Marie Plášilová Vítová: Vzpomínka na Miroslava Horníčka u příležitosti jeho stých narozenin

80

Dovolím si vzpomínku na pana Miroslava Horníčka k příležitosti jeho stého výročí narození, začít svým příběhem. Ten v této souvislosti začíná setkáním s dlouholetým kamarádem, „knihkupcem – antikvariářem“. V daném období jsem se rozhodla číst i jinou literaturu, než duchovní a esoterickou. Takže v regále jsem našla útlou knihu s názvem „Dobře utajené housle“. Autor samozřejmě Miroslav Horníček, protože jsem už přečetla jiné jeho tituly a tento se mi hodil v pokračování. Kamarád mi říká: To ale není ezoterická literatura, to je takové povídání z běžného života. Já jsem mu odpověděla, že to právě hledám a zajímá mě publikační činnost zmíněného autora. Některé knížky jsem už přečetla, ale tato, jak se v historii píše, je jeho prvotina a tu jsem opomenula. Všechno má svůj čas, i to, co čteme. V uvedeném titulu jsem našla mnoho zajímavého povídání. Sice z praktického života, jak pravil můj kamarád, ale zato tak zajímavě duchovně, eticky a moudře podbarvené. Jeden „musí“ žasnout, kolik moudrých životních pravd, se do tohoto textu vešlo. Jaká asi předchozí práce na sobě samém tomu předcházela.

Chvála snášenlivosti

Knihu (Dobře utajené housle) už přede mnou někdo četl a bylo zajímavé, pozorovat, co čtenáře zaujalo, co bylo vyznačeno. Jakmile se text v knize a jednotlivé kapitoly chýlily ke konci, tím značek v textu přibývalo. S něčím, co bylo podtrženo, jsem se ztotožnila, ale s něčím ne ve smyslu, že to bylo tak pro mě významné, nebo nové. Víc jsem usuzovala, že si to četl muž, dle reakcí na text.

V něm a v jednotlivých povídkách jsou cenné informace, nebo témata hodná k zamyšlení. Nezapomíná se zde rozlišovat způsob komunikace žen a mužů. Jak mají muži problém porozumět ženám, rozlišit podstatné od podstatného. Pan Miroslav Horníček například píše, že chtěl od své paní, aby mu zdůraznila, co je důležité, co nikoliv. Na co má zareagovat, co jenom vyslechnout apod. Další co bych z daného textu, vyzdvihla je například kapitola „Chvála snášenlivosti“. Rozepisuje se zde překrásným způsobem, jak tolerovat například výběr stravy. Uvádí to na příkladu, že on nemá (neměl) rád špenát a čočku. Je to perfektně vystižené. Ano, nemáme právo nikomu zasahovat a komentovat jeho chutě a apetit. Zasahovat do způsobu bytí. V toleranci a respektu je síla. Noblesa se uplatní a není-li nám dána, pak se jí lze naučit.

Dobře utajené housle

Další krásná povídka a její název je zároveň titulem knihy, tj. „Dobře utajené housle“. Zde pan Horníček popisuje, jak vysvětloval synovi, když v autě čekali na paní Horníčkovou, aby mohli odjet, kam plánovali. Poeta je v tom, že syn manželů Horníčků měl pochopit, že se jeho maminka doma učí hrát na house, které má dobře doma schované. Využívá čas, kdy je de facto doma chvilku sama a nechá další členy rodiny na sebe čekat. Krásným a poetickým způsobem omluvně vysvětlené, co my ženy asi máme ve zvyku, když se vypravujeme na cestu. Muži si asi těžce zodpovídají otázku: „Co tam ještě může dělat?“

Možná, že se ptáte, proč se ve vzpomínce na Miroslava Horníčka věnuji právě této útlé knize. Asi proto právě, že je útlá, je v ní tolik moudrosti a poznání co život obnáší. Žádné hluboké teorie, filozofie, ale vše je podáno srozumitelnou formou. Zaznívají tam témata, která bychom měli znát a zvládat je v každodenním programu. Noblesa do našich životů prostě patří.

Numerologie

Ta asi zaplesá, nad uvedeným datem pana Miroslava Horníčka, tj. 10. 11. 1918. Pět jedniček v datu narození jistě i u něho mělo svou podobu. Jen on sám a lidé okolo něho věděli, v čem je jeho síla a kde zase slabá místa, s čím se potřeboval vyrovnávat. Nedovolím si nic k tomuto tématu říkat, nepřísluší mi to, ale přesto něco zmíním.

Opravdu nevím jaký z našich režisérů, když hovořil o Miroslavu Horníčkovi ve smyslu obsazování do rolí, pravil: Ať jsem ho obsadil do jakékoliv role, „vždy z toho vylezl Horníček“. To asi bude mluvit za všechno, že svou osobitost prostě měl a využíval jí. Nehodil se zahrát klasické role tolik, jeho postupně utvářený osobitý projev a program.
V mé mysli jsou nezapomenutelné hovory „H“. Moje rodiče nás na legendární hovory „H“ nechali dívat, i když jsem byla ještě mladé děvče. Mě to naprosto fascinovalo. Obdivovala jsem tu lehkost, moudrost, vtip a vše, co na nás dýchalo kouzlem této osobnosti, kterou pan Miroslav Horníček byl. Jeho projev je obdivuhodný. Lze si ho připomenout na videích, v publikacích. Ze všeho lze i nadále čerpat, připomínat si. To je výhoda techniky.

Francouzská Provence

Ještě zmíním to, co mě asi nejvíce fascinovalo z projevu pana Horníčka. On od svých sedmnáct let, jak se zmiňuje v knize „Listy z Provence a Jak hledat slunce“, se zajímal o vše, co souviselo s francouzskou Provence. To asi nebývá úplně zvykem, že tak milujeme určité místo. Jeho sen navštívit kouzelný kraj, se mu zdařilo. Uvědomme si, že to všechno bylo jiné, než dnes. Nebyla taková možnost cestovat, mít potřebné a dostupné informace, jako máme k dispozici nyní. Píše, že měl krásný pocit, že mu tam bylo dobře, jako by se vrátil domů. Esoterik toto vyznání k oblíbenému kraji asi jinak nemůže číst, než že je to vzpomínka na minulý život, který tam prožil.

Závěrem

Jsem šťastná, že tato osobnost patří do naší historie. Že můžeme čerpat z jeho díla a odkazu. Zanechal mám tady mnoho moudrého a laskavého ze svého bytí. Byl osobností, která to neměla vždy jednoduché. Nemohl se svobodně vyjadřovat ve svých dílech, byl umlčován dobou, ve které žil. Přesto si našel prostor, jak předat informace, ze kterých můžeme čerpat nadále pro náš osobní život, chceme-li být šťastní. Moudrý člověk jistě čte i mezi řádky. Najde si odpovědi. To je smyslem duchoví, vnitřní cesty. Možná, že se čtenář, který došel až k těmto řádkům, ptá, co jsem tím chtěla říci? Snad to, že potřebné informace, témata a odpovědi právě pro náš vnitřní život můžeme hledat i v jiných publikacích než titulem k tomu určených. Poznatky z praktického života jsou cenným darem pro nás, i když zkušenosti, jak víme, nejsou přenosné. Prožít si je máme každý sám za sebe. Přeji vám všem bohatý vnitřní i vnější život, jak si zasloužíme.

Marie Plášilová Vítová, kartářka, numeroložka a terapeutka
Napsáno pro web vehvezdach.cz

Video: czechman75, karkanoid
Zdroj: YouTube.com

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednávky@ipredplatne.cz