Naše současná moderní kapitalistická společnost je z mravního pohledu velmi nemocná. Nežijeme v harmonii rovnovážného řádu má dáti/dal. Zcela převládá potřeba brát, dostávat, mít zisk a zaniká potřeba – povinnost – dávat. Přitom člověku bylo vše dáno. Běžný, dosud ještě zdravý člověk, chce brát a má pozitivní uspokojení, může-li brát – mít zisk. Když po čase nutně onemocní, pak už brát musí. Nemocný je ten, kdo není mocný, soběstačný a musí brát energii, péči, pomoc (léky – důchod). Jenom pasivní přijímání, braní nemůže vést k uzdravení. Nemoc těla je dar informace, který může, je-li přijat a pochopen, uzdravit tok energií nemocného. Uzdravení je obrácení toku energie od braní k dávání.
Etikoterapie nabízí zcela nové paradigma pojetí nemoci:
Nemoc je kontrolní a nápravný mechanizmus mravního nasměrování člověka. Nemoc je radostná událost umožňující přerod od nevědomě beroucího k radostně dávajícímu. Bude-li lidstvo dále jenom brát, nemoc přejde v jeho zánik. Příkladem nemocného vztahu může být náš vztah k vodě.
Voda, životadárné médium, tvoří dvě třetiny Země a také dvě třetiny člověka. Člověk chce vodu jen brát a užívat vnitřně i zevně, pít a omývat orgány – omývat tělo i okolí – splachovat zplodiny. Nemocný člověk vodu jen využívá. Když vyšetříme náš nemocný vztah k vodě, máme diagnózu příčin nemocí. Konzumní materialistický člověk žijící v bezvědomí o skutečné realitě bere, bere, bere. Zcela zištně využívá vodu, pošpiňuje ji a plýtvá. Takto zkaženou vodu na výstupu pak čistíme v čistících stanicích. Je to jako represe po zločinu, či léčení po onemocnění, velmi nerentabilní a méně účinné než prevence. Problém je v tom, že metabolity hormonální antikoncepce a chemických léků neumíme čistit a zůstávají v odpadních vodách, které vtipně splachujeme do vodních toků. Je už několik let známo, že rybí populace doplácí na to, že musí žít ve vztahu s člověkem tak, že rybí samci živení ženskými hormony ztrácejí plodnost a toxicita vody obecně stoupá tak, až voda v řekách je činností pána tvorstva tak jedovatá, že zahubí časem nejen populaci ryb, ale i člověka. Předpis hormonální antikoncepce mladé, zdravé ženě se tak svými důsledky stává v podstatě zločinem proti lidskosti. Zločinem s velkou mírou společenské nebezpečnosti. Ale místo, aby byl lékař za zvýšení předepisované antikoncepce potrestán, bývá farmaceutickou firmou odměněn. To vše pod praporem vědecké péče o zdraví. Chemický „lék“ – legalizovaná droga – vede k závislosti a nemoci člověka, který se naučí brát. Výsledkem je pohodlný zvyk, který učí brát jak lékaře tak nemocného. To postupně povýšeno na léčení „lege artis“ – na zákon a výsledek – zplodiny metabolizmu léků projdou do moči, spláchnuty vodou se dostanou do vodního toku, kde zahubí vše živé, postupně i lidskou populaci. Co s tím? Kde není žalobce – není soudce. Apelujme na politiky za vznik konečně lidských zákonů proti genocidě rozpoutané ze zištných důvodů medicínsko-farmaceutickým průmyslem. Zatím celá společnost, odshora dolů provázaná a spolupracující na vlastním vyhubení, je nemocnou společností.
Nemocná je společnost, kde zlo se stalo normou. Pohodlný zvyk brát v základech konzumní společnosti, který způsobuje nemoc, je povýšen na zákon a nikdo se ho neodváží zpochybnit. Přitom bohatý je ten, kdo nemá žádných potřeb. Tak je vlastně naše bohatá konzumní společnost velmi chudá. A jak jste na tom vy?
autor: MUDr. Vladimír Vogeltanz
zdroj: www.etikoterapie.com
Časopis Ve hvězdách & Lidový léčitel si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 350 Kč, půlroční 175 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
