Pro řadu z nás je život stále náročnější. Doba klade další a další nároky, při kterých současně také musíme myslet na nespočet dalších povinností, ať už pracovních, rodinných a dalších. To vše přirozeně ohrožuje naše zdraví, které je silně zeslabováno náporem stresu, špatnou životosprávou, probíhajícími infekcemi (například chřipková epidemie) a dalšími negativními faktory.
Jak se bránit proti tomuto ohrožení našeho zdraví? Navíc je třeba vzít do úvahy, že případná nemoc znamená naše vyřazení z práce a případně i z dalších společenských aktivit. Z toho vyplývají nejen ztráty finanční, ale také ztráty dalších příležitostí, jak se uplatnit a získat nové kontakty či zaměstnání.
Důležité je užívat ty doplňky stravy, které podporují náš organismus v řekněme, krizových obdobích (zvýšené nároky v práci, stres, rekonvalescence při nemoci, chřipková epidemie v okolí a tak dále) a zvyšují jeho odolnost tím, že posilují imunitní systém a tím i naši schopnost se bránit všemu, co nás z okolí ohrožuje.
Proto je vhodné užívat preventivně přírodní látky, které jsou označovány jako adaptogeny. Název ještě pochází z bývalého Sovětského svazu, ale to není tak podstatné, jako to, že jejich název vlastně vyjadřuje, že nám pomáhají se “adaptovat” na zhoršené podmínky posílením našeho imunitního systému. Tato skupina je opravdu velká a často se i liší to, jaké přírodní látky jsou do ní řazeny.
Mezi nejoblíbenější patří ženšen všehoj (Panax ginseng, obsahuje ginsenoidy), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea, obsahuje rosaviny a kyselinu salidrovou), eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus, obsahuje eleutherosidy) a také indický ženšen (Withania somnifera, obsahuje withanolidy). Adaptogeny se objevují i v dalších rostlinách, mezi které patří například klanopraška čínská či leuzea saflorová.
První z uvedených je ženšen korejský (panax ginseng). Adaptogenní efekt ženšenu je přisuzován změnám v absorpci kyslíku tkáněmi a přechodné změně v metabolismu cukrů a tuků. Dále zvyšuje činnost mozku a pomáhá k udržení psychické rovnováhy. Tím, že chrání organismus proti vyčerpání a posiluje adaptační mechanismy, chrání nemocného vůči stresu. Pomáhá nás udržet bdělé, ovšem ne za cenu nežádoucích účinků při užívání stimulačních látek, jako je například kofein. Rovněž na rozdíl od nich nenarušuje průběh spánku.
Druhá ze zmíněných rostlin, rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) sice neobsahuje kofein, její schopnost stimulace je až o 60 % vyšší než u přípravků na bázi kofeinu. Svým jedinečným působením rostlinka skvěle konkuruje i takovým bylinným adaptogenům jako byl v minulém odstavci zmíněný ženšen korejský. Mezi hlavní účinky patří centrální stimulační účinek, zvyšuje bdělost, zlepšuje paměť, zvyšuje hladinu dopaminu, zvyšuje imunitní reakci organismu a normalizaci hladiny glukózy v krvi. Působí blahodárně na žaludeční sliznici a pomáhá chránit srdce. Důležité je upozornit, že rozchodnice růžová se nesmí užívat současně s barbituráty (ale ty jsou v současnosti předepisovány již velmi málo).
Další léčivá rostlina z našeho seznamu, eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus), má svoji vlast na Sibiři a v Číně. Tato bylina má významnou imunostimulační aktivitu, dále zesiluje činnost některých žláz s vnitřní sekrecí, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje aktivitu některých enzymových systémů, má pozitivní účinek na metabolismus, pomáhá zlepšovat psychický stav a rovněž se udává jeho ochranný účinek při některých typech infekcí zásahem do obecné adaptačního syndromu vyvolaného infekcí.
Nesmí se užívat současně s digoxinem a sedativy (zejména barbituráty, které se ale v současnosti předepisují vzácně). Nesmí se užívat při tzv. spánkové apnoe, narkolepsii, vysokém krevním tlaku a dále v období těhotenství a kojení.
Trochu mimo stojí tak zvaný indický ženšen čili vitánie spavá, latinsky Withania somnifera. Název ženšen není správný, nejedná se léčivou rostliny ze skupiny ženšenů, ale o vitánii spavou, oblíbenou již v tradiční indické medicíně (zde pod názvem Ašvaganda).
Tato rostlina obsahuje z přírodních látek alkaloidy (dusíkaté látky, se silným účinkem na organismus). Většinou tvoří soli s organickými kyselinami (tropin, pseudotropin, anaferin, somniferin a withanin), fytosteroly (withanolidy), aminokyseliny (glutamová, asparagová, glycin), hentriacontan a další. Droga vykazuje značné spasmolytické účinky: látka uvolňující křečovité stažení hladkého svalstva účinky na hladké svalstvo. Dále působí protistresově a upravuje krevní tlak. Withanolidy působí kladné imunostimulační účinky na aktivitu kostní dřeně. Alkaloid somniferin má sedativní účinky.
Pomáhá zlepšovat náladu, imunitu, ale i snižovat množství špatného cholesterolu a cukru v krvi. Droga se používá jako sedativum a zlepšuje paměť. Dále se užívá při infekčních onemocněních pro svůj protizánětlivý, antivirový a baktericidní účinek. Má užití při rekonvalescencích po těžkých nemocích, při fyzickém a duševním vyčerpání a nespavosti. Dále se používá i ve směsích pro své adaptogenní účinky, zvyšující nespecifickou odolnost vůči negativním vnitřním i vnějším vlivům účinky.
Na závěr bych zmínil, že k užitečným přírodním látkám patří i ty, které pomáhají zvyšovat, paměť, soustředění nebo koncentraci. Všechny tyto vlastnosti nám určitě rovněž mohou pomoci v situacích, kdy jsou kladeny zvýšené nároky.
Jednou z takových rostlin je bakopa drobnolistá (Bacopa monieri), známá pod názvem Brahmi. Je to rostlina tradičně využívaná v alternativní indické medicíně, ajurvédě. Obsahuje řadu účinných látek – alkaloidy a saponiny. Výtažek z bakopy je obecně doporučován jako nervové tonikum. Pomáhá zlepšovat paměť, zvyšovat koncentraci, ale také snižovat stres a nervové napětí.
Velmi dobře známým přírodním prostředkem na podporu paměti je jinan dvoulaločnatý (ginkgo biloba). Díky obsaženým látkám (flavonoidní glykosidy, terpenové laktony) může rozšiřovat žíly (vasodilatační působení) a tím pozitivně působí v řadě nemocí, protože pomáhá zlepšovat průtok krve cévami. Působí pozitivně při poruchách paměti (zlepšuje zásobování mozkových buněk kyslíkem) nebo při špatném prokrvení končetin. Také pomáhá zlepšovat přívod krve ke sluchovým nervům – to může pozitivně působit při zhoršování sluchu, pokud je tímto efektem způsoben nebo také při pískání v uších či při závratích. Výtažky z ginkgo biloby lze preventivně užívat proti výskytu infarktu myokardu či proti náhlým mozkovým chorobám.
Na závěr můžeme zmínit pupečník asijský (Centela asiatica), který je známý také pod názvem Gotu kola. Podporuje koncentraci a učení a harmonizuje práci mozkových hemisfér. Rovněž působí proti únavě a podporuje odolnost vůči stresu. Mezi hlavní účinné látky patří triterpenické glykosidy a jejich kyseliny.
Takže už víte o několika užitečných léčivých rostlinách, které Vám mohou pomoci čelit zvýšeným nárokům času, nemocí, práce a dalším nepříznivým okolnostem, stačí si jen vybrat!
autor: PharmDr. Tomáš Arndt
zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/lecive-rostliny-prinasejici-silu-a-odolnost.htm#ixzz5azyOv8RY
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednávky@ipredplatne.cz
