Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Léto, to je slunce, slunce, které potřebujeme do jednoho všichni. Každá květina, strom, tráva i kočka protahující se venku na zápraží, každý drozd i pěnkava, to, aby se s prvními paprsky mohli čile rozletět, zanotovat a zazpívat, zatímco většina z nás ještě dospává včerejší noc. Ten boží žhnoucí kotouč na nebi, ten je pro náš život zásadní. Nejen, že vhání energii do žil, je nedílnou součástí fotosyntézy, která je klíčem ke všemu živému, též pomáhá utvářet cenný vitamín D, který vzniká v naší kůži.
Jen si teď uvědomme, jak se cítíme, když celý dlouhý týden prší, slunce se schovává za těžkými mraky a ráno z postele nás vytahuje temno, namísto slunce, se kterým se vstává o poznání líp. A co teprve, když trávíme celý dlouhý den v budovách, kterými pronikne jen zanedbatelné množství slunečního svitu? Zavření a zabarikádovaní, namísto toho, abychom vyběhli na hodinu ven, užili si svěží vzduch, teplo a ruch, kterým je nespoutaná příroda nasycena od malého úponku až po mohutnou korunu lípy? Mysleme na to, až příště upřednostníme povinnosti před odpočinkem. Ne vždy lze, ale častokrát je reálné, jen si to neumíme dovolit a dopřát.
A pak, je tu zcela opačná situace. Slunce se překlene přes letní slunovrat, nabude na své intenzitě, zesílí a zúrodní naši krásnou zemi. Najednou je ho všude spousta, ponejvíce v poledne, aby ubralo ze své síly někdy kolem večera, to, když si kraj vydechne a osvěží se soumrakem. S koncem jara a počátkem léta začínáme trávit mnohem více času venku, kdy je občas potřeba vyhledat stín, neboť ona nadmíra slunce a tepla může ublížit ledvinám, kůži, ale také vlasům. Jak svou kůži na léto vyzbrojit? Jak doslova obléci hroší kůži, která i po dlouhém pobytu na slunci, bude zářit krásou, zdravím a přirozenou svěžestí?
Betakaroten, rytíř číslo 1
Betakaroten řadíme na seznam asi 50 nejznámějších karotenoidů, které se vyskytují v ovoci a zelenině. Karotenoidy jsou vlastně barviva rostlin, hub, řas, dokonce i mikroorganismů, jakožto i živočichů (podle výzkumů se hojně vyskytovaly u některých pravěkých zvířat, z nichž zmíním například druhohorní dinosaury), které dělíme na dvě základní skupiny, karoteny a xanthofyly. Vyznačují se výraznými antioxidačnímu účinky. Vrátíme-li se však opět k betakarotenu, jednou z jeho nejdůležitějších úloh je to, že funguje jako prekurzor vitamínu A. Stejně, jako vitamín A, je i betakaroten rozpustný v tucích. Nelze se jím předávkovat, neboť jakmile má tělo vitamínu A již dostatek, využitelnost betakarotenu klesá. To však neplatí o samotném vitamínu A, jehož nadbytek je pro tělo škodlivý. Jelikož je i betakarotenu ve zdravé stravě dostatek, nedoporučuji jeho suplementaci.
Za nejbohatší zdroje betakarotenu pokládáme oranžové a žluté plodiny, ať už hovoříme o mrkvi, batátu, meruňkách, mangu, papáji, broskvích, nektarinkách, ale i brokolici, špenátu, hrášku, kapustě či řeřiše, kde je betakaroten překrytý výraznějším chlorofylem, tedy rostlinnou „krví.“ U ryb jej najdeme v mase lososa, v živočišných produktech pak například ve žloutku.
V počátku rozpravy o betakarotenu jsem také zmínila, že platí za významný antioxidant, a právě zde navážeme na onu spojitost s kůží. Jendou z dalších jeho úloh je, že chrání kožní buňky před poškozením volnými radikály. Ty v těle vznikají prostřednictvím ultrafialových paprsků, což se negativně podepisuje na naší kůži, ať už jejím spálením, případně též nejhorším možným scénářem, a to rakovinou kůže.
Betakaroten nám tedy výrazně pomůže, nicméně nebude všemocný. Umí sice napravit škody, které slunce na kůži způsobilo, nicméně, funguje spíše jako potírač následků. Přesto je však nezastupitelný a v létě na něj mysleme. Prevence vypadá tak, že do jídelníčku můžeme vpustit obden 200 ml čerstvě odstředěné mrkvové šťávy, mrkvový salát s kokosem, lněným a olejem a rozinkami, dále zařaďme 2 x týdně lososa z volné přírody, meloun, broskve, abychom si též pochutnali na čerstvých zeleninových salátech, ať už s rajčetem, špenátem, rukolou či brokolicí.
Vesnovka obecná, silák č. 2
Této bylině se přezdívá též divoká brokolice a byť se sbírá na konci dubna, v chladnějších oblastech lze sběr provádět i na konci května. Sbírají se především nerozvitá květenství, která připomínají malou růžici brokolice. Ty se pak přidávají do jídla, případně z nich lze uchystat tinkturu, kterou lze v létě ochránit kůži, před nežádoucími účinky UV záření.
Tinktura z vesnovky
Tinkturu připravíme tak, že zhruba 50 g bylinkových růžic zalijeme 250 ml 40% alkoholu, macerujeme zhruba 6 týdnů při pokojové teplotě a v temnu, abychom macerát přecedili a užívali kapku tinktury na kilogram tělesné hmotnosti. Vážíme-li 60 kg, rozdělíme celkovou dávku na 20/20 a 20 kapek, které užíváme vnitřně ráno v poledne a večer.
A pak tu máme ještě zelený čaj
V zeleném čaji se ukrývají tzv. polyfenoly, které, podle výzkumů, pomáhají chránit pokožku před poškozením sluncem, a tedy i rakovinou kůže. Potraviny s obsahem polyfenolů působí proti šíření volných radikálů vyvolaných externími faktory, jako je poškození vlivem slunce nebo znečištění. Právě tyto faktory pak urychlují vznik viditelných projevů stárnutí pleti.
Kromě zeleného čaje nacházíme polyfenoly například ve zmíněném špenátu, čekance, artyčocích, borůvkách, černém rybízu, malinách, jahodách, kakau, hřebíčku či lískových oříšcích. Budeme-li si tedy chystat mrkvový salát, hojně jej posypme mletými ořechy.
V létě též pijme, vyšperkujme pitný režim!
V létě se všeobecně více potíme, ztrácíme cenné minerální látky, které prostřednictvím potních žláz odcházejí pryč. Pokud jsme na sluníčku zůstali déle, než jsme si přáli, například jsme schrupli na dece, aniž bychom se namazali opalovacím krémem, přirozeně navyšme pitný režim, který může být též o přírodní minerální vodě, jež vhodně doplní úbytek minerálů. Výbornou vzpruhou je třeba meloun, který lze umixovat na limonádu, případně, výtečný nápoj připravíme také ze zelené části melounu, tedy slupky, kterou odšťavíme s jablkem a zředíme například perlivou minerálkou.
Pokud jsme se již spálili, kůži ošetřeme několika způsoby
– dopřejme si studenou sprchu,
– na spáleniny aplikujme vychlazený bílý jogurt,
– mast z třezalky, heřmánku či nálev z chladivé máty,
– máme-li po ruce též aloe, rozkrojme list a vytékající šťávou pokožku ošetřeme,
– při vážnějších spáleninách pomůže například HemaGel či Panthenol.
Používejme netoxické opalovací přípravky, vyhýbejme se polednímu slunci, chraňme též hlavu vhodnou pokrývkou, vyhledávejme stín a v případě, že je to nemožné, zahalme tělo do vzdušného oblečení. Přeji krásné léto.
Autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis., nutriční terapeut
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/…htm
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 270 Kč, na 2 roky 540 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk