Hormomny “dirigují” celkovou rovnováhu organismu. Každý z nich ovlivňuje specifickou funkci našeho organismu prostřednictvím jednotlivých orgánů lidského těla, od štítné žlázy až po chuť k jídlu. Každé narušení jejich funkce znamená zdravotní problémy nejrůznějšího druhu. Hormonální nerovnováhu může způsobit nádor, porucha přijmu potravy, některé léky, stres, zranění, špatná životospráva či porucha funkce jednotlivých orgánů, chronická úzkosti i konvenční úklidové prostředky používané v domácnosti. Důsledkem není jen setrvalá únava, chuť na sladké, potíže s PMS (premenstruační syndrom) a přerušovaný spánek, ale i bledá pokožka, nadýmání, bolesti kloubů nebo ukládání tuku kolem pasu a neschopnost zhubnout.
Funkce inzulínu a jeho vliv na tukové zásoby
Terminologické okénko
Glykogenolýza je štěpení glykogenu („živočišného škrobu“) ze svalů a jater na glukózu.
Lipogeneze je označení pro složitý proces probíhající v játrech, během kterého v našem organismu vznikají mastné kyseliny, které se spolu s glycerolem stávají základními stavebními kameny molekul triacylglycerolů. Hlavním důvodem lipogeneze je vytvoření tuků jakožto zásobních sloučenin bohatých na energii.
Jaké další hormony produkuje slinivka?
Nemoci související s inzulinem (problém v syntéze, problém s buňkami ostrůvků, poruchy receptorů a jejich signalizace), jsou velmi rozšířené a označujeme je jako diabetes mellitus (“cukrovku”). Tento hormon však navíc brání rozkladu už uložených tuků. Tukové buňky totiž obsahují enzym HSL (hormon-senzitivní lipáza), který podporuje odbourávání a rozkladu tuků. Inzulin jeho aktivitu potlačuje.
Proto je pro hubnutí nutné udržet hladinu inzulinu ve zdravých mezích.
Inzulínová rezistence a její rizika
Dieta při inzulínové rezistenci
Také tučným potravinám by se pacienti měli vyhnout. Musíme si uvědomit, že když jíme hodně sladkého a tučného, podnítíme tím slinivku k tvorbě nadbytečného inzulínu. Následkem je to, že se vyčerpá schopnost jater ukládat přebytečnou energii v podobě zásobního glykogenu a ta se pak dalším metabolizováním dostává do tukové tkáně a mění se na tuk.
Jak na zdravé hubnutí?
Jak zvládnout chuť na sladké (nejen)?
Metabolický Reavenův syndrom je kombinace hyperinzulinemie (zvýšené koncentrace inzulinu v krvi), hyperglykemie, hypertriglyceridemie (zvýšené koncentrace triglyceridů) a hypertenze.
Významná je role ovoce a zeleniny v našem jídelníčku. Vždy, když jíme, se zvyšuje hladina cukru v krvi, inzulin se vyplavuje a blokuje čerpání energie z tukových polštářků. Vláknina obsažená v ovoci a zelenině může hladinu cukru v krvi snížit tím, že nás na dlouho zasytí. Pokud si nutně potřebujeme dát sladkost, měli bychom nejprve sníst vlákninu či bílkoviny. Nicméně při dietě je třeba vzít do úvahy, že chuť k jídlu mohou ovlivňovat některé léky (například jistá psychofarmaka), ale také další hormony.
Může za to hormon hladu?
Nepřítel jménem stres, přítel jménem spánek
Po setmění začíná působit také spánkový hormon melatonin. Jeho nedostatek má za následek špatný spánek. Nedostatek spánku zvyšuje hladinu kortizolu, který způsobuje ještě větší stres, a tím pádem ještě větší chuť na sladké.
Pozitivním hráčem v systému hubnutí, je hormon noradrenalin. Pomáhá uvolnit tuk z tukových buněk, aby byl rychle k dispozici jako zdroj energie. Základním pravidlem je, že čím vyšší je produkce noradrenalinu, tím intenzivnější je odbourávání tuku. Jeho tvorbu podpoříme pestrým jídelníčkem, pravidelnou pohybovou aktivitou, kvalitním spánkem i pozitivními emocemi.
Jak ovlivnit hormony jídlem?
– Omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami (pro citlivost na leptin), obsahují je například ryby, zelenina, sýr nebo artyčoky.
– Zdrojem tryptofanu pro větší množství melatoninu v našem těle – rajčata, fazole, čočka, banány, ořechy, parmazán, celozrnné obiloviny nebo také vejce.
– Nízkou hladinu kortizolu podporují hořčík, draslík a železo. Tyto minerály se vyskytují v potravinách jako avokádo, špenát, borůvky, citron, losos, celozrnná rýže, ořechy či (do jisté míry!) červené víno.
– Velký obsah bílkovin pro optimální hladinu ghrelinu se nachází v mase, rybách, vejcích, mléčných výrobcích či luštěninách.
Co je to hormonální dieta?
Pak se postupně, týden po týdnu přidávají určité potraviny. V druhém týdnu bezlepkové obiloviny, jako rýže, quinoa nebo kukuřice. V třetím týdnu se do jídelníčku dostávají postupně citrusy, žito, pšenici špaldu, jogurt. Následuje nízkotučný sýr, luštěniny a jáhly. Od čtvrtého týdne je možné jíst skoro vše, pouze se snažíme vynechat škroboviny s vysokým glykemickým indexem a omezit červené maso, alkohol a kofein.
To je ovšem jen hrubý náčrt, podrobněji je třeba se poradit s dietním odborníkem, zda je takový druh diety konkrétně pro nás vhodný. Pokud máme zdravotní problémy, je třeba se o vhodnosti této (či samozřejmě i jiné) poradit s naším ošetřujícím lékařem.
Autor: PharmDr. Tomáš Arndt, farmaceut
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/…im/
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 300 Kč, na 2 roky 600 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk