Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Káva budí vášně. Někdo si ji užívá jako dezert, jiní ji do sebe lijí jako drogu a někdo ji nepije vůbec. Káva je horké téma i v případě, že si ji dáváte chlazenou, a její význam a vliv se zásadně vyvíjí v čase podle toho, jak se objevují kvalitnější studie a nová data. Desítky let byla káva spojována se zdravotními riziky, ale po nejnovějších rozsáhlých studiích je skoro všechno naopak. Zdá se, že pití kávy mnoha lidem velmi prospívá.

Zdravotní vliv kávy sleduji dlouhodobě. Protože na sítích stále létají nepodložená tvrzení, předávám aktuální shrnutí k tématu prospěšnosti a rizikovosti kávy. Text je inspirován obdobným blogem od Chrise Kressera.

Jak se měnil názor na kávu?

Před staletími se na kávu, tmavý exotický nápoj z podivných zrn pěstovaných v dalekých zemích, pohlíželo s nedůvěrou. Když se po celé Evropě otevíraly kavárny, někteří lidé tvrdili, že tento silný a lákavý nápoj povede k závislosti na hazardu, ke chlípnému chování a k impotenci! Obliba kávy přesto přetrvávala po celé věky, ačkoli ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byla označována za nebezpečnou látku. Některé výzkumy naznačovaly její souvislost se srdečními problémy, ačkoli tyto výzkumy nikdy nekontrolovaly jiné (rizikové) faktory jako kouření, obezitu a hypertenzi.

Naštěstí se výzkumné metody značně zlepšily, a tak kvalitnější data vyvracejí dřívější tvrzení. Podle nejnovějších studií může mít káva mnoho účinků prospěšných pro zdraví, a dokonce by mohla přispívat k dlouhověkosti. Právě tato informace většinou nadchne skoro všechny mé posluchače na vystoupeních. Kávu totiž miluje většina z nás a je docela možné, že nejvíc nám škodilo strašení o jejích rizicích. Je ale důležité si uvědomit, že ačkoli většina výzkumů naznačuje, že konzumace kávy je velmi prospěšná, to, zda prospívá i vám, závisí na mnoha individuálních faktorech. Zde je souhrn základních prospěšností i rizik kávy.

Hlavní zdravotní přínosy kávy

Káva může prodlužovat život

Podle studie publikované v časopise JAMA Internal Medicine je pití kávy spojeno s delším životem a nižším rizikem úmrtí ze všech příčin, zejména však na kardiovaskulární onemocnění a rakovinu, což jsou dvě z pěti hlavních příčin úmrtí.

Výzkumníci analyzovali demografické a zdravotní údaje o více než 498 000 britských mužích a ženách, které zahrnovaly informace o konzumaci kávy a o tom, zda mají či nemají genetické varianty ovlivňující metabolismus kofeinu. Po deseti letech vědci zjistili, že ti, kdo vypili šálek kávy denně, měli o 6 % nižší riziko úmrtí než ti, kdo vypili menší množství kávy. U účastníků, kteří konzumovali osm a více šálků denně, bylo riziko nižší o 14 %. Jednalo se o observační studii, takže platí standardní výhrada k výzkumu: ukazuje pouze souvislost mezi konzumací kávy a délkou života. Navíc snížení relativního rizika pozorované v těchto studiích (6-14 %) je velmi malé, takže je obtížné ho odlišit od náhody. Přesto existuje několik důvodů, proč se domnívat, že může existovat příčinná souvislost:

Výsledky byly upraveny s ohledem na věk, rasu, kuřácký status, pohlaví, index tělesné hmotnosti, konzumaci alkoholu a další zdravotní a behaviorální faktory.

Souvislosti byly podobné u běžné kávy a kávy bez kofeinu, stejně jako u zrnkové a instantní kávy.

Genetické varianty, které ovlivňují metabolismus kofeinu, výsledky neovlivnily.

Čím více kávy lidé konzumovali, tím větší byl ochranný účinek.

Nejedná se o první studii, která zkoumala vliv kávy na celkové riziko úmrtí nebo riziko úmrtí z konkrétních příčin a dospěla k závěru, že konzumace kávy může napomáhat dlouhověkosti. V roce 2017 vědci zkoumali etnicky různorodou skupinu účastníků na Havaji a v Los Angeles. Zjistili souvislost mezi denní konzumací kávy a snížením rizika úmrtí ze všech příčin, jakož i úmrtí na: nemoci srdce a cév, nádorová onemocnění, diabetes, onemocnění ledvin a onemocnění dýchacích cest.

V porovnání s osobami, které nikdy nebo jen zřídka pily kávu, bylo u účastníků, kteří vypili jeden šálek denně, zjištěno o 12 % nižší riziko úmrtí. U účastníků, kteří vypili tři šálky kávy denně, bylo riziko úmrtí nižší o 18 %. Výsledky byly stejné pro kávu s kofeinem i bez kofeinu a platily bez ohledu na věk, pohlaví, konzumaci alkoholu nebo kuřácký status. Příznivé účinky byly pozorovány podobně u Afroameričanů, Japonců, Latinoameričanů i bělochů.

V roce 2014 bylo v rámci komplexního přehledu a metaanalýzy dvaceti dříve publikovaných studií zjištěno, že konzumace kávy je spojena se sníženým rizikem celkové úmrtnosti. Ačkoli některé ze starších studií v tomto přehledu nehodnotily konkrétně roli kofeinu v příznivém vlivu tohoto nápoje na zdraví, vědci dospěli k závěru, že obecně se zdá, že pití kávy přináší delší život.

Další přesvědčivé výzkumy o přínosech kávy pro zdraví

Pokud tedy pijete kávu, můžete žít déle… ale co snížení rizika chronických onemocnění s přibývajícím věkem? Může káva pomoci? Zdá se, že ano. Výzkum ukazuje, že pití kávy může vést ke snížení rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění, některých druhů rakoviny, Parkinsonovy choroby a deprese.

Ačkoli níže uvedené studie výslovně neuvádějí, proč má káva tak rozsáhlé zdravotní účinky, existuje několik mechanismů, které by mohly tyto působivé účinky vysvětlit. Především káva obsahuje polyfenoly – sloučeniny, které působí jako antioxidanty. Víme, že složky obsažené v kávě mohou spouštět antioxidační genovou expresi. Zdá se, že káva působí také protizánětlivě. Už jen tyto dva důvody by mohly vysvětlit, proč se zdá být tak zdravá. Vždyť velké množství moderních onemocnění je vyvoláno zánětem a oxidačním poškozením.

Káva může prospívat zdraví srdce

V jednom přehledu a metaanalýze 36 studií vědci zjistili souvislost mezi konzumací kávy a sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění, přičemž nejnižší riziko bylo zjištěno u těch, kteří pili tři až pět šálků denně. Silná konzumace kávy nebyla spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Konkrétně může pomáhat předcházet mozkové mrtvici. Bylo zjištěno, že pravidelní konzumenti kávy (kteří vypijí alespoň jeden šálek denně) mají o 20 % nižší riziko mrtvice ve srovnání s těmi, kteří kávu pijí zřídka. Káva také chrání před jednotlivými rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění. Konzumace kávy byla spojena s vyšší hladinou HDL a nižší hladinou LDL cholesterolu („dobrého“ a „špatného“ cholesterolu) a snížením rizik metabolického syndromu a diabetu 2. typu.

Káva může pomoci snížit riziko rakoviny

Káva obsahuje stovky potenciálně ochranných biologicky aktivních látek, včetně flavonoidů, lignanů a dalších polyfenolů, u nichž bylo prokázáno, že inhibují metastázy, regulují geny zapojené do oprav DNA, blokují poškození buněk a omezují záněty. Více než 1 000 studií zkoumalo souvislost mezi kávou a prevencí některých druhů rakoviny.

– Nádory prsou: Vyšší konzumace kávy s kofeinem je spojena s nižším rizikem vzniku rakoviny prsu po menopauze. V jiné studii snížila konzumace kávy riziko vzniku rakoviny prsu s negativními estrogenovými receptory o 57 %, ale neměla žádný vliv na riziko vzniku nádorů s pozitivními estrogenovými receptory. (14) Mohla by prospívat i ženám, u kterých již byla diagnostikována: v roce 2015 švédští vědci zjistili, že káva brzdí růst nádoru a snižuje riziko recidivy u žen s diagnostikovanou rakovinou prsu a léčených lékem tamoxifenem.

– Nádory prostaty: V jedné metaanalýze 13 kohortových studií byla káva spojena se sníženým rizikem rakoviny prostaty, přičemž tato souvislost se ukázala být obzvláště silná u smrtelných forem tohoto onemocnění.

– Nádory jater: Studie z roku 2005 ukázala, že muži a ženy, kteří konzumovali kávu denně nebo téměř denně, měli nižší riziko hepatocelulárního karcinomu (HCC) než ti, kteří kávu téměř nikdy nepili. Nedávno vědci zjistili, že pouhý jeden šálek denně může snížit riziko HCC o 20 %.

– Kolorektální nádory: V jedné studii byla konzumace kávy spojena s nižší pravděpodobností vzniku kolorektálního karcinomu o 26 %; inverzní souvislost byla pozorována i u těch, kdo pili kávu bez kofeinu.

Káva (pokud je s kofeinem) může zastavit Parkinsonovu chorobu

Vyšší příjem kávy a kofeinu byl spojen s významně nižším výskytem Parkinsonovy choroby. Podle různých studií se riziko snížení pohybuje mezi 32 a 60 %. Vědci se domnívají, že to může být způsobeno tím, že káva zvyšuje pohyblivost střev, což by mohlo pomoci vytvořit střevní prostředí, které odolává patologii spojené s Parkinsonovou chorobou.

Káva (pokud obsahuje kofein) může chránit před depresí

Rozsáhlá longitudinální studie na více než 50 000 ženách zjistila, že riziko deprese se snižuje s konzumací kávy s kofeinem; káva bez kofeinu s rizikem deprese nesouvisela a mezi kofeinem z nekávových zdrojů a rizikem deprese nebyla zjištěna žádná významná souvislost. Největší pokles rizika byl zaznamenán u žen, které vypily více než čtyři šálky denně. V jiném šetření bylo zjištěno, že časté konzumentky kávy (dva a více šálků denně) mají o 32 % nižší riziko deprese než ty, které kávu nepijí.

Kdy káva může škodit?

Snášenlivost kávy, a zejména kávy s kofeinem, je zcela individuální. Pokud řešíte některý z níže popsaných stavů, mějte se na pozoru před konzumací příliš velkého, v některých případech i jakéhokoliv množství škávy. Pokud si nejste jistí, jak vás káva ovlivňuje, tak je nejsnazší ji na několik týdnů vynechat a pozorovat, co se s vámi děje.

Pomalu metabolizujete kofein

Kofein je metabolizován v játrech enzymem s genem CYP1A2. Asi 50 % populace má variantu genu CYP1A2, která vede k pomalejšímu zpracování kofeinu. Pokud jste „pomalý metabolizátor“ a trvá vám déle, než se kofein rozloží, znamená to, že se kofein déle zdržuje v krevním oběhu a pití kávy může být spojeno s vyšším rizikem srdečních onemocnění, vyšším rizikem hypertenze a zhoršenou regulací krevního cukru. U lidí s pomalým metabolismem může mít kofein i negativní vliv na kvalitu jejich spánku.

Těhotenství a kojení

Těhotným ženám se doporučuje konzumovat maximálně 200 mg kofeinu denně, protože nadbytek kofeinu může negativně ovlivnit růst a vývoj plodu. Prakticky to zpravidla znamená jeden, maximálně dva šálky kávy denně. Výzkumy týkající se vlivu kávy na maminku a dítě v čase kojení jsou nedostatečné, ale i tak se kojícím ženám běžně doporučuje konzumovat maximálně 300 mg kofeinu denně, což jsou přibližně dva šálky kávy denně.

Reflux a gastritída

Gastroezofageální refluxní choroba (GERD) a gastritida jsou někdy spojované se zhoršením stavu po konzumaci kávy. První vědecké výzkumy naznačovaly, že káva vyvolává sekreci žaludeční kyseliny tím, že reguluje hormon gastrin a uvolňuje dolní jícnový svěrač, kompaktní svazek svalů na dolním konci jícnu, který obvykle brání zpětnému toku žaludeční kyseliny do jícnu. Zvýšená produkce žaludeční kyseliny vyvolaná kávou může zhoršit zánět žaludku a urychlit reflux. Je však důležité poznamenat, že výzkumy neprokazují konzistentně vztah mezi kávou a konkrétně GERD. Osobám s refluxem, GERD a gastritidou může prospět vyřazení kávy z jídelníčku, ale tolerance kávy je individuální. Pokud si nejste jistí, nejlepší je vyzkoušet kávu alespoň na několik týdnů vysadit.

Autoimunitní protokol

Eliminační fáze diety autoimunitního protokolu (AIP) zahrnuje odstranění všech ořechů a semen. Ořechy a semena se dočasně odstraňují, protože jsou běžnými potravinovými alergeny a jedinci s autoimunitním onemocněním mají mají často potíže s trávením problematickým potravin včetně semen. Kávová zrna jsou technicky vzato semena, takže lidé v eliminační fázi AIP by měli kávu alespoň dočasně odstranit.

Potíže se spánkem

Je dávno známo, že káva s kofeinem může významně ovlivňovat spánek. Narušující působení na spánek se připisuje jejímu vlivu na metabolismus adenosinu. Adenosin je neuromodulátor, který působí fyziologicky tím, že se váže na adenosinové receptory v celém těle. Adenosin se během dne hromadí, a když se naváže na své receptory, vyvolává ospalost. V odborné literatuře je kofein označován jako „antagonista adenosinu“; přichytává se na adenosinové receptory a brání tak vazbě adenosinu. Výsledkem je, že se po konzumaci kofeinu necítíme ospalí! Káva s kofeinem a další kofeinové nápoje tak mohou narušovat naši schopnost usnout v noci a snižovat kvalitu spánku. Ve skutečnosti může mít kofein negativní vliv na kvalitu vašeho spánku, i když dokážete rychle usnout. Pro jedince, kteří chtějí zlepšit svůj spánek, tak může být lepší kofeinovou kávu na určitou dobu z jídelníčku vyřadit.

Dysfunkce osy hypotalamus-hypofýza-nadledvinky

Osa hypotalamus-hypofýza-nadledvinky (HPA) je součástí systému reakce organismu na stres. Pokud je vaše HPA osa dysfunkční, káva může namísto prospěšnosti vést k nervozitě. Podle čeho poznáte dysfunkční osu HPA? Toto jsou nejběžnější potíže:

– ráno se cítíte unavení nebo odpoledne máte výpadky energie
– špatně spíte, ať už máte potíže s usínáním nebo s udržením spánku
– máte problémy se zotavením po cvičení

Káva zvyšuje hladinu kortizolu a adrenalinu, dvou kritických hormonů stresové reakce. U lidí, kteří již mají zvýšené hladiny stresových hormonů, může káva posunout osu HPA za hranu. Navíc ti, kteří bojují s úzkostí, se možná budou muset kávě vyhnout, protože blokování adenosinových receptorů kofeinem může stimulovat excitační neurotransmisi v mozku, což zhoršuje neurochemické signální dráhy podílející se na úzkosti. Pití kávy vás v takovémto případě může ještě více unavovat.

Čím lze kávu nahradit?

Pokud vám káva neprospívá nebo jenom nechutná, není třeba se trápit. Neexistuje žádná jednoznačně prospěšná potravina ani nápoj, které je nezbytné konzumovat. A mnohem důležitější něž jednotlivé nápoje a jídla je celkový jídelníček a životní styl. A taky existuje hned několik chuťově i zdravotně skvělých alternativ ke kávě.

Káva z kořene čekanky nebo pampelišky

Čekanka je rostlina, která patří do čeledi Asteraceae neboli „sedmikráskovitých“. Pražený kořen má chuť podobnou kávě. Pampeliška, další člen čeledi Asteraceae, má také kořen, který lze upražit a namočit do vody a připravit z něj čaj s chutí připomínající kávu (u nás Pampeliškové kafe nabízí firma Sonnentor). „Káva“ z kořene čekanky a pampelišky, která přirozeně neobsahuje kofein, je bohatá na prebiotikum inulin, které může podporovat růst prospěšných střevních bakterií a napomáhat zdravému pohybu střev.

Pravý čaj

Druhý nejoblíbenější nápoj po kávě – čaj – je vynikající náhradou pro ty, kteří se kávě musejí vyhýbat. Stejně jako káva obsahuje i čaj kofein, i když v menším množství. Například jeden šálek kávy obsahuje přibližně 95 mg kofeinu, zatímco šálek zeleného čaje obsahuje 30 až 50 mg kofeinu a šálek černého čaje nabízí přibližně 70 mg kofeinu.

Vedle nižšího obsahu kofeinu obsahuje zelený čaj mnoho bioaktivních látek s neuroprotektivními, protizánětlivými, kardioprotektivními, protirakovinnými a zdraví ústní dutiny podporujícími účinky. Dvěma významnými bioaktivními sloučeninami v zeleném čaji jsou L-theanin a epigalokatechin galát (EGCG). L-theanin, analog aminokyseliny, který se přirozeně vyskytuje v zeleném čaji, chrání mozek před oxidačním stresem vyvolaným nadbytkem dopaminu; zajímavé je, že tím pádem může L-theanin obsažený v zeleném čaji vyhlazovat stimulační účinky kofeinu, které se částečně připisují dopaminergní neurotransmisi. Bylo také zjištěno, že L-theanin snižuje stres a úzkost.

EGCG, polyfenol hojně zastoupený v zeleném čaji, reguluje zánětlivou signalizaci a proliferaci nádorových buněk, což vysvětluje jeho potenciální protirakovinné účinky. Katechiny zeleného čaje, jako je EGCG, také zvyšují aktivitu glutathion S-transferázy. Glutathion S-transferáza je enzym, který se podílí na detoxikaci ve fázi II, což je proces, při kterém tělo zvyšuje rozpustnost toxinů ve vodě, aby mohly být vyloučeny. Zatím není jasné, zda má větší antioxidační účinky zelený nebo černý čaj; pokud je však obsah kofeinu v čaji rozhodujícím faktorem, pak je zelený čaj s nižším obsahem kofeinu tou správnou volbou. Pique Tea je vynikajícím zdrojem zeleného a černého čaje. Jejich čaje jsou organické a důsledně kontrolované na přítomnost plísní, mykotoxinů, těžkých kovů a dalších běžných kontaminantů čaje.

Čaj Tulsi

Tulsi, známá také jako „svatá bazalka“, je adaptogen neboli bylina, která pomáhá tělu přizpůsobit se stresu. Tulsi, která přirozeně neobsahuje kofein, se v indické ájurvédské medicíně používá již po tisíciletí k podpoře vyvážené reakce na psychické a emocionální stresory. Moderní preklinické studie naznačují, že tulsi má neuroprotektivní účinky a může podporovat zdravé kognitivní funkce.

Yerba Mate

Yerba maté je silný bylinný čaj z listů a větviček Ilex paraguariensis, který patří do čeledi cesmínovitých a pochází z Jižní Ameriky. Yerba maté obsahuje slušnou dávku kofeinu – 85 mg na šálek, takže není nízkokofeinovou alternativou kávy. Obsahuje různé fytochemikálie, včetně chlorogenových kyselin, hydroxycinnamových kyselin a triterpenových saponinů, které mohou být příčinou jejích ergogenních a cholesterol snižujících vlastností. Bylo zjištěno, že konzumace Yerba maté zlepšuje pocit sytosti, náladu, soustředění, energii a koncentraci.

Houbové extrakty (funkční houby)

Houbové čaje, které se obvykle skládají ze směsi léčivých hub, jako jsou čaga, reishi a cordyceps, jsou na vzestupu popularity. Jedním z možných důvodů popularity čajů z medicinálních hub je jejich přínos pro soustředění, pozornost a celkové poznávání, aniž by způsobovaly nervozitu spojenou s kofeinem.

Jak houby zvyšují energii, soustředění a další aspekty poznávání? Mnohé medicinální houby jsou nootropika neboli neurologicky aktivní látky, které přímo nebo nepřímo zlepšují kognitivní funkce, přičemž vykazují jen málo vedlejších účinků a jsou málo nebo vůbec toxické. Některé z těchto hub mají také dlouhodobé neuroprotektivní účinky, podobně jako káva. Pro své nootropní účinky je pozoruhodná houba lví hříva, která obsahuje fytochemikálie zvané erinaciny, jež stimulují nervový růstový faktor, což je sloučenina klíčová pro udržení zdravé struktury a funkce mozku. Lví hříva může podporovat zdravé stárnutí mozku a chránit před neurodegenerativními poruchami, jako je Alzheimerova choroba, a dokonce je léčit. Cordyceps má také neuroprotektivní účinky a jeho další výhodou je modulace imunitního systému.

Mnoho léčivých hub nabízí také účinky regulující imunitní systém a chemoprotektivní účinky. V preklinickém laboratorním výzkumu bylo například prokázáno, že houba Chaga potlačuje progresi rakoviny tím, že inhibuje aglomeraci a vaskularizaci nádorů.

Vařený kakaovník

V neposlední řadě roste obliba vařeného kakaa jako alternativy ke kávě. Vařené kakao pochází z lusků Theobroma cacao, stejné rostliny, ze které vyrábíme hořkou čokoládu, a má hluboké, bohaté aroma a chuť čokolády. Na rozdíl od tabulky hořké čokolády však obsahuje pouze 10 kalorií na šálek.

Potenciálních zdravotních přínosů vařeného kakaa je mnoho. Vařené kakao obsahuje theobromin, fytochemickou látku ze skupiny methylxantinů, tedy stejné skupiny sloučenin, do které patří i kofein. Stejně jako kofein i teobromin prochází hematoencefalickou bariérou a je antagonistou adenosinu, inhibuje vazbu adenosinu a podporuje bdělost. Jeho účinky jsou však dlouhodobější než účinky kofeinu a bývá méně stimulující než jeho sesterská sloučenina.

Kakao také obsahuje flavanoly, což jsou sloučeniny s antioxidačními vlastnostmi, které podporují kardiovaskulární a cerebrovaskulární (týkající se mozku a jeho cév) systém. Studie na zvířatech naznačují, že teobromin zvyšuje neurotrofický faktor odvozený od mozku, což je klíčová molekula podílející se na neuroplasticitě, učení a paměti. Randomizovaný, placebem kontrolovaný zkřížený experiment zjistil, že konzumace vařeného kakaa zvyšuje aspekty pozornosti a zlepšuje výkon v kognitivních úlohách. Vedlejší výhodou je, že vařené kakao také fantasticky chutná! Pokud máte zájem vyzkoušet vařené kakao jako alternativu ke kávě, pak je jednou z možností, kterou můžete zvážit, Crio Bru; obsahuje pouze 10 mg kofeinu na 8 uncí a 358 mg theobrominu.

Pít nebo nepít?

– Pokud s kávou nemáte žádné potíže, užívejte si ji! S velkou pravděpodobností většině z nás převážně jen prospívá.

– Pokud jste si nejistí a chcete ověřit, zda na vás káva působí pozitivně nebo negativně, titrujte si kávu (snižujte její konzumaci pomalu až do úplného vysazení) a další zdroje kofeinu po dobu alespoň 30 dnů. Poté kávu opět přidejte a uvidíte, jak na ni zareagujete.

– Pokud vám káva neprospívá nebo nechutná, nepijte ji. Prospěšných alternativ je dostatek.

– Vždy si dávejte pozor na to, co si do kávy přidáváte. „Vylepšování“ kávy nesmysly, jako je cukr nebo průmyslově zpracované nemléčné slazené rostlinné nápoje, možnou prospěšnost kávy spolehlivě zlikvidují.

– To nejdůležitější z textu? Neptejte se, jestli je káva zdravá. Ptejte se, zda a jak káva prospívá vám, jak ovlivňuje vaše tělo a hlavu.

Autor: Mgr. Margit Slimáková, Ph.D., dietoložka, lékárnice, bloggerka, propagátorka zdravé výživy
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/…htm

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk