Tento dotaz slýchávám poměrně často, ať už na přednáškách či konzultacích, během kterých vyjadřujete obavu, že si nic z výčtu zdravějších surovin nebudete moci dovolit. Jednorázově snad ano, ne však již dlouhodobě. Dnešním článkem bych tedy velmi ráda vyvrátila onen fakt, který je pro mnohé překážkou a mnohdy zabraňuje vyzkoušet si něco nového.
Inspirace v tradiční kuchyni
Podíváme-li se do minulosti, zjišťujeme, že tradiční český člověk zde velmi dlouho setrvával u jednoduchého, avšak vyváženého, jídelníčku, který zahrnoval běžně dostupné a také finančně nenáročné ingredience. Mezi ty řadíme kvalitní polysacharidy, jako jsou jáhly, pohanka, ovesné vločky, ječné kroupy, bezpluchý oves, brambory vařené ve slupce, samozřejmě také luštěniny, z nichž zmiňme například čočku, fazole, hrách. To vše, plus dobrý tučný tvaroh, domácí vejce, žlutavé máslo oplývající vitamínem K2, smetana, jednou týdně ryba, párkrát do týdne masitý pokrm, který však mnohdy supluje luštěnina. K tomu dále připočtěme celozrnný žitný chléb, často i kváskový, čerstvou zeleninu, jakožto květák, kedlubnu, salát, ředkvičky, z ovoce pak většinou jablka, švestky, meruňky, jednoduše vše, co zahrádka nese.
Nechybí ani široké spektrum koření, jako je majoránka, dobromysl, tymián, libeček, ale také byliny, ze kterých si předkové chystávali čaj. Zde bych velmi ráda zmínila lípu, černý bez, kopřivu, mateřídoušku, smetánku lékařskou, sedmikrásku chudobku, meduňku. Sladkosti nahrazovalo čerstvé či sušené ovoce, případně pak buchty, kaše, které hospodyně chystaly, spíše však jako hlavní pokrm, nežli sladký pamlsek. K doslazení se užíval med, později, se vznikem prvních cukrovarů datovaných k roku 1812, i cukr, jež byl do té doby, stejně jako káva či čokoláda, výsadou nejvyšších vrstev. Z omastků se užívalo sádlo, lněný či konopný olej, případně se v průběhu zimy lisovaly švestkové pecky, které rovněž daly po trošce oleje. A samozřejmě olejnatá semena a ořechy, které se schraňovaly do zásob. Každé hospodářství nakládalo zelí, jakožto hlavní zdroj vitamínu C během dlouhých, chladných měsíců. Žádné zbytečné pochutiny či pamlsky, nic, co by zasycovalo pouze zdánlivě. A pokud bychom takovéto potraviny hledali, tak pouze na panských stolech.
Na seznam zdravějších příloh bych dnes ještě umístila batáty, quinou, amarant, ze semínek chia či sezam, dále pak avokádo, nejrůznější koření, jakož i himalájskou sůl. K ničemu takovému naši předkové prostor sice neměli, nicméně, přejeme-li se je v dnešní době zařadit, ani tyto potraviny peněženku nezruinují. A to i za předpokladu, že odebíráme kvalitní mléčné výrobky, dejme tomu kozí, domácí maso, vejce, chléb i med.
Prázdné potraviny, jako je cukr, bílé pečivo, sladkosti, slané pochutiny, alkohol, konzervy, sladké nápoje, dále také uzeniny, potraviny, jež prošly několikerým procesem zpracování, jsou většinou předražené a ve výsledku nezasytí. Tudíž jich zkonzumujeme dvakrát více, než dojdeme k uspokojivému pocitu v břiše. Proč? Mnohé během zdlouhavých procesů přišly o svou cennou vlákninu, vykazují vyšší glykemický index, bývají nepřiměřeně zpracovány, což jim velmi škodí. Navíc, tělo si z nich vezme jen pramálo nutrientů, také proto ten brzký hlad a ona posedlost jídlem. Za dobrý tip pokládám také omezení živočišných výrobků, které mnohdy konzumujeme 2 x denně, 7 x týdně. Přitom, takové množství bílkoviny přetěžuje ledviny, dává vznik kyselině močové, která podporuje onemocnění zvané dna. Mimo to, maso řadíme na seznam silně kyselinotvorných potravin s minimem vlákniny, absencí enzymů. V jídelníčku jej samozřejmě ponechme, přemýšlejme však o jeho množství. Dle mého je plně dostačující, zahrnuje-li jídelníček maso 3x – 4x týdně, z toho 2x rybu. Zbylé dny vyplňme luštěninami.
Jsou-li potraviny výživnější, jak jsem již jednou zmínila, přirozeně jich sníme mnohem míň. Dovolit si můžeme tedy i quinou či amarant, které lze navíc promísit s levnějšími jáhly, čímž pokrm získá na objemu, ale také na své sytící vlastnosti. Navíc, spoustu potravin si lze uchystat doma, vezměme si třeba jen žitný kváskový chléb. Jeho kilogram upečeme již za 40 korun, namísto 50 koruny, za pouhých 500 g. Snídaňové müsli, kde platíme převážně za vločky a cukr, namísto toho, abychom si sami vločky opražili, smíchali s libovolným sušeným ovocem, oříšky a semínky, bez cukru a zdravěji. Ona cena bude opět někde jinde. Nápoje, rostlinná mléka, cereální sušenky ze zdravé výživy, ořechové tyčinky, líbivé bylinné čaje, to vše si lze opět uchystat doma. Neznám nic snazšího než doma připravené makové mléko, výtečné raw tyčinky, k jejichž přípravě nám třeba pouze datle, mandle, brusinky a kokos. Na bylinky vyběhněme ven, stačí jedno dopoledne u rozkvetlé lípy a máme vystaráno na celou zimu. I ty sušenky zvládneme upéct, budeme-li chtít a najdeme trošku drahého času, kterého máme do jednoho stejně.
Ovesné sušenky s jablky a banánem
150 g ovesných otrub
3 jablka
1 banán
skořice
lněné semínko
slunečnice
250 ml plnotučného kefíru
Ovesné otruby nasypeme do misky, přidáme nastrouhaná jablka, semínka, rozmixovaný banán, jenž plní funkci sladidla, dále skořici a kefír. Zamícháme. Je-li směs příliš hutná, přilijeme ještě trošku kefíru. V dlaních formujeme malé sušenky, které vkládáme na pečícím papírem vyložený plech, pečeme zhruba 25 minut na 180 °C.
Nápoje
Nemalé peníze pak utrácíme také za pitný režim, který vyplňují nejrůznější šťávy a džusy, dále také minerálky, v horším případě sladké perlivé limonády. Nic z toho však opět netřeba kupovat, neboť máme-li v jídelníčku např. mrkvovou šťávu, lze si ji uchystat v pohodlí domova. Na míru, přesně jak máme rádi, s přidáním kapky lněného oleje, který dopomůže vstřebatelnosti vitamínů rozpustných v tucích. Namísto minerálek pak upřednostněme čistou pramenitou vodu, kterou lze prostřídat s bylinnými čaji.
Velkou neznámou bývají oleje. I zde ušetříme nemalou částku, upustíme-li od smažení, které je náročné na tuk. Pro teplou kuchyni využijeme olej avokádový či levnější kokosový, ve studené pak lněný či konopný. Ty lze prostřídat také s olivovým. Namísto kupovaných pomazánek upřednostněme opět ty doma chystané, nezapomeňme na tvarohovou, čočkovou, pohankovou, rybičkovou, ale i drožďovou, výtečnou avokádovou. A že jsou avokáda o něco dražší? Pomazánku nastavme levnější mrkví.
Osobně se zdravou stravou bavím již sedm let, během té doby střežím zdroje nejrůznějších farmářů, pěstitelů, ale i drobných prodejců, nabízejících čerstvé přebytky zahrádek. Co lze, chystáme doma, řada receptur bývá nenáročná na čas. Co se týká surovin, mohu opravdu říci, že zdravější potraviny nejsou nijak nákladné. Sníte jich opravdu méně a máte-li své zdroje, vše je pak jednodušší a plyne. Pokud přesto oponujete, zkuste si spočítat, kolik každý měsíc utrácíte za léky. Není pak opravdu lepší investovat určitou sumu peněz do stravy, abychom ono zdraví utužili?
Příklad vyváženého a finančně nenáročného jídelníčku
snídaně: Domácí jahelná kaše s jablky a vlašskými ořechy, tučnější tvaroh
desátá: strouhaná mrkev s kokosem a rozinkami
oběd: čočkové karbanátky, zeleninový salát
svačinka: čerstvý sýr, žitný chléb, paprika
večeře: květáková polévka s amarantem a lněným olejem
Poslední poznámka snad jen ingrediencím, které nesou nálepku mnohdy podbízivých superpotravin. Hrstka z nich může být fajn, nicméně, nestavějme na nich celý jídelníček, používejme selský rozum a dobrý čistý úsudek, který nás provede nejenom kuchyní, ale také celým naším životem.
autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis.
zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/je-zdrava-strava-skutecne-nakladna.htm#ixzz4mVOtZrRg
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
