Dnes se před obědem vypravuji na krátkou procházku do lesa. Je mokro a mží, tak volím asfaltovou lesní cestu, která mě pohodlně dovede až ke známému jírovci.
Zde se zastavuji, a abych ulevil tělu, opírám se před pučícím listnáčem o hromadu borových klád. Za zavřenýma očima ihned vidím oživující bytost kaštanu, třímetrového muže v myslivecké kamizole, kloboukem na hlavě, puštíkem na rameni a dnes výjimečně i se dvěma velkými doprovázejícími psy. Všichni tři projevují upřímnou radost z našeho setkání, kterou přirozeně opětuji, a vítám se s nimi v objetí.
Avšak stromový přítel mě pobízí, abych pokračoval do nitra Země, a tak postupuji známou chodbou, míjím opuštěné sídlo Plejáďanů, až dorazím do středu Země, kde na mě jako obvykle čeká Matka Země, Erd-Há.
„Pospěš si, už na nás čekají,“ vybízí mě vznešená žena k rychlejšímu pohybu. Společně rychle míříme k jižnímu pólu, odkud se přemísťujeme ke Slunci. Když staneme uvnitř naší stálice, vítá nás zástup Solonů i oživující bytost Slunce – Chronos. Uprostřed shromáždění stojí sám Kristus.
Všichni se na nás usmívají a radují. Nemohu nevěřit, že jsme s Matkou Zemí vítanými hosty. Kristus k nám přistupuje, obrací se ke mně a levou rukou ukazuje ze Slunce na naši sluneční soustavu včetně Země.
„Podívej. Dnes je úžasný den Milosti. Tato Milost se týká zejména člověka a planety Země. Každý z lidí na Zemi se dnes může osvobodit od svého mrtvého osudu a zvolit si nový život, bude-li chtít,“ promlouvá ke mně Kristus.
Všeobecné veselí, radost a sváteční nálada pokračují a zdá se mi, že nemají nikdy skončit. V mém nitru vězí ovšem známé názory mnoha lidí na Zemi a uvědomuji si, že tyto názory a postoje nejsou v souladu s realitou, kterou tady zažívám. Mnozí stále věří, že Ježíš zemřel za naše hříchy, že Jeho smrt byla vykoupením nás všech a že Bůh to tak chtěl. Rád bych takovým lidem zprostředkoval pomoc, objasnění skutečnosti, a Kristus, jako by to věděl, aniž by osobně reagoval, promítá mi před můj vnitřní zrak film s doprovodným komentářem. To proto, abych dokázal pojmout skutečnost a pojmenovat ji správnými slovy, jež mám také vložit do tohoto článku.
Obrovskou Milostí od Boha pro člověka bylo vyslání Jeho Syna na Zemi, aby přinesl Pravdu a naplnil Ji svým životem. To Kristus splnil. Ovšem všude, kde se objeví na Zemi Světlo, zejména Světlo Boží, se kolem shromáždí temnota. Nejinak tomu bylo v případě Syna Božího na Zemi. Temné bytosti od nepaměti usilují o duši člověka a člověk jim dobrovolně slouží, aby získal pozemské výhody. Když na sebe Syn Boží vzal hmotnou podobu, stala se Jeho smrt přirozeným zájmem temnoty. Temné bytosti a jim sloužící lidé začali ihned spřádat plány vedoucí ke smrti Ježíše.
Farizejové, černokněžníci, přisluhovači se stali nástroji temnoty, byli přesně a chytře řízeni v každém činu, slově a i načasování, aby byl výsledek plánu zaručen. Ale smrt Krista na kříži a v dané době nebyla v Božím plánu. Člověk vlastní svobodnou vůli a vždy se může dobrovolně rozhodnout zříci se služby temnotě, zejména žije-li pod vlivem záře Božího Syna. Nic nebylo jisté, naopak lidstvo dostalo příležitost se výrazně duchovně posunout.
Mistrná schopnost manipulace a osvědčené psychologické praktiky temnoty vedly k jistému vítězství nad člověkem, jehož tehdejší duchovní úroveň zažívala těžké zkoušky.
V osudný den, kdy byl Ježíš Kristus nespravedlivě obviněn, ponižován, mučen, trýzněn, od lidí zaplaven negativními emocemi agrese, hněvu, přáním smrti, a nakonec přibit na kříž, stály na obloze stovky létajících talířů s temnými bytostmi a také jejich lidskými přisluhovači. Tato vzdušná plavidla nebyla viditelná všem lidem přihlížejícím popravě na Golgotě. Přesto zastínila slunce. To vyvolalo strach v přihlížejících lidech pod křížem.
Jak jednoduché je přimět člověka zříci se Lásky, podstaty života a své věčnosti!
Potud se odehrávala těžko uvěřitelná lidská tragédie.
Avšak temnota nepočítala s jednou věcí. Nepočítala s tím, že Bůh, na rozdíl od člověka, se nemůže Sám Sebe zříci. Láska zůstane vždy Láskou, Světlo zůstává vždy Světlem. Kristus vstal z mrtvých. Věčnou Lásku nelze zabít, nelze ji ukřižovat. Sama je podstatou života nejen člověka, ale celého vesmíru, a žádná temná moc nad Ní nikdy nemůže zvítězit, i kdyby se od Ní celé lidstvo odvrátilo, Ona vždy povstane ve své věčnosti.
Velikonoce by tak měly být pro naše duše zejména pokáním.
Požehnané Velikonoce všem.
Autor: Pavel Šebek, duchovní terapeut
Zdroj: https://cestou-svetla8.webnode.cz/…ckY
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 300 Kč, na 2 roky 600 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk
