Svátek svatého Martina, vojáka, poustevníka a biskupa v Tours, mimo jiné, také prvního nemučedníka, kterého církev označila za svatého, připadá každoročně na 11. listopadu. Ve věku patnácti let byl Martin, proti své vůli, přijat k císařskému jezdectvu. Dle legendy byl přátelského a dobrotivého srdce, kdy jedné třeskuté noci v Amiens, kde strávil nejdelší část svého vojenského života, spatřil promrzlého žebráka.
Neváhal a mečem rozetnul svůj teplý plášť na dvě poloviny, z nichž jednu předal žebrákovi. Druhý den spatřil Krista, oděného do poloviny pláště, kterou daroval nuznému. Na základě tohoto zážitku se Martin nechal pokřtít a brzy na to se rozloučil s armádou. Během svého života zakládal první kláštery Ve Francii. Významně se podílel na christianizaci pohanů. Jeho evangelizace byla doprovázena celou řadou zázraků. Díky mnohým šlechetným činům byl často vzýván potřebnými, aby je zbavil těžké chudoby a bídy. Dodnes je patronem vojáků, jezdců, koní, vinařů a hus.
Svatý Martin ukončuje zemědělský rok
Se svátkem svatého Martina lidová tradice datuje ukončení podzimu a následný přechod k zimě, k období, kdy v hospodářství končí zemědělské práce a pastva. V mnohých statcích měnila čeleď službu a dostávala zasloužený roční plat, což bývalo často důvodem k hlučné a bujaré oslavě. Existují mnohé záznamy dokládající tehdejší nevinné veselí, ale i nejrůznější taškařice, schválnosti a dokonce i výtržnosti, páchané tzv. „martínky,“ tedy slavící čeledí. Není divu, že toto pojmenování bylo spíše hanlivé, poukazující na opilou čeládku, jenž tropí škodu.
Při příležitosti svatého Martina a loučení se s čeledíny pekla hospodyně buchty, tzv. vandrovnice, které dostala čeládka dárkem na cestu. Obecní zaměstnanci dostávali za svou práci vedle peněz i naturálie, bylo zvykem obdarovat je tolika díly obilí, kolik kusů dobytka pásli. Takže pak kromě finančního obnosu, zabezpečili své rodiny rovněž, i co se mouky týká. Za to pak museli hospodáři vystrojit hostinu s pečenou husou, koláči a pivem a martinskými rohlíky plněnými mákem. Ty bylo třeba řádně vytvarovat do podkov, což mělo zajistit zdravou chůzi a cval koní.
Na mnohých místech českých zemí se kromě svatomartinského hodování konaly také dobytčí a výroční trhy. Ve vinařských oblastech byl svátek svatého Martina impulsem slavnostem nového vína.
Svatomartinská husa
Nezbytnou součástí tohoto svátku byla již zmíněná svatomartinská husa. Zvyk zabíjení hus byl dříve o svatém Martinu na venkově hojně rozšířen. Podle legendy svatý Martin kázal a husy jej rušily svým štěbetem. Za to je odsoudil a v den jeho svátku „pykaly za své provinění“ na pekáči. Podle jiné legendy utekl Martin před volbou za biskupa a ukryl se v husinci. Husy jej svým štěbetáním prozradily, za což je opět stihl krutý trest.
K pojídaní svatomartinské husy se pojí obyčeje. Čeledín dostával stehno, aby dobře běhal, pohůnek křídlo, aby dobře lítal, hospodář sám ponechal kobylku a sanici. Blána z martinské husy se vkládala do bot, to aby neomrzaly nohy. Z obraných kostí se věštilo stejně, jako z kávové sedliny. Většinou však padaly prognózy o délce a tuhosti zimy. Bílá kobylka, část první kosti, znamenala tuhou zimu, namodralá zimu mírnou a vlhkou.
Pranostiky svatého Martina
– Se svatým Martinem je spojena celá řada pranostik, možná budete znát:
– Na svatého Martina, kouřívá se z komína.
– Martinův led, bude vodou hned.
– Na svatého Martina, bývá dobrá peřina.
– Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
– Jižní vítr na Martina – mírná zima.
– Martin a Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
Svatomartinské hodování
Martinská husa s pečenými jablky
– 1 větší husa
– 2 cibule
– 6 jablek
– 5 lžic rybízového džemu
– sušené švestky
– sůl, pepř
Očištěnou, omytou husu zvenčí i zevnitř osolíme a okořeníme mletým pepřem. Dáme do pekáče, do kterého nalijeme hrnek vody, přikryjeme a pečeme hodinu. Očistíme cibuli, pokrájíme na kolečka, z jablek odkrojíme vršky, vydlabeme vnitřek, naplníme džemem a přikryjeme zpět vršky. Husu v pekáči obrátíme, obložíme cibulí, sušenými švestkami, naplněnými jablky a odkrytou pečeme další hodinu. Během pečení, z venku i zevnitř potíráme vypečeným sádlem. Upečenou husu, švestky i jablka vyjmeme a odložíme na teplé místo. Sádlo z vypečené šťávy odebereme, převaříme a podlijeme jí husu, kterou obložíme upečenými jablky a švestkami. Podáváme s houskovým či bramborovým knedlíkem.
Bonus:
Vandrovnice
– 1 kg polohrubé mouky
– 1 žloutek
– 2 lžíce sádla
– 3 lžíce cukru
– kvásek z 1 lžíce cukru
– 1/ l mléka
– 4 dkg kvasnic
Ze vzešlého kvásku a ostatních surovin vypracujeme vláčné těsto. Necháme vykynout. Vykynuté těsto rozdělíme na větší díly, které naplníme makovou nádivkou a zabalíme. Buchty narovnáme na pekáč (po čtyřech buchtách na jeden pekáč) vymazaný sádlem a důkladně je mezi sebou pomastíme. Dáme ještě chvíli kynout. Pečeme ve vyhřátí troubě, dokud nezezlátnou.
Martinské hodování, které bývalo možná nejbohatší v celém roce, ukončovalo období před adventním půstem.
autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis.
zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/svatek-svateho-martina-pred-sto-lety.htm#ixzz5WcRASeq6
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednávky@ipredplatne.cz
