Roman “New” Zahrádka: Čipování pejsků bez milosti. Kdy se dotkne i nás samotných?

82
Foto: Pixabay.com

Každá změna, vyhláška nebo zákonná úprava přináší do života starší generace stres a napětí. Zvláště, když jsou taková opatření spojena se striktními lhůtami a sankcemi a dotýkají se nejbližších členů rodiny. Dají se mezi ně počítat i pejsci. Jednoduše proto, že nahrazují starším lidem chybějící rodinu a jsou zpravidla jejich jedinými společníky v domácnosti. Navíc oddanými a láskyplnými.

Volala mi tuhle naše čtenářka a skoro s brekem mi líčila, jak má doma čtrnáctiletou fenku krysaříka, kterou všemožně udržuje při životě a veterinářka nedoporučuje v jejím případě žádnou operaci. Ani čipování, které je od 1. 1. 2020 pro všechny psy takřka bez výjimky povinné pod hrozbou dvacetitisícové pokuty. Neplatí jen pro psy, kteří byli před 3. 7. 2011 tetováni.

Čipování má přitom sloužit k prokázání platné vakcinace proti vzteklině, nebo při ztrátě čtyřnohého mazlíčka, neboť bude veden v Národním registru majitelů zvířat. Ten ale ještě není plně funkční. Samotné čipování pejska stojí u veterináře od čtyř do šesti stovek, další peníze je pak třeba si připravit k jeho zaregistrování. Není proto divu, že to senioři považují před Vánocemi za citelný zásah do peněženky.

Vraťme se ale k fence, kterou chce její majitelka nechat nerušeně dožít z vděčnosti za to, že jí byla po celý svůj život věrnou kamarádkou. Veterinářka totiž na jedné straně čipování nedoporučuje, na druhé jí však zákon jinou možnost nedává. Co teď? Riskovat pro důchodce doslova likvidační pokutu a zůstat vůči zvířátku humánní, nebo podstoupit jiné, daleko závažnější riziko a ohrozit fenku na životě výměnou za beztrestnost? Bohužel, až do takové krajnosti dospělo nařízení z dílny našich legislativců.

Majitelka se proto oprávněně ptá: „Proč bych měla do nemocného čtrnáctiletého psa, který sotva plete nožičkama, nechat vpravit velkou dutou injekční jehlou čip, který v těle cestuje? Jaký to má smysl? Představa, že by kvůli tomu mohla moje fenka zemřít, je pro mě obrovsky stresující.“ A jedním dechem poukazuje, že ještě hůře na tom jsou někteří chovatelé velkých plemen, která se dožívají mnohem kratšího věku, než drobní krysaříci, protože jsou náchylnější k nemocem. „Neměli by být naši poslanci a senátoři uvážlivější a hlavně citlivější? Přijde mi, že jsou někdy odtrženi od běžného života a potom vznikají zákony, které dokážou lidem ubližovat jako v tomto případě,“ podotýká chovatelka.

Co k tomu dodat? Snad jen to, že jsme za svůj život odpovědní sami sobě, stejně jako za životy těch, kteří jsou na nás odkázáni jako pejsci (z pohledu zákona už dávno nejsou věcí). Sám za sebe bych doporučoval zachovat si čisté svědomí. Jen se obávám doby, kdy můžeme podobné dilema řešit sami u sebe. Vždyť k čipování člověka schází už jen malinký krůček…

Roman “New” Zahrádka, šéfredaktor časopisu
Publikováno v časopisu Ve hvězdách

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk