Kojení je přirozeným způsobem výživy novorozence a kojence. Mateřské mléko je v dnešní době pokládáno za nejvhodnější stravu pro dítě v prvních měsících jeho života. Bohužel dnešní moderní rychlý způsob života zasahuje do fyziologických dějů celého člověka, včetně laktace.
Obzvláště v minulých desetiletích, při oddělení dítěte od matky, byl narušen nástup a rozvoj laktace. Rozvíjela se výroba náhrad mateřského mléka – umělá mléčná výživa. Mateřské mléko je ale výjimečná tekutina vytvořená konkrétně s jasným cílem, dát danému konkrétnímu dítěti kvalitní stravu. Poskytuje mu všechny základní složky potravy v optimální kvalitě i kvantitě. Složení mateřského mléka se neustále mění podle potřeb dítěte.
I nejlepší uměle vyrobená výživa nemůže tudíž nikdy plně nahradit mateřské mléko. V dnešní době není kojení tak přirozené, jak tomu kdysi bývalo. Matky se musí správnému kojení naučit, s čímž souvisí překonávání mnoha úskalí a problémů. Dnešní matky získávají informace z knih, časopisů, televize, internetu. Není zdaleka tak jednoduché, vyznat se ve všech informacích, roztřídit si je, vyhodnotit a udělat závěr, co je v dané chvíli nejlepší.
V dnešní době je proto nejlepší přípravou na kojení kvalitní předporodní kurz vedený porodní asistentkou s potřebnými znalostmi a zkušenostmi. Kromě jiného se zde učí praktický nácvik technik a poloh při kojení. Také jsou kromě užitečných rad seznámeny s možnými problémy i s kontaktem, na koho se v případě potřeby obrátit.
Kojení není v současné době samozřejmostí a proto Světová zdravotnická organizace (dále WHO) klade velkou pozornost na podporu kojení. Podpora kojení musí vycházet nejen od matky a z právě získaných informací, ale i z celého rodinného zázemí. Dostatečnou podporu potřebuje matka nejvíce v začátku laktace, to je ještě v porodnici, a následně od zdravotníků, pediatrů a dětských sester, starajících se o dítě. Každá matka by měla být vybavena kontaktem na laktačního poradce, zdravotníka nebo laika, aby mohla v případě potřeby tohoto odborníka vyhledat a vyřešit svůj aktuální problém s kojením. Matky jsou v dnešní době dostatečně motivovány, chtějí kojit. Berou to jako přirozenou, zdraví prospěšnou věc. Pro každou matku je to i doba, která se nikdy v jejich životě opakovat nebude. Doba, kterou stráví specificky se svým dítětem.
Reklamy, spoty, letáčky, zdarma nabízené vzorky umělé výživy, to vše vede ke zmatení matek, které mohou zapochybovat v určité chvíli o vhodnosti kojení, když chtějí svým dětem poskytnout to nejlepší. Co je lepší, rychlejší, finančně výhodnější? Většina žen je odhodlána v porodnici kojit. Problém nastává po propuštění z porodnice, kdy žena neví, na koho, kdy a jakým způsobem se má obrátit. Nebo ví, ale její problém není uspokojivě vyřešen a přetrvává. Otázkou zůstává, proč zdravotníci selhávají v problematice laktačního poradenství. Je možných více variant: nedostatek vzdělání, času, ochoty, finanční neohodnocení apod.
Kojení nebo krmení kojenců mateřským mlékem má mnoho výhod jak pro dítě, zdraví matky, tak pro celou společnost. Pro výživu kojence je mateřské mléko svým složením a proměnlivostí jedinečné. Kojené dítě je v dnešní době bráno jako stanovující model, se kterým jsou ostatní náhrady výživy srovnávány s ohledem na růstové, vývojové a zdravotní důsledky. Mateřské mléko obsahující látky s protizánětlivým a baktericidním účinkem může snižovat riziko onemocnění zažívacího traktu, jako jsou gastroenteritida, zánětlivá střevní onemocnění, Crohnova choroba, nekrotizující enterokolitida (NEC), obstrukční střevní onemocnění, celiakie, idiopatická hypertrofická stenóza pyloru. Dále může mateřské mléko snižovat riziko výskytu onemocnění respiračního ústrojí: pneumonie, bronchitida, bronchiolitida, spastická bronchitida, otitis media. Při výlučném kojení je snížena i expozice dítěte na alergeny a tím je snížena možnost potravinové alergie a intolerance. U kojených dětí je nižší výskyt nespavosti. Kojené dítě má dále snížené riziko výskytu obezity, neboť vypije pouze tolik, kolik potřebuje. U kojených dětí může dále i klesat riziko: diabetu, lymfomu, autismu, infekce močových cest, meningitidy, zubního kazu, dalších ortodontických problémů, vad řečí u chlapců. Jelikož mateřské mléko obsahuje větší množství cholesterolu, organismus dítěte s ním hospodaří mnohem účinněji. A tak se kojení stává prevencí aterosklerózy. K syndromu náhlého úmrtí (SIDS) dochází u kojených dětí méně, lépe se vyvíjí duševní schopnosti. Silnější pouto mezi matkou a dítětem
Kojení je velmi podstatné pro psychiku matky, pro její duševní klid a pohodu. Matka si k dítěti vytváří silné citové pouto, které může být dobrým základem pro pozitivní rodinné vztahy. U kojící ženy je nižší riziko vzniku anemie. Oxytocin vyplavovaný při kojení stahuje dělohu a pomáhá zastavit krvácení po porodu. Tím je matka chráněna před nedostatkem železa. Kojení dále redukuje riziko vzniku karcinomu prsu před menopauzou, karcinomu ovarií, karcinomu děložního čípku a chrání ženu před osteoporózou. Důsledkem kojení může být také nižší dávka inzulínu potřebná u diabetiček, snadnější přijetí mateřské role a zvýšení sebedůvěry, za určitých podmínek antikoncepční účinek laktační amenorhoey. Ve vyspělých zemích je podíl mateřského mléka 35 % z celkové potřeby energie přijaté u dětí ve věku 12 – 23 měsíců. Mateřské mléko má relativně vysoký obsah tuků, je tedy hlavním zdrojem tuků a esenciálních mastných kyselin. Klíčová úloha mléka je zdroj živin. Další úloha je v ochraně před dehydratací a ještě důležitější tehdy, když klesá chuť dítěte, zvláště při onemocněních.
Jako nutriční specialistka podporuji pokračování v častém kojení podle potřeby dítěte do dvou let věku. U kojících matek je velmi důležité doplňovat tekutiny. Nejsou však vhodné silné čaje s vysokým obsahem theinu – černé, zelené, dále nejsou vhodné některé bylinky, které mohou snižovat laktaci, jako je například máta. Nevhodné jsou také koncentrované citrusové nápoje, které by mohly u miminka vyvolat alergii po požití citrusového ovoce.
S mou spoluprací byla vyvinuta speciální bylinná směs pro kojící matky. Tato směs obsahuje: moringu olejodárnou, fenykl obecný, jestřabinu lékařskou, levanduli lékařskou a plod růže šípkové. Plody fenyklu blahodárně působí proti nadýmání a podporují dobré trávení. Jestřabinová nať podporuje tvorbu mateřského mléka a také brání výkyvům hladiny cukru a působí pozitivně na metabolismus sacharidů, tudíž kojící maminky nemají takové chutě na sladké pochutiny. Květy levandule mají zklidňující účinky, pomáhají při bolestech hlavy, nespavosti a nervozitě, také mírně snižuje krevní tlak. Oplodí šípku je bohatým zdrojem vitaminu C, posiluje imunitu, chrání močové ústrojí a ledviny před záněty a infekcí. Šípek také blahodárně působí proti vzniku křečových žil. Není nic lepšího, než mít doma spokojené, pravidelně spící dítě bez bolestí bříška. V kombinaci s Moringou se jedná o velmi blahodárnou bylinnou směs. Moringa olejodárná je známa pod termíny „zázračný strom“ nebo „strom života“. Tato unikátní rostlina představuje zdroj neuvěřitelných 90 živin a 46 antioxidantů. V jedinečné formě nabízí tělu vše potřebné v dokonalé rovnováze, kterou lidské tělo může nejlépe využít a vstřebat. Pro kojící matky je velmi blahodárným zdrojem vápníku, železa a vitaminu C.
autor: Mgr. Ing. Markéta Rozinková
zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/vyznam-kojeni.htm#ixzz5L1KfPMQU
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
