UFO nad atomovými elektrárnami

190
Foto: Dollarphotoclub.com

Publikujeme třetí díl původní řady, která se objevila v pořadu The News World’s “UFO Supplement” v březnu v roce 1982 pod pseudonymem A. Hovni. Na základě nedávno odhalených dokumentů US Airforce, FBI, AEC (Komise pro jadernou energii) a dalších agentur, uvolněných na základě zákona o svobodě informací, pokračuje tento článek o výskytu UFO nad zakázanou zónou Oak Ridge, jaderným střediskem v Tennessee v roce 1950;

Jakož i o dokumentech CIA o pozorování nad uranovými doly v Belgickém Kongu (v současnosti Demokratická republika Kongo) ve střední Africe. Dále pojednává o dalším pozorování aktivit UFO, monitorovaných FBI, tentokrát nad Savanou River Plant – řízeno AEC v Jižní Karolíně.

Přepsali jsme články identicky tak, jak se objevily 6. března 1982 v The News World, opravili jsme pouze chyby a přidali ilustrace a některé z oficiálních dokumentů.

Pořad ze 6. března 1982 The News World, New York City, o „útoku“ UFO nad jadernými středisky podnítil UFO-pohotovost. Zpravodajské služby začaly utajovat vyšetřování.

V předchozím článku jsme psali o začátcích vysokého výskytu UFO v roce 1950 nad citlivými středisky jaderných instalací v Oak Ridge, Tennessee, který způsobil značný poplach v různých vládních agenturách Spojených států. 12. a 13. října tohoto roku byly pozorovány neidentifikované objekty Komisí pro jadernou energii, jejich bezpečnostními pracovníky, zatímco radarová stanice Air Force v McGhee-Tysonově letišti v Knoxville, Tennessee, zachytila zvuková echa. Při obou příležitostech byly ihned zvednuty stíhačky F-82.

Úřady stále vyhodnocovaly důkazy těchto incidentů, když v 15:20, 16. října, kavaléristé AEC John Isabell, Lendelle Clark, Hank Briggs a ještě další dva svědkové pozorovali “objekty visící nad závodem K-25 v Oak Ridge.” Krátký popis uvádí kavaléristé AEC Lendelle Clark a Hank Briggs, kteří byli zastaveni Johnem Isabellem u brány, aby jim ukázal: “jakýsi objekt na severu, který cestoval směrem k severozápadu.“ Jejich popis uvádí, že UFO “vypadalo, že je asi 600 metrů vysoko a je bílostříbrné barvy, rotuje proti směru hodinových ručiček. Mělo kulatý tvar a velmi rychle se pohybovalo.” Svědci si také všimli, že kulatý objekt “měl velikost koule“ a “zdálo se, že mizí a zase se objevuje.”

Kavalerista Isabell okamžitě zatelefonoval na hlavní štáb a vše oznámil a “15 minut poté, co objekt zmizel na severozápad, se v té oblasti objevila stíhačka F-82, tam, kde byl objekt viděn naposledy, ale zdálo se, že je o 300 metrů níže, než se nacházel objekt, o kterém kavaléristé podali hlášení.” Toto třetí „zdvižení hotovosti“ Air Force stíhačem F-82 – s rozdílem jednoho či dvou dní – je potvrzeno dalším dokumentem, vyhodnocení UFO nad Oak Ridge od CIC (Protišpionážní sbor). Tyto dokumenty uvádějí, že “letoun z 5. letecké perutě byl vyslán, aby identifikoval objekt, který byl hlášen jak visí nad K-25,” ale že “radarové vybavení na palubě letounu získalo obraz o jeho velikosti”, následně nato jej pilot “identifikoval jako světelný typ letadla“. Přestože závěr armády také naznačuje, že “pozemní pozorovatelé uvádějí, že stíhačka podletěla objekt, který pozorovali.” Tak zpráva uvádí, že “bezpečnostní divize, komise pro jadernou energii, se pokusí přimět pozorovatele učinit stejné prohlášení na detektoru lži.“

Nepochybně jeden z nejzajímavějších dokumentů, týkající se častého výskytu UFO nad Oak Ridge, je “Souhrn informací” připravený Protišpionážním sborem (CIC). Datováno dnem 21. října 1950 byl tento „Souhrn informací“ distribuován velícímu generálovi a sekci G-2 třetí armády, bezpečnostní divizi komise pro jadernou energii (ACE), FBI a AFOSI (Úřad pro zvláštní vyšetřování leteckých sil). Hned na začátku dokument dával najevo, že “byly využity nejspolehlivější dostupné zdroje” a že svědectví a záznamy FBI “byly prozkoumány, aby se ujistili o jejich spolehlivosti, čestnosti a loajalitě vůči vládě Spojených států.“

Dokument dále naznačuje, že byl konzultován jistý počet vládních agentur včetně bezpečnostní divize AEC a bezpečnostní hlídky v Oak Ridge, divize NEPA (divize jaderné energie pro pohon letadel), FBI, AFOSI, Radarové stanice Air Force a Stíhací perutě v oblasti Knoxville. Přesto CIC došla k závěru, že názory všech těchto důstojníků “se nevyvinuly v odpovídající vysvětlení tohoto SUBJEKTU“ (v originále velkými písmeny). Ačkoli se zmiňují o všech oblíbených vyvracejících fíglech Air Force, populárních v té době, jako je davová hysterie, ptáci, balóny, roje hmyzu, nepříčetnost, papíroví draci atd., dokument konstatuje, a to v žádných nejistých termínech, že všechna tato vysvětlení “byla odmítnuta, kvůli souběžnému pozorování svědků objektů s radarovým hlášením; kvůli podobnému popisu objektů viděných různými osobami, … apod.“

Méně než dva měsíce po sepsání této autoritativní zprávy, na začátku prosince 1950, bylo UFO zpět na radarových obrazovkách blízko Oak Ridge. Jedna z depeší FBI informovala, že vojenské zpravodajství “bylo ve stavu nejvyšší pohotovosti pro jakákoli data týkající se létajících talířů“, a že vojenská CIC “radí tato data považovat za přísně důvěrná a nikdo je nesmí šířit.“ Další depeše FBI od ředitele J. Edgar Hoovera instruuje, že “by se měla učinit opatření za účelem získání všech faktů týkajících se možného radarového rušení ionizací částeček v jaderné atmosféře.“

Belgické Kongo

Velký počet výskytu létajících talířů v roce 1952 začal činit obavy CIA a dalším vládním agenturám, jak zpracovávat a uchovávat hlášení o UFO z celého světa. Z celosvětové sítě CIA hlášení pozorování UFO (založeno v roce 1952) pochází zajímavá zpráva obdržená od Die Presse z Vídně, týkající se toho, že: “byly spatřeny dva planoucí disky nad uranovými doly v jižní části Belgického Konga (nyní Zaire) v distriktu Elizabethville.” Podle novinové zprávy “disky klouzaly elegantními zatáčkami a několikrát měnily své pozice.“ Pozorování trvalo 10 až 12 minut a objekty “vypadaly jako talíře, ovály, s jednoduchými liniemi“.

I přes nepřístupnost terénu je musel pozorovat přinejmenším alespoň jeden kompetentní svědek velitele Sierra na malém letišti Elizabethville, který “okamžitě vyslal pronásledovací stíhačku“. Velitel Pierre pronásledoval dva talíře asi 15 minut a při jedné příležitosti se dostal až na vzdálenost pouhých 120 metrů od jednoho z disků. Popisoval jej jako „diskovitý“ objekt, 12 až 15 metrů v průměru, skládající se z “naprosto nehybného vnitřního jádra”, spojeného skrze jakési kulovité zakončení s “několika malými otvory“ k “vnějšímu okraji, který byl úplně zahalen ohněm a musel vyvíjet nesmírně rychlou rotaci. Barva kovu byla podobná hliníku.” Podle velitelova odhadu talíře letěly rychlostí asi 1500 km/h “lehce a přesně jak vertikálně, tak horizontálně”, dokud nezmizely z jeho dohledu “přímým směrem k jezeru Tanganika.”

Další dokument CIA se týká vzdušných jevů v Kongu, který naznačoval, že v roce 1955 “přes tuto zemi přelétávalo stále více a více UFO.”

Savannah River Plant

12. května 1952 naléhavá depeše od důstojníka FBI v Savannah řediteli J. Edgar Hooverovi do Washingtonu naznačovala, že 10. května, přibližně ve 22:45, “čtyři zaměstnanci Dupont Co., zaměstnaní na Savannah River Plant blízko Ellentonu, Jižní Karolíně, viděli diskovité objekty přibližující se z oblasti jihu, které zmizely severním směrem.” Asi za půl hodiny nato oblastí proletěly čtyři další objekty, které letěly v páru a i samostatně.

Tento incident v další zakázané oblasti Savannah River Plant, spravované AEC, evidentně Hoovera rozrušil natolik, že poslal memorandum řediteli zvláštního vyšetřování Air Force v Pentagonu dne 15. května 1952, pět dní po tomto pozorování. Kopie byly také rozeslány vojenskému zástupci náčelníka štábu G-2, řediteli námořního zpravodajství a řediteli bezpečnosti Komise pro jadernou energii (AEC). Na základě údajů dodaných úřadem v Savannah, Hoover píše, že “disky byly popisovány výše zmíněnými zaměstnanci jako asi 30 cm v průměru a špinavě bílé až zlatavé barvy. Všechny objekty údajně cestovaly vysokou rychlostí a vysoko, bez jakéhokoli hluku.”

Pozorování UFO nad atomovými reaktory a nad dalšími citlivými vojenskými a průmyslnými instalacemi se nezmenšovala ani v nedávných letech. Během vlny pozorování UFO v roce 1973 bylo například UFO znovu pozorováno v blízkosti jaderných instalací v Oak Ridge. V prosinci toho roku nafilmovali Howard Whetsel a R. Clough na vzdálenost 90 metrů na 16-mm barevný film přes 30 pozorování UFO přelétávajících nad Oak Ridge. Film jsem sice nikdy neviděl, ale jak NICAP, tak organizace Ground Saucer Watch jej prohlásily za “bona fide” (s dobrými úmysly – pozn. redakce).

Další série pozorování se odehrála během stejného pozorování v jižní části země – na Rhode Island. Podle ufologa Ronalda Todda z APRO (organizace pro výzkum vzdušných jevů), bylo v oblasti kolem Wood River Junction shledáno na 66 pozorování: 47 bylo hlášeno kolem Wood River Junction, kde leží United Nuclear Uranium Recovery Plant (spojený závod na obnovu jaderného uranu). Při jednom konkrétním incidentu vysela nad závodem střídavě po téměř tři hodiny dvě UFO. Při dalším incidentu, kterého byl svědek sám Todd, bylo UFO pronásledováno šesti helikoptérami a radarovým letadlem. “Zdá se, že mnoho z nich se soustřeďuje na jaderné elektrárny,” vyvozuje Todd. A stále existuje dobře známá „invaze“ UFO nad několika jadernými základnami Strategického vzdušného velitelství v období zhruba dvou týdnů na konci roku 1975.

Ovšem, existuje i mnoho případů UFO poblíž jaderných závodů od roku 1982, kdy byl původně tento článek uveřejněn. 14. června a pak znova 24. července 1984, sotva dva roky po uveřejnění tohoto článku, se odehrál jeden z nejznámějších případů UFO nad atomovým střediskem, kdy byla pozorována „jakási obrovská, protáhlá pevná struktura” bezpečnostní hlídkou na reaktoru 3. atomové elektrárny Indian Point v Buchanan, severně od New York City. Podrobnosti jsou popsány v kapitole “Close Encounters at Indian Point” v knize „Night Siege – The Hudson Valley UFO Sightings“, což byla poslední kniha Dr. Allena Hyneka, dále spoluautora Philipa Imbrogna a Boba Pratta.

Ačkoli byl v této knize rozhovor s bezpečnostní hlídkou, žádné oficiální dokumenty se s tímto případem neobjevují. Zesnulý plukovník Colman von Keviczky, ředitel ICUFON v New Yorku, kontaktoval newyorské jaderné úřady, Komisi pro regulování jaderné energie NRC (která byla nahrazena AEC), ministerstvo energetiky a další agentury ve snaze obdržet spisy na základě zákona o svobodě informací, k čemuž bylo v podstatě poskytnuto jen zdvořilé odmítnutí, ale žádné dokumenty o incidentu UFO v Indian Point.

Další důležitý případ se odehrál večer 4. března 1988 v Lake Erie, poblíž jaderné elektrárny Perry v Ohiu, 70 km severovýchodně od Clevelandu. Tento případ vyšetřovala Pobřežní hlídka Spojených států (USCG), která jej popisuje v dokumentu jako “velký objekt vznášející se nad jezerem,” který “zřetelně rozptýlil 3-5 menších létajících objektů, které rychle prosvištěly kolem“ a “měly schopnost se zastavit a viset uprostřed letu.” Tento zajímavý případ je popisován podrobně v článku historika UFO Richarda Dolana “Twelve Government Documents That Take UFOs Seriously,” poslaným do redakce OpenMinds.

Výskyt UFO nad jadernými závody jistě není jen problém USA. V knize „UFO Case Files of Russia“ od autorů Paula Stonehilla a Philipa Mantlea jsou dvě kapitoly nazvané: “UFOs over Soviet Nuclear Installations” a “UFOs over Chernobyl.” Tvrzení o UFO obklopujícím jadernou katastrofu v Černobylu na Ukrajině v dubnu roku 1986 jsou obzvláště zajímavá. Kapitoly poskytují výpověď dvou techniků z elektrárny, kteří “pozorovali ohnivou kouli na nebi…Dva světlé tmavočervené paprsky vystřelené z UFO, které byly nasměrovány na reaktor 4.” Podle Mantlea a Stonehilla naměření pořízené techniky před a hned po objevení UFO ukázalo dramatický pokles úrovně radiace. Další pozorování a dokonce i pár fotografií bylo dále pořízeno v roce 1990 a 1991.

Dalším častým místem s vysokým počtem pozorování UFO se odehrálo nad atomovou elektrárnou Jaslovské Bohunice na Slovensku v roce 1992, západně od Trnavy. Podle zprávy uveřejněné v maďarském UFOmagazínu v roce 1994, v brzkých ranních hodinách 21. srpna 1992 hlásila bezpečnostní hlídka svému nadřízenému “výskyt létajícího objektu kolem vchodu do elektrárny. Bylo to asi 300 metrů v průměru, trojúhelníkovité a vznášelo se to ve výšce asi 500 metrů.” Očití svědci objekt nemohli identifikovat jako žádné ze známých letadel, které nevydává žádný zvuk. Jiná hlídka také viděla objekt nad vchodem a hlásila, že něco přistálo vedle elektrárny. Na poli byly ráno nalezeny spáleniny. Následovaly však další incidenty, což přimělo asi 25 zaměstnanců elektrárny v Bohunicích vytvořit vlastní UFO-klub k zadokumentování častého výskytu!

Konečně argentinský badatel UFO Cristián Soldano nahlásil a nafilmoval nevysvětlitelná světla, kterým začal říkat „záblesky UFO“ blízko jaderného reaktoru Atucha v provincii Buenos v červnu roku 2010. Jeho příběh i fotografie byly uveřejněny a odvysílány argentinskými sdělovacími prostředky včetně Soldanova tvrzení, že “tyto objekty reagovaly na naše signály.“ (Používá stejného protokolu jako Greerova C-SETI a viděl na silnici do Atucha přistání.)

Existuje také několik zpráv a videí na YouTube údajných aktivit UFO během jaderné havárie ve Fukušimě v Japonsku po zemětřesení a tsunami z 11.března 2011.

http://www.ufosightingsdaily.com/…tml

http://www.openminds.tv/…-3/

http://www.museumoftheweird.com/…nt/

23. srpna, 2012, OpenMinds

Překlad: Karel Rašín

Více zde: http://www.exopolitika.cz/…3-/

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk