Roman “New” Zahrádka: Pohodlnost je hlavní překážkou k proniknutí do hlubin poznání

88
Foto: Pixabay.com

Takřka všichni na tomto světě se snažíme přijít věcem na kloub a žít pokud možno v harmonii sami se sebou, svým okolím i celým Vesmírem. Měli bychom se to postupně učit a objevovat v sobě skrytý potenciál. Jen tak se totiž přestaneme trestat výčitkami, že jsme se stali obětí systému a vlastní nedokonalosti, neboť začneme důvěřovat Vyššímu vedení a věřit v to, že se stáváme vědomými tvůrci svého života.

Kdo z nás by to tak nechtěl? Někdy mi však přijde, že děláme všechno pro to, aby tomu tak nebylo, a připravujeme se o životní šanci dalšího růstu. Proč? Protože neposloucháme svůj vnitřní hlas, zato doslova hltáme „moudra“, která k nám přichází zvenčí, a hledáme pomyslné „berličky“ v podobě nejrůznějších rad, návodů a doporučení, ale také ideologií a náboženství. A co se pak stane? Zažíváme vnitřní chaos a neklid, nevíme, komu a čemu věřit, nevěříme si ani my sami a zůstáváme rozpolcení, což nám věrně zrcadlí situace v celé společnosti.

Jako novinář jsem měl v tomhle jasno už dávno. Mainstreamová média byla svobodná jen chvíli, a to do té doby, než začala být závislá na penězích a libovůli zájmových skupin, které skrze ně začaly prosazovat vlastní představy o životě, neslučitelné s principy fair play a vzájemného respektu, natož lásky, a pod rouškou zdánlivé slušnosti, vyváženého a objektivního zpravodajství masírují cíleně už roky, od rána do večera, davy svých diváků, posluchačů a čtenářů. Tížilo mě to na duši. Poslední kapkou byla pak pro mě snaha zaměstnavatele vydávat firmu, kde jsem pracoval, za mou další rodinu. Nejenže se mi snažila organizovat volný čas, kterého bylo málo, ale ukrajovala mi z něj drahocenné chvíle, které jsem mohl věnovat své skutečné rodině. A protože jsem už delší dobu pociťoval touhu postavit se jako novinář na vlastní nohy a začít psát o věcech, které mě zajímají, přišel jsem s „Hvězdami“.

Neříkám, že bylo všechno od začátku růžové a zalité sluncem. Život mi ještě několikrát pořádně nafackoval, než jsem se dokázal zorientovat a udržet vratkou bárku vlastní vydavatelské firmy na mediální hladině mezi obřími plavidly a dravými predátory, pro které nejsem ničím jiným než soustem, které by při první vhodné příležitosti nejraději lačně spolkli. Důležité však je, že žiju a nepřežívám tak jako dřív. Ba co víc, hřeje mě u srdce, že jsem překonal počáteční strach a dokázal Vás tím, co dělám, zaujmout s vědomím, že je o bezpečí nás všech dobře postaráno.

Tak co, milí čtenáři? Jak to máte Vy? Nezdá se Vám, že někdy až příliš podléháme tlaku zvenčí, zatímco náš vnitřní hlas volá po rovnováze a tvůrčím naplnění? Vždyť nemusíte hned opouštět svoje zaměstnání. Klidně postačí, když zůstanete sami sebou a začnete se více zajímat o souvislosti. Cesta k nim není povrchní, ani vydlážděná konzumním pozlátkem. Je o překonání pohodlnosti, která je hlavní překážkou k proniknutí do hlubin poznání. A nebojme se tmy v hloubce, vždyť i tam nám může svítit na cestu šťastná hvězda.

Roman “New” Zahrádka, šéfredaktor časopisu
Publikováno v časopisu Ve hvězdách

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk