně předává králi tentýž diamant, nebo využívá svého bohatství a věnuje mu jiný vzácný kámen, jen aby si získal královu důvěru? Saint Germain o sobě prohlašuje, že dokáže přinutit růst perly až do několikanásobných rozměrů. Prý umí z několika maličkých diamantů vyrobit jeden obrovský a údajně také ví, jak odstranit z diamantů trhliny a jiné vady. Diamanty, které zdobí přezky jeho bot, mají podle odhadů hodnotu 200 tisíc franků. Král je natolik fascinován dovednostmi Saint Germaina, že mu dává k dispozici celý zámek Chambord, ve kterém je neuvěřitelných 440 místností a k tomu přidává ještě 100 tisíc franků na zbudování alchymistické laboratoře. Co je cílem Saint Germainových alchymistických experimentů, při kterých mu má asistovat sám francouzský král?
Vrací se i po údajné smrti?
Ludvík XV. údajně pověřuje hraběte i několika významnými diplomatickými misemi. Blízké přátelství s francouzským králem vyvolává u mnoha lidí závist a zášť. Když král dostává varování, že se proti Saint Germainovi chystá spiknutí, pomůže hraběti uprchnout z Francie… Přibližně v letech 1762 – 1774 jako by se hrabě ztratil z povrchu země. Kde tráví celé ty roky, během nichž o něm nejsou žádné záznamy? Do Paříže se vrací až v roce 1774, aby prý varoval nového francouzského krále Ludvíka XVI. (1754 – 1793) před hrozícím nebezpečím: „Bude zde jen republika žíznící po krvi a vládnout zde bude ostří popravčího nože.“ Přesto se nepodaří zabránit Velké francouzské revoluci (1789), ani pádu Bastily. Hrabě je ještě devět let po své údajné smrti viděn při popravě královny Marie Antoinetty (1755 – 1793) a Ludvíka XVI., kteří jsou sťati gilotinou.
Podivný návštěvník
Mnoho známých osobností se dostává do blízkosti hraběte Saint Germaina. Je to také spisovatel, dobrodruh a známý svůdce žen Giacomo Casanova (1725 – 1798), na koho udělá hrabě silný dojem. Po prvním setkání si zaznamenává: „Tento muž, namísto jedení stále jen mluvil od začátku jídla až do konce. Se zaujetím jsem ho sledoval a také jsem nejedl, jen jsem pozorně naslouchal. Jako řečník byl bezpochyby nepřekonatelný.“ Saint Germain líčí krásu královny Kleopatry (69 – 30 př. n. l.) a důvěrně vypráví příběhy ze života Julia Caesara (100 – 44 př. n. l.) nebo anglické královny Marie Tudorovny (1516 – 1558), které se nikde neuvádějí. Dokáže do nejmenších detailů popsat jejich vzhled i gesta a barvitě vylíčit atmosféru mezi lidmi. Mohou jeho vzpomínky sahat až do dob tolik vzdálených? Rozvzpomíná se snad na předešlé životy? Osobně se prý setká s Pilátem Pontským a je přítomen ukřižování Ježíše Krista. Nejpodivnější jsou ovšem zápisky francouzského básníka Voltaira (1694 – 1778), který se s hrabětem nejednou setkává. Hrabě ho údajně navštěvuje na jakémsi „létajícím stroji“ a ukazuje básníkovi „mluvící obrázky“. Mluví snad Voltaire o tehdy ještě neznámých letadlech a televizi? V knihovně ve městě Troyes (Francie) se prý nachází Saint Germainem psaný dokument, ve kterém hrabě sám popisuje kosmický výlet až ke vzdáleným planetám.
Šarlatán s nevídanými schopnostmi
Vědec, alchymista, léčitel, politický diplomat… Někteří Saint Germainovi příznivci věří, že hrabě dokáže využívat i schopnosti levitace a telepatie (vznášení se v prostoru a přenos myšlenek – pozn. red.), že dokáže procházet skrze zdi nebo se přemisťovat z místa na místo způsobem, že se najednou jen tak rozplyne a na jiném místě se náhle zjeví. Jsou dokonce i tací, kteří mu připisují spolupráci s Georgem Washingtonem, Benjaminem Franklinem a Thomasem Jeffersonem. Všichni údajně patří do bratrstva svobodných zednářů. Opravdu může hrát Saint Germain nějakou roli při vzniku Deklarace nezávislosti Spojených států (1776, dokument deklarující nezávislost třinácti kolonií na Velké Británii – pozn. red.)? O čem ovšem není pochyb, to jsou jeho hudební a jazykové dovednosti, o kterých mluví všichni, kdo se s hrabětem setkají. Saint Germain je přirovnáván k jednomu z největších houslových virtuózů všech dob, Italovi Antoniu Vivaldimu (1678 – 1741). Podle mnohých svědků jeho hra na housle Vivaldiho ještě předčí. Sám Saint Germain je i hudební skladatel. Podle svých slov se však hudbě přestává věnovat, když pozná, že už se víc nemůže naučit. Bez sebemenšího přízvuku hovoří jazyky celé Evropy. Plynule prý mluví také arabsky a čínsky a dokonale ovládá sanskrt (staroindický jazyk, dnes již nepoužívaný). Lidé jsou ohromeni i jeho malířským nadáním. Spisovatel 20. století, který se zajímá o tajná učení, Dr. Raymond W. Bernard se dokonce zabývá hypotézou, že hrabě Saint Germain má být ve skutečnosti anglický filozof Francis Bacon (1561 – 1626) a že je zároveň autorem Shakespearových her.
Světec z Himalájí
Saint Germain údajně pobývá v zemích celého světa. V Evropě žije například v Itálii, Holandsku, Anglii, Rusku, Německu, Francii… Používá prý také falešná jména jako markýz de Monteferrat, major Fraser, Welldone nebo hrabě de Bellamye. Zprávy také hovoří o tom, že hrabě často navštěvuje východní Indii, jednou z diskutovaných možností jeho záhadného objevení se odnikud je i hypotéza, že snad přichází z mystických Himalájí. Mistři orientálního vysokého duchovního učení Shambhala zde mají své žáky zasvěcovat do moudrosti světa. Přišel odsud i Saint Germain, jen aby pomohl se zvratem dějin a opět zmizel neznámo kam? Někteří theosofové (stoupenci mystického duchovního hnutí – pozn. red.) nazývají Saint Germaina Mahatmou. Ve starém indickém jazyku sanskrt znamená Mahatma „velký duch“ a je přirovnáván ke křesťanským svatým. Používá se také jako označení pro duchovního učitele. Na sklonku 18. století hrabě údajně opět hovoří o cestě do Himalájí. Jak říká, chce zde načerpat nové síly, aby se za několik desítek let opět mohl vrátit a přinést s sebou několik nových objevů. Skutečně hrabě umírá, nebo jen odchází na dočasný odpočinek? Podle svědků se údajně v Himalájích oddává meditaci ještě v roce 1822.
„Odchod“ nesmrtelného muže
Některé zdroje mluví o tom, že si hrabě dává jméno podle latinského „Sanctus Germania“, tedy v překladu „svatý bratr“. Saint Germain je údajně členem řádu svobodných zednářů, templářů a Illuminátů. Je členem rosekruciánské společnosti a dalších tajných společenství po celém světě. Je pokládán za velkého učitele duchovních a esoterických nauk. Jeho žákem se stává například hrabě Alessandro Cagliostro (1743 – 1795), který je později obviněn z čarodějnictví a doživotně uvězněn v italském San Leo. V historii bývá označován jako „poslední alchymista“. Zanechává snad hrabě svůj recept na věčný život některému z tajných spolků, jichž je členem? Německý hrabě a svobodný zednář Karl von Hessen (1744 – 1836) se stává Saint Germainovým žákem a společně se věnují alchymii. Údajně jen král Ludvík XV. a právě hrabě Karl von Hessen znají pravý původ tajemného hraběte. Jak je ale možné, že po tak známé osobnosti 18. století, jakou je hrabě Saint Germain, se nezachovají žádné podrobnější informace? V kostele Eckenförde v Německu existuje jen stručný záznam o smrti muže se jménem Saint Germain: „Zemřel 27. února a pohřben byl 2. března 1784. Muž, který používal jméno hrabě Saint-Germain a Welldone, a o kterém nejsou žádné další informace, byl pohřben v kostele v našem městě.“ Žádný náhrobní kámen však nenese jeho jméno. Skutečně je kdesi v těchto místech pohřben hrabě Saint Germain, který znal tajemství věčného života?
Zdroj: http://rycinka.blog.cz/0901/znal-saint-germain-tajemstvi-nesmrtelnosti
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 350 Kč, půlroční 175 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
