18Už delší dobu jsem si oblíbila špaldové zrnko, pro jeho jemnější, zároveň však plnější chuť a také, celé množství zajímavých minerálních látek, taktéž vitamínů, které se v klasické pšenici vyskytují poskrovnu, případně vůbec.
Dnešní pšenice
Jak píše doktor William Davis, americký kardiochirurg a propagátor života bez pšenice ve své stejnojmenné knize. Současná odrůda pšenice prošla od svého prvopočátku takovými hlubokými změnami, že zcela ztratila základ svého léčivého genetického potenciálu, na kterém zde rostly a sílily celé předcházející generace.
Nynější zrno a způsob jeho semletí činí z této potraviny téměř bezcennou ingredienci. Proto jsme po požití klasického pšeničného chleba dříve hladoví, neboť minimum vlákniny, taktéž i výživných látek jen stěží uspokojí základní potřebu těla. Pokud jsme navíc diabetický pacient, mající k dispozici glukometr, brzy si všimneme, že hladina krevního cukru se po klasickém pšeničném pečivu velmi rychle zvyšuje a našemu tělu je pak třeba vyrobit mnohem více inzulínu, případně jej více aplikovat injekčně. U špaldy pak dbejme celozrnného charakteru, mouku se snažme vybírat tak, aby byla semleta z celého zrna a nepřicházela tak o cennou slupku a klíček. Rafinovaná, průmyslově upravená špalda, totiž způsobuje stejný vzestup glykémie, jako klasická pšeničná mouka.
Špalda
Špaldu řadíme do skupiny pluchatých pšenic, společně s tzv. jednozrnkou a dvouzrnkou, které jsou vlastně prapůvodem pšenice. Spíše než jí se však podobají ječmeni. Zajímavé je, že zrnka této pšenice sbírali lidé v dalekém pleistocénu, zhruba 8500 let př. n. l. Stejná zrnka se pak vlnila v jantarových klasech napříč dějinami, s drobným pomalým křížením, které na nich zanechalo jen pramalý vliv. Obrat nastal až v polovině 20. století, kdy průlom v metodách křížení tuto plodinu od základu proměnil. Pomineme-li celkový vzhled současné rostliny, změnily se hlavně nutriční vlastnosti, kdy vzrostl celkový podíl lepku, se kterým si organismus neví u mnohých z nás jednoduše rady.
Vraťme se však zpátky ke špaldě, oproti klasické pšenici obsahuje o něco vyšší procento bílkovin, z esenciálních aminokyselin chybí pouze lysin a threonin. Kvalita lepku je velmi dobrá, to znamená, špaldou lze v receptech nahradit plnou gramáž běžně používané pšeničné mouky. Nyní si mnozí pozastaví nad přecházejícím výrokem týkajícím se právě lepku, nicméně z nějakého důvodu je špalda mnohem lépe tolerována, nežli současné pšeničné zrno. Důvodem může být fakt, že tělo mnohdy negativně reaguje na přešlechtěnou odrůdu, kterou nedokáže pojmout a strávit, nežli přítomný lepek. U mnohých z nás vykazuje špalda mnohem nižší toxicitu a negativní dopad v rámci trávicí soustavy či imunitní reakce. Při bezlepkové dietě však nedoporučuji, pokud totiž imunitní systém nedokáže pšeničnou bílkovinu přijmout, nebude kladně reagovat ani na špaldu.
Z vitamínů obsahuje špalda větší množství vitamínu B1, B2 a B3. Z minerálních látek pak mangan, draslík, vápník, železo, zinek, fosfor, síru a hořčík. Zajímavý je podíl nenasycených mastných kyselin, jež si naše tělo nedokáže vytvořit a je tedy dobré si je v jídelníčku pohlídat.
Zajímavé dále je, že špalda napomáhá zmírnit projevy syndromu dráždivého tračníku, zvláště, je-li použita v doprovodu s kváskem. Výroba chleba tradičním způsobem za přispění kvásku pomáhá rozložit sacharidy krátkého řetězce, které mohou být jednou z příčin syndromu dráždivého tračníku, nutno však vyzkoušet, neboť organismus každého reaguje různě.
Špalda patří mezi tvárnější ingredience, to znamená, na trhu lze zakoupit nejrůznější její výrobky. Výše jsem zmínila již špaldový kváskový chléb, který osobně řadím mezi nejchutnější chleba vůbec. Dále se setkáváme se špaldovou kroupou tzv. kernotto, lámankou, kuskusem či krupicí, moukou či zelenými zrnky, tzv. grünkernem. Zde bych se moc ráda na chvíli zastavila, neboť historie tzv. zelené špaldy je více než zajímavá. Díky často se opakujícím hladomorům, v návaznosti na nepřízeň počasí, sbírali němečtí rolníci špaldová zrnka s drobnějším předstihem, to znamená, doslova zelená. Toto zrno posléze sušili, čímž prodloužili dobu skladování. Se zrnem pracovali podobně, jako s tím klasickým, různě jej dusili, mleli, přidávali do kaší a krupice. Grünkern jistě stojí za povšimnutí a lze z něj uchystat výtečný zeleninový nákyp.
Níže jsem pak pro vás vybrala několik špaldových receptur, které si bez obav můžete doma uchystat, užít či jimi pohostit.
Recepty se špaldou
Špaldová krupice s vanilkou a jahodami
50 g špaldové krupice
200 ml mandlového mléka
vanilka
100 g jahod
20 g rozinek
10 g mandlí
med
Špaldovou krupici povaříme v mléce, přidáme vanilku, rozinky. Jakmile krupice zhoustne, přendáme do misky, dozdobíme jahodami, plátky mandlí a dosladíme.
Špaldové palačinky se švestkovou náplní
1 a čtvrt hrnečku špaldové mouky
1 hrneček mandlového mléka
1 vejce
1 g skořice
100 g sušených švestek
100 g rozinek
50 g mletých vlašských ořechů
Špaldovou mouku rozmícháme se skořicí a vejcem, máme-li elektrický palačinkovač, těstem jej jemně potřeme a palačinky opékáme z obou stran. Jakmile je hotovo, přendáme na talíř, posypeme ořechy, potřeme připravenou směsí ze sušených švestek a rozinek. Tu nachystáme následovně: Rozinky a švestky namočíme přes noc, před použitím je rozmixujeme s troškou vody na hustá povidla.
Špaldový kuskus se sušenými rajčaty, rukolou a kozím sýrem
200 g špaldového kuskusu
60 g sušených rajčat
100 g rukoly
150 g kozího sýru
30 g vlašských ořechů
himalájská sůl
10 g lněný olej
Špaldový kuskus nasypeme do mísy, jemně osolíme a zalijeme vroucí vodou, necháme nabobtnat. Jakmile je hotovo, přidáme omytou rukolu, na kousky pokrájená sušená rajčata, vlašské ořechy a kozí sýr. Zakapeme lněným olejem. Servírujeme.
Špaldové kernotto na cuketovém základě
200 g špaldových krup
2 rajčata
1 červená paprika
200 g cukety
2 cibule
4 stroužky česneku
majoránka
himalájská sůl
slunečnicové semínko
kokosový olej
petrželová nať
Na kokosovém oleji zpěníme cibulku, přidáme kroupy a podusíme s troškou vody. Přikryjeme pokličkou a hlídáme, aby se voda nevyvařila. Jakmile kroupy změknout, přidáme na kousky pokrájená rajčata, cuketu, prolisovaný česnek, majoránku, dusíme. Jakmile chutě prolnou a vše je hotové a měkké, posypeme petrželovou natí a semínky. Servírujeme.
Autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis.
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/spalda-prastary-druh-psenice.htm#ixzz4HU5UXWlb
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
