MUDr. Pavel Šácha: Hranice stresu

83
Foto: Dollarphotoclub.com

Slýchávám od svých pacientů tuto větu: “Potřebuji stres k tomu, abych se přinutil k větší aktivitě, lépe mi to myslí, ve stresu se mi lépe pracuje a podobně.” Je známo, že stres nemusí být vždy problémem, organizmus potřebuje stres k aktivaci autonomního nervového systému a pak jeho sympatiku k tomu, aby zlepšoval adaptaci na zátěž. Ale všeho moc škodí, a pokud je organismus dlouhodobě stresu vystavován, je zřejmé, že se dříve nebo později projeví nemoc.

Zdroje stresů

Před časem jsem tento jev již popsal v článku s názvem: Adrenalinový sport = u hlavy vybuchla bomba. V televizi jsou mladí lidé vyzýváni k adrenalinovým zábavám, k vyplavování adrenalinu. „Skoč z mostu: Hlava se ti zastaví půl metru nad hladinou. Neboj se, zase poletíš nahoru a pak se budeš krásně houpat. Je to vzrůšo.”

Kromě zábavy je dnešní člověk vystavován neúměrnému množství stresů. Ve škole, v práci, v rodině, organizmus je také stresován smogem, hlukem, průmyslovou potravou. Každému jsou známy takzvané civilizační faktory.

Automatický “pilot”

Uvedený autonomní nervový systém pracuje bez našeho vědomí, automaticky řídí a harmonizuje funkci vnitřních orgánů a systémů, reguluje krevní tlak, hladiny hormonů, metabolizmus inzulinu… Jeho součástí je sympatikus a parasympatikus a oba systémy musejí pracovat v rovnováze. Život nese různé podněty, na které reagují ve smyslu plus a mínus a uvedená schopnost zaručuje upravovat výkyvy na obě strany. Toto je genialita autonomního nervstva. Ani si neuvědomujete, jak je důležité, aby fungovala tato schopnost vyrovnávání plus a mínus zátěže.

Dopady

Chronický stres však rovnováhu autonomního nervového systému výrazně narušuje. Dochází k chronické stimulaci sympatiku, potlačení parasympatiku, a to vede k rozladění organismu, jemně řečeno k “nekomfortu života”. Znáte takovou situaci?

Fyziologické funkce probíhají chaoticky, zvyšuje se srdeční frekvence a krevní tlak, mění se schopnost srážlivosti krve. Hladiny cukru v krvi jsou nestabilní, dochází k rozvoji inzulinové a leptinové rezistence, což s sebou přináší problém regulace příjmu a výdeje energie včetně chuti k jídlu. Někdy se cítíme sytí a jindy hladoví. Z ordinace lékaře odcházíte s diagnózou metabolického syndromu, protože máte obezitu, hypertenzi, nestabilní množství tuků v krvi, glukózovou intoleranci, stav, který sice není cukrovkou, ale jejím předstupněm. Mluvíme o ní tehdy, pokud organismus daného člověka přestane být schopen správně metabolizovat glukózu, a to vede ke zvýšené hladině krevního cukru. Je přítomna vysoká hladina leptinu. Toto je hormon, který signalizuje mozku, že jsme nasycení a máme zastavit příjem potravy.

Nízká hladina leptinu vede k hladu a touze po jídle. Hormon je však také produkován samotnými tukovými buňkami. To znamená, že čím více tuku je v těle, tím více se leptinu produkuje. Dlouhodobě vysoká hladina leptinu pak může způsobit, že ho tělo a mozek začnou ignorovat. To následně způsobí, že ukládání tuku systematicky pokračuje. Člověk pak zůstává stále hladový a zároveň se mu nepřetržitě ukládá více a více tuku.

A lze popisovat další poruchy v regulacích činnosti ledvin, hladin pohlavních hormonů a ostatních hormonů podílejících se na správném chodu organizmu. Jak můžeme odhalit hranici patologicky působícího stresu? Každý sám dokáže na sobě pozorovat onen ´nekomfort života´. To vyžaduje správnou sebekritiku.

Tlakoměr doma

Dnes není problém si domů pořídit tlakoměr a sledovat svůj tlak a puls. Základní metodou je měření krevního tlaku, a především klidové srdeční frekvence. Právě velmi jednoduše měřitelná srdeční frekvence umožňuje relativně spolehlivě odhalit zvýšenou aktivitu sympatiku. Hranice zvýšené srdeční frekvence se pohybuje okolo 75/min.

Léčení

Léčení pak spočívá v totální změně životního stylu. Žel, naše první kroky vedou k používání různých léčiv v mylné naději, že léčivo problém vyřeší a díky tomu můžete pokračovat ve své činnosti. Ano, jistě máme k dispozici řadu léků, které účinně reagují na výše popsané projevy, ovšem nesmíme zapomínat, že to jsou následné projevy působícího stresu. A ten neodstraníte léky. Proto jsem použil termín “totální změna životního stylu”.

Doporučuje se dostatek odpočinku, pohybu a spánku s respektováním biorytmů, racionální, vyvážená, lehká strava a abstinence od všech návykových látek včetně alkoholu a nikotinu. Často je však nutnou podmínkou v rámci totální změny učinit výraznější kroky, jako je změna zaměstnání, řešení situace poměrů v rodině, revize priorit stran materiálních statků. Vždy totiž existují faktory, které nemoci vyhovují. A pokud se rozborem životní časové osy jedince neodhalí hranice stresu a nesníží se, jistě se nemoc nezastaví. Lékaři mohou procentuálně pomoci léčivy jen částečně, ale v drtivé většině procent musí změnu udělat každý sám.

autor: MUDr. Pavel Šácha
zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/hranice-stresu.htm#ixzz5vtJ60q2P

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.cz