Jiří Hamerský: Řešit pořád někoho nebo něco, to z nás vysává energii. Co udělat jinak?

323
Foto: Pixabay.com

Inspirací pro napsání tohoto článku bylo navýšení mé vlastní energie v den, kdy jsem zrovna něco sám řešil. V knize Vnitřní inženýrství jsem si přečetl myšlenku: „Planeta se otáčí, jak má, všechny galaxie fungují správně, celý vesmír si vede výborně. Jen vám se objeví v hlavě malá mrzutá myšlenka – a máte špatný den.“ Stres a napětí je totiž opravdu jen v naší hlavě! Vyčerpávají nás naše vlastní myšlenky. Lépe řečeno emoce, zatímco rozlehlý vesmír kolem nás překypuje energií a my máme přístup k bezbřehé radosti a lásce…

Autorem citované myšlenky je jogín Sadhguru – na jiném místě v knize pokračuje: „Nejkrásnější okamžiky ve vašem životě – obvykle je nazýváte okamžiky štěstí, radosti, extáze, nebo naprostého míru – jsou ty okamžiky, kdy nemyslíte na nic. Jen prostě jste. I bez vašich myšlenek existence je.“ (2018:188 a 191).

Tady nejde o to, strkat hlavu do písku a problémy potlačovat. Znám ale právě klienty, kteří – když je něco trápí – se tím sužují třeba celou noc. Nebo několik nocí. Pořád musí na svůj problém myslet. Je to doslova zničující. Jakoby se nejen v myšlenkách úplně ztratili, ale problém na nich navíc začal parazitovat a bral jim veškerou sílu.

Albert Einstein: „Jděte o úroveň výš!“

Co je ještě důležitější, už Albert Einstein říkal, že „závažné problémy, kterým čelíme, se nikdy nedají vyřešit stejnou úrovní myšlení, jež je způsobila,“ (in Gratzon, 2010). Tj. neustálé přemýšlení nad něčím a dělání si starostí je ve většině případů velmi neproduktivní. Však to zřejmě znáte sami: Některé problémy prostě nemají (dobré) řešení. I kdybyste se rozkrájeli. Zde připomenu výrok baviče Petra Novotného: „Pokud máte problém, se kterým nejde hnout, tak na to je potřeba se vykašlat, protože to není problém, ale neřešitelná blbost.“ Problémy jsou tu podle něj od toho, aby se řešily – pokud to jde. A pokud to nejde – je nejlepší, když se začneme zabývat něčím úplně jiným. Když člověk na své trápení navíc úplně zapomene, stane se někdy zázrak (vyřeší se to samo).

Výtahem do vyšších pater reality je meditace, zklidnění, zpomalení, ne-myšlení, obrácení pozornosti na duchovní svět. A někdy pomůže se třeba jen dobře vyspat.

Veriščagin: „Lidé dělají chybu, že veškerou pozornost věnují hmotnému světu.“

Věnovat veškerou pozornost jenom fyzickému světu – starostem, společenským konvencím, vztahům, práci a velmi hrubým myšlenkám – je nebezpečný extrém. Relevantní – a čistě psychologická, nikoliv náboženská otázka, zní: Kolik procent svého času jste dnes mysleli na Boha? Pokud nemáte rádi slovo Bůh, můžete ho nahradit slovem duchovní svět nebo termínem ruského parapsychologa Dmitrije Veriščagina energoinformační svět.

Veriščagin říká, že „právě energoinformačnímu světu se musíme naučit odevzdávat svou energii. Energoinformační pole, na rozdíl od hmotného světa, za energii, kterou od nás získá, štědře zaplatí“ (2008:31). Do poetického jazyka křesťanství bychom to mohli přeložit tak, že „kdykoliv pozvedneme zrak k nebesům, budeme oblaženi.“ Jen tak pro zajímavost, křesťanská mystička Alžběta od Trojice mívala ve zvyku se modlit právě za to, aby svou pozorností mohla neustále přebývat ve „velkém světle“ Kristovy záře. Neříkám, že má každý následovat její příklad, nicméně je to právě ona nehmotná a slovy těžko popsatelná duchovní říše, které je výhodné svou pozornost věnovat. Jiný ruský léčitel, S. N. Lazarev by byl ještě radikálnější – řekl by něco ve stylu, že pokud na prvním místě naší pozornosti není Láska (Bůh), zaděláváme si na velké zdravotní problémy.

Co v nás dokáže probudit úžas?

Lidem zasekaným v nějakém problému může pomoci změna perspektivy. Přeladění mysli. Cestování. Odstup. To, když budou svět vidět reálněji – tzn. že 99,9 % všeho (v rámci celého vesmíru) je prostě skvělé! Například, jak v knize Vděčností k úspěchu píše Pam Grout: „Copak není zázrak, že právě teď vydává tělo každého z nás dvě a půl tuny atmosférického tlaku, díky kterému neodletíme do vesmíru?“

Není už toto důvod k úžasu a k tomu být z toho, jako malé dítě, totálně až do večera nadšený? „Z nebe padá tekutina zadarmo.“ dává Grout další příklad (2018: 143), „uvědomujete si, jak je to pozoruhodné?“ Nebo když prožijeme, jaké máme štěstí, že na naší planetě máme naprosto přesný poměr kyslíku a dalších plynů, díky čemuž můžeme dýchat. A další a další příklady.

Tváří tvář kráse a rozlehlosti Vesmíru se uzavírání se do své vlastní malinké pidibubliny plné problémů může jevit jako velmi egoistické. My lidé jsme ale takoví. Proto je někdy fajn si připomenout, že existuje něco víc, než naše ego. Příroda. Krása. Bůh. Nekonečné pole inspirace. A že právě to se může stát zdrojem naší síly a naděje.

autor: Mgr. Jiří Hamerský
zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/resit-porad-nekoho-nebo-neco-to-z-nas-vysava-energii-co-udelat-jinak.htm#ixzz5MdEPBW2e

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk