Je tak blízko. Myslíme si, že o něm víme všechno. Nebo alespoň chtějí, abychom si mysleli, že o něm víme všechno. Ve své pohodlnosti si nedovolíme pochybovat. Co kdybychom přišli na to, že někde něco nehraje. To co se naučíme ve škole, přečteme v novinách, nebo vidíme v televizi jsou veškeré znalosti lidské civilizace. Vědci, učitelé, lékaři a politici jsou mluvčími civilizace ale obhajují pouze to, co si přečetli v nějaké knížce. Ale co když jim někdo podsunul knížku pohádek. Co když je skutečnost někde jinde. Někde úplně jinde. Zkuste někdy v noci za jasné oblohy zvednout hlavu a pokud vás ta nádherná síla a moc univerza nezasáhne u srdce, pak byste měli začít vážně uvažovat o vašem napojení na matrix.
Pojďte se mnou na krátký výlet. Není to daleko. Co by kamenem dohodil a zbytek astrálně doletěl. Pojďme se podívat na Měsíc.
Podle Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci, existoval dobrý důvod, proč se americká vláda v roce 1973 zcela náhle rozhodla zrušit další přistání na Měsíci v rámci programu Apollo. Důvodem bylo varování ze strany mimozemšťanů. Dne 21. července 1969 miliony Američanů se zatajeným dech sledovaly „živý“ televizní přenos Armstrongovy historické chůze po Měsíci. Krátce po jeho proslulém prohlášení „jeden malý krok, jeden velký skok“, bylo slyšet jednoho z kosmonautů, jak říká, že na okraji nedalekého kráteru vidí světlo. Kontrola mise na to reagovala žádostí o další informace. Celá Amerika tento rozhovor slyšela. Avšak jen pár vyvolených zaslechlo to, co následovalo, protože v momentě, kdy si úřady uvědomily, co astronaut vlastně říká, bylo vysílání přerušeno na plné dvě minuty. A nic dalšího již nebylo slyšet… Nebo snad ano? Podle bývalého zaměstnance NASA Otto Bindera, který byl členem týmu Apollo během mise Apolla 11, zaslechl rozhovor, který následoval přerušení přenosu, ještě někdo jiný než kontrola mise. Radioamatérům z celé Ameriky se podařilo obejít rušení signálu, takže zaznamenali následující konverzaci:
Apollo 11: „Co to bylo? Co to k sakru bylo? To je vše, co chci vědět!“
Kontrola mise: „Co je tam?…Kontrola mise volá Apollo 11…“
Apollo 11: „Ty věcičky jsou obrovské, pane… ohromné. Panebože! Tomu byste nevěřili! Říkám vám, že tam venku jsou jiné vesmírné lodi, seřazené na druhé okraji kráteru. Jsou na Měsíci a sledují nás…“
Kdyby Otto Binder a radioamatéři byli jedinými, kdo zaznamenal setkání Apolla 11 s mimozemšťany, pak by to samo o sobě ještě nemuselo tolik znamenat. Avšak oni jedinými nebyli. Toto setkání zaznamenali také ruští vědci, kteří tajně odposlouchávali přenos z „centrály KGB“, tedy z Moskvy.
Například dr. Alexandr Kazancev oznámil, že „Buzz“ Aldrin pořídil barevný filmový záznam několika mimozemských plavidel, která byla podle jeho slov „seřazena“ na okraji nedalekého kráteru. Neil Armstrong později učinil tajné prohlášení, že Aldrin skutečně tento záznam pořídil, avšak CIA ho po návratu Apolla 11 zabavila. Tvrdí se, že ze strachu o svou osobní bezpečnost Armstrong odmítl sdělit další podrobnosti. Potvrdil však, že CIA skutečně stojí v pozadí rozsáhlého zastírání v otázce amerického vesmírného programu a setkání s UFO a mimozemskými inteligencemi.
Další ruský vědec, dr. Vladimir Ažaža, fyzik a profesor matematiky na moskevské univerzitě (sponzorované KGB), sdělil následující:
Podle našich informací bylo setkání ohlášeno ihned po přistání modulu. Neil Armstrong sdělil kontrole mise, že je po přistání poblíž měsíčního modulu začaly sledovat dva záhadné objekty. Avšak veřejnost tuto zprávu nikdy nezaslechla, protože padla za oběť cenzuře NASA“.
Světově proslulý výzkumní UFO Timothy Good tvrdí, že ho bývalý agent britské vojenské zpravodajské služby informoval o následujícím rozhovoru, který proběhl mezi Neilem Armstrongem a nejmenovaným profesorem na sympoziu NASA v Evropě. Dotyčný agent Goodovi řekl, že se mu podařilo „zaslechnout“ tento rozhovor, který proběhl v sousedním hotelovém pokoji:
Profesor: „Co se skutečně stalo s Apollo 11?“
Armstrong: „Bylo to neuvěřitelné…Samozřejmě jsme pořád věděli, že tu existuje možnost… Skutečností je, že jsme byli varováni. V té chvíli otázka nějaká vesmírné stanice nebo města na Měsíci vůbec nepřicházela v úvahu.“
Profesor: „Jak to myslíte, ´varováni´?“
Armstrong: „Nemohu vám sdělit podrobnosti, mohu pouze říci, že jejich lodi byly dokonalejší než naše, co do velikosti i technologie. Panečku, ty byly veliké! ..A hrozivé.. Ne, vesmírná stanice vůbec nepřichází v úvahu.“
(Což je podivné. NASA do té doby investovala již milióny dolarů na projekt výstavby futuristického města na Měsíci, jehož plánování – podle oficiálně zveřejněných dokumentů obsahujících návrhy a představy o tom, jak hotová výstavba bude vypadat – bylo již ve velmi pokročilém stadiu).
Profesor: „Ale NASA měla po Apollu 11 i jiné mise.“
Armstrong: „Samozřejmě, NASA měla v té době závazky a nemohla riskovat paniku na Zemi…, ale vždy to byl jen takový rychlý skok tam a zase zpátky.“
Pokud je údajná Armstrongova výpověď pravdivá, pak skutečnost, že byl program Apollo v roce 1973 předčasně zredukován, začíná dávat smysl. A nepotvrzené zprávy o tom, že následné mise Apollo (14 až 17) byly zfalšovány v hollywoodském filmovém studiu, jsou tím pravděpodobnější.
Další důkazy o velké kamufláži NASA je možno objevit na oficiálním filmu NASA a fotografiích astronautů na Měsíci, které jsou plné dosud nevysvětlených nejasností a anomálií. Je na nich patrno mnoho nesrovnalostí týkajících se měsíční gravitace a atmosféry a dále je tu viditelné „umělé“ osvětlení. Potom také způsob, jakým lunární modul víří prach v prostředí, které má být ve skutečnosti vakuum (podle NASA nemá Měsíc žádnou atmosféru); a rovněž skutečnost, že na záběrech, kdy lunární modul startuje z povrchu Měsíce, není vidět žádný tah rakety…. Další fotografie ukazují umělé konstrukce ohromných rozměrů, rozmístěné po měsíčních pláních.
V článku otištěném v dubnu 1995 tvrdí bývalý ředitel komunikací NASA Maurice Chatelain, že astronauti z Apolla objevili a vyfotografovali „několik záhadných geometrických struktur, které nebyly přírodního původu.“ Otázka kamufláže již neexistuje, říká Chatelain – nyní je to již holá skutečnost.
Řada výzkumníků, kteří tento materiál podrobně zkoumali, včetně nejpovolanějšího britského odborníka na kamufláž NASA Davida Percyho, je nyní přesvědčena, že program Apollo byl – aspoň zčásti – zfalšován.
Když k tomu přidáte do očí bijící anomálie kolem misí NASA k Marsu, musíte si přiznat, že dole pod povrchem kontroly misí se děje něco více než podezřelého.
Cílevědomá činnost cizí civilizace se objevila nečekaně blízko. Ale nebyli jsme na to psychicky připraveni.
Zatímco si stále klademe otázku o naší ojedinělosti ve vesmíru, myslící bytosti se objevily hned vedle nás, na Měsíci. Jak informovaly ruské noviny Večerní Volgograd, objev byl okamžitě utajen, aby neotřásl současnými společenskými principy. Výňatek z oficiální tiskové zprávy říká, že vědci NASA a výzkumníci Marsu a Měsíce oznámili výsledky své práce na brífinku ve Washingtonu 21.3 1996. Poprvé bylo zveřejněno, že na Měsíci byly objeveny umělé struktury a objekty. Vědci však mluvili vyhýbavě a sdělili, že oficiální výsledky budou zpřístupněny později.
Byly zmíněny také sovětské fotografie, dokazující cizí aktivitu na Měsíci. Přestože se nepodařilo identifikovat o jakou aktivitu jde, tisíce foto- a video materiálů ze stanic Apollo a Clementine zobrazují mnohé části měsíčního povrchu, na kterých byla tato činnost a její stopy dokonale patrná. Na brífinku se také promítaly záznamy amerických astronautů z programu Apollo. Přítomní byli velice překvapeni, proč záběry nebyly zveřejněny dříve. Specialisté NASA odpověděli, že tehdy mohli jen těžko odhadnout reakci lidí na informaci o přítomnosti cizích tvorů na Měsíci. Navíc prý k utajení byly i jiné důvody mimo kompetenci NASA.
Specialista na lunární studie Richard Hoagland říká, že NASA se dále snaží retušovat fotomateriály dříve, než budou veřejně přístupné. Někteří výzkumníci včetně Hoaglanda se domnívají, že cizí rasa používala Měsíc jako přestupní stanici při svých aktivitách na Zemi. To potvrzují i některé legendy a mýty různých národů naší planety.
Ruiny měsíčních měst se táhnou celé kilometry. Obrovské kopule na masivních základech, nesčetné tunely a jiné stavby nutí vědce změnit názor na Měsíc. Jeho vznik a zákonitosti oběhu kolem Země jsou stále záhadou.
Některé částečně zničené objekty na povrchu Měsíce nemohou být považovány za přírodní geologické formace, jelikož vykazují složitou organizační a geometrickou strukturu. Blízko místa přistání Apolla 15 byla například objevena stavba obklopená vysokou zdí ve tvaru D. Různe jiné artefakty byly zaznamenány celkem na 44 místech a NASA Goddard Space Flight Center i Houston Planetary Institute je zkoumají. Záhadné odkryté terasovité skály byly objeveny poblíž kráteru Tycho. Koncentrický šestistěn a vchod do tunelu na terase nemůže být výsledkem přírodního geologického procesu. Naopak vypadá jako povrchový důl. Zřetelná kopule se klene nad okrajem kráteru poblíž kráteru Copernicus. Kopule je neobvyklá tím, že zevnitř bílomodře září. Další objekt, neobvyklý dokonce i na Měsíci, byl objeven v horní části oblasti Factory. Jde o 50 metrový disk stojící na čtverhranném základu a obklopený zdí. Na obrázku je také poblíž kosočtverce vidět v zemi tmavý kruhový výklenek. Připomíná to vchod do zákopu. Mezi Factory a kráterem Copernicus se také nachází pravoúhlá plocha 300m dlouhá a 400m široká.
Posádka Apolla 10 pořídila snímek (AS10-32-4822) míli dlouhého objektu nazvaného Hrad („Castle“), který se nachází ve výšce 14 km a vrhá obří stín na měsíční povrch. Zdá se, že se skládá z několika válcovitých a jedné spojovací části. Na jedné fotografii byla jasně rozeznatelná vnitřní pórovitá struktura Hradu. Působila dojmem, jako kdyby některé části objektu byly průhledné.
Na brífinku se ukázalo, že fotografie Hradu zmizely, a to i ze seznamu snímků, pořízených Apollem 10.
Když přistávalo Apollo 12, posádka zjistila, že manévr sleduje zpola průhledný pyramidovitý objekt. Vznášel se pár metrů nad povrchem Měsíce a hrál proti černé obloze všemi barvami duhy.
Když se v r. 1969 promítal film o astronautech, putujících do Moře Bouří („Sea of Storms“), kteří znovu viděli podivné objekty, kterým se později začalo říkat „pruhované skleničky“, NASA konečně pochopila, jaké souvislosti takové sledování může mít. Astronaut Mitchell vypovídal o svých pocitech: „Ještě mě bolí za krkem, jak jsem se stále ohlížel. Zdálo se nám, že nejsme sami. Nemohli jsme dělat nic, než se modlit.“ Johnston, který pracoval pro Houston Space Center a studoval fotografické i video záznamy pořízené v průběhu programu Apollo diskutoval artefakty s Richardem Hoaglandem. Prohlásil potom, že vedení NASA bylo značně znepokojeno velkým počtem mírně řečeno anomálních objektů na Měsíci. Dokonce zaznělo, že pilotované lety na Měsíc budou možná zastaveny.
Výzkumníci se zajímají zejména o prastaré struktury, připomínající částečně zničená města. Snímky odhalují neskutečně pravidelnou geometrii čtvercových a obdélníkových staveb. Připomínají naše města, pozorovaná z výšky 5-8 kilometrů. Kontrolní specialista mise komentoval obrázky doslova tak, že členové posádky pozorovali ruiny měsíčních měst, průhledných pyramid, dómů, a bůhvíčeho všeho, co je nyní ukryto uvnitř sejfů NASA. Cítili se prý přitom jako Robinson Crusoe, když náhle objevil na ostrově stopy bosých nohou na písečném ostrově. Co na to geologové a vědci? Říkají, že takové objekty nemohou být přírodního původu. „Měli bychom připustit, že jsou umělé, zejména kopule a pyramidy.“
Cílevědomá činnost cizí civilizace se objevila nečekaně blízko. Nebyli jsme na to tehdy psychicky připraveni, a někteří tomu odmítají uvěřit dokonce i nyní?
(c)2002 Hade (podle zahraničních pramenů)
Převzato: www.eldar.cz
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
