Anna Hýžová: Živá strava je celistvé jídlo, které má svou životní energii neporušenou

149

Období zimy klade nároky na kvalitu naší imunity, zde se prověří i naše stravovací návyky. Pokud jsme na jaře, v létě i na podzim tělu poskytovali dostatek a hojnost bylin, zelenolistých potravin (špenát, saláty, kapusta, pórek, brokolice atd.), ovoce a čerstvých podzimních ořechů a to vše v původní, nevařené podobě, pak jsme dostatečně vybaveni potřebnými látkami k tomu, abychom co nejpříznivěji zvládli období chladných měsíců.

V tomto období volíme potraviny zahřívající. Podzim nám nabízí dostatek kořenové a bulvové zeleniny, podzimní ovoce, ořechy a semena pro zimní období.

Do podzimního ovoce patří jablka, hrušky a švestky. Ovoce můžeme uchovat jak čerstvé, tak jej sušit. Sušené ovoce můžeme jíst v podobě tzv. křížal, nebo jej můžeme namlet a sladit jim kaše např. z pohanky, nebo quinoi. Vždy je však důležité uvědomit si, že sušené ovoce je vekou koncentrací cukrů a přestože jsou v přírodní formě, je nutné je jíst umírněně.

Zeleninou pro období zimy je mrkev, řepa, petržel, zelí, celer, cibule, česnek.

Celer je velmi bohatý na chlorid sodný – sůl, která je zde v organické, tedy pro nás dobře využitelné podobě. Kdo má ještě potřebu solit, může si celer usušit (do 42° C), namlet a pak jej přidat místo soli (která ve své anorganické podobě není pro nás vhodnou potravinou). Celer posiluje funkci žaludku, působí regeneračně na obnovu krve. Je silně močopudný, proto není vhodné jej jíst ve velkém množství. Je ideální proti nachlazení – celerové silice rozpouštějí hlen, dezinfikují sliznice a zabíjejí mikroorganismy.

Podzimní ovoce i zelenina mají také barvy, které jsou záhřevné, od červené po hnědou. Červená barva podporuje imunitní systém, chudokrevnost, omrzliny, nedostatečné prokrvení, povzbuzuje srdce, dodává energii, kompenzuje slabost. Hnědá barva je typická barva podzimu a půdy.

Můžeme jíst zeleninu i ovoce samostatně, vždy jeden druh, můžeme vytvářet nevařené polévky a také pít zeleninové i ovocné šťávy. Vždy je však třeba dbát na to, aby potraviny byly prohřáté v pokojové teplotě. Polévky i šťávy doplňujeme v tomto období teplou vodou max. do 40° C. Pak nás příjemně prohřejí a zahřejí a jsou pro naše zdraví příznivé.

V tomto období je vhodné jíst pohanku, quinou, můžeme případně zařadit i některé obiloviny (oves, žito). Všechny obiloviny je však třeba minimálně na 12 hod. namočit, nejlépe stravitelné jsou naklíčené (cca 3 dny). Quinoa a pohanka nejsou obiloviny, jsou to semena trav. Můžeme z nich tvořit obilné nápoje, nebo kaše, nebo jimi můžeme posypat zeleninu. Vždy je máčíme a klíčíme je stejně jako obiloviny.

Pokud jíme semínka či ořechy, je důležité je vždy na dostatečně dlouho máčet, aby se aktivovaly trávící enzymy a abychom je mohli dobře strávit (nejlépe 12 hod.).

Je důležité se zamyslet nad tím, co nám má vlastně strava přinést. Většinou ji chápeme jako příjem hmoty k přežití. Ale jejím prapůvodním významem je dodat našemu tělu potřebnou energii pro žití.

Autor: Anna Hýžová
Zdroj: http://www.celostnimedicina.cz/ziva-strava-je-celistve-jidlo-ktere-ma-svou-zivotni-energii-neporusenou.htm#ixzz4277rehU2

Časopis Ve hvězdách & Lidový léčitel si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 350 Kč, půlroční 175 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk