Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Hypertenze neboli vysoký krevní tlak patří mezi nejčastější kardiovaskulární choroby. Právě tomuto problému je věnován Světový den hypertenze, který byl ustanoven Světovou ligou proti hypertenzi na 17. května.
Cílem tohoto dne je upozornit zejména širokou veřejnost na vážné zdravotní komplikace, kterou může hypertenze způsobit. Hraje významnou roli při vzniku různých onemocnění kardiovaskulárního systému, především infarktu myokardu, mozkové mrtvici, ateroskleróze či selhání ledvin. Může vést ke slepotě, srdečním arytmiím a srdečnímu selhání. Shrnuto, podle statistiky se tak či onak podílí na 13% úmrtí ve světě. Vysoký krevní tlak je řazen mezi tzv. civilizační choroby, jejichž výskyt v našem světě je stále častější. Odborníci uvádějí, že hypertenzí trpí jeden ze tří obyvatel naší planety. Častěji se vyskytuje u mužů než u žen.
Definice a hodnota krevního tlaku
Krevní tlak je zjednodušeně síla, kterou působí krev na stěny cév. A to ať již na cévy srdce, ledvin, mozku, či jiných orgánů. Určují ho dva faktory – objem krevního řečiště (lidově řečeno, kolik krve proudí v cévách) a stav (a vlastnosti, tedy pružnost a pevnost) cévního systému. Standardní normální hodnota krevního tlaku je u systolického 110 až 139 mm Hg (milimetrů rtuťového sloupce) a u diastolického 60 až 89 mmHg. Jakákoliv výchylky (ne jednorázové, ale dlouhodobé) nad nebo pod tyto hodnoty je vysoký nebo nízký tlak. Často se uvádí optimální hodnota krevního tlaku 120/80 mmHg. Pokud však překračujete tlak 140/90 mmHg, je dobré mít se na pozoru a raději vyhledat lékaře. Tyto hodnoty se však vztahují pouze na zdravého dospělého, nikoliv na dítě nebo na nemocného dospělého.
Jaké mohou být příčiny krevního tlaku
1. Faktory genetické – zde se jedná o neprozkoumanou oblast, pokud se vyskytl vysoký krevní tlak v rodině, vždy to znamená zpozornět, ale nicméně to s jistotou neznamená, že jím může trpět někdo z příští generace. Jako příklad je možné uvést výskyt infarktu myokardu u muže do 55 let, u ženy do 65 let v rodině. Vztahy mezi jednotlivými faktory jsou složité, s jistotou zde můžeme říct pouze jedno – zde se nedá nic ovlivnit.
Jsou zkoumány, složité vzájemné vztahy, zatím nemožno ovlivnit
2. Faktory z vnějšího prostředí – tady už to ovlivnit můžeme, Jedná se o špatné složení jídelníčku (viz následující kapitola), obezita, alkohol, nikotin nebo stres či socioekonomický status. Termín socioekonomický status, znamená, určitou proměnnou hodnotu (může se změnit), která vyjadřuje pozici, již zaujímá každý člověk nebo skupina lidí ve struktuře společnosti (na společenském žebříčku). K tomu se vztahuje například informace odborníků, že u chudších lidí je riziko vzniku hypertenze vyšší. Roli může hrát také hypertenze jako nežádoucí účinek užívaného léku. Pokud máme v tomto ohledu pochybnosti, je třeba se poradit v lékárně (nebo také v naší poradně) či s lékařem. Ovšem bez souhlasu lékaře by pacient neměl měnit dávkování léku ani ho upravovat!
3. Poruchy endogenních (vnitřních) regulačních mechanismů a metabolické odchylky – zde může být příčinou hypertenze narušení endotelu (cévní výstelky) a stěny cévní nebo
poruchy metabolismu glukózy (glukózová intolerance, inzulinová rezistence, diabetes mellitus).
Rizikové faktory vysokého krevního tlaku
Zde je možné zvážit, co můžeme udělat se svojí životosprávou, aby nedošlo ke vzniku vysokého krevního tlaku. Jak už částečně z výše uvedeného vyplývá, je potřeba co nejvíce omezit (či zcela odstranit) alkohol a nikotin. Upravit jídelníček tak, abychom se vyhnuli riziku nadváhy. jednoznačně se vyvarovat stravy bohaté na sůl a tuky. Denní příjem soli se u dospělé populace v ČR blíží hranici 14-15 g/den, což je dávka až 3x překračující doporučený denní limit (doporučená WHO/FAO, teda Světová zdravotnická organizace/Organizace pro výživu a zemědělství)). Z dostupných mezinárodních srovnání WHO je česká populace v tomto parametru mezi cca pěti státy s nejvyšším naměřeným příjmem soli. Negativní roli může hrát také stres, což je zdánlivě nenápadný faktor, který však může zapříčinit velké škody (mohou pomoci různé relaxační techniky). Důležité je také pravidelné tělesné cvičení (či jiné formy pohybu) přiměřené našemu věku a zdravotnímu stavu. Takže, velmi důležitý je všeobecně zdravý životní styl.
Přírodní látky jako součást prevence
Jako součást prevence je možné také užívat doplňky stravy či pít čaje z léčivých rostlin. Tyto přípravky ovšem mají význam jen jako doplněk, v žádném případě nenahrazují léky či jiné postupy doporučené lékařem.
Zejména mají význam takové přírodní látky, které pomáhají snižovat hladinu cholesterolu či předcházet vzniku aterosklerózy, což je jeden z rizikových faktorů vzniku hypertenze (ale také například mozkové mrtvice!).
Můžeme zmínit některé z nich.
Yucca schidigera (Yucca)
Základními obsaženými látkami jsou saponiny. Dále obsahuje enzymy, chlorofyl, antioxidanty a další látky. Saponiny v yucce se dělí na dva druhy a cholesterolu se týkají ty stearové. Tyto saponiny pomáhají při snižování vysoké hladiny cholesterolu. Působí tak, že na škodlivý LDL cholesterol se naváží ve střevě, vytváří sloučeninu, která se dále nevstřebává a dochází k jejímu vyloučení z těla. Tím se sníží podíl “špatného” (LDL) cholesterolu v krvi.
Kaméliový olej
Kaméliový olej je jeden z méně známých rostlinných olejů. Získává se z kamélie čínské nebo japonské (Camellia sinensis, resp. Camellia japonica). Olej z kamélie obsahuje polyfenolové antioxidanty a je bohatým zdrojem kyseliny linolové, která je zařazena do skupiny omega-6 nenasycených mastných kyselin. Kyselina linolová se zúčastní řady důležitých metabolických reakcí v našem organismu, ale důležitá je její role ve vyplavování tuků. Přes enzym (tzv. hormon senzitivní lipázu) podporuje vyplavování tuků (mastných kyselin) z tukových buněk (adipocytů), přičemž současně tlumí lipoprotein lipázu, která tuk do tukových buněk ukládá. Právě z tohoto důvodu je vhodným doplňkem celkové léčby obezity, aterosklerózy a poruch tukového metabolismu.
Rdesno mnohokvěté
Rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum) je rostlinou z tradiční čínské medicíny. Pomáhá při prevenci aterosklerózy (či jako doplněk její léčby) – pomáhá snížit jak hladinu celkového cholesterolu, tak triacylglycerolů. Jinak tato bylina působí komplexně, mimo jiné se uvádí, že podporuje snižování zvýšeného krevního tlaku. Hlavní účinná látka, stilbenový glykosid, má mít rovněž protizánětlivé účinky a měl by pozitivně působit při procesu paměti a učení.
Olej z mořské ryby sardele japonské
V doplňcích stravy se můžeme setkat s olejem z mořské ryby Engraulis japonicus. Její český název je sardel japonská. Vyskytuje se na Dálném Východě-v mořích u Číny, Japonska nebo dálněvýchodního území Ruska. Olej z ní je důležitým přírodním zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin, jódu a vitaminů A, D. Nenasycené mastné kyseliny h se podílejí zejména na regulaci krevního tlaku a srážlivosti krve, ovlivňují obranyschopnost a metabolismus tuků. Mají protizánětlivé účinky a příznivý vliv na činnost nervové soustavy. Jsou nezbytné pro lidské zdraví, ale tělo si je nedokáže vytvořit – musí být přijaty stravou.
Achyranthes bidentata
Achyranthes bidentata (v čínštině niu xi, Achyrant dvouzubý) je druh rostlin z čeledi Amaranthaceae. Obsažené látky v této rostlině, saponiny mohou ovlivňovat hladkou děložní svalovinu. Srážlivost krve a obsažená látka ekdysteron může podpořit snížení hladiny cholesterolu v krvi.
Oves setý
Oves setý (Avena sativa) je nejrozšířenější druh ovsa. Oves je vhodnou potravinou, kterou můžeme zařadit do zdravého jídelníčku. V literatuře se můžeme setkat s řadou doporučení ohledně užívání ovsa setého (ve formě potravin či doplňků stravy) jako součást celkové léčby, například u zvýšené hladiny cholesterolu, revmatismu, zvýšené hladině krevního cukru, úzkostných stavů nebo při žlučníkových potížích.
Jakon
Jakon, či yacon, taraca, jicama (Smallanthus sonchifolius) je léčivá rostlina pocházející původně z dalekých oblastí jižní Ameriky. Je oceňován pro své chuťové vlastnosti, šťavnatost, křehkost a pro obsah velkého množství minerálních látek. Hlízy jakonu mají nízkou nutriční hodnotu, obsahují inulin a lehce stravitelné látky. Z těchto důvodů se mohou stát významnou potravinou pro diabetiky, ale nejen pro ně. Může být součástí diety určené k úpravě vysoké hladiny nežádoucího cholesterolu, redukční diety nebo diety při chronických onemocněních jater.
Léčivé rostliny a vysoký krevní tlak
Právě zejména při mírné formě krevního tlaku mohou pomoci také čaje z některých léčivých rostlin nebo jejich směsi.
Nejznámější léčivou rostlinou v souvislosti s krevním tlakem je zřejmě hloh obecný (Crataegus laevigata). Jako rostlinná droga se z něj používá list s květem. Hloh obecný pomáhá upravovat napětí srdečního svalu, rozšiřovat koronární cévy a snižovat krevní tlak. Neměly by ho užívat těhotné a kojící ženy.
Součástí čajových směsí bývá i meduňka lékařská (Melissa officinalis) a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), které sice přímo neovlivňují krevní tlak, ale uklidňují a působí obecně příznivě na psychiku. U krevního tlaku pak tolik nehrozí jeho zvýšení z psychických příčin. U třezalky je třeba upozornit, že bychom se s ní neměli chodit opalovat ven (může nám naskákat vyrážka – třezalka zvyšuje citlivost kůže na světlo, tzv. fotosenzibilitu) a neměla by se kombinovat s antidepresivy a hormonální antikoncepcí.
Dalším slibným pomocníkem je ibišek súdánský (Hibiscus sabdariffa), který prokázal u skupiny anglických dobrovolníků při delším popíjení (čaje z ibišku!) snížení krevního tlaku. Mechanismus působení je nejasný, může souviset s antioxidačním působením extraktu z této rostliny. Již ve starém lidovém léčitelství bylo na snížení krevního tlaku doporučováno jmelí bílé (Viscum album), které i dnes často můžeme najít v bylinných směsích na snížení krevního tlaku. Zde je mechanismem působení to, že rozšiřuje vlásečnice. Z dalších léčivých rostlin ovlivňujících vysokou hladinu krevního tlaku lze zmínit len setý (Linum usitatissimum), kde se používá olej, nebo fazol obecný (Phaseolus vulgaris).
Pak je zde několik léčivých rostlin, u kterých se dá říci, že tzv. normalizují krevní tlak. Tento výraz znamená, že pacientům s vysokým krevním tlakem ho pomáhají snížit a u nízkého krevního tlaku je tomu naopak. K těmto léčivým rostlinám například patří ženšen všehoj (Panax ginseng), česnek (Allium sativum), nebo petržel zahradní (Petroselinum crispum).
Upozornění na závěr
Je třeba zdůraznit, že u pacientů, kteří užívají léky na vysoký krevní tlak, je možné, že bylinky mohou zesílit účinek užívaných léků a je tedy dobré předem upozornit svého lékaře, zda nemá námitek. Platí, že léčba srdce a cévního systému musí být pod kontrolou lékaře, který by měl být informován o užívání podpůrných přípravků, ať už čajů či doplňků stravy.
Autor: PharmDr. Tomáš Arndt, farmaceut
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/…htm
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 270 Kč, na 2 roky 540 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk
