MUDr. Pavel Šácha: Zrychlená doba

94
Foto: Pixabay.com

Jestliže mnohé medicíny v minulosti využívaly principu samoléčivého procesu těla, moderní doba s rozvojem medicínských postupů se tomu vzdálila a využívá převážně postup potlačující, poněvadž vykazuje velký a rychlý efekt. Člověk, který má zdravotní problém (třeba cítí bolest, má zánět), sáhne raději po léku (pro ústup bolesti, pro odeznění zánětu); nemá čas, který by věnoval tělu, aby zapracovalo na samouzdravení, nemá čas doma ležet v posteli, není snadné přerušit práci, zdá se mu nemožné, aby přestal konat některé potřebné věci, i když ví, že mu škodí a podporují jeho zdravotní problém. Potlačování akutní nemoci je krok k rozvoji chronické nemoci.

Tělo ví

Tělo samo ví nejlépe, kdy se potřebuje léčit, kdy potřebuje zánět, kdy má zasáhnout imunitní systém a jak. Ideální postup nespočívá v tom, aby se působilo proti nemoci (lékem, který je určen proti bolesti, proti zánětu apod.), nýbrž v pomoci tělu, aby se s nemocí ono samo dovedlo vypořádat, a to prostředkem, který upraví vnitřní prostředí, posílí imunitu, dodá energii, zlepší adaptabilitu, zlikviduje přítomné volné radikály.

Změna stravování

Hodně z toho, co jsem zde popsal, lze docílit změnou stravování. Téměř vždy totiž chybné stravování souvisí s rozvojem chronických nemocí. V dnešní době také narůstá četnost psychicky podmíněných poruch příjmu potravy. Manifestují se jako mentální anorexie nebo bulimie. Tyto stavy mohou být příčinou narušení funkcí imunitního systému. Podceňovat nelze ani různé potravní návyky, jež (z různých důvodů) vedou k odmítání některých druhů potravin, zvláště živočišného původu. Různé formy vegetariánství či veganství mohou mít negativní vliv na fungování imunitního systému. Vyvážená výživa je podmínkou vývoje a optimálního fungování imunitního systému. Velké odchylky ve výživě, jak nedostatek, tak nadbytek jednotlivých typů živin, mají negativní vliv na počty a funkce buněk imunitního systému. Pokud chybějí bílkoviny, je nedostatečná schopnost budovat a obnovovat buňky, svaly, vždyť jde o stavební látku… Scházejí-li vitaminy (zvláště A, B 6, B 12, C a E), projeví se to brzy nějakou formou nemoci.

Pro funkci imunity jsou nezbytné i z potravy získávané mikroelementy, jakými jsou zinek, měď, selen, železo.

Mastné kyseliny v potravině a imunita

Mastné kyseliny mohou ovlivňovat imunitní systém několika odlišnými mechanizmy. Mohou snižovat proliferační aktivitu lymfocytů a tvorbu cytokinů, zesilovat funkci fagocytujících buněk a modifikovat cytotoxické aktivity NK buněk. Uvedené změny působí mastné kyseliny v reakcích cytoplasmatické membrány. Nepůsobí jen přímo, ale mohou ovlivňovat tvorbu dalších regulačních a efektorových složek imunitního systému.

Nenasycené (nesaturované) mastné kyseliny rozlišujeme esenciální (ty si naše tělo nedovede vyrobit) a neesenciální. Na základě pozice první dvojité vazby počítané od metylového konce je dělíme na kyseliny omega 9, omega 6 a omega 3.

Neesenciální mastné kyseliny typu omega 9 vycházejí z kyseliny olejové.

Esenciální mastné kyseliny omega 6 jsou odvozeny od linolové kyseliny a zahrnují imunologicky velmi významnou kyselinu arachidonovou.

Esenciální mastné kyseliny omega 3 vycházejí z linolenové kyseliny a zahrnují např. imunomodulačně vysoce aktivní eicosapentaenovou kyselinu (EPA).

Esenciální mastné kyseliny jsou mimořádně důležité v mnoha fyziologických pochodech zahrnujících růst, reprodukci, funkce mozku a očí.

Jsou podstatnou strukturní složkou buněčných membrán, a ta je nezbytná i pro růst, proliferaci a funkci buněk imunitního systému.

Samoregulační program

Pokud tělo dle svého samoregulačního programu potřebuje ke své ochraně zánět, začne se uplatňovat omega 6; z její arachidonové kyseliny se působením enzymu cytooxygenázy zvýší tvorba prostaglandinu E2 a leukotrienu B4, které mají výrazné prozánětlivé působení. Když je efektu dosaženo, začne s kyselinou arachidonovou soupeřit o zmíněné enzymy kyselina eicosapentaenová z omegy 3, a tím se aktivita zánětu snižuje.

Tohoto faktu lze využít také v léčebných programech. Podávání mastných omega 3 kyselin je běžné v průběhu řady nemocí, jež se vyznačují chronickou zánětlivou reakcí. Také u kardivaskulárních nemocí, kde vadí rozvoj aterosklerózy. (V současnosti se na ni pohlíží jako na zánětlivý proces). Pozitivně je také ovlivňován průběh autoimunitních nemocí, jakými jsou revmatoidní artritida, ulcerózní kolitida, systémový lupus, psoriáza, IgA nefropatie, Crohnova choroba a astma bronchiale. Aplikací omega 3 vícenenasycených mastných kyselin je pozitivně ovlivněna zánětlivá složka u nemocných s kolorektální rakovinou.

Pokud není možné dosáhnout vyrovnané výživy přirozeným příjmem potravin, pak sáhneme k potravním doplňkům, které obsahují omega 3 mastné kyseliny. Olej ze žraločích jater.

Pokud někdo nemá rád pach rybiny, může se orientovat na potřebné mastné kyseliny vyrobené ze lněného semínka.

Autor: MUDr. Pavel Šácha
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/zrychlena-doba.htm

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk