Ateroskleróza je chronické progresivní onemocnění cévní stěny charakterizované místní akumulací lipidů (tuků) a dalších složek krve a fibrózní tkáně v intimě arterií, provázené změnami v médii cévní stěny. Část názvu “atero” symbolizuje, že k této nemoci dochází v artériích, česky tepnách. Někdy jsou přímo označováno jako cévy, protože se jedná o druh cév, které vedou krev směrem od srdce. Intima, celým latinským názvem tunica intima, je jednou ze tří základních vrstev arterií. Ateroskleróza se vyvíjí jako chronický zánět a souhrnně se dá říct, že se vlastně jedná o soubor degenerativních změn postihujících cévní soustavu, zejména u starých lidí. Výrazně k ní mohou přispět (kromě například dědičných vlivů, které ovšem nemůžeme ovlivnit) špatná životospráva (tuky, nikotin, alkohol), nedostatečný pohyb nebo také sedavé zaměstnání nebo nadměrný stres v životě.
Původcem aterosklerózy je nadměrné ukládání cholesterolu. Řada z nás si cholesterol spojuje jen se vším škodlivým, ale, stejně jako u jiných věcí, to není zdaleka tak černobílé.
Cholesterol běžně přijímáme v potravě. Navíc si ho naše tělo vytváří v játrech. Jeho pozitivní význam spočívá v tom, že tvoří plazmatickou membránu všech buněk, hlavní složku žlučových kyselin a je prekurzorem steroidních hormonů a vitamínu D (tedy vznikají z něho tyto látky).
Úroveň hladiny cholesterolu je ovlivněna nejen jeho množstvím v naší potravě, ale také působením mechanismů regulace syntézy cholesterolu, zejména pomocí aktivity HGM-CoA reduktázy (to je enzym, který je klíčový v tvorbě cholesterolu).
Pokud je ho ovšem nadbytek, pak začíná hrát negativní roli. Jeho zvýšená hladina (hypercholesterolémie) je hlavním rizikovým faktorem pro onemocnění srdce a vůbec kardiovaskulárního systému.
Cholesterol se dělí na dvě frakce, známé pod anglickými zkratkami: LDL a HDL.
LDL je zkratka z anglického názvu low density lipoprotein (lipoprotein s nízkou hustotou) a HDL je zase zkratkou názvu high density lipoprotein (lipoprotein s vysokou hustotou). Obecně je LDL-cholesterol označován za “zlý” či “špatný” a HDL – cholesterol za “hodný” či “dobrý”.
“Zlý” LDL – cholesterol je nebezpečný tím, že se může, v případě nadbytku, usazovat na stěnách artérií a tím snižuje jejich takzvaný vnitřní průměr (tento pochod se označuje jako ateroskleróza). Za špatnou se považuje jeho hladina nad 3 mmol/l.
“Hodný” HDL – cholesterol pomáhá vracet nadbytek cholesterolu (jako takového) do jater a tím snižuje jeho riziko usazování se na stěnách tepen. V játrech dochází k degradaci cholesterolu neboli k jeho rozkladu na další složky.
Neprůchodnost cév je zapříčiněna ukládáním tuku, především cholesterolu na stěnách cév. Tím dochází ke vzniku aterosklerózy, česky ke kornatění tepen. V místech, kde se tyto částečky tuku (odborně tukové pláty neboli aterogeny) ukládají, dochází k zúžení tzv. průsvitu cévy a krev tedy obtížněji proudí.
Céva se také stává křehčí a méně pružná. Nedostatek krve znamená nedostatek kyslíku. A nedostatek kyslíku znamená zvýšené riziko vzniku stavů, které nás mohou rychle ohrozit na životě – mozková mrtvice, embolie nebo akutní infarkt myokardu. Ještě nám může hrozit trombóza, hypertenze nebo ischemická nemoc dolních končetin (tj. ”nedokrevnost”).
K základním preventivním opatřením patří stále správná životospráva, dostatečná přiměřená fyzická aktivita a kvalitní strava s nadbytkem vitamínů, minerálů a biologicky aktivních látek. Jako důležitá součást jídelníčku je doporučována zelenina s obsahem vitamínů B, D, A a C.
K prevenci, ale také jako součást celkové léčby (nikoli ovšem jako náhrada léků předepsaných lékařem!) se dají použít některé léčivé rostliny.
Z nich můžeme například zmínit česnek kuchyňský (Allium sativum), hloh ostrotrnný (Crataegus oxyacantha), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), jerlín japonský (Sophora japonica) nebo jmelé bíle (Viscum album).
Česnek (Allium sativum) patří odedávna jak mezi léčivé rostliny, tak je i tradiční součástí našeho jídelníčku. Všeobecně je známo jeho antibakteriální působení, ale má i řadu dalších účinků. Kromě již zmíněného antibakteriálního účinku česnek podporuje vykašlávání, pocení, snižování hladiny cholesterolu i hladiny cukru v krvi a dále působí jako přírodní antihistaminikum a antiparazitikum.
Jerlín japonský (latinsky Sophora japonica) je opadavý listnatý strom (občas jen keř) z čeledi bobovitých. Je významným zdrojem rutinu. Je obsažen zejména v jeho květech (kde se nachází až ve 20 % koncentraci). Rutin (též označovaný jako vitamin PP) zlepšuje křehkost krevních kapilár a také pružnost i propustnost cévní stěny. Díky obsahu rutinu jerlín zlepšuje pružnost a pevnost cév, a tím pomáhá se zlepšením stavu křečových žil, bércových vředů, cévních trombóz, zánětů žil, brání prostupu krve cévní stěnou apod. V posílení pevnosti cévních stěn spočívá jeho význam užívání jako doplněk celkové léčby ateroskleróze.
Jmelí bílé (Viscum album) přispívá nejen ke snížení k hladiny cholesterolu, ale důležité je i to, že bylo již od dávných dob v léčitelství doporučováno na snížení krevního tlaku. Jmelí bílé i dnes často můžeme najít v bylinných směsích na snížení krevního tlaku. Zde je mechanismem působení to, že rozšiřuje vlásečnice.
K dalším léčivém rostlinám, které mohou přispět ke snížení hladiny cholesterolu (a tím působit preventivně proti vzniku aterosklerózy) patří například yucca (Yucca shidigera), olej z kamélie čínské nebo japonské (Camellia sinensis, resp. Camellia japonica), rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum) nebo ibišek čínský (latinsky Hibiscus sinensis).
Autor: PharmDr. Tomáš Arndt, farmaceut
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/…htm
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk
