Zuzana Švédová: Jak se v zimě prostřednictvím stravy zahřát

106
Foto: Pixabay.com

Chladné měsíce s sebou přinášejí první plískanice a rýmy a ti, kteří přes léto nenačerpali dostatek vitamínů a minerálů, se mohou zdáti v nevýhodě. Nicméně, i na sklonek podzimu nám příroda předchystala nemalý zástup darů, ze kterých smíme ještě dlouhou dobu profitovat. Ochlazující saláty vyměníme za teplé prohřívající polévky, mátový čaj za zázvor, zařadíme skořici, majoránku, kurkumu, ze zeleniny pak cibuli, česnek, mrkev, petržel a dýni, experimentovat můžeme také s červenou řepou. Citrusy, které mnohdy obepluly půlku světa, vyměníme za jablka, hrušky či sušené ovoce. Nezapomínáme ani na jáhly, jakožto zdroj tepla a síly, ukrývající se v každém zrnku broušeného prosa. Jak s tím vším však naložit, když vše, co jsem zmínila, může se zdát mdlé, bez chuti a neuvařitelné?

Dýně

Nevyrostly-li nám na zahrádce, zkusme si pro ně zaběhnout na trh. V nabídce je stále dýně máslová, špagetová, hokkaido či muškátová. Dýni velkolepého názvu Goliáš příliš nedoporučuji, neboť je mnohdy stejně obsáhlá, jako její jméno a nutno pak vyšetřit alespoň jeden celý den, abychom ji zpracovali. Svým obsahovým složením výživných látek se dýně příliš neliší, všechny nabízejí pěkné množství vlákniny, karotenoidů, dále také draslík za přítomnosti minimálního množství sodíku, což ocení nejen kardiaci. Při pravidelné konzumaci upravují činnost střev, harmonizují žaludek, slezinu i slinivku břišní. Patří na seznam přírodních, snadno dostupných detoxikačních „léků.“

Pokud jsme ještě neochutnali, neváhejme a dopřejme si zapečenou špagetovou dýni, kterou naplníme vším, co vyhledáváme a máme rádi. Výbornou náplní může být směs sýru, strouhané mrkve, petržele, česneku, cibulky, majoránky a trošky himalájské soli. Kdo má rád i další bylinky, nechť si vyhraje, neboť dýně k jejich používání doslova vybízí. Touto směsí pak naplníme podélně rozkrojenou dýni, kdy z každé vzniknuvší misky vydlabeme semínka, namísto nichž pak umístíme náplň. A pečeme. Podáváme s čímkoliv. Výborný může být také pečený batát. Dýně je však díky vláknině sytá, a ačkoli má hlad mnohdy převelké oči, věřte, že samotná dýně postačí.

Červená řepa

Ač se jedná o plodinu české půdě blízkou, Češi si s řepou příliš nezavdají. To už spíše s řepou cukrovou, ve své rafinované podobě. Pokud bych měla vytyčit pět základních druhů zeleniny, které jsou schopny podpořit celkové prospívání organismu, pak by řepa na tomto seznamu zcela jistě figurovala. Proč? Už pro ten dlouhý zástup minerálních látek, z nichž zmiňme draslík, vápník, železo, protikřečový hořčík, zkrášlující křemík, měď, cenný jód, selen, mangan, ale také rubidium, cezium či lithium, jež je významné svým pozitivním vlivem na naši psychiku. Řepa je výtečná k podpoře střevní peristaltiky, výživě střevní mikroflóry a díky pektinu rovněž zasytí, pomůže snížit množství LDL cholesterolu. Nevýhodou může být snad jen vyšší množství sacharidů, pokud si však diabetický „pacient“ propočte, může zařadit taktéž i řepu.

Co z červené řepy? Co takhle teplý salát doplněný o sýr a dýni? Co si nachystat?

4 větší řepy
1 menší dýni hokkaido
1 sýr Brie či jakýkoli jiný
polníček, česnek
olivový olej
slunečnicové semínko

Řepy oloupeme a povaříme, dýni rovněž oloupeme, nakrájíme na kousky, rozložíme na plech a pečeme. Jakmile je řepa měkká, vytáhneme ji, nakrájíme na kostky a dáme do mísy, taktéž měkkou dýni, promísíme s olejem, prolisovaným česnekem, polníčkem, osolíme. Sýr Brie necháme jemně roztéci v troubě, umístíme na salát. Na závěr posypeme semínky.

Jáhly

Jáhly patří mezi lehce stravitelné potraviny, přirozeně bezlepkové, zásadité. Tradiční čínská medicína je řadí mezi ty, jež zahřívají. Během vaření nevytvářejí sliz, můžeme je tedy podávat těm, jež trpí zahleněním dýchacích cest. Dále jimi posilujeme oči a oslabené ledviny. Díky vysokému množství minerálních látek je lze doporučit při celkovém tělesném vyčerpání, rekonvalescenci, při vysoké fyzické zátěži. Díky vyššímu obsahu železa lze doporučit také anemickým pacientům. Pokud jejich konzumace nepůsobí problém, lze zařadit do šetřící diety pro svůj blahodárný vliv na celý gastrointestinální trakt, zejména žaludek, dále slinivku břišní, slezinu. Působí jako jemné diuretikum, to znamená, odvádějí ledvinami vodu z těla ven. Naše babičky pak odvar z neloupaného prosa využívaly k celkové očistě organismu a k vyvolání pocení. Na našem území se vždy těšily veliké oblibě, dokonce si vysloužily čestné místo na štědrovečerní či svatební tabuli. Jsou jednoduše výtečné a proto, nebojte se jimi oživit den. Jejich příprava je velmi snadná, stačí je pouze spařit na sítku a poté vařit jako běžnou rýži. Občas mícháme, neboť jáhly mají tendenci chytat se ke dnu.

Co z jáhel? Vyzkoušejte velmi chutnou a časově nenáročnou kaši, která vás po ránu postaví na nohy. Jahelná mrkvová kaše:

200 g jáhel
3 velké mrkve
50 g vlašských ořechů
4 polévkové lžíce medu
skořice

Jáhly spaříme na sítku, posléze je povaříme. Jakmile jsou měkké, přecedíme, nasypeme do mísy, přidáme nastrouhanou mrkev, med, skořici a posypeme kousky vlašských ořechů. Výborné při diabetu, neboť tato snídaně má nižší glykemický index. Možná jen pozor na med, zde lze nahradit jiným druhem sladidla.

Mrkev

Vždy, když přes zimu nakupuji zeleninu, můj košík obsahuje dýni, mrkev, petržel, červenou řepu, mrkev, česnek a cibuli. Možná ještě trošku listové zeleniny či zelí, ze kterého lze uchystat výtečné pickles, které nás přes zimu, mimo jiné, zásobí vitamínem C, K2 a léčivými enzymy. O mrkvi se ví již mnohé, přesto vám zkusím nabídnout ještě několik zajímavostí.

Přisuzuje se jí status nejstarší zeleniny vůbec. Je doslova nabitá důležitým betakarotenem, k tomu, aby se však přeměnil na vitamín A, bude třeba zinku, vitamínu C a trošky tuku. Mrkev, stejně jako para ořechy, obsahuje zajímavé množství selenu. Vařením či jakýmkoli jiným tepelným zpracováváním mrkve sice přicházíme o podstatnou část vitamínu C, nicméně, díky prohřátí se vstřebá mnohem více výživných látek a to až o 25 %. Mrkev, stejně jako většina další kořenové zeleniny, působí protizánětlivě, močopudně. Výtečné jsou její protirakovinné účinky. Upevňuje funkci slinivky břišní, sleziny, podporuje růst vlasů, zajišťuje zdravější vzhled pleti.

A co si uchystáme z mrkve? Co takhle mrkvovo cizrnový hummus

5 mrkví
300 g cizrny + Nori řasa
5 stroužků česneku
3 polévková lžíce tahini
himalájská sůl
uzená paprika
olivový olej
citrónová šťáva
petržel

Mrkev povaříme do měkka, zvláště pak vaříme cizrnu. Jakmile je cizrna měkká, nasypeme ji do mixéru, smísíme s česnekem, tahini, Nori řasou, solí, uzenou paprikou, olejem a citrónovou šťávou. Přidáme mrkev a vodu, mixujeme dohladka. Pokud je směs příliš hustá, nebojme se přilít ještě trošku vody. Cizrna jí snese dost. Nakonec dozdobíme petrželovou natí a servírujeme.

Kurkuma

Na závěr bych zmínila krátkou připomínku ke kurkumě, která nás v chladných měsících rovněž prohřívá. Mnozí ji navíc označují za všelék. Dle nejnovějších výzkumů mírní či dokonce předchází celé řádce degenerativních procesů, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba a to právě díky bioaktivním složkám, z nichž nejznámější bude kurkumin. Ten platí za velmi dobrý antioxidant s protizánětlivými účinky. Má to však háček, kurkumin je látkou rozpustnou v tucích, proto, aby se snáze vstřebal, je třeba do pokrmu přidat olej, semínka či máslo. Jiné zdroje pak uvádějí, že vstřebatelnost kurkuminu usnadňuje rovněž mletý pepř.

S kurkumou netřeba šetřit, lze jí přidávat do rýže, jáhel, pohanky, zeleninových salátů, domácího chleba či dokonce mléka. Tento nápoj pak nese název Zlaté mléko. Jeho základem bude kurkumová pasta, tvořená kurkumou, mletým pepřem. To vše dále vaříme v mléce a trošce kokosového oleje. Dosladit lze medem. Vyzkoušejte, budete příjemně překvapeni.

Tak tedy, nechť je nám během zimy pohodově a teplo, bez zbytečných angín, chřipek či běžných rýmiček.

Autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis.
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/jak-se-v-zime-prostrednictvim-stravy-zahrat.htm#ixzz4QcnkuIQu

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk