Pavel Šebek: Návštěva sanatoria

234
Foto: Dollarphotoclub.com

Před více než sto léty přijímám pozvání do sanatoria od rodičů mladého pacienta, muže, sportovce, který zde leží upoután na lůžko po pádu při jízdě na koni. Pochází z aristokratické rodiny, a tak si zde léčbu může dovolit.

Lékaři se snaží, aby mu opravili poškozenou páteř a míchu, přesto je odkázán jen k nekonečnému ležení na posteli bez možnosti sezení. Dnes se asi s třicetiletým mladíkem poprvé setkávám na zahradě sanatoria, kde kvetou keře a stromy, a kam ho i s lůžkem staví do stínu, aby se nadýchal čerstvého vzduchu. Spolu s ním v blízkém okolí sedí v kolečkových křeslech i jiní mužští pacienti, protože jim jejich vlastní nohy neslouží.

Už první letmý duchovní pohled na situaci otevírá knihu příběhu a osudu.

Intelekt na lůžko upoutaného muže pracuje dokonale a jeho vnímání neohrožují žádná sedativa, protože necítí ani své tělo. Jeho duše prožívá příšerná muka. Nehodlá se smířit se svým stavem a jeho vzpurná a vzdorovitá povaha mu v tomto případě spíše škodí.

„Proč já, nic špatného jsem neudělal,” protestuje proti svému osudu a stále více zapadá do temnoty, kterou duchovním zrakem vůbec nelze ignorovat, protože vytváří mapu souvislostí.

Celou svojí duší, zahalenou nyní do vlastní temnoty, vyčítá Bohu a Kristu, že ho neochraňuje, že je neprávem poškozen, a jeho vnitřní agrese nabývá rozměrů výbuchu atomové bomby. Takto se projevuje pýcha, která celá dlouhá léta zůstává skryta pod závojem krásného a úspěšného života. A nyní konečně dostává slovo a mluví velmi hlasitě a přesvědčivě. Pacient vládne navíc velmi silnou energetikou, a tak i jeho demonstrace temnoty působí nadlidsky.

Vnitřní zrak zaznamenává temné proudy energií svazující ostatní pacienty, sedící nedaleko ve svých pojízdných křeslech, s ležícím mužem, který je jakoby přitahuje k sobě a vysává. Tito muži nemají žádnou šanci na zlepšení svého zdravotního stavu, stejně jako můj svěřenec. Tato temná pouta s trpícím trvají neustále, v pokoji, kde společně bydlí, tak i v budově sanatoria.

Rodiče Benjamina, jak se hoch jmenuje, se v zoufalství obracejí ke mně, abych jim poradil, co mají dělat. Vidím stejnou pýchu a temnou energii u jeho otce, jak ji doslova nalévá do duše chlapce. Tátova touha vychovat prominentního syna a nároky na jeho schopnosti a intelekt si vybírají svoji daň. Matka zůstává jakoby stranou ve své lásce k synovi. Vliv otce přináší trpké ovoce nejen v podobě chlapcova úrazu, ale také v obtížnosti léčby. Mícha zůstává na několika místech přerušena a pravděpodobnost návratu k normálnímu životu dosahuje záporných hodnot.

Ale o to přece nejde; prioritu musí mít vždy záchrana duše člověka. I kdyby nyní lékaři Bena pomocí zázračné techniky postavili na nohy a umožnili mu běhat a zase jezdit na koni, musel by záhy zemřít na infarkt. To proto, že by se nezměnil ve své duši tak, jak má za úkol.

Proto v rozhovorech s Benjaminem usiluji vždy o změnu jeho přístupu ke skutečnosti. Aby přestal lpět na svém uzdravení, a přijal svůj stav jako výchozí a nutný pro vnitřní práci a změnu. Zároveň se musí snažit stále dokola o pochopení, že Bůh nebo Kristus je dokonalý, a že je to právě on sám, kdo má pochopit svoji nedokonalost.

Mnoho setkání, promluv a modliteb přináší změny v duši mladého muže. Postupně se smiřuje se situací, s Kristem, dokonce se Mu omlouvá. V modlitbě, jíž se učí, pravidelně odevzdává Kristu svoje lpění na nedávném životě, na bohatství, svobodě, nadlidskosti, a díky Milosti se mu také dostává Světla a Lásky do duše, jakou nikdy nezakusila.

Týdny běží a duše Bena se pomalu setkává s novým rozměrem svého života. Neptá se už, co bude zítra, zda se uzdraví, zda bude chodit. To nejdůležitější pro něj nyní představuje spojení s Kristem, cítí v něm konečně věčnost. Vidí své chyby. Se svými chybami se už naučil pracovat a řešit je, svoji duši několikrát denně v modlitbě a spojení s Kristem očišťuje, a díky Jeho Milosti se mu to daří. Jeho duše nyní oplývá jemným bělavým Světlem. Temné spojení s ostatními pacienty pominulo. Nyní se všichni mohou věnovat očistě svých duší a zlepšení zdravotního stavu.

Ben se přerodil v nového člověka, skromného, trpělivého, klidného, a otevřel se mu i vnitřní zrak. Na dálku poznává lidi a může vidět jejich momentální duchovní stav. Jeho fyzické tělo trpí dlouhým ležením a zdravotní stav se stále zhoršuje. Při mojí nedávné návštěvě v sanatoriu mi chlapec povídá:

„Už se neuvidíme, Kristus má pro mě nové příležitosti. Má to tak být, vím to a jsem svobodný. Moc ti za vše děkuji.”

Ano, Ben svůj úkol na Zemi v tomto životě splnil. V současném těle a podmínkách už se nemůže více naučit. Jeho duše září bílým Světlem.

Autor: Pavel Šebek, duchovní terapeut
Zdroj: https://www.facebook.com/841924875877521/posts/3635669936502987/

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk