Čím více čtu a jednotlivé potraviny zkouším a „studuji“, dochází mi, kolikrát jimi plýtváme. Vezměme si třeba jen obyčejné brambory, které ve své tmavé slupce ukrývají celou řadu vitamínů skupiny B, z nichž bych vyzvedla deficitní kyselinu listovou, dále pak vitamín C, křemík a větší množství vlákniny. Mimo to, vaříme-li brambory ve slupce, tedy vcelku, ušetříme cenné minerální látky, které by se po rozkrojení rozptýlily do vody.
Takto uchystaný pokrm má zároveň nižší glykemický index, zasytí tedy na dobu mnohem delší. Před použitím hlízy pečlivě omyjme, vybírejme pouze takové, které nejsou zelené a neraší z nich klíčky. Takové hlízy ukrývají solanin, který zatěžuje játra, proto vybírejme obezřetně.
Pórek, jeho nadzemní zelená část a kořínky
Další z mých oblíbených zelených ingrediencí, bez kterých se v kuchyni neobejdu, bude pórek. Všimla jsem si, že většinou používáme pouze jeho světlou část, neboť je jemnější a vizuálně přijatelnější. Kdybyste však věděli, již ji nevyhodíte…
Oproti bělostné části, ta zelená obsahuje vyšší podíl chlorofylu, zeleného barviva, které čistí naši krev. Zároveň zde najdeme až dvojnásobné množství vitamínů rozpustných ve vodě, A, C a B a taktéž vitamín života, E.
Tip na rychlý vegánský oběd
150 g žampiónů
150 g pórku
himalájská sůl
brambory ve slupce
10 g kokosový olej
kari koření
Do menší zapékací misky vrstvíme plátky žampiónů a pórku. Jemně osolíme a zhruba 30 minut dusíme. Směs pustí výtečnou šťávu. Zároveň na plechu pečeme brambory, které jsme i se slupkou rozkrájeli na čtvrtky, pokapali kokosovým olejem, jemně osolili a okořenili kari.
Pokud chcete, aby pórek zůstal dlouho čerstvý, vložte jej do sklenice s vodou, která ovlaží kořínky. Rostlina postupně absorbuje vodu, dle potřeby ji tedy dolijme, snažme se však, aby do kontaktu s vodou nepřišla jeho nadzemní část. Takto vyživený vydrží pórek celé dva měsíce. Záleží samozřejmě na kvalitě kořínků. Ty nevyhazujme, i v nich se ukrývá celý zástup výživných látek. Samozřejmě, pokud již kořínkům odzvonil umíráček, nekonzumujeme je.
Kedlubnové listy
Mé želvy se po nich vždycky mohly utlouct, upřednostňovaly však ty, které byly z domácích kedluben. Jejich nosíky poznají pesticidy na míle daleko. Kedlubnové listy, stejně jako vrchní část pórku, obsahují zajímavé množství chlorofylu, ale také vitamínu C, železa, draslíku, vápníku a hořčíku, kterého ukrývají víc, než samotný plod. Má babička z listí chystávala kedlubnové zelí, kdy zelené části promísila s nastrouhanou kedlubnou, ochutila kořením, případně smetanou a dusila. Já její know how jemně upravila, z kedlubnových listů chystám smoothies, kdy je mixuji s kiwi a jablkem. Takový koktejl mi pak dodá energii na celé dopoledne. Listy lze také odšťavnit a docílit tak efektu zeleného ječmene.
Skořápky vlašských ořechů
Opět je mnozí vyhazujeme, ale omlouvá nás fakt, že by nás nikdy nenapadlo uvařit z nich čaj. Ten je světle žluté barvy a voní po oříšcích. Navíc, vykazuje také terapeutické účinky, usnadňuje vykašlávání, rozpouští hleny a ulevuje při ochoření dýchacích cest. Skořápky vlašských ořechů stačí omýt, namočit do vlažné vody a přes noc louhovat. K ránu pak směs zahřejeme, přecedíme a užíváme jedinečný voňavý nápoj, který lze dosladit medem, pozor, ten vmícháme až do vlažného čaje, vystavíme-li jej teplotám vyšším 50 °C, stává se toxickým.
Chemicky neošetřená pomerančová kůra
Tradiční čínská medicína ji zbožňuje, věří, že usnadňuje trávení, vykazuje antioxidační efekt. Svou jemnou hořkostí stimuluje játra a činnost žlučníku. Společně s albedem, mléčně bílou citrusovou slupkou, obsahuje rutin, který je nezbytný pro správnou funkci cév. Zároveň ulevuje křečovým žilám, léčí modřiny, hemoroidy. Společně s vitamínem C pak vytvářejí super silnou kombinaci, která rutinu spouští zelenou. Osobně pomerančovou kůru přidávám do všech nepečených druhů cukroví, kombinuji se sušeným ovocem, oříšky, vanilkou, skořicí, medem. Výborná je v doprovodu kvalitní hořké čokolády.
Brusinková srdíčka s pomerančovou kůrou
150 g brusinek
50 g jemných ovesných vloček
50 g kokosu
pomerančová kůra
Ovesné vločky rozmixujeme s kokosem, přidáme brusinky a pomerančovou kůru. Z výsledného těsta pak vykrajujeme srdíčka, která lze namočit do hořké čokolády či přelít směsí kakaového másla, medu a kakaa.
Konce kořenové zeleniny
Pamatuji si na doby, kdy dědeček přes zimu kupoval mrkev. Babička vždy seřízla jejich koncovou nadzemní část, tu ponořila do misky s vodou, aby za pár dní vyrašily první zelené lístečky. Takto vypěstovanou nať, opět bohatou na vitamín C a chlorofyl, pak přidávala do jakýchkoli zeleninových salátů, případně jimi sypala chleba s máslem. Jejich osvědčených praktik využívám doposud, hlavně tedy přes zimu, kdy se většina zeleniny dováží z teplejších krajů a díky vyčerpávající cestě je prosta většiny vitamínů, které by v ní, za normálních okolností, bezprostředně po utržení, stále byly. To samé lze vyzkoušet také s pekingským zelím, zde však potřeba spodní části s kořínky a slunečního svitu.
Vnitřní výplň banánové slupky
Nemám teď dna mysli přímo plod banánů, ale vnitřní měkkou dužninu slupky, kterou lze seškrábnout lžící a použít například do smoothies. Opět se jedná o vysoce výživnou okrajovou část. Taktéž i banánová slupka stojí za zmínku, jakožto studnice nepřeberné inspirace, o té však s radostí kdykoli příště.
Autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis.
Zdroj: http://www.celostnimedicina.cz/okrajove-casti-potravin-jako-zivotodarny-lek.htm#ixzz3sxerSYBM
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk
