Závislost jako taková a v kterékoliv formě a podobě není nikdy, nebo téměř nikdy, přínosem pro zvyšování frekvence vibrací. Bohužel se obávám, že některou ze závislostí máme téměř všichni. Jsou však různé druhy závislostí, které se svými důsledky pro práci na sobě a zvyšování frekvence vibrací i výrazně liší. K základním formám práce na sobě tak patří zjišťování, uvědomování si svých závislostí a logicky i práce na jejich odstranění nebo alespoň zmírnění.
Podle mých zkušeností a znalostí panuje v této oblasti mnoho pověr a nepřesností a jako obvykle se nedá ani vyloučit, že i cílených desinformací. Jako příklad často uvádím téměř obecně přijímanou myšlenku, že alkoholik se nemůže ze závislosti vyléčit, ale může pouze abstinovat. Další takovou dle mého názoru cílenou dezinformací je, že psychotropní látky jsou všechny návykové drogy, ačkoliv v některých případech se naopak jedná o látky, s jejichž pomocí se lze závislosti na drogách zbavit. V této souvislosti se například mluví o iboze nebo ayahuasce. Od závislostí je nutné odlišovat naše přirozené pudy a instinkty jako je pud sebezáchovy, pud výživy, pohlavní pud apod., kdy je dobré vědět, že i tyto instinkty jsou ovlivňovány morfogenetickými poli a mění se a vyvíjejí. Myslím, že v jednotlivých případech nebude obtížné rozlišovat mezi pohlavním pudem a závislostí na sexu nebo mezi pudem výživy a závislosti na jídle, případně na konkrétním jídle. Klasická je závislost na sladkém, kterou trpí mnoho lidí v současné době.
Než se budu věnovat jednotlivým formám závislostí, i když účelem tohoto textu není jejich výčet, považuji za nutné věnovat se základní závislosti, ze které v podstatě většinou ostatní do určité míry pramení. Tou základní závislostí je naše závislost na egu plynoucí z našeho ztotožnění se s ním. Vím, že se hodně opakuji, ale stále se setkávám s nepochopením této základní myšlenky. Ego je role, kterou jsme si přišli zahrát a té se nemůžeme zbavit. Čeho se ale můžeme zbavit, je egoismus, což není nic jiného, než ztotožnění se s touto rolí, forma závislosti na této roli.
Své ego a jeho principy je dobré pochopit a přijmout je, abychom se dokázali zbavit egoismu, tedy zbavit se závislosti na egu, závislosti na výsledcích postavy v té konkrétní hře, závislosti na výsledcích postavy, na kterou je právě naše vědomí koncentrováno.
Ego je role, kterou jsme si přišli zahrát v rámci kosmické hry a egoismus je naše závislost na této roli a tak i altruismus může být egoismem. Z toho, jak lidé hrají různé role lze vyvodit, že existují i různé druhy egoismu. Egoismus altruisty je samozřejmě mnohem sympatičtější než egoismus sobce.
Považuji za důležité připomenout, že i velká většina těch, kteří si jsou vědomi relativní duality ega a duše, je na svém egu závislá. Tato závislost se projevuje tak, že nejsou schopni si v běhu každodenní reality uvědomovat, že „jen“ hrají určitou roli v Kosmické hře a jsou emočně závislí na „výsledcích“, které jejich „postava“ v této hře dosahuje. Vím i dle vlastní zkušenosti, že je relativně velmi obtížné nenechat se vtáhnout do děje tak, že již nejsme schopni být současně i nezaujatými pozorovateli.
Na příkladu závislosti, kterou považuji za základní, chci poukázat na to nejdůležitější v první fázi, a to je poznání či uvědomění si své závislosti. K tomu však musím dojít k poznání, že nejsem egem, rolí, kterou jsem si přišel zahrát, ale jsem duší (vědomím), tedy hercem, který si roli přišel zahrát.
Uvědomění či připuštění si vlastní závislosti, ať už se jedná o jakoukoliv závislost je tou základní podmínkou k práci na zbavení se té závislosti. Obávám se, že bohužel většina lidí trpících nějakou formou těžších závislostí jako jsou závislosti na drogách, na moci, na penězích či přírůstku peněz si svou závislost nepřipouští a proti těm, kteří jim informaci o jejich závislosti předávají, jsou schopni vystupovat i velmi agresivně.
Překvapuje mě, jak stále ještě je mezi lidmi podceňována závislost na moci, přestože je to dle mého názoru nejsilnější droga vesmíru. Většinou je závislost na moci zaměňována za závislosti na penězích a jejich přírůstku, i když do určité míry se jedná o spojené nádoby.
Moc lze zneužívat nebo využívat ve prospěch sebe anebo určité společnosti či vrstvy společnosti. Stále ale zůstává droga zvaná moc a stále zůstává drogová závislost na této moci. Ostatně existenci závislosti na moci už potvrdili i vědci, kteří zjistili, že pocit moci má na mozek člověka podobný efekt jako kokain. Zvyšuje hladinu testosteronu a jeho vedlejšího produktu 3α-Androstanediolu jak u mužů, tak i u žen. To vede ke zvýšené hladině chemické látky dopaminu, která hraje roli v mozkovém mechanismu předvídání odměny. Tento pocit může být (dle mého názoru je) pro člověka vysoce návykový.
V dnešní době je v civilizovaném světě alespoň pro 50 % lidí jídlo drogou a mají na něm těžkou závislost. Tím nemyslím nutnost jídla pro přežití. Není důvod nikoho přesvědčovat, aby vůbec nejedl. Jsou i lidé, kteří mají závislost na práci – takzvaní workholici. Přesto tato závislost, tento workoholismus může a často bývá ostatním prospěšný.
Jsou i závislosti, které se nezdají ostatním lidem jako závislost, ale přesto jí jsou. Nemálo lidí si vytváří závislost na duchovní cestě a neuvědomuje si, že jakákoliv závislost je překážkou duchovního rozvoje. Nebezpečná je v této souvislosti závislost na výsledcích této cesty, protože na jedné straně nedostavení se těch správných výsledků může vést k odvrácení se od této cesty anebo na straně druhé může vést k používání prostředků, které ve svých důsledcích ke zvyšování frekvence vibrací nevedou.
Jednou z nejčastěji nepochopených závislostí, kterou často nevidí nejen závislí, ale ani lidé z okolí závislého, je závislost, která je zaměňována za lásku. Nejedná se pouze o závislost na partnerovi, ale v podstatě o závislost na jakékoliv bytosti.
Nemusí se jednat jen o bytost lidskou. Nejsou takovou výjimkou závislosti na domácích zvířatech, zejména psech a kočkách, které dostávají výraznou přednost před bytostmi lidskými, i když se tato přednost dá často pochopit. Častou závislostí vnímanou jako láska jsou vztahy mezi rodiči a dětmi, ale nedoporučuji to některé z takto „milujících” matek sdělovat. Jedná se o závislost na protihodnotě, kterou očekávají, že dostanou za svoji předávanou energii „lásky“ a tou protihodnotou často bývá energie vitální.
Podstata většiny závislostí je energetická. Jedná se o závislost na určité formě energie. Dotace systému energií mohou mít různou formu např. drog, alkoholu, psychotropních látek, různých léků (zejména antidepresiv), ale i jiných poživatin jako je káva, čaj, cukr apod., některých druhů pohybových aktivit, sexu, počítačových a jiných her, ale i tzv. duchovních kurzů, seminářů nebo pobytů v ašrámech, holotropního dýchání, autohypnózy, některých forem vizualizací, meditací apod. V neposlední řadě se jedná i o energie získávané z živých bytostí a závislost na této formě energie rozhodně není zanedbatelná ve své četnosti a svých následcích, a to nejen pro toho, kdo je závislý, ale i pro ty bytosti, které závislého svoji energii dotují, ať už vědomě, nebo, což je častější případ, nevědomě.
Při všech druzích závislosti je nutno si uvědomovat, že se vždy jedná svým způsobem o smlouvu, kdy dostáváme nějakou hodnotu a musíme vždy počítat s tím, že za to musíme nějakou protihodnotou zaplatit.
Pokud účelem přijmutí „půjčky“ a hodnotou, kterou v rámci některé z takto uzavřených smluv dostáváme, je poznání, které pozitivně ovlivní náš následný život a bude impulzem k dlouhodobé práci na zvyšování frekvence vibrací, tak takováto půjčka může mít smysl, i když jsou použity prostředky, které jsou jinak většinovou společností (ať už z důvodů neznalosti či úmyslné dezinformace) odsuzovány.
Dlouhodobá závislost na drogách všeho druhu (míněn i cukr, káva apod.) a možná se dá říct, že i každá dlouhodobá závislost (např. gamblerství), vzniká tím, že odměnou za „drogu“ je určitá euforie díky vypůjčené energii. Po té, když dojde k vrácení energie, nám tato energie chybí, a tak následuje vždy dysforie (deprese). Obdobný proces vědci prokázali i u drogy jménem cukr.
Abychom se dostali z tohoto stavu alespoň do normálního stavu, musíme pracovat na získání této energie. Další možností je vytloukání dluhu dluhem, tím, že si znovu energii vypůjčíme (např. další dávkou alkoholu nebo cukru) a můžeme se tak dostat a většinou dostáváme do bludného kruhu končícího i totálním bankrotem, tak jako ve světě finanční energie.
Dalším nebezpečím v tomto procesu je i to, že po čase forma a intenzita získané euforie zevšední a toužíme po stále silnějších projevech euforie. Netýká se to pouze drog, ale i závislosti na sexu, penězích či moci a dokonce i závislosti na vitální energii z živých bytostí.
Závislost na euforickém stavu (na této půjčce energie) je daleko horší než tzv. vlastní fyzická závislost (nepřítomnost nikotinu či alkoholu v krvi) na „droze“, pravděpodobně s výjimkou těžkých drog jako je např. heroin. To se týká i ostatních závislostí jako např. na sexu, běhání, duchovních seminářích apod.
Různé druhy těchto energetických půjček mají i různé (i hrůzné) druhy následků. Nejedná se vždy pouze jen o kvantitu, ale i o kvalitu (o podmínky uzavírané smlouvy). Pokud mám závislost na běhu v přírodě, jedná se rovněž o závislost na dosahování euforického stavu, ale následky jsou ve srovnání s jinými druhy smluv podstatně menší. I když zcela opotřebované klouby či rozpadlé manželství také nemusí být malou daní. A i v takovýchto případech jako je běhání je nutno počítat s tím, že po stavu euforie se dostaví situace, kdy průběh sinusoidy naší nálady bude směřovat dolů. Ale samozřejmě takovýto průběh se nedá srovnat s kocovinou po požití alkoholu či jiné drogy.
Pobyty na duchovních seminářích, přednáškách či kurzech jsou také jistou formou výpůjčky (platíme zde rovněž energií finanční a časovou) a pokud nám to nebude sloužit k tomu, abychom následnou prací se naučili energii získávat, ale bude to sloužit pouze k jednorázovému krátkodobému zvýšení frekvence vibrací, tak to nesplní svůj účel a při vrácení do běžného života se minimálně vrátíme do původního stavu. K tomu se bohužel někdy přidávají i pocity nadřazenosti plynoucí ze stavů přechodně zvýšené frekvence vibrací.
Tímto tématem jsem se již několikrát zabýval, ale nově je nutné přidat ještě další informaci, kterou jsem v době, kdy jsem tato témata zpracovával, ještě neměl. V případě těžších závislostí je nutné zkoumat, zda závislý nemá přisedlíka, popřípadě se nejedná o návyky obsažené v osobním morfogenetickém poli závislého, které přešly z minulých inkarnací. Z jiného úhlu pohledu se dá mluvit o karmických vazbách.
Dlouhodobou závislostí většinou dochází k celkovému stavu téměř neustálého nedostatku energie, což má za následek oslabení aurického ochranného pole – jemněhmotného imunitního systému. Proto velmi často dochází k tomu, že se na člověka s oslabeným aurickým polem napojí různé formy parazitických entit, které negativně ovlivňují člověka (mimo jiné samozřejmě směrem k udržování závislosti). Kromě přisedlíků mohou negativní energie vzniklé agresivním jednáním závislého člověka být tak zdrojem energie pro tyto entity. U alkoholiků se dost často jedná o velmi agresivní chování vůči druhým i sobě a z toho vzniklé negativní energie jsou pak „potravou“ pro tyto astrální parazity.
Dalším jevem, který je víceméně opomíjen (nemluvě o oficiální vědě), ale který také hraje svou významnou roli v této oblasti, jsou egregory jednotlivých závislostí a s nimi spojenými symboly a rituály. Egregor každé závislosti aktivně ovlivňuje závislé k udržování, případně prohlubování, této závislosti a využívá k tomu i s ním spojené symboly (např. tvary sklenic pro pivo, víno, likéry) a rituály (typické např. pro kouření či pití kávy a různé oslavy a druhy zábav). S těmito symboly a rituály rovněž vědomě a úspěšně pracují i reklamy na předměty závislostí. Při práci na odstranění některé ze závislostí není dobré zapomínat i na tuto skutečnost.
Různé druhy závislostí bývají i vzájemně propojeny (velmi často právě rituály) a dochází tak k synergickým efektům. Z nejběžnějších je například propojení mezi alkoholem a kouřením, alkoholem a jídlem, alkoholem a sexem, alkoholem a některými druhy zábavy (na kterých rovněž může být závislost).
Nechci ani nemohu zde vyjmenovávat všechny druhy závislostí, ale uvedu některé příklady, které by možná někoho jako závislost nenapadlo pojmenovat.
Závislost na adrenalinu (horolezci, dobrodruzi, hrdinové), na úspěchu a na slávě (umělci, sportovci), na práci (workholici), na informacích (informholici), na utrpení (masochisti nejen ve formě sexuální úchylky), na sebeobětování pro druhé (nazývám to syndrom matky Terezy), na televizi a televizních seriálech, na nakupování apod.
Některé druhy těchto závislostí jsou pro společnost víceméně prospěšné a často tak i hodnoceny či odměňovány, jako např. workholici, či závislí na sebeobětování pro druhé, ale vždy je nutné je chápat jako závislost.
Snad nejhorší forma závislosti z pohledu společenské škodlivosti (dle mého názoru ještě vysoce překračující všechny ostatní druhy) je závislost na penězích a moci, což jsou spojené nádoby. Silně negativní vliv této závislosti můžeme všichni téměř neustále sledovat v „přímém přenosu“ v rámci české i celosvětové scény a zjištění jeho výskytu v dějinách lidstva (které by se z určitého úhlu daly také charakterizovat jako dějiny válek) je opravdu zcela snadné, nezpochybňované a nezpochybnitelné. Tento nejškodlivější druh závislosti není v této společnosti klasifikován jako nemoc a léčen, ale bohužel někdy i glorifikován, což je celkem pochopitelné, když si uvědomíme, kdo glorifikátory platí.
Strach je skutečně příčinou vzniku mnoha závislostí, ačkoliv se to u některých tak nemusí jevit. Strach ze ztráty života, moci peněz, ale i další formy strachu vedou u konkrétních lidí k neustálému stresu a tím i nedostatku energie, která je pak doplňována formou drog jako je například alkohol nebo cukr, ale také čerpáním vitální energie z živých bytostí.
Jednou ze zvláštních forem závislostí je i závislost na některé z forem či úrovni matrixu, což bývá většinou spojeno se závislostí na egu, i když to jsou přece jen dva rozdílné pojmy. Řekl bych bez nějakých nároků na pravdivost, že přece jen jsme si schopni častěji a ve větší míře uvědomovat existenci matrixu a naši závislost na něm, než si uvědomovat své ztotožňování se s egem a naši závislost na něm. To pravděpodobně pramení z obecné lidské vlastnosti zkoumat (a hodnotit) více své okolí a druhé než sebe.
Proto nevidím problém v existenci matrixu jako takového, ale vidím ho v případném nedostatku poznání, které spočívá v neznalosti či nevíře v existenci matrixu a v závislosti na něm, či přesněji na některých jeho částech.
Téměř každá (ne-li každá závislost) má své vlastní rituály. Prostřednictvím rituálů je ale možno vytvářet nejen negativní, ale i pozitivní morfogenetická pole (hodnocení záleží však vždy na hodnotiteli).
Ještě jedním zvláštním případem závislosti je závislost na morfogenetickém poli lidstva. Zbavení se této závislosti je jedno z nejtěžších, protože toto morfogenetické pole nás ovládá velmi silně.
Nácvik využívání paranormálních schopností je do značné míry nácvikem nezávislosti na morfogenetickém poli lidstva, nebo se to také dá formulovat jako nácvik zbavování se závislosti na morfogenetickém poli lidstva.
Nácvik zbavování se závislosti na morfogenetickém poli lidstva (odpojování od matrixu) v běžném každodenním životě se dá provádět formou neustálé koncentrace (bdělosti) na uvědomování si všech prováděných činností a jejich omezení morfogenetickým polem nevíry lidstva v možnost provádění těchto činností jinou (paranormální) formou.
Také si chodíme zahrát hru zvanou tenis nebo šachy a ve velké většině z toho nečiníme jediný smysl života. Ti, kteří tak činí, jsou velmi jednostranní a ostatní je hodnotí jako svým způsobem postižené. Obdobně je možné vnímat jako určitý druh postižení závislost na hře na vývoj.
Negativní je závislost naší společnosti na výsledcích této hry na vývoj (v daném případě zejména technologický). Jsou lidé, kteří jen díky své závislosti na této hře musí mít stále nejnovější výkřiky techniky.
Jedna z forem závislostí na energii z živých bytostí se týká veřejně známých a populárních lidí. Mnoho energie dostávají různí náboženští vůdcové a nemusí se jednat jen o takové posty jako je papež nebo imámové. I guruové a vůdci podstatně menších náboženských skupin dostávají od svých oveček takové množství energie, že už se jí nikdy nechtějí vzdát. Jedná se i o herce, zpěváky nebo sportovce, kteří si dokážou vytvořit velmi hluboký návyk až drogovou závislost na těchto energiích.
Zdroj: www.miroslav-zelenka.cz
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk
