Robert Holden: Usmívejme se… pokud se nám nechce plakat

103
Foto: Pixabay.com

Jednou jsem potkal ženu, která trpěla “syndromem pozitivního myšlení”. Zrovna jsem měl přednášku na téma Zvolte si štěstí se skupinou asi 500 zdravotních sester. V polovině mé přednášky se tato žena najednou postavila a zakřičela: “Jak můžete čekat, že budu šťastná, když mi zemřel manžel?!”

Místnost ztichla.

Nejprve jsem této ženě poděkoval za její odvahu podělit se s námi o své pocity. Jen málo lidí by bylo tak statečných. Pak nám pověděla svůj příběh. Její manžel zesnul teprve před třemi týdny na nečekaný infarkt. Od jeho smrti navštěvovala jeden kurz pozitivního myšlení za druhým.

“Nic nefunguje,” řekla. Když jsem se jí zeptal, jestli už pro svého manžela plakala, odpověděla: “Ne.”

Pozval jsem tu ženu na pódium a společně jsme se podívali na to, jak užívala pozitivní myšlení k tomu, aby zadupala a zadusila své pocity, místo aby je upřímně procítila a uzdravila.

“Chci, abyste se teď alespoň na chvilku úplně vzdala pozitivního myšlení,” řekl jsem jí.

Vypadala naprosto zděšeně.

“A co jiného bych měla asi tak dělat?!” zeptala se. Než jsem mohl odpovědět, propukla v pláč. Plakala velmi hluboce a každá její slza vyplavovala kusy jejího žalu a bolesti. Jediné oko v místnosti nezůstalo suché.

O dva týdny později jsem od ní dostal dopis. Stálo v něm:

“Každý den teď prožívám bolest od A do Z, ale dělám to, co jste mi poradil. Dělám si čas na své pocity. Modlím se za pomoc, mí přátelé vědí, jak se skutečně cítím, a já jsem otevřena léčení. Zvolit si štěstí pro mě znamenalo říct Ano mým pocitům – tak se mohou léčit rychleji.”

A na konci dopisu psala:

P. S. “Děkuji, že jste mě rozplakal!”

Na škole psychologie nebyl v našem rozvrhu žádný čas na pocity. Mnoho času jsme věnovali kognitivním schopnostem, percepci, paměti, chování a pokusům s krysami, ale ne emocím. Dokonce i ty krysy byly příjemnější než emoce! Já se od té doby naučil, že emoce nejsou jen myšlenky a že “pozitivní myšlení” bývá někdy překážkou v emočním léčení. Emoce jsou tajemné, nelogické a hluboké. Nemohou být prostě “odmyšleny”. Potřebují být přijaty, milovány a procítěny.

Prvním klíčem k uzdravení pocitů je začít tam, kde právě jste. Vaše pocity nestojí v cestě vašemu plánu; ony samy jsou váš plán! To, co cítíte, máte cítit. Někdy toto léčení musí mít přednost před vaší kariérou, společenským životem nebo čímkoli jiným. Když si nedáte prostor na své uzdravení, vaše bolest ovládne váš život. Pamatujte, že na druhém břehu této bolesti je nový mír, nová hojnost a nová svoboda.

Druhým klíčem je být upřímní ohledně svých pocitů. Jeden z principů mého Projektu štěstí je “Usmívejte se – pokud se vám nechce plakat”. Další princip říká, že nikdy nebudete skutečně šťastní, dokud si nepřiznáte, jak jste nešťastní. A nesnažte se své pocity posuzovat logicky. Neříkejte “mám depresi”. Upřímně vyjádřete, co opravdu cítíte. K uzdravení pocitů je upřímnost rychlou strategií.

Třetím klíčem je plně prociťovat své pocity, dokud jimi neprojdete na druhou stranu. Každý pocit má v životě jediné přání – být procítěn! Představte si, že telefonujete s přítelem, a on vás nechá na lince čekat pět let. Vařili byste se ve vlastní šťávě. A teď si představte, jak se cítí vaše pocity, když je takto necháváte čekat! Cítění je léčivý proces. Cítit znamená přijetí, otevřenost a lásku a ať jsou vaše pocity jakékoliv, nakonec se dostaví nový mír.

Čtvrtý klíč říká, že bolest je odpor. Čím více proti svým pocitům bojujete, tím spíše budete trpět. Cokoli odmítáte cítit, se vyjádří fyzicky skrze vaše tělo nebo nevědomě. To, čemu se snažíte vyhýbat, zamoří celou vaši bytost. A další věc – to, co v sobě samých nepřijmete, si budete promítat na druhé lidi. Jak asi víte, zranění lidé zraňují lidi.

Pátým klíčem je dýchat, protože se tím zvyšuje vaše šance cítit se opět šťastní! Negativní soudy vynášené o vás samých, o druhých lidech, o životě aj. a emoční odpor s nimi spojený vyvolává ve vašem těle nepříjemné pocity. Vaše tělo cítí totéž, co prožívá vaše mysl, a stejně tak zadržuje vše, co zadržuje vaše mysl. Dopřejte si hluboký, plný nádech, který bude symbolem vaší ochoty přijmout léčení a vzdát se bolesti.

Šestý klíč říká, že neexistuje nic jako “špatný pocit”. Procvičte si toto zlaté pravidlo na svých vlastních pocitech. Zacházejte se svými pocity stejně tak, jak byste chtěli, aby bylo zacházeno s vámi. Buďte k nim laskaví, zdvořilí a otevření, ať jsou jakékoliv. Pocity jsou jako malí lidé žijící ve vás – když se o ně budete dobře starat, budou se i ony dobře starat o vás. A navíc mohou odhalit některá požehnání, která v nich byla původně skryta a která by vám jinak unikla.

Sedmý klíč říká, že pozitivní změna přijde, až se pustíte! Pocity samy neodejdou, to vy je necháte jít. Kdykoli trpíte bolestí, je to proto, že se jí držíte. Nechť jsou tedy vaší modlitbou slova: “Jsem ochotný/á se pustit.” Odevzdejte všechny své myšlenky, vjemy a přesvědčení míruplnému Nepodmíněnému Já, a afirmujte si: “Jsem ochotný/á se otevřít tady a teď nádherné lekci či daru.”

Pamatujte také, že nikdo se nemá léčit sám. Léčení je vždy o spojení, sdílení a rozhodnutí zvolit si štěstí.

Z knihy Shift happens!, Robert Holden
Překlad: Magda Techetová
Zdroj: http://andelskydenik.blogspot.com/…tml

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk