Člověk je součástí přírody, žije ve společenství s mnoha jinými makro i mikroorganismy. Aby nedocházelo ke konfliktům, platí zde přesné přírodní zákony, vše má být v rovnováze a v tzv. homeostáze. Když je tato homeostáza krátkodobě narušena, organismus nastartuje svůj obranný, regulační mechanismus a snaží se vrátit zpět do rovnováhy. Člověk onemocní a vyléčí se. Když je tato rovnováha porušována trvale, obranný mechanismus se časem vyčerpá, člověk onemocní a již není schopen se vyléčit. V minulosti takto nemocný člověk zemřel, dnešní medicína mu umožní žít déle, ale již ne ve stavu zdraví.
V dnešním článku chci hovořit o psychosomatických vlivech, které dokáží významně narušovat homeostázu.
Když jsem praktikoval jako mladý lékař na dětském oddělení v nemocnici, často tam byl hospitalizován pubertální chlapec s astmatem. Někdy byl na oddělení přivážen rychlou sanitou ve stavu akutní dušnosti. Bylo pozoruhodné, že se vždy po přijetí na oddělení poměrně snadno dostal do klidového stavu. Samozřejmě dostal injekci, inhalaci apod. a stav se stabilizoval. Po několika dnech byl propuštěn a za dva dny se stav opakoval. Při hlubší analýze vycházelo jasně najevo, že problém je v nevyrovnaném manželství jeho rodičů a vždy, když došlo mezi nimi k hádce – chlapec si nastartoval svůj záchvat dušnosti. Psychický problém se somatizoval a projevil se dušností. Pro tento článek dám chlapci jméno Martin. Jednoho dne jsem měl noční službu a sestra z oddělení mi telefonicky hlásila, že je Martin dušný. Tehdy býval náš lékařský pokoj ve třetím patře budovy. Cestou na oddělení k Martinovi, mi sestra hlásí, že vezou rychlou sanitou malé dítě, které má akutní laryngitidu. Na Martina tedy nebylo dost času: Stav druhého dítěte vyžadoval přednostní péči. Jen zběžně jsem Martina prohlédl, zjistil, že stav není tak vážný a řekl mu: “Martine, musíš to rozdýchat, mám tam laryngitidu.” Druhý případ byl dosti složitý a když jsem se konečně dostal zpět k Martinovi, již klidně spal, dýchal volně a po záchvatu nebylo ani památky. Když viděl, co máme práce s novým malým pacientem, tak mu nezbylo nic jiného než nastartovaný záchvat zastavit svým způsobem. Záchvat u tohoto mládence nevyvolával jenom alergén (prach, pyl), ale také psychické trauma, vzpomínka, hádka rodičů. Stejným způsobem může fungovat změna klimatu, teploty, prostředí….
Uvedu ještě jeden psychosomatický případ. Tentokrát budu hovořit o 15leté Marii, postavou konstitučně silné dívce, která trpěla úděsným, nezastavitelným, suchým, burácivým kašlem. Objektivní vyšetření u různých lékařů nic neukazovala, byla negativní, včetně alergologických testů. Zvláštní bylo, že kašel začal v neděli večer, vrcholil v pondělí ráno a trval do úterý až středy, kdy byla dívka ze školy odeslána domů nebo k lékaři, protože svým kašlem rušila vyučování. Neměla problémy s učením, nosila jedničky. Ve čtvrtek a další dny byla doma, kašel ustal a v neděli večer se stav opakoval. Léky neměly na kašel žádný vliv. Pojmenoval jsem to: ”pondělní syndrom”. V případu této dívky šlo o problém kolektivu dětí. Prožívala peklo v jejich kolektivu a vůbec ve společnosti více lidí, kašel byla její obrana, ventilace napětí. Stav jsme řešili individuální výukou. Po základní škole si vystudovala dálkově 2 střední školy, kdy jedenkrát za čas jezdila na konzultace. Pak úspěšně studovala na vysoké škole. Vidíme, že k léčení není třeba za každou cenu použít lék. Hledejme příčinu. Po odstranění příčiny problém zmizí.
A další příběh na téma “pondělní syndrom“:
Srdeční příhody patří mezi ožehavá témata ve zdravotnictví. Každý z nás ví o nebezpečných faktorech, mezi něž patří výživa s vysokým obsahem tuků a cholesterolu, nedostatek pohybu, kouření, diabetes. Ale jak ukázala jedna studie na toto téma, první ataka srdečních záchvatů nemá kupodivu s těmito faktory spojitost. A to byl ten fakt, že k první srdeční příhodě dochází v pondělí mezi osmou a devátou hodinou ráno! Po některých výzkumech byl tento jev pracovně označen “pondělní syndrom”. Při zkoumání detailů vycházejí najevo dva psychologické faktory: nespokojenost s prací a nedostatek radosti. Dr. Larry Dossey, významný lékař z Texasu, se stal mezinárodně vlivným zastáncem role mysli v péči o zdraví zdraví a napsal knihu Meaning and Medicine (Mysl a medicína). Mluví v ní o neradostném usilování jako o jisté rezignaci, stažení se ze života, vypnutí naší životní energie.
Jestliže nechodíme do zaměstnání s radostí, ztrácíme energii, až dojde ke kolapsu. Na rozdíl od chvil inspirace a tvoření. Životní energie se rozproudí, když něco tvoříme, když máme radost z dobře vykonané práce, vypěstované květiny či zeleniny, z připraveného jídla, napsané básně, vyřešeného problému, vyhrané šachové partie. Tvořivost nás oživuje. Naopak pasivita, nespokojenost, nutnost chodit do zaměstnání jenom pro peníze či monotónní činnost v nás podporuje stagnaci životního elánu a radosti. I v naší poradně se s tímto syndromem setkáváme, a ne zřídka. Pacient i po srdeční příhodě zůstává v zaměstnání, které je pro něj stresem, protože se obává, že nesežene lepší pracovní příležitost. A ještě hůře jsou na tom podnikatelé, majitelé firem a různých podniků.
Stav našeho podvědomí výrazným způsobem ovlivňuje naši kvalitu zdraví nebo nemoc. Je jednou z příčin nemoci.
Je potom úkolem terapeuta vysvětlit, jak důležité je z dosavadního pracoviště odejít, a to ještě dříve, než to “zařídí” nemoc sama. Mohu to dokumentovat na několika příbězích pacientů, kteří si mysleli, že opustit (pro ně nezdravé) zaměstnání je nemožné. Ale v okamžiku, kdy se dostali na jednotku intenzivní péče nebo procházeli onkologickým programem, se probudili z iluze o věčně trvajícím životě a uvědomili si, na čem jim skutečně záleží.
Autor: MUDr. Pavel Šácha
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/…htm
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk
