Jsme srdcem Evropy a je třeba ho udržovat v dobré kondici. Není přitom důležité vzhlížet k Západu ani k Východu, protože tady jsme doma. Řeči o tom, že patříme tam nebo tam, jsou totiž pomýlené. Máme tu svoje zázemí, kořeny, na nichž jsme vyrostli, a naše vlast nás potřebuje pevné, nezlomné, s láskyplným vztahem k domovině.
Sebevědomější a vlastenečtější varianta státní hymny?
Osud se nás proto rozhodl vyzkoušet a podstoupili jsme první důležitou zkoušku. Potěšitelné je, že jsme v ní obstáli a odmítli v drtivé většině novou, údajně sebevědomější a vlastenečtější variantu české státní hymny. Nevědomky jsme tím prokázali, jak je nám píseň Kde domov můj od Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla ze hry Fidlovačka blízká, stejně jako její 90 let vžitá harmonie od instrumentátora Otakara Jeremiáše.
Hymna není přežitek, ale jeden ze symbolů české státnosti
Mnozí mohou namítat, že jsme příliš konzervativní. Na to nezbývá, než odpovědět, že hymna není přežitek, ale jeden ze symbolů české státnosti. A čím více jej budeme degradovat, tím méně bude zdravé srdce Evropy i národ. Podvědomě jsme to poznali všichni. Tedy, téměř všichni, protože jen málokdo nemá naši hymnu rád. Právě v její prostotě a jímavosti spočívá její síla, tak specifická pro českou kotlinu.
Nezměrná láska v počátcích národního obrození
Ano, v české hymně je zakódováno mnohé. Především nezměrná láska k vlasti, která vytryskla z lůna země v počátcích národního obrození. A přesně takový impuls je třeba si v této době připomínat a opakovat jako mantru, neboť dochází ke stále většímu multikulturnímu pojetí světa a soutěžení mezi lidmi, kteří daleko víc než lásku vnímají materiální výhody nového světového uspořádání.
Nezřídka tekly slzy proudem. Slovy se to nedá popsat
Ostatně podnětem ke zpracování nové verze hymny byla pobídka Českého olympijského výboru, který měl za to, že její stávající podoba naše sportovce dostatečně nemotivuje k vítězství. Kdo však pamatuje utkání našich hokejistů se sovětskými, dá mi jistě za pravdu, že když jsme vyhráli, stáli jsme všichni v pozoru, jedno kde, a zpívali: „Kde domov můj…“ Nezřídka při tom tekly slzy proudem. Plakali všichni – muži, ženy, dokonce i děti. Ta alchymie se nedá slovy popsat. Musí se prožít. V textu i melodii se najednou spojila radost, láska, vlastenectví i zadostiučinění a probudily se naše city.
Nikdy už nedovolme experimenty, které nás oslabují
Proto si pamatujme. Hymna je duchovní záležitost, není o soutěži a soutěžení. Není tady proto, aby nás rozdělovala. A už rozhodně nemá vyvolávat emoce. Proto si ji střežme jako oko v hlavě a už nikdy nedovolme podobné experimenty, které nás oslabují. Dostali jsme ji darem stejně jako tuto zemi, a je na nás, zda ji dokážeme uchránit. Jen láska v ní obsažená dává totiž našemu národu sílu přežít a být zdravým srdcem Evropy.
Roman „New“ Zahrádka, šéfredaktor časopisu
Publikováno v časopisu Ve hvězdách
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
