Zuzana Švédová: Bylinky v zimních měsících

46
Foto: Pixabay.com

Zima je již ve svém plném rozpuku, od prvních jarních bylinek nás dělí zhruba 2-3 měsíce, podle toho, jak teplý bude konec zimy, aby se půdou proklubal úctyhodný medvědí česnek, violka, ale i kopřiva, vlaštovičník, záplava sedmikrásek. Ačkoli ty, rostou i dnes, stačí se projít zimní sinou krajinou, která je ještě i teď plná houževnatých bylinek. Stačí jen jít s očima dokořán. Spatříte rozmarýn, sléz maurský, dřišťál obecný, sedmikrásky, jitrocel, tu a tam ptačinec žabinec, který se pak s jarním sluncem nevídaně rozbují. Příroda je úchvatná, viďte. A stále je v ní tolik dobrého, po celý rok, umíme-li tedy hledat, naslouchat a sundat černé klapky z očí.

Zima je pro mne obdobím, kdy účtuji s teplými ročními měsíci a pomalu, týden po týdnu, vařívám byliny, které jsem v průběhu jara, léta, ale i podzimu, měla možnost posbírat. Když nadejdou chladnější měsíce, připravuji směs lípy, černého bezu a dle nálady pak přidávám trošku mateřídoušky, nasušené květenství šípkové růže, šípkový plod, černohlávek, popenec břečťanolistý, jakožto i heřmánek pravý. Tohle vše je jednoduchý základ na velmi dobrý čaj, který povzbudí imunitní systém. Pokud jsem unavená, vařívám kopřivu, s tou však opatrně, postačí týden. K přání dobré noci podávám meduňku v kombinaci s hluchavkou bílou, výtečný je také kozlík, třezalka tečkovaná, tinktura z pupenů lípy. Případně i čaj z nasušeného květenství červeného máku, s tím však opatrně, neboť zde najdeme větší množství alkaloidů. Bylina se však dá použít při astmatu, což doporučoval také Pavel Váňa, známý to český bylinář.

Lipový čaj lze popíjet dlouhodobě, nálev z něj je sladký a voňavý, což napomáhá celkovému zklidnění. Rovněž žene na pot, trápí-li nás viróza či lehčí nastuzení, lipový čaj zcela jistě zařaďme. V takovém případě jej pak doplňme o zmíněný černý bez, který účinek lípy velmi moudře umocní.

Pavel Váňa doporučuje při chřipce tyto dvě čajové směsi, samozřejmě, lze je využít také při covidu:

10 g natě máty peprné, 30 g květu černého bezu, 10 g květu heřmánku pravého, 20 g květu lípy

1 čajovou lžičku spaříme 250 ml vroucí vody, louhujeme 20 minut. Popíjíme tři šálky po malých doušcích po celý den. Nevládneme-li zmíněnými bylinkami, případně nám některé z nich chybí, léčivky lze dokoupit. Lípa, heřmánek, černý bez i máta jsou běžně dostupné. Zamilujete-li se však do bylin, zkuste si je v průběhu roku nasbírat, nasušit a uskladnit.

Druhý předpis vypadá následovně

10 g kořene lékořice, 10 g natě máty peprné, 10 g květu divizny, 10 g květu heřmánku, 30 g natě tužebníku, 20 g květu lípy, 10 g květu černého bezu, 10 g kůry vrby

Bylinky smísíme, odebereme 1 čajovou lžičku směsi, vaříme 5 minut v 250 ml vody, 20 minut louhujeme. Pijeme 2-3 šálky po malých doušcích po celý den.

Tužebník jilmový je velmi příjemnou, potopudnou bylinkou, která obsahuje kyselinu salicylovou. Čaj z něj je voňavý, chuťově vlídný, osvědčuje se ve spojitosti lípy a černého bezu. Kromě toho, že bylinka žene na pot, významný je též její protizánětlivý účinek. Mírní projevy pálení žáhy, průjmu, někteří bylináři jej doporučuji popíjet na podporu střevní mikroflóry po užívání antibiotik.

Trápí-li nás dávivý kašel, lze uchystat následující směs, předpis je opět od Pavla Váni:

20 g listu černého rybízu, 20 g listu jitrocele, 20 g kořene lékořice, 20 g natě macešky, 2 g natě tymiánu, 20 g listu kaštanu pravého, 20 g květu slézu maurského

Bylinky smísíme, odebereme 5 čajových lžiček směsi, které spaříme v 250 ml vody, 20 minut louhujeme, pijeme 3 x denně před jídlem.

Jitrocel kopinatý je taktéž výbornou bylinkou, která pomáhá při jakémkoli nachlazení. Na jaře z něj lze uchystat velmi účinný a lahodný sirup, který připravujeme za studena. Do sklenice vrstvíme vždy jitrocelový list nasekaný na kousky, centimetr přírodního cukru. Následně na řadu přijde opět list, poté cukr, list, až se dostaneme k hrdlu sklenice. Vždy řádně umačkáme, necháme odpočinout na okenním parapetu. Cukr brzy vytáhne z listů šťávu. Sirup přecedíme a užíváme při nastuzení a kašli. Uchováváme jej v lednici.

Při zánětu horních cest dýchacích lze organismus podpořit touto čajovou směsí:

20 g natě mateřídoušky, 20 g natě dobromysle, 20 g listu jitrocele kopinatého, 10 g plodu anýzu, 20 g listu máty peprné

Bylinky smísíme, odebereme 1 polévkovou lžíci, kterou spaříme ve 250 ml vroucí vody. 20 minut louhujeme. Čaj pijeme 3 x denně před jídlem.

Mateřídouška, ať už obecná či úzkolistá, patří na seznam mých nejmilejších bylinek. Výtečně uleví nejen při kašli, mírní projevy podrážděného trávení, bojuje proti infekcím, uvolňuje těžkou mysl, tlumí bolesti hlavy. Pokud z ní uchystáme výluh, lze jí kloktat zanícené hrdlo, mírnit projevy paradontózy. Mateřídouška není vhodná k dlouhodobému popíjení, tělo si na ni rychle zvykne, později, přišel-li by neduh, nemohla by zapůsobit svou medvědí silou. Nicméně, tu a tam jí lze zpestřit také pitný režim. Dělám to zrovna tak. Přednostně jí léčím nastuzení, rozhozené trávení. Někdy však, mám-li na ni chuť, přidám ji například k lípě, doprovodím jí dobromysl obecnou, kterou mám v čaji taktéž velmi ráda.

Přes zimu smíme využít vlivu nejrůznějších odrůd slézu. Mou slabostí bude jistě sléz maurský, který, jakmile zalijeme vodou, uvolní svůj azurový tyrkys. Bylinku aplikujeme při bolestech žaludku, střevních potížích, mírní projevy suchého kašle, ulevuje horním cestám dýchacím. Sléz si můžeme zcela jednoduše vypěstovat, kvete ještě dlouho poté, co už ostatní bylinky stáhly své plachty. U nás na zahradě jsem se jím těšila ještě v listopadu. Pokud však nevlastníme zahradu, sléz si můžeme běžně zakoupit v bylinkářství. Jeho chuť je jemná, příjemná a díky tomu, že se oděl do své netypické, tolik vzácné barvy, věřím, že nám celkově zpříjemní chvíli u čaje. U slézu, ať už maurského, velkokvětého, přehlíženého či lesního pamatujme na to, že bylina obsahuje léčivý sliz, který není dobré prohřívat a louhovat ve vroucí vodě. Zde doporučuji studený macerát.

Poslední bylinkou, kterou se s vámi rozloučím, bude tolik oblíbený šípkový plod. Ten, stejně jako i slézové bylinky, bychom měli spíše macerovat ve vlažné vodě. Nejlépe přes noc. Var mu příliš nesvědčí, neboť jím přicházíme o cenný vitamín C, ale také rutin. K povzbuzení imunitního systému doporučuji šípky macerovat v libovolném vlažném čaji, například přes noc, ráno pak mírně zahřát, následně vypít. Naše babičky s šípkem nakládaly tak, že každé ráno na pec postavily konvici s vodou, do které vhodily hrst sušeného šípku. Konev stála na peci, permanentně se prohřívala, druhý den babičky přidaly čerstvý šípek a opět nechaly prohřívat na peci. Třetí den uchystaly zcela nový čaj. A žily a jak byly zdravé. Sama pak šípky ráda melu na prach, který přeseji přes jemné sítko. Tímto práškem obohacuji ranní snídaňovou kaši, čímž si zajistím dostatek vitamínu C. Šípky skladujeme maximálně rok, po roce v něm totiž zůstane jen hrstka z původního zamýšleného záměru.

Buďme tedy zdraví, k bylinkám užívejme vitamín D3, zinek, mysleme na vlákninu, cenné enzymy, nakládejme zeleninu, prohřívejme se, například jáhly, vývary či pohankou. Dostatečně odpočívejme, otužujme se pravidelnými procházkami, živme v sobě lásku, pracujme na své duši, pomalu odhazujme vlastnosti, které nám nedovolí kráčet tak rychle, jak bychom si přáli. Vnímejme své tělo. To je dobrý základ ke stejně dobrému životu.

Autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis., nutriční terapeut
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/…htm

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk