Bude lépe! Časy se mění. Známá zaslíbení se plní a splní.
Setrvejme v důvěře v dávno známý přirozený řád, který dává radostný smysl života, a v jeho Zdroj. V důvěře v proměnu k lepšímu. Zkusme žít opět v souladu s trvalými přirozenými zákony, které jsou mocnější než jakékoli úradky lidské. Nejde o žádný „konec světa“, ale o proměnu „starého“ v „nové“. O opětovné vřazení se do jeho chodu poté, co jsme vybočili. Sledováno je vyrovnání bez sklouznutí zpět.
Beze strachu, chmur, hněvu, hašteřivosti až propadání v nenávist či bez jiných výlevů negativních pocitů. Nejsme povoláni k neustálému hodnocení jiných lidí, kdo je horší či snad hloupější. Ovšem i bez upadání do malomyslnosti. Netřeba si zoufat, ale ani strnule „spát“. Jistě, nikoho nelze k ničemu nutit. Jen se pak nemůžeme divit, že pravý svět neodpovídá našim zažitým představám či ideologiím. Ale bude to „fičák“ vln bez ohledu na náš kalendář. Zřejmě se postupně přenese do roku následujícího. Možná o něco dále.
Lze k tomu něco říci právně? Ano, zkusme to.
Lidství a svědomí
V blízké budoucnosti v důsledku předvídatelného přirozeného tlaku, podle všeho, vzroste význam výkladu a používání některých již dnes zavedených právních pojmů. Na zřeteli máme například obecně sdílené hodnoty lidství, přirozená práva člověka spojená s osobností, spravedlnost, mír, štěstí, cit, přiměřenost či rozhodování podle nejlepšího vědomí a svědomí anebo výhradu svědomí. A rovněž svobodu prostou vlivu jakéhokoli a odkudkoli plynoucího politicko-mocenského autoritářství. Společenský tlak svazuje osobnostní vývin a může vést až k osobně ochablému stádnímu myšlení a ustrašeně stádnímu chování. Nejedná se o žádné nadávky, nýbrž o sociologické pojmy.
Ještě více se rozvinou zásady lidskosti a jiné zavedené zásady spravedlnosti a práva, které vyjadřují obecné právní dobro. Všeobecné dobro ke všemu živému včetně zvířat. Například zásada spravedlivého důvodu brání nemístné tvrdosti až bezcitné svévoli na úkor bližního, zejména slabšího.
Připomeňme si také zásadu smluvní spravedlnosti neboli vyrovnanost vzájemných plnění. Vystihujeme jí, možná jen intuitivně, mnohem hlubší a obecnější přirozený zákon rovnováhy mezi braním a dáváním, jehož silové působení předpokládá Zdroj. Dotýkáme se objektivní podstaty věci a přesahu „hrubé“ materie. Ve spojení se sociálním cítěním tím přispíváme i ke společenské soudržnosti a vzájemné ohleduplnosti.
Výsledná zlepšení se nemusí všude projevit ihned. Odvisí od vlastní duchovně-citové vnímavosti jednotlivých lidí a od odvahy ji uplatnit. Právně metodická argumentace tomu zásadně nijak nebrání. Rozhodné je umět ji správně, lidsky, uchopit a použít.
Cítění
Důležitou roli sehrává mravní cítění veřejnosti nebo cítění náboženské. I zde se jedná o právně významné pojmy, spolu s cítěním národnostním.
Právně musíme zmínit obyčejné lidské cítění bránící válečné a jiné krutosti. Spadá sem i důvodné pociťování duševních útrap blízkého člověka, stojícího k nám v poměru rodinném či obdobném, jako újmy vlastní. Zrovna touto cestou dílem proniká láska do občanského zákoníku. Vedle štěstí, citu, ohleduplnosti či svobodné vůle.
Na mysli máme právní vystižení vnitřního odvažování všeho, co čteme, vidíme a slyšíme, vlastním cítěním ducha. Výsledek niterného odvážení spočívá v jistotném hření u srdce či v oblasti sluneční pleteně. Anebo naopak v bleskurychlém niterném stísnění a někdy až v odpuzení. Fyziologicky se dostává ke slovu oblast zadního mozku, zvláště šišinka mozková.
Příkladem slouží právní pojmy jako je přírodní krása či krása krajiny. Anebo naopak znetvoření uměleckého díla, uměleckého výkonu či nemovité památky.
Osobní prožití, která jsou vázaná na každou jedinečnou lidskou bytost, jsou již ze své povahy nepřenosná. Mohou však být zásadně srovnatelná u více lidí. Právně je prokazujeme podle vnějších projevů, pakliže by nastaly. Důkazně sem spadají zejména bezprostřední, upřímné a pevné, výpovědi z vnitřního popudu či věrohodná svědectví podobného rázu. Tak se to má s dokazováním všech stavů lidského nitra. „Do hlavy“, natož „do srdce“ není nikomu vidět. Stejným způsobem právně prokazujeme hluboký a zároveň úctyhodný obsah svědomí, „vědomí ducha“, v životně podstatné záležitosti. Sledujeme vyloučení výmluv, pouze odlišného mínění apod.
Vyšší moc
Na prvním místě půjde o v právu známý pojem vyšší moci. Zejména o smysluplné, obnovující, působení námi neovladatelných přírodních sil. Vyšší mocí v právním smyslu rozumíme původce vnější nepředvídatelné a neodvratitelné události. Například příčinu nastalé živelní pohromy. Zůstává na nás, abychom ve vlastním zájmu byli schopni se opět vpravit do silového působení námi neovladatelných přírodních sil. Nejsme „pány Země“. I to, co se jeví jako pouhá náhoda bez našeho podnětu, a je proto náhodou v právním smyslu, může ve skutečnosti mít svůj význam. Může jít o důsledek našich, i dávných, činů.
Nelze pominout ani vnější projevy různých „průtoků“ sil i tam, kde bychom je možná ani nečekali.
Živelní pohromy nejsou beze smyslu. Věky věků mají svou, někdy spíše skrytou, hlubší závažnost a zapadají do chodu světa. Navíc od nás vyžadují nejen bdělost a věcnou připravenost, ale též schopnost řádně spravovat zemi i v době nečasu. K tomu, a nejen k tomu, nám je zapotřebí věcnost. Namyšlené stranicko-politicko fráze stavěné na odiv anebo splašené mysli nic nezmohou.
Politika
Vnějškově společensky, evropsko-unijně „nejhruběji“, podle všeho zprvu půjde o „posílenou spolupráci“ některých členských států a o určité projevy „státních neposlušností“, které ústavně konformně vycházejí ze státních svrchovaností, z jejich podstaty a smyslu. Některé první politické kroky již byly u nás učiněny na konci roku 2025. Už ve zmíněném roce se také projevil dílem příznivý politický vliv určité cizí moci. Alespoň v záležitosti podstatného veřejného významu, která se týká ústavně zaručeného politického práva vyjadřovat své názory a práva svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Jistě, ústava zná meze. Nesmí však být falešné, zkreslené nebo svévolně použité.
Souvisí s tím vším i přiměřené zvýšení národního sebevědomí. Bez pýchy, pocitů nadřazenosti, ale i bez servilnosti vůči proměnlivým cizím mocem a jejich dobovým zájmům.
Dílčím politickým projevem sociálního cítění musí být zvýšená pozornost sociálním službám. Přinejmenším již vzhledem k narůstání věku dožití. Okolnosti proměny světa by nás k tomu stejně donutily.
Zdravý rozum
Pomůžeme si tím, čemu se v naší „vzdělanecké pýše“ někdy vyhýbáme. Zdravým rozumem neboli prostým, selským, rozumem. Spočívá v běžně logické úvaze o obecné přijatelnosti určitých řešení praktických právních, politických a hospodářských otázek, která dávají obecný smysl. Děje se tak na základě obecné zkušenosti s příznivými výsledky.
Aniž bychom k tomu potřebovali přidržovat se právních či politických teorií, doktrín nebo dočasně mocenských ideologií. Mírně subjektivní nádech řešení nemusí být na škodu věci. Umožňuje průnik jemnějšího sociálního cítění. Nejsme stroje a inteligenci máme přirozenou, ne umělou. Zdravý rozum se také příčí bezduchému, samoúčelnému, formalismu, u kterého hrozí, že se mine se sledovaným právně hodnotovým cílem.
Nepomůže nám však pokušitelská „mrtvá chytrost“. Mívá podobu, krom jiného, „hraní si s pěknými slovy“. Kdo by odolal vznešeným a silným řečem? Každý, kdo z nich cítí prázdnotu, sobectví, zištnost, vyděšení nebo faleš. A také chlad.
„Paragrafy“ sloužící k obecné srozumitelnosti a sdělnosti lidsky přijatelného řešení vždy najdeme. Podstatný je ale nepřenosný, upřímně míruplný, bdělý stav nitra. Ozdravíme si tím i zatížený a někdy domotaný rozum.
Východisko, jak vyjít ze zmatků a vření, je prosté.
Spočívá v osobních „přeladěních“. Ve ztišení nitra, klidu a vyrovnanosti, v míruplném zklidnění naší veškeré myšlenkové líhně a jejích projevů. A také ve zvýšeném vnímání přírody a ve větším sepjetí s ní. Od toho už bývá krok k věcnosti a právnosti s cílem míru a spravedlnosti.
Přicházejí příznivá dění, až neobvykle zrychlená.
Autor: Prof. JUDr. Ivo Telec, CSc., advokát
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 330 Kč, na 2 roky 660 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle tel: +421 800 188 826 nebo na e-mailu: objednavky@ipredplatne.sk
