Zdraví, neboli stav bez nemoci, je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí. Dá se říci, že je to přímo zlatý klíček k našemu zdraví. Co to znamená. Podle významných světových autorů totiž téměř není možno onemocnět, dokážeme – li udržet správnou zásadito-kyselou rovnováhu v organismu. Přinejmenším je možné se s přehledem vyhnout riziku degenerativních onemocnění. A co to znamená pro nemocné? Pokud je možno nastolit správný poměr kyselin a zásad v těle, je vždy možná náprava zdravotního stavu či dokonce vyléčení!
Měli bychom se obávat nejen překyselení žaludku, ale také patologického posunu hodnoty pH celého těla. Velmi diskutované okyselení způsobuje nemoci. Zbavuje tělo minerálů (vápník, sodík, draslík a hořčík) a získává je z vitálních orgánů a kostí. V důsledku toho je tělo vážně a dlouhodobě poškozeno, což vede k okyselení; a co je ještě horší, toto okyselení může léta zůstat bez povšimnutí.
V zájmu udržení zásaditého prostředí si tělo „půjčuje“ zásadotvorné látky ze „zásob“.
Např. minerální látky – vápník, draslík, hořčík – odebírá ze životně důležitých orgánů a kostí, aby neutralizovalo kyseliny a snáze je vyloučilo z těla.
Tak postupně ztrácíme látky, které nutně potřebujeme pro zdraví a sílu. A orgány “odcházejí”…
První krok spočívá v pochopení, že správný poměr kyselin a zásad je – nebo by měl být – pro člověka normální a běžný. Není to v podstatě žádná „terapeutická metoda“. Naše tělo je vytvořeno…, stvořeno, v plně fungující vyvážený celek pouze za předpokladu této rovnováhy. Stav nemoci nebo její předzvěst je jen důkazem, že přestala fungovat rovnováha a pravděpodobnou příčinou téměř vždy bude nějaká námi ovlivnitelná skutečnost. Každý člověk je tedy pánem své acido-bazické rovnováhy a tudíž zcela pravděpodobně většinovým tvůrcem svého zdraví či uzdravení. Rádoby zdravý člověk si tuto skutečnost většinou nerad připouští a nemocný zase nemá často dostatek víry, aby jí věřil. Výsledkem jsou přeplněné ordinace chronických pacientů bez vyhlídky na uzdravení, boom degenerativních onemocnění a alarmující statistiky.
Trocha teorie aneb Co je to pH?
Část molekul vody se vyskytuje v disociovaném stavu, tj. jako H+ a OH-. V chemicky čisté vodě je koncentrace těchto částic 10-14 mol/l, přičemž H+ i OH- jsou zastoupeny rovným dílem. Koncentrace H+ je tedy 10-7 mol/l. pH vyjadřuje záporný logaritmus této hodnoty:
pH = log 1/[H+]
V našem případě chemicky čisté vody je tedy pH rovno 7. Taková voda se nazývá neutrální. pH se vyjadřuje pomocí stupnice 0-14, neutrální hodnota je tedy uprostřed. Koncentrace H+ je ve jmenovateli rovnice, znamená to, že se snižující se koncentrací H+ hodnota pH stoupá a naopak! Logaritmická závislost zase určuje fakt, že při pH lišícím se o jeden stupeň se koncentrace H+ liší desetinásobně, při hodnotách např. 6 a 8 je pak rozdíl v koncentraci H+ už stonásobný. Voda s nadbytkem H+ se nazývá kyselá, resp. má kyselou reakci a pH nižší než 7 (čím dále od sedmičky, tím silnější kyselina). Pokud je H+ méně než odpovídá rovnovážnému stavu, pak je voda zásaditá a pH je větší než 7 (čím výše od sedmičky, tím je voda zásaditější).
Jaké jsou nejčastější příčiny překyselení?
• Nesprávná výživa – mnoho nevhodné, málo vhodné stravy, nadvýživa (přetížení organizmu), příliš mnoho bílkovin, cukr, alkohol, nikotin, nasycené mastné kyseliny, jedovaté látky, jedy z poživatin, insekticidy, pesticidy, herbicidy, potravinové přísady, konzervační barvící přísady, chlór v pitné vodě
• Špatné stravovací návyky – nedostatečné žvýkání (podpora kyselinotvorného kvašení ve střevech)
• Nerovnoměrný poměr kyselinotvorných a zásadotvorných potravin
• Narušení střevní flóry (kvašení v tenkém střevě, zahnívání v tlustém střevě…)
• Nedostatek tekutin (stoupá koncentrace kyselých odpadů hlavně v tuku a v nervových a pojivových tkáních)
• Zloba a agrese, stres a nahromaděná duševní zátěž
A jaké jsou následky překyselení?
Acidóza se dnes dává do souvislosti s většinou “civilizačních” chorob:
• Rakovina
• Kardiovaskulární problémy
• Obezita, cukrovka
• Oslabení imunity
• Poškození volnými radikály
• Předčasné stárnutí
• Osteoporóza
• Nedostatek energie
• Únava
Příčina okyselení našeho těla tedy spočívá rovným dílem v naší potravě, stresu a v metabolických procesech. Prostřednictvím lymfatického systému zatěžuje ledviny, které jsou schopny vylučovat nadměrné množství kyselin jen krátkou dobu. Stres díky adrenalinu účinnost alkalizace také snižuje. V souvislosti s okyselením je síť našich cév, která je dlouhá 96 000 metrů, neustále narušována. Vzhledem k tomu, že zprostředkovává spojení mezi všemi buňkami v těle, rozšiřuje se poškození do celého těla.
Vraťme se však ještě jednou k tomu nejdůležitějšímu – k Acidobazické rovnováze.
Vše lze pochopit jednodušeji, než se zdá…
Již jsme pochopili, že správný poměr kyselin a zásad v těle je žádoucí a nutný. (Nyní pochopíme víc.) Náš organismus to ví naprosto přesně a proto s geniální přesností udržuje ve správném pH orgán, který považuje za nejdůležitější. Krev! Krev má pH 7,35 až 7,4 s velmi nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota výrazněji snížila pod 7,35 člověk zemře. Jak jednoduché… Celá řada biochemických pochodů v těle je proto zaměřena na udržení pH krve a to i za cenu „Nesprávné funkce jiného orgánu“ Krev má prostě přednost…
Výsledkem je modifikované vnitřní prostředí, které otvírá cestu chorobám; mění se rovnováha pH, což rovněž ovlivňuje normální fyziologické procesy – odolnost těla se oslabuje. Pokud máme zdravé tělo, máme zásadité rezervy, aby nás chránily. Při překyselení dochází k narušení rovnováhy, naše zásadité rezervy se vyčerpávají, a tím oslabují tělo, což podporuje rozvoj nemocí.
Takže ještě jednou:
V zájmu udržení zásaditého prostředí krve si tělo „půjčuje“ zásadotvorné látky ze „zásob“
Např. minerální látky – vápník, draslík, hořčík – odebírá ze životně důležitých orgánů a kostí, aby neutralizovalo kyseliny a snáze je vyloučilo z těla.
Tak postupně ztrácíme látky, které nutně potřebujeme pro zdraví a sílu. A orgány “odcházejí”…
Podle Dr. Lyndy Farsetto, která se na Kalifornské Univerzitě (UCLA) zabývá acidobazickou rovnováhou, vede naše tělo boj s pochybným výsledkem, při kterém vyčerpává všechny své rezervy, což vede k poškození ledvin a jater – našich nejdůležitějších detoxikačních orgánů. Při studiu přibližně 100 starších osob zjistila, že v tukových tkáních skladujeme kyselé toxiny místo toho, abychom je prostřednictvím ledvin vyloučili. Tyto orgány tedy používáme k tomu, abychom se zbavili nákladu toxických látek, takže naše tělo chrání své orgány před kyselým účinkem; avšak mezitím se v nás rozvíjejí nemoci jako rakovina, cukrovka, problémy s klouby a vzniká mnoho dalších patologických stavů.
Podívejme se tedy důkladněji na jednotlivé faktory, nejvíce ovlivňující překyselení našeho organizmu.
Začněme Stravou.
Strava je zásadním (ne však jediným) z faktorů, který výrazně ovlivňuje stav ABR (acidobazické rovnováhy)
Naši předkové kdysi konzumovali pouze organické potraviny. Anorganické chemikálie, které jsou pro naše tělo neznámé, se poprvé objevily přibližně před padesáti lety ve stále rostoucím množství. Dnes je v naší potravě stále více a více přidaných látek: Konzervační látky, přípravky na zlepšení chuti, barviva a zahušťovadla, která jsou levná, ale neznáme jejich dlouhodobý účinek. Tyto chemikálie se neustále usazují v těle těch, kteří je konzumují, a jejich akumulace snižuje fungování a účinnost imunitního systému. Ve vážných případech mohou vyvolat rozvoj četných nemocí, například jistých autoimunitních chorob (imunitní systém napadá a poškozuje své vlastní orgány) a alergie, což je důsledek přepětí imunitního systému.
Zde si musíme uvědomit, že naše tělo si některé kyseliny vytváří samo a mnoho jich přijímá nevhodnou stravou. Avšak zásadité látky je nuceno přijímat pouze v potravě. To je skutečnost, která naznačuje, že převaha kyselin je u člověka pravděpodobnější než převaha zásad. Bohužel také moderní stravou do sebe dostáváme rovněž značné množství látek kyselých a kyselinotvorných. Je to dáno skladbou stravy, způsobem konzumace a také surovinami a postupy použitými k výrobě potravin.
Takže ještě jednou:
Nesprávná výživa (mnoho nevhodné, málo vhodné stravy, nadvýživa (přetížení organizmu), nedostatečné žvýkání (podpora kyselinotvorného kvašení ve střevech), příliš mnoho bílkovin, cukr, alkohol, nikotin, nasycené mastné kyseliny, jedovaté látky, jedy z poživatin, insekticidy, pesticidy, herbicidy, potravinové přísady, konzervační a barvící přísady, chlór a další nečistoty v pitné vodě…) je nejhlavnější příčinou překyselení našeho organizmu.
Skladbu stravy a způsob konzumace jsme schopni jednoduše ovlivnit. Horší to bude se surovinami a postupy. To je jiná „hozená rukavice“… Zemědělská i živočišná výroba je v postatě v troskách. Mechanismy velkovýroby nezaručují obsah životně důležitých zásaditých látek. Dá se spíše říci , že celkem spolehlivě zaručují nedostatek těchto látek. Hovoříme o minerálech, které přetížená půda již téměř neobsahuje a dodáním dvou, tří prvků formou hnojení rostlina sice vyroste, ale většinou neobsahuje to podstatné, co nám zachrání život. Rovněž způsob úpravy surovin nahrává kyselinám. Zrno zbavené slupky a výrobky z něj, přeslazované, chemicky barvené, konzervované či jinak denaturované potraviny nemohou být nejen z hlediska ABR harmonickou potravinou. O potravinách, typu fastfood, na které si v posledních letech bezmyšlenkovitě zvykáme, ani nemluvě.
Pro zdravý život je naprosto nezbytné, aby se v těle vyskytovalo dostatečné množství “zásobáren” naplněných minerály. Nacházejí se v kůži, ve vlasech i vlasové pokožce, v zubech, nehtech, kostech i kloubech a také v žilách. Každodenní přísun “kyselin” v podobě kyselé nebo kyselinotvorné stravy, perlivých nápojů, stresu, starostí a úzkostí však vede k tomu, že tyto tak důležité zásoby minerálů jsou spotřebovány k neutralizaci těchto kyselin. Proto je nutné kyselinotvorné potraviny ze své stravy vyloučit a také mít na paměti, že normálně stravující se člověk v dnešní době dostává do svého těla jen 40% minerálů a stopových prvků! Je pak zřejmé, že tento nedostatek neumožňuje tělu zbavit se kyselosti – nemá čím. Proto pravidelné doplňování minerálních látek a stopových prvků by mělo být dnes stejnou samozřejmostí jako oběd.
Na závěr uvádíme některé potraviny a nápoje, kterými můžeme již během jídla ovlivňovat acidobazickou rovnováhu svého těla.
Alkalizující potraviny
• Zelenina – Česnek, chřest, petržel, brokolice, dýně, mrkev, celer, cuketa, červená paprika, okurka, rajčata, fazole, cibule, modrozelené řasy, špenát, pýr, vojtěška, zelí, kedlubna, růžičková kapusta, salát, ředkvička, listy hořčice atd.
• Ovoce – Avokádo, grapefruit, citron, limonky, kokosový ořech atd.
• Tuky/oleje (lisované za studena) – Avokádový, kokosový, rybí, olivový a pupalkový olej, olej ze semen hroznů atd.
• Bílkoviny – Mateřské mléko, kozí mléko, sója, měsíční fazole, čočka, pohanka, jogurt, špalda, semolína, tofu, kaštany, lněné a dýňové semeno, tempeh, sezamové a slunečnicové semeno, mandle, kukuřičná kaše, klíčky atd.
• Další – Zásaditá voda, včelí mateří kašička, lecitin, probiotické kultury, sůl kamenná, mořská sůl, zelený čaj, bylinkové čaje, ženšen, kombucha, houby shitake (houževnatec jedlý) atd.
• Sladidla – Stévie, čekanka.
• Koření – Skořice, kari, zázvor, hořčice, chilli, pepř, kajenský pepř, bylinky atd.
Okyselující potraviny
• Ovoce – Pomeranče, mandarinky, banány, meruňky, broskve, vodní meloun, ananas, mango, jablka, fíky, datle, papája, hrozny, rozinky.
• Obilniny – Rýže, pšenice, amarant, kukuřice, ovesné vločky, pekárenské výrobky.
• Mléčné produkty – Sýry (kravský a kozí), fermentované sýry, kravské mléko, máslo atd.
• Ořechy – Kešu, para ořechy, arašídy, arašídové máslo, pekanové ořechy, lískové ořechy atd.
• Živočišné bílkoviny – Hovězí, skopové, vepřové, krůtí, jelení maso, kapr, losos, tuňák, ústřice, škeble, krevety atd.
• Nudle (z bílé mouky) – Dlouhé vlasové nudle, makaróny, špagety atd.
• Další – Vinný ocet, brambory atd.
• Léky a chemické látky – Léky, drogy, pesticidy atd.
• Alkohol – Pivo, víno, lihoviny
• Luštěniny – Černé fazole, boby, čočka atd.
• Vody a šťávy – Čištěná voda, destilovaná voda, voda filtrovaná reverzní osmózou, většina vody v lahvích.
Nezbývá tedy, než se důkladně zamyslet nad skladbou našeho jídelníčku, ale protože to těžko zvládneme optimálně, v každém případě dodávat potřebné minerální látky v organické formě.
V dnešní době je molekulární poškození (oxidace) vyvolaná volnými radikály považována za přímou příčinu chorob. Kdekoliv se objeví (např. v buňkách), tam způsobí „narušení a korozi.
Volné radikály jsou nestabilní molekuly, které obsahují lichý počet elektronů, jež se snaží dosáhnout znovu párového stavu. Při této činnosti spouštějí celou řadu již zmíněných oxidačních procesů a přitom napadají stabilní chemické látky.
Nahromaděné volné radikály nahrazují své elektrony z buněk přilehlých tkání, v důsledku čehož se buňky poškozují.
Složky buněčné membrány se částečně skládají z molekul tuků, které díky své chemické struktuře snadno oxidují. Ještě přesněji bychom měli říci „žluknou“, protože povrch buněčných membrán a buněčných organel se skládá z tuků.
Oxidace těla je hlavní příčinou stárnutí
Jeho prevence nebo zvrácení oddaluje stárnutí a omlazuje. Čím vyšší je ORP potravin nebo nápojů, tím více oxidují a tělo stárne. ORP je měrná jednotka, která ukazuje působení okysličovadla (oxidačně redukční potenciál). Např. šálek šťávy z čerstvě vymačkaných pomerančů má hodnotu ORP -250. Studie prokázaly, že pravidelná spotřeba čerstvě připravených zeleninových a ovocných džusů zvyšuje dlouhověkost. Bohužel takové džusy konzumujeme pouze zřídka a hlavně plody, které máme k dispozici, neobsahují ani náhodou takové množství antioxiačních látek, aby tuto hodnotu splnily. Řešením však může být konzumace ionizované vody, kterou si dnes již můžeme připravit doma sami za pomoci vodního aktivátoru.
Volné radikály vznikají v průběhu metabolických procesů, za pomoci zvláštních bílkovin (enzymů) nebo při biochemických procesech bez účasti bílkovin. Oxidanty a volné radikály mohou také do těla vstupovat z vnějších zdrojů, např. díky škodlivinám z prostředí (výfukové plyny, ionizační záření, silné sluneční záření, intoxikace jedy a léky atd.). Reakce volných radikálů je popisována v každé buňce našeho těla, ale nejdůležitější cílové orgány jsou srdce, cévy, mozek, nervy, ledviny, játra a plíce.
Kromě metabolických procesů vznikají volné radikály díky působení mnoha jiných faktorů, např. v případě oslabení našeho imunitního systému, pokud pravidelně konzumujeme ve velkém množství alkohol, pokud opakovaně používáme ke smažení stejný olej nebo tuk nebo při přepálení tuků. Stejná věc se přihodí, pokud kouříme, často praktikujeme velmi vyčerpávající sportovní činnost nebo těžkou fyzickou práci, pokud v našem těle probíhají zánětlivé procesy nebo když konzumujeme chemicky znečištěnou potravu nebo silně chlorovanou pitnou vodu. Dnešní společnost je dále zatížena chemikáliemi a výfukovými plyny z motorů. UV záření působí na Zemi přes ozonové díry vytvořené znečištěním vzduchu. Běžná voda z vodovodu, která je vedena rourami z různých materiálů, obsahuje kvůli „čištění“ množství rozpuštěných chemických látek.
K tomuto problému se ještě přidávají chemické látky, které – obsaženy v různých materiálech – brání hoření (např. v elektrických zařízeních, stavebních materiálech, apod.). Zařízení a budovy se během provozu zahřívají, a tyto látky se postupně a trvale vypařují, což my vdechujeme. Musíme se také zmínit o mobilních telefonech a jiných zdrojích dnes všudypřítomného elektromagnetického vyzařování z antén a vysílačů. Ti, kteří žijí v takovém prostředí, by měli počítat s rizikem vzniku chorob, které jsou ovlivněny zvýšeným počtem volných radikálů.
Antioxidanty – zázračné zbraně proti volným radikálům
• Vitamín C: je významný z pohledu imunitní obrany a chemických procesů na molekulární úrovni.
• Vitamin E: hraje důležitou roli v ochraně buněčných stěn; zabraňuje oxidaci tuků.
• Betakaroten: neutralizuje volné radikály, které vyrábí tělo nebo které do něj vstupují z vnějších zdrojů. V kůži potlačuje vysoce aktivní molekuly kyslíku, které vznikají účinkem ultrafialového záření.
• Coenzym Q10: společně s vitaminem E, betakarotenem a selenem vzájemně posilují své účinky a účinněji bojují proti poškození buněk volnými radikály.
• Selen: studie WHO, do které se zapojilo 27 zemí, prokázala, že pacienti s rakovinou trpí téměř vždy nedostatkem selenu.
• Několik prvků antioxidačního systému zvyšuje odolnost těla tak, že navzájem posilují své účinky. Vitamin C obnovuje vitamin E, zatímco vitamin E chrání chemické vazby betakarotenu proti škodlivému vlivu volných radikálů.
• Určité potraviny: např. červené víno chrání díky svému antioxidačnímu účinku do jisté míry tělo před oxidačním poškozením buněk a proti účinku způsobenému karcinogeny, takže mají prospěšný fyziologický vliv. Stopové prvky z většiny druhů ovoce podporují funkci orgánů, metabolismus buněk a příznivě působí na celý imunitní systém.
• Kromě antioxidačního účinku potravin nebo potravních doplňků nabízí ionizovaná zásaditá voda, další příležitost i vám udělat ještě více pro své zdraví..
Nejjednodušším způsobem ochrany proti útoku volných radikálů je ionizovaná zásaditá voda, která je zdrojem hydroxylových radikálů (OH-) a neutralizuje jejich oxidační účinky.
Antioxidanty neutralizují jedovatý účinek volných radikálů na zdravé buňky. Protože kyslík v ionizované zásadité vodě váže pouze jeden vodík, zůstává jeden volný náboj (-), který umožňuje navázání volných radikálů (které jsou bez náboje) v těle a zpomaluje nebo vylučuje jejich reakční schopnost. Jejich zničením se proces zastaví, je mu zamezeno a chemické látky se stanou neškodné! Protože má zásaditá voda redukční účinky, vylučuje z těla volné radikály.
No, jak vidno, Voda sehrává v boji s volnými radikály mnohem důležitější úlohu, než jsme jí dosud přisuzovali! Ale jde o to jaká…
Zdroj: https://zdravi4u.cz
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
