Ve své praxi již léta hledám různé možnosti, jak bych mohl pomoci pacientům trpícím atopickým ekzémem. Jde o nemoc nevyzpytatelnou, proměnlivou a multifaktoriální, je nesnadné ji léčit a léčba je vždy přísně individuální. Jeden lék nebo léčivý postup, který někomu pomáhá, jinému vůbec nezabere a naopak.
Dostávám do poradny otázky, zda mohou atopikům pomoci potravní doplňky. Proto zde uvádím některé souvislosti, které by se daly pomocně v léčbě ekzému využít.
Probiotika
Probiotika mají vliv na snížení střevní permeability (prostupnosti) a zlepšení projevů atopické dermatitidy. Pokud je narušena střevní mikroflóra, ztrácí se přirozený vliv na ochranu střevní bariéry, což může vést až k destrukci mezibuněčného spojení (tight junction – těsné spojení), které vlastně umožňuje regulovat velmi malý průnik látek (též zonula occludens). Snadno pak dochází k zánětu a zvýšení střevní permeability.
Adekvátním užíváním laktobacilů dochází k obnově mikrobiální bariéry střeva a ke zlepšení projevů alergie – obecně atopie. Lze tedy přijmout myšlenku, že laktobacily redukují alergické reakce také tím, že zlepšují trávení, pomáhají trávicímu traktu kontrolovat absorbci alergenů a též mění imunitní odpověď organizmu. Otázkou zůstává, zda budou po vysazení laktobacilů tyto pozitivní vlivy probiotik přetrvávat.
Probiotika je vhodné kombinovat s prebiotiky, což jsou vlastně vlákniny, které tím, že dráždí sliznici stěny střevní, vylepšují střevní peristaltiku a předcházejí zácpě. A tento fakt je také prospěšný pro celkový stav atopie.
Antimikrobiální peptidy
Ekzém narušuje kožní bariéru, a to vede k poruše kožní ochrany. Bylo zjištěno, že k tomuto jevu přispívá snížení až absence antimikrobiálních peptidů (AMP) přirozené imunity (katelicidiny, beta-defenziny), k tomuto jevu dochází pod vlivem „proalergických“ cytokinů Th2, IL-4 a IL-13, které se vyskytují u atopiků přímo v postižené kůži. Toto zjištění je středem zájmu lékařských studií, které hledají cestu, jak je možno ochrannou bariéru zlepšit. Jistou cestu otvírá používání bakteriálních lyzátů, které je zvyšují. V posledních letech bylo zjištěno, že vitamin D3 (1-25-dihydroxyvitamin D) významně zvyšuje aktivitu AMP v kůži. Tím se otvírá i léčebná možnost využití D vitaminu u skupiny ekzematiků a také u těch, kteří současně trpí opakovanými infekcemi.
Pacienti s atopickou dermatitidou mají rovněž nízké sérové hladiny vitaminu D, které korelují s nízkými hladinami cathelicidinu, antimikrobiálního peptidu, který je aktivován kožním zánětem, infekcí a UV ozářením.
V případě, že je zjištěna alergie na BKM (bílkovinu kravského mléka), je doporučována eliminace mléka z jídelníčku, a tím se otvírá otázka, jak můžeme nahradit např. vápník. A ještě je důležité, aby byl kombinován s hořčíkem, fosforem a zinkem. Měď – pomáhá udržovat normální stav pojivových tkání. Přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem. Podobně činí i mangan. Bór ovlivňuje metabolismus výše uvedených prvků, snižuje vylučování vápníku močí.
Lymfocyty
Velmi důležitými buňkami v patogenezi atopického ekzému jsou T-lymfocyty, konkrétně Th-lymfocyty. U atopika je rovnováha mezi populacemi Th1 a Th2 posunuta směrem k Th2. Tyto buňky produkují cytosiny, jež svým působením udržují atopický zánět a ve spolupráci s dalšími faktory jej zhoršují (akumulace TNF). Současně s tímto posunem převažuje tvorba protilátek IgE. Jsou známy povzbudivé studie, které se snaží zmírnit aktivitu Th2 prostřednictvím modulace Th1/Th2 směrem k Th1 pólu, a to pomocí vysoké dávky vitaminu C. Jde nyní o to, jak přinést tělu vysokou dávku vitaminu C. Připadají v úvahu dva způsoby: nitrožilní aplikací a pak pomocí liposomální úpravy vitaminu C. Vitamin C je rozpustný ve vodě a stěny buněk obsahují tuky. Liposomální varianta vitaminu má molekuly obalené lipidy. Tato úprava proto umožňuje, aby do buněk pronikalo mnohem více vitaminu podávaného ústně, a přitom nebyl přetěžován trávicí systém. Odhaduje se, že do buněk se dostává asi 20 % vitaminu C podávaného nitrožilně, zatímco u liposomální formy do buněk proniká až 90 % aplikovaného množství.
Leukotrieny
Z experimentálně získaných údajů vyplynulo, že leukotrieny mohou být zapojeny do patogeneze atopické dermatitidy. V rámci atopie je atopická dermatitida spjata s alergií a astmatem a u těchto nemocí se sleduje leukotrien B 4 – látka podporující zánět.
Zjistilo se, že rybí olej, který obsahuje omega-3 nenasycené mastné kyseliny (kyselina eikosapentaenová – EPA a kyselina dokosahexaenová – DHA), snižuje tvorbu leukotrienu B4 a také TNF. Jídla bohatá na omega-6 mastné kyseliny (např. červené maso, vejce, mléčné výrobky) spouštějí nadprodukci kyseliny arachidonové. V reakci na vysokou hladinu kyseliny arachidonové tělo produkuje enzym arachidonat 5 lipoxygenasu. Ten přeměnuje kyselinu arachidonovou na prozánětlivou látku, jakou je leukotrien B4. To je klíčový moment. Pokud omezíme tuto stravu a budeme se orientovat na rybí olej s omega 3 nenasycenými kyselinami, pak ony nahradí kyselinu arachidonovou a v prvé řadě se tvoří leukotrien B 5, jenž má mnohem menší zánětlivou aktivitu než leukotrien B 4. Komu nevyhovuje rybí původ, může najít převahu omega 3 nenasycených mastných kyselin také v semenech lnu.
Vitamin E může zlepšit suchost kůže, zvláště v kombinaci s vitaminem D. A současně chrání buňky a tkáně před oxidačním stresem.
Správná funkce jater je základem při léčení ekzému
Jakýkoliv krok učiníme, abychom jaterním funkcím ulehčili, vždy pomůžeme také ekzému.
Autor: MUDr. Pavel Šácha
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/potravni-doplnky-pri-lecbe-atopickeho-ekzemu.htm
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk
