Zuzana Švédová: Bylinkářky, kolik jich v Česku ještě zbývá?

274
Levandule lékařská. Foto: Pixabay.com

Před nedávnem mne kontaktovala paní Iva, čtenářka z Brd, aby mi sepsala několik svých bylinkářských rad a poznatků. Vždy mám radost, najde-li se čtenář, mající chuť se podělit o své vzácné a cenné know how, obzvlášť, týká-li se bylinek. Navíc, když jaro je už téměř za dveřmi.

Bylinkáři u nás

Během svého života jsem narazila na několik velmi schopných bylinářů, ale také babiček, které své neduhy léčily po svém, zcela se vymykajíc běžné terapeutické praxi, hledajíc sílu a odpověď v přírodě. Na každou nemoc prý existuje bylina, rovněž i synteticky vyrobený lék. Osobně však spíše upřednostním poklady našich luhů či hájů, nežli chemicky připravené preparáty. Sběr bylin je navíc zážitek, opředený cvrlikáním ptáků, bzukotem včel, hřejivým dotekem slunce. Pokud si přejete zažít ten nejhlubší pocit meditace a klidu, stoupněte si v červnu pod rozkvetlou lípu. Dýchejte, naslouchejte, a pokud se osmělíte, po natrhání voňavých kvítků obejměte strom, s tichým díkem na rtech.

Sama každoročně, s železnou pravidelností, vyrážím v březnu na medvědí česnek, první jarní kopřivy, sedmikrásky, kontryhel, lípu, jahodník, maliník, černý bez, diviznu, později pak šípky. Pěstuji mátu a měsíček zahradní. Čajové směsi pak ráda obohacuji o citrónovou trávu. Popravdě nic, kromě lásky, vás v zimě nezahřeje víc, nežli hrnek horkého čaje vlastnoručně nasbíraných bylinek. Každá z nich si v sobě nese poselství rozkvetlých luk, voňavých stromů, vlahého vzduchu, jara, jež volně přechází v léto. Bylinný čaj nabízím během svých konzultací v nutriční poradně, kdy mne často zaskočí otázka: „Kde jste, prosím, takový lahodný čaj koupila? To je nějaká bio směs?“ Pokaždé se jen usměji, kdybychom žili v souladu s přírodou, využívali jejich prastarých mouder, vnímali roční období, sebe navzájem, naučili se opět těšit, komunikovat, naslouchat, pochopit sebe samé, pak by již nebyla potřeba tolika otázek.

„Nejlepší bylina pro Vás, mívá společné kořeny. A tu, kterou nejvíce potřebujete, si Vás sama najde.“ (Jiří Janča)

Paní Iva zasílá citát a píše: „Platnost druhé věty p. Janči se ukázala na babiččině zahrádce. Když jsem začala mít problémy s krvetvorbou, nastěhoval se nám na příkop svízel bílý, jehož léčivých účinků využívala taktéž i Maria Treben. Maminka má pro změnu problémy s ledvinami a celá zahrádka je velké pleveliště popence břečťanolistého. Když přišly hormonální změny, objevil se kontryhel, který u nás na zahrádce nikdy dříve nerostl. Proto jsem přestala věřit na zázraky z druhého konce světa, sloužící v prvé řadě k vydělávání velkých peněz. Tak, jako jsme zapomněli na svou historii, památky a osudy našich předků, taktéž jsme zapomněli na naše bylinky, které svedou zázraky, jen se je naučit znovu používat. To bychom však museli umět zpomalit, žít realitu bez náhražek, radovat se z maličkostí a v noci spát.“

Všude kvetly lípy…

Lípa srdčitá Pamatuji si na jeden velmi milý okamžik, který se udál zhruba před pěti lety. Bylo to v červnu a všude kvetly lípy. Lípa patří mezi mé nejmilejší bylinky, čaj z ní je medový, lehce nasládlý a jak jsem již psala, v průběhu zimy parádně zahřeje. Sbírám, sbírám, tu a tam, kolem někdo projde, dlouze se zadívá a dá se se mnou do řeči. Většinu zajímá, co to vlastně dělám a co pak s těmi všemi kvítky udělám, jestli med, anebo čaj, jak se to vše vůbec suší a zda je třeba nějaký cvik a um, abychom mohli lípu sbírat. Přijde mi to opět úsměvné, mnohem úsměvnější je však to, co následuje o pár desítek minut později. Pod stromy už nejsem sama, lidé si nosí plátěné pytlíky, aby si rovněž posbírali trošku přicházejícího léta…

Jindy jsem zase sbírala lípu v parku, aby se ke mně přidala velmi stará paní, která mi zatoužila pomoci. Když jsem pak lípu rozdělila na dva díly a jeden z nich jí podala, řekla, že netřeba, že je vděčná za ten okamžik, kdy si mohla s někým popovídat a být aspoň chvíli užitečná. Některé okamžiky jsou tak křehké…

Bylinky v kuchyni

Paní Iva mi také psala o uplatňování bylinek v kuchyni, které naši předci běžně využívali. Dnes bychom je ledabyle označili za plevel, nicméně ještě před 50 lety mnohde platily za základ tradiční české kuchyně. Vezměme si třeba jen sedmikrásku chudobku, chutnou a zdravou, která dozdobí nejeden talíř, dezert, salát či nápoj. Sama chudobky moc ráda sušívám a využívám pak v průběhu zimy do čaje. Podporují látkovou výměnu, zbavují otoků, osvědčují se při chronickém onemocnění dýchacích cest a při kašli. Paní Iva dále zmiňuje modré hvězdičky brutnáku, kterými, stejně jako sedmikráskou, dekoruje slané či sladké pokrmy. Na své si u ní přijde také podběl či lichořeřišnice, která jí chutí připomíná křen. Zmiňuje se, že jejich účinků využívá při zánětech močových či dýchacích cest, na podporu růstu vlasů.

Jedlých bylinek existuje nespočet, mnohé z nich známe, jen nám přijde tak nějak zvláštní konzumovat něco, co roste venku. Pamatujete si ještě na dětství? Na výlety plné třešní a ořechů, mnohde i medvědího česneku, jahod, borůvek, na sběr hub? To vše se postupem času vytrácí. A je to škoda. Vždyť jen takový jitrocel či listy smetánky lékařské, medvědího česneku, můžeme s chutí použít do prvních jarních smoothies. Stačí je umixovat s jablkem či banánem, jemně naředit vodou. Přidáme-li odměrku proteinu, získáváme super výživný koktejl. Na své si přijdou také milovníci salátu, kteří mohou využít léčivé účinky šruchy zelné, byliny, jež je nesmírně cenná pro svůj zajímavý obsah omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin. První lipové listy, které jsou měkké a lahodné, naši předkové běžně přidávali do salátů. Dále mne napadají listy vinné révy, které lze rovněž v kuchyni využít. Jste-li milovníky masa, listy lze ovinout masový závitek, jenž následně ugrilujete. Inu, fantazii se meze nekladou.

Máte-li malé děti, se kterými byste rádi odkrývali tajemný svět bylinek, paní Iva doporučuje knihu od Magdalény Štaňkové Kröhnové, Bylinky pro děti a maminky. Dnešní doba mi přijde tolik prchlivá, nejen ve svých názorech, ale také hodnotách, a tak věnujme pozornost tomu, co si naši energii skutečně zaslouží. Navíc, pobyt na čerstvém vzduchu udělá nejednomu z nás dobře. A to nejen na duši. Tímto zdravím paní Ivu a přeji úspěšný bylinkový rok. Pomalu nám již začíná 🙂 .

Autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis.
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/bylinkarky-kolik-jich-v-cesku-jeste-zbyva.htm#ixzz4aZcUwwZy

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk