Zuzana Švédová: Zahrady a louky jsou plné bylin, sbírejme!

71
Chrpa polní. Foto: Pixabay.com

Byliny jsou kouzelné, svým hlubokým terapeutickým účinkem mohou napravit to, co běžná lékařská věda ne. Mnohdy ji dokonce skvěle doplní, předčí. Vždyť v dřívějších dobách nebylo moderní medicíny a lidé za pomocí bylin dovedli léčit i těžké neduhy. Bylinky platily za přirozené léky Boží apatyky, mnohé z nich byly užívány preventivně, denně, k posílení imunity, očistě, povzbuzení, zklidnění.

Bylinné řemeslo se předávalo z generace na generaci, kdy na vesnici bylo zcela běžné, že pokud bylinkami vládla babička, své znalosti a um učila svého vyvoleného, většinou nejstarší děvče. Dnes již, bohužel, bylinářů ubývá, chybí obecné povědomí o zcela běžných léčivkách, které si bez obav můžeme nasbírat, jen tak, na dobrý čaj a také třeba pro strýčka Příhodu, to když nás během dlouhé zimy přepadne nějaké to stuzení.

Osobně chodím na bylinky ráda, kdy tyto procházky vnímám jako hlubokou formu relaxace. Vždyť kolik klidu vám dodá jen obyčejná lípa, stojíte-li pod bzučící korunou, v absolutní harmonii dne. Se sluncem v zádech a lipovou vůní ve vlasech. Jak božsky pak chutná lipový květ, když jím v zimě rozvoníte dům. Samozřejmě, všechny tyto bylinky si můžete zakoupit, ani nepředpokládám, že bychom všichni v červnu hledali lípy. Jednou to však zkuste, jen tak, na chvíli. Na pár jedinečných minut, které posílí duši. Tak jako včerejší ráno, kdy jsem u malého jezera sbírala kopřivy, jen žáby, můj spící syn, muž a probouzející se den. Nic víc. A přeci to stačí :-).

Letos hodlám na zahradě, hned vedle měsíčku lékařského, vysázet chrpu. Že je to běžný plevel? Možná, nicméně, za plevel mnohdy označujeme byliny, které nám tak trochu hyzdí zahradu. Kterých se nedá zbavit. A které vlastně neumíme pojmenovat. Přitom se mnohdy jedná o léčivky, jež by nám zrovna byly tuze potřeba. Popenec, sedmikráska, kopřiva, smetánka, jitrocel, hluchavka, divizna, černý bez, šípek.

Vždyť popenec se dá začerstva nasekat do tvarohu, jeho chuť je příjemně ostrá, pampeliškový kořen můžeme využít desítkami dalších způsobů, např. nasušit a pomlít ve velmi chutnou zdravou kávovinu, jitrocel jednoduše zpracovat v sirup, diviznou dekorovat dorty, použít v čajové směsi a černý bez? Jak ten je chutný, uvaříme-li z něj pak uprostřed chladné zimy čaj. To vše nám na zahradě roste, v dostatečném množství. A mnohdy se objeví i zcela nová bylinka, jako je např. kontryhel či jetel.

Věděli jste, že sušené květy jetele lučního obsahují řadu prospěšných látek, jako jsou glykosidy, silice, třísloviny či organické kyseliny? Stále více se cení, že obsahují fytoestrogeny, které se svou strukturou blíží ženským hormonům a mohou v období klimakteria nahradit pokles jejich hladiny. V takovém případě pak stačí 2 lžíce sušeného květu zalít 1/2 litrem vroucí vody a nechat 5 minut odpočinout. 1x denně pak dlouhodobě pít. Pietro Andrea Gregorio Matthioli ve svém díle Herbář neboli bylinář, Praha 1562, píše: Pití odvaru květu i semene jetele lučního v medové vodě nebo ve víně, anebo klystýr z něho do života, obměkčuje tuhý a tvrdý šlem ve střevech a léčí zranění a koliky ve střevech. Někteří praví, že pojídání nebo pití jetele s červeným květem zastavuje ženský výtok.

Výtečnou bylinkou je také štětka planá, jejíž výskyt je v teplejších oblastech roztroušený až hojný. Na zahrádkách ji sice objevíme zřídka, nicméně, zmiňuji ji, neboť dokáže léčit následky boreliózy. Roste na vlhčích místech v lesích, pastvinách, na březích potoků, náplavech, často také na rumištích. Štětka má silné antirevmatické účinky, pomáhá také bolavým kloubům postižených zmíněnou boreliózou. Obklady z odvaru štětky hojí popraskané prsní bradavky, rty nebo i jinak poškozenou pokožku, např. při atopickém ekzému. V Číně se jí dokonce léčí i syfilis.

Vraťme se na chvíli k mé milované chrpě, která ráda vykukuje z polí či strání, často nás doprovází také podél cest. Její dominantou jsou krásné modré až fialové květy, za něž vděčí barvivům apigeninu a cyaninu. Nasbírat a sušit ji lze od června až srpna. Bylina se vyznačuje žlučopudným účinkem, zlepšuje trávení, pomáhá při nechutenství. Patrný je také její protizánětlivý účinek. Bývá používána při zánětu spojivek, kdy se jí v podobě nálevu proplachuje nemocné oko. Pietro Andrea Gregorio Matthioli, ve svém díle Herbář neboli bylinář, Praha 1562, píše: Prášek z květu a semene jest mocného účinku proti žloutence. Usušený a na prášek rozetřený květ chrpový velmi pěkně barví cukr a jest neškodný k požívání.

Chrpou lze také pěkně dekorovat led, kdy modré kvítky zamrazíme v tvořítku a následně používáme do letních nápojů. Chrpa taktéž oživí každou čajovou směs. Lze jí ozdobit dezerty, nebojme se jí kombinovat s jahodami, malinami. Chrpa je taktéž oblíbenou bylinou včel. Zároveň se jedná o jednu z nejproduktivnějších lučních medonosných rostlin. Z jednoho hektaru může chrpa poskytnout nektar až na 400 kg medu. Zkuste si ji letos na zahradě zasít. Budete mít voňavou krásu do vašeho zimního čaje.

Zajímavou, celkem hojnou bylinkou bude také jablečník obecný, jenž miluje pastviny, úhory, rumiště, stanoviště v blízkosti cest a lidských sídel. Nať sbíráme na začátku rozkvětu od července do srpna. Její účinky jsou hojné. Působí příznivě na dýchací cesty, při zahlenění, chronickém zánětu průdušek či kašli. Zklidňuje srdeční neurózy, vyrovnává arytmie, zrychlený a nepravidelný tep. Podporuje trávení, klidní nadýmání. Koupele z jablečníku pak pomáhají léčit hnisavé a špatně se hojící rány. Pietro Andrea Gregorio Matthioli píše: Utlučené suché listí, zadělané s medem v lektvar, dobře činí prsům i plicím, když se nechá poznenáhlu rozplynouti v ústech a pomalu polyká. Jablečník je užitečný k mytí a napářce pro flegmatické ženy, které si často stýskají na páteř, nohy a boky. Obklady krotí také bolesti v bocích. Mazání směsí jablečníku s octem stírá pihy.

Recept na jablečníkový sirup proti kašli

– 10 dkg sušené natě
– 1/2 kg cukru
– 3/4 l vody

Suchou nať zalijeme studenou vodou a necháme přes noc pracovat. Druhý den nálev přecedíme a co nejvíce vylisujeme. Tekutinu svaříme s cukrem do zhoustnutí. Užívá se proti kašli, třikrát denně kávová lžička.

Své dnešní povídání zakončím kostivalem lékařským, který určitě každý z nás zná. Bodejť by ne, vždyť jsme mnozí jako malí vycucávali sladký nektar z jeho fialových květů. Předmětem sběru je však především oddenek, pro zevní použití se sbírá také list. Sbíráme-li kořen, je velmi křehký, slizovitý, před sušením jej tedy podélně rozkrojíme, aby dobře proschl. Látky v něm obsažené zmírňují bolest, podporují regeneraci tkání, pomáhají hojit zlomené kosti, léčí záněty šlach, výrony, pohmožděniny. Vnitřně působí kostival na záněty žaludku, střev, ovlivňuje krevní oběh. Kostivalový nálev zpevňuje zuby v dásních při paradentóze. Jan Černý, ve své knize Knieha lékarska, kteráž slove herbář aneb zelinář, Norimberk 1517, píše: Kostivalová voda pruotrže (kýlu), namoženiny, zvředování střevní, ledvinné i měchýře, tok krvavý i chrkánie hojie, červenú nemoc (úplavici) zastavuje, kosti zlámané svaluje i rány zavierá.

Nechť jsou nám bylinky vítaným zpestřením, lékem i nadějí.

Seznam použité literatury:

Bednářová, J. Herbář aneb od anděliky k žindavě. Fortuna Libri, spol. s. r. o., 2015. 350 str. ISBN: 978-80-7321-943-7.

autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis.
zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/zahrady-a-louky-jsou-plne-bylin-sbirejme.htm#ixzz5FS72bacz

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk