Vánoce jsou křesťanským svátkem, kdy křesťané oslavují zrození Ježíše Krista. Vánoce jsou duchovní oslavou. Je to oslava jednoty naší duše se světlem Kristova vědomí. Během Vánoc, miliony lidí se duchovně soustředí na oslavu příchodu duchovního světla. Toto univerzální duchovní Světlo je symbolizováno postavou Ježíše. Tato duchovní síla a světlo se během doby Vánoc ještě více zesiluje a umožňuje nám ještě více si uvědomit naší duchovní podstatu.
Začněme slovy velkého křesťanského mystika dominikánského řádu Mistra Eckharta (1260-1328), který žil ve 13. století. Ve svých kázáních říká o zrození Světla Božího, neboli Krista, tato slova.
„Bůh rodí svého Syna v základu duše a v její podstatě, a tak se s ní sjednocuje. V té nejvnitřnější části duše, Bůh tvoří každého člověka jako svého syna. Bůh je pak zajedno s duší – a duše s Bohem.“ (Mistr Eckhart, Slovo věčnosti).
Jinými slovy Mistr Eckhart říká, že je třeba si uvědomit, že symbolické zrození Ježíška v jesličkách, nám říká něco důležitého. Že také my bychom měli během doby vánoční dojít k poznání a zážitku přítomnosti Božího Světla v naší duši. K takovému poznání a zážitku lze dojít během tiché meditace. V tichu cítíme Kristovu přítomnost a jeho jednotu s Bohem. A právě částí této duchovní jednoty – se stává také naše duše.
A právě k takovéto jednotě s Kristem a Bohem nám pomáhá krásná atmosféra Vánoc. Vánoce je povznášející období, které dovede povznést duši k nebesům. Ať je to zpěv vánočních koled, vůně pečeného vánočního cukroví, návštěva duchovních koncertů a návštěva kostelů. Sem patří také čtení vánočních textů z Bible, balení dárků a stavění Betlému.
Období Vánoc má být hlavně dobou odpočinku a klidu. Bez pravidelného zastavení se, v tichu meditace, nebo procházkou v přírodě – ztrácíme velkou část, duchovní atmosféry Vánoc. Naše duše tak nemá čas klidu, se otevřít vánočnímu zázraku, a prožitku duchovní radosti.
Někdy na tu duchovní podstatu Vánoc, nezbude vlastně čas a zcela se její důležitost rozplyne v honbě a přípravě Vánoc.
Indický duchovní mistr Paramahansa Yogananda říká: „Ať duch Vánoc nekončí o vánocích. Ať je s vámi pokaždé, když meditujete. Ať v tichu mysli, když se rozplynou všechny myšlenky, vstoupí do vašeho nitra Kristovo vědomí. A proto ve mně stále zůstává duchovní radost Vánoc.“ (P. Yogananda, Spiritual Diary, December 25).
Kouzlo Vánoc může být také prožito ve své jednoduchosti. O tom mluví tato povídka z Afriky. Učitelka v Africe vysvětlovala žákům, že lidé si na Vánoce dávají dárky. „Je to vyjádření radosti nad narozením Ježíše, ale také vyznáním přátelství,“ řekla. Když nastal Štědrý den, jeden žák daroval učitelce krásnou mušli. „Kde jsi našel tak krásnou mušli,“ zeptala se učitelka. Chlapec ukázal na místo, které bylo velmi daleko. „Neměl si jít tak daleko,“ řekla učitelka. Chlapcovi oči zazářili a řekl: „Dlouhá cesta, část dárku.“ (Christmas Is…, p. 11).
Z tohoto příkladu vidíme, že oslava Vánoc může být krásná, i když je jednoduchá. Právě v jednoduchosti je poslání Vánoc. Je to čas o vnitřním přemýšlení o sobě samých, čas pokory, čas ticha. A hlavně čas očekávání duchovního poznání a radosti.
Jak víme, první Betlém postavil svatý František okolo roku 1200. Už jenom pohled na postavy, které najdeme v Betlému, nám pomůže se duchovně orientovat. Judský král Herod – se podle proroctví bojí příchodu mesiáše, a tak jej chce zabít. Symbolicky je král Herod naše ego, a přílišné zaměření se na materielní svět. Shon, starosti, neklid, a nevědomost nás oddaluje od duchovního poznání klidu v duši. Postavy tří králů – nám symbolicky poukazují na tři části naší existence: tělo, mysl a duši. V Bibli dále čteme: „A hle, hvězda, kterou králové viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.“ (Matouš, 2, 9). Hvězda může symbolicky znamenat naši – intuici, naše duchovní vedení po duchovní cestě.
Bible nám dále říká, co se stalo: „Králové vešli do domu a uviděli dítě (Ježíška) s Marií, jeho matkou. A padli na zem, klaněli se jemu. A obětovali mu přinesené dary: zlato, kadidlo a myrhu.“ (Matouš 2, 11).
Nejdříve je třeba říci, že Ježíš, neboli Ježíšek, zde reprezentuje naši duši. Klanící se králové, nám ukazují, že během duchovního vedení dochází k jednotě, mezi třemi částmi naší bytosti – tělem, myslí a duší.
A právě v takové jednotě – může dojít k jednotě s Kristovým vědomím. A tím tak se Světlem Božím. A to je hlavním posláním doby vánoční – sjednotit světlo naší duši s Bohem. Duchovně, se máme spojit – s duchovním zrozeným Kristem v nás, a tak cítit ohromnou radost. A tuto radost a úctu rozdávat – ostatním.
Glenn Ekeren napsal velmi hezkou povídku o lásce a radosti. Pět let stará Amy dostala od babičky krásnou panenku. „Děkuji, babičko,“ řekla Amy. Po nějaké době, kdy si hrála s novou panenkou, přinesla také její starou panenku. Ta již ztratila nějaké vlásky, její ručičky byly už uvolněné a jedno oko scházelo. Babička se smála: „Vidím, že máš tuto panenku nejradši.“ „Babičko,“ řekla Amy. „Děkuji mockrát za panenku od tebe, ale když bych neměla ráda mou starší panenku, kdo jiný by ji měl rád?“ (Christmas Is… p. 101).
Možná atmosféra Vánoc může obsahovat i vzpomínku na naše přátele, nebo rodinu. Zde je jedna taková veselá vzpomínka. „Když loupu mandarinku a cítím její vůni, mám ten vánoční pocit, jako kdyby zde byla babička. Jdu si nalít rum, abych cítil i dědečka.“
Robert Stevenson napsal velmi hezkou modlitbu. „Milovaný Bože, pomoz nám oslavovat narození Ježíše ve zpěvech andělů, v radosti pastýřů, a v moudrosti tří králů. Pomoz nám zavřít pocity nenávisti a otevřít svá srdce lásce, na celém světě. Ať nám Vánoce pomohou si uvědomit, že jsme tvými duchovními dětmi.“ (Christmas Is …p. 111).
Jak všichni víme, po Betlému je také stromeček symbol Vánoc. Na stromečku máme mnoho zářivých ozdob a řetězů. Stromeček je jimi krásně ozdoben. To nám symbolicky poukazuje na to, že materiální svět nám nabízí mnoho lákavých a zářivých věcí. Které nás časově odvádí od našich duchovních povinností.
Svíčky na stromečku nebo pod stromečkem nám připomínají záři naší duše. Duše stále září, i když je obklopena pozlátkami vnějšího světa.
U vrcholu stromečku je umístěn anděl. Vznáší se nad všemi ozdobami stromečku. Tím nám naznačuje, že duchovní cesta, nebo duchovní poslání, je důležité v našem materielním světě. Proto bychom si měli vzít každý den čas, na náš duchovní růst.
Na vrcholu stromečku je zlatá hvězda, nebo zlatá špička. Zlato bylo vždy symbol Boha. Zlatá hvězda nám pomáhá si uvědomit, že nade vším je – Bůh. Stvořitel celého světa a Velký Architekt Vesmíru.
Možná tu spojitost s naším dnešním světem nám ukazuje tato rozmluva. „Dědečku,“ říká vnuk, „já jsem dostal na vánoce: mobil, tablet, počítač a internet. A co jsi měl na vánoce ty, když si byl malý?“ „Na Vánoce, jsem měl sníh, chlapče,“ odpověděl dědeček.
Vánoce jsou obdobím, na které se duchovně, ale i lidsky těšíme. V době Vánoc nacházíme něco jiného, něco co má duchovní podstatu. Něco, co nás naplňuje tím, co po celý rok, v tom běžném životě nepociťujeme.
Vánoce, jsou obdobím krátkého odpočinku. Zastavení se v tom celoročním shonu. Zastavení nám dává možnost, spočinout v klidu sami se sebou. Dává nám možnost podívat se do světel svíček na svícnu stolu.
Staňme se aspoň na několik dní tím duchovním Jezulátkem. Jezulátkem narozeným v naší duši, které je ozařováno jemným Světlem Božím.
AMEN
Mgr. Vladimír Strejček, Th.D., motivační poradce
Napsáno pro portál Ve hvězdách
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk
