PharmDr. Tomáš Arndt: Přírodní látky na zmírnění stresu

49
Foto: Pixabay.com

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Stres patří mezi nejčastěji používané výrazy: stresovat se, vystresovat, “mít” stres apod. Dnešní doba na nás klade velké nároky. Roli hraje celá řada faktorů, kromě stále se zvyšujících požadavků nejen v pracovním, ale také v osobním a rodinném životě, stále více lidí negativně ovlivňuje moderní digitální doba a také řada nejrůznějších omezení a byrokratických nařízení. Z toho všeho (a nejen z toho) vzniká stres.

Stres dříve

Původně, v počátcích dějin člověka, plnil stres užitečnou funkci, protože vyburcoval organismus k reakci “útok nebo útěk”. To vše pomáhalo tehdy lidem k přežití – buďto nebezpečí čelili nebo před ním utekli. Při stresové situaci dochází k vyplavení hormonů z nadledvinek – adrenalinu a kortizolu. Jejich účinkem dochází ke zvýšení srdeční frekvence, krevního tlaku, zvýšení hladiny glukózy v krvi (představuje zdroj energie) a dojde k omezení funkcí, které pro tuto situaci nejsou vhodné (trávení, rozmnožování).

Stres dnes

Problém je ovšem v tom, že tato reakce je nastavena na situaci, kdy nám jde buď o život nebo minimálně o zdraví. Pak má samozřejmě význam. S takovou situací se (naštěstí) v běžném životě většinou nesetkáme. Tudíž jde vlastně o reakci, kdy je tělo neúměrně zatěžováno vzhledem k podnětům, které vnímáme jako subjektivně důležité, ale které vlastně objektivně nejsou tak významné. Míru stresu jde i různými vědeckými metodami změřit.

Jak bojovat se stresem

V boji se stresem nám mohou pomáhat specializovaní lékaři a odborní psychologové. Nicméně řada z nás se v současnosti uchyluje k různým alternativním metodám, jako je například jóga tai chi, různé meditativní techniky, relaxace v přírodě a tak dále. Jako pomocníky v boji proti stresu můžeme využít některé přírodní látky. Pro zjednodušení by se daly zařadit do dvou skupin.

Adaptogeny

První z nich jsou adaptogeny. Mezi tyto látky, je řazena řada účinných látek obsažených v léčivých rostlinách. Napomáhají, jak napovídá název, adaptovat se na nestandardní podmínky, ve kterých se člověk ocitá. K těmto situacím patří i situace tak či onak vytvořené či ovlivněné stresem.

Tyto látky se objevují v řadě bylin. Mezi nejznámější patří ženšen všehoj (Panax ginseng, obsahuje ginsenosidy), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea, obsahuje rosaviny a kyselinu salidrovou), eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus, obsahuje eleutherosidy) a také indický ženšen (Withania somnifera, obsahuje withanolidy). Adaptogeny se objevují i v dalších rostlinách, mezi které patří například klanopraška čínská či leuzea saflorová.

Přírodní látky zmírňující stres a napětí

Druhou skupinou jsou látky, které zmírňují stres či napětí nebo působí sedativně (tlumivě). Co se týče pozitivního ovlivnění psychiky, zde možné doporučit ke zvážení některé doplňky stravy, které mohou přispět ke zvýšení hladiny serotoninu. V naší nervové soustavě sehrávají důležitou roli tzv. neurotransmitery neboli přenašeče nervových vzruchů, protože prostřednictvím nich dochází k přenosu impulsů (informací) mezi jednotlivými neurony, nervovými buňkami. Serotonin je jedním z takových neurotransmiterů, vzniká z aminokyseliny s názvem tryptofan, a je odpovědný a ovlivňuje především naši náladu a emoce, spánek, ale také třeba a chuť k jídlu. Vytvořený serotonin pomáhá k vytváření a udržení pozitivních emocí a nálady, udržuje naši náladu v rovnováze, pomáhá nám se spánkem, zmírňuje stavy úzkosti a ulevuje od deprese.

L-tryptofan

Z přírodních látek, které podporují zvyšování hladiny serotoninu lze uvést tryptofan nebo třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum). L- tryptofan je po chemické stránce kyselina 2-amino-3- (-3-indolyl) propanová. Patří mezi esenciální aminokyseliny, což znamená, že si je náš organismus neumí sám vytvořit, ale přijímá je z potravy. Tryptofan se v krevním oběhu mění na serotonin. Mění se na něj tak, že se skrze mozkovou bariéru dostane do mozku, kde se na něj za přítomnosti pyridoxinu (vitaminu B6) přemění.

Třezalka tečkovaná

Třezalka je doporučována při lehčích a mírnějších formách deprese. Dále se dá užívat při nespavosti, problémech s usínáním, stavech úzkosti, při nadměrném stresu, žaludečních neurózách. Třezalku je třeba užívat pravidelně minimálně dva až tři týdny, než se dostaví požadovaný efekt. U třezalky je nutno uvést, že její užívání má určitá omezení (během užívání se nelze opalovat či chodit do solária a třezalka ovlivňuje i účinky řady léků). Upozorňuji, že třezalka se nesmí kombinovat s l-tryptofanem a s léky ze skupiny antidepresiv (a řadou dalších léků. jak bylo zmíněno). Není to vhodné vzhledem k riziku vzniku nežádoucího tzv. serotoninergního syndromu. Nesmí ji užívat také pacienti po transplantaci, s autoimunitními chorobami a HIV pozitivní.

Rostlinná sedativa

Látky ze skupiny rostlinných sedativ zklidňují a zmírňují projevy napětí. Je ovšem třeba počítat s tím, jak již bylo řečeno, že je třeba užívat přípravek delší dobu a pravidelně, než se dostaví požadovaný efekt. Na druhou stranu, rostlinná sedativa nepůsobí závislost a další nepříjemné nežádoucí účinky, ke kterým patří přetrvávající únava po probuzení nebo obluzenost. Jejich působení je ovšem dáno komplexem přírodních látek (odborně fytochemikálií), nikoliv jednou jedinou látkou, jako v chemických hypnotikách. Patří k nim meduňka lékařská (Melissa officinalis), kozlík lékařský (Valeriana officinalis), chmel otáčivý (Humulus lupulus) nebo mučenka pletní (Passiflora incarnata).

Pozor na kozlík!

U kozlíku je důležité si uvědomit, že malé dávky mají povzbuzující účinek na centrální nervovou soustavu, zatímco větší dávky vyvolávají celkový útlum nervové soustavy. Vyšší dávky mohou způsobit halucinace, křeče, lehkomyslnost, nervozitu. Doporučuje se ho (pokud ho užíváme ve formě nálevu z rostlinné drogy), používat pouze příležitostně (jsou uváděny maximálně 3 dny a pak 3 dny pauza). V těhotenství se nedoporučuje kozlík lékařský užívat, mohl by poškodit srdce dítěte. Také se nesmí současně užívat s volně prodejnými léky proti průjmu, obsahující jako účinnou látku loperamid.

Rozchodnice růžová – adaptogen,a le i současně bylina příznivě působící na psychiku

Příkladem léčivé rostliny, která se dá řadit jak mezi adaptogeny, tak mezi byliny, zmírňující napětí a zlepšující psychiku je rozchodnice růžová (Rhodiola rosea).

Rozchodnice růžová je vytrvalá horská rostlina, ale dá se dobře pěstovat i na jiném území. Druhové jméno “roseum” je odvozeno od příjemné vůně květu růže, kterou kořen vydává po rozemnutí. U nás je rozchodnice růžová vzácnou a tudíž chráněnou rostlinou. Je jediným adaptogenem, který u nás roste volně. Od pradávna se rozchodnice užívá pro zvýšení fyzických a psychických sil. Hlavní obsahové látky jsou rhodiolosid a p-tyrosol.

Přestože rozchodnice růžová neobsahuje kofein, její schopnost stimulace je až o 60 % vyšší než u přípravků na bázi kofeinu. Svým jedinečným působením rostlinka skvěle konkuruje i takovým bylinným adaptogenům jako je např. ženšen. Mezi hlavní účinky patří centrální stimulační účinek, zvyšuje bdělost, zlepšuje paměť, zvyšuje hladinu dopaminu, zvyšuje imunitní reakci organismu a normalizaci hladiny glukózy v krvi. Působí blahodárně na žaludeční sliznici a pomáhá chránit srdce. Nesmí se užívat současně s léčbou barbituráty (ale ty jsou v současnosti předepisovány již velmi málo).

Autor: PharmDr. Tomáš Arndt, farmaceut
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/…htm

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk