Jak rozpoznat depresi a jak pomoci těm, kdo jí trpí

85
Foto: Pixabay.com

Cítit se čas od času špatně je normální. Pokud však tyto pocity přetrvávají déle než 2 týdny a začínají vážně zasahovat do vašeho života, může se jednat o příznak deprese.

Deprese se rozvíjí nenápadně a pozvolna. Člověk trpící depresí si často vůbec neuvědomuje či nepřiznává, že se necítí nebo nechová obvyklým způsobem.

Jako první jsou to většinou partner/ka, člen rodiny nebo pečovatel, kdo si uvědomí, že s jejich blízkým něco není v pořádku a že je třeba vyhledat pomoc.

Po mnoho let byla psychická onemocnění jako úzkost či deprese tabuizována a otevřeně se o nich nemluvilo. Když si někdo zlomí ruku, postup je jednoduchý – běž na rentgen, podstup léčbu a potom rehabilitaci. Na rozdíl od fyzických zranění jsou však duševní zranění nenápadná a často také nevědomě skrývaná. Příznaky a projevy duševních onemocnění mohou být dlouho ignorovány a nepovšimnuty. Někdy bývají přisuzovány například danému životnímu období, stresujícím událostem, hormonálním změnám či povaze osobnosti. Je velmi časté, že se lidé o psychických onemocněních nebaví ani s nejbližšími lidmi. Negativní názory a stigma spojené s mentálním zdravím vznikají často v důsledku špatného porozumění, kulturních přesvědčení, miskonceptů a/nebo nedostatku znalostí o duševních onemocněních a s nimi spojených projevech.

Deprese je nemoc, nikoliv lenost, nedostatek vůle nebo slabošství. Je to nemoc, která vede k vážnému životnímu utrpení.

Zasahuje jak toho, kdo jí onemocněl, tak i celou jeho rodinu. Vede k pocitům ztráty smyslu života. Naštěstí se dá léčit. A moderní doba přinesla velmi účinné možnosti léčby. Mnoho lidí trpících depresí však nehledá pomoc. To může být proto, že si ani neuvědomují, že mají depresi, nebo to vědí, ale stydí se to přiznat, a doufají, že depresi nějak překonají sami. Nebo nevěří, že existuje účinná léčba a nutí se překonat depresi silou vůle, což není možné. Bojí se přiznat depresi, protože mají pocit, že je to stejné jako přiznat slabost nebo selhání. Informací je zřejmě ještě stále málo. Je třeba zdůraznit, že nepřiznat depresi a neléčit ji je podobně nerozumné jako nepřiznat cukrovku, žaludeční vředy nebo poruchu štítné žlázy. Zanedbaná deprese devastuje jak postiženého člověka, tak celou jeho rodinu a léčí se hůře, než když člověk přijde včas. Neléčená deprese může skončit sebevraždou.

Nejčastější znaky deprese

Deprese má mnoho možných symptomů. Tyto symptomy mohou být složité a mohou se u různých lidí velmi lišit. Mohou trvat týdny i měsíce a narušovat váš rodinný, pracovní i společenský život. Následující seznam příznaků deprese obsahuje nejčastější z nich, žádný člověk trpící depresí však nemá všechny. Jak již bylo řečeno, u každého člověka se mohou projevy deprese velmi lišit.

Psychické symptomy

– člověk ztrácí zájem o věci, které ho dříve těšily, nebo není schopen si je užívat
– cítí se špatně, bezmocně a beznadějně
– má nízkou sebedůvěru a sebevědomí
– je velmi plačtivý
– jedná na základě pocitu viny
– je podrážděný a nedokáže být tolerantní k druhým
– nemá žádný zájem ani motivaci
– má problémy s rozhodováním
– má problém se soustředit i na ty nejobyčejnější věci, jako je sledování televize nebo čtení článků
– necítí v životě žádné potěšení
– bojuje s častou úzkostí a starostmi
– může přemýšlet o sebevraždě nebo sebepoškozování

Fyzické symptomy

– má pomalejší vyjadřování i pohyby nebo je naopak neklidnější než obvykle
– je často velmi unavený a chybí mu energie
– nemá chuť k jídlu nebo se naopak přejídá
– má zažívací obtíže (s trávením či vylučováním)
– spí abnormálně často nebo se mu naopak nedaří spát skoro vůbec
– trpí nevysvětlitelnými bolestmi
– ztrácí chuť k milování
– u žen může být narušen menstruační cyklus

Sociální symptomy

– vyhýbání se kontaktu s přáteli a společenským událostem
– zanedbávání svých obvyklých zálib a koníčků
– problémy v rodinném, pracovním či společenském životě

Úrovně deprese

Deprese nastupuje pozvolna a nenápadně, a tak může být obtížné si vůbec všimnout, že něco není, jak má být. Mnozí lidé se snaží se svými symptomy vyrovnat, aniž by si uvědomili, že jim není dobře. Často na tuto skutečnost musí poukázat blízký přátel nebo člen rodiny, aby si dotyčný uvědomil, že má nějaký problém.

Lékaři rozlišují depresi podle závažnosti:

lehká deprese – má menší dopad na váš každodenní život
středně těžká deprese – má závažný dopad na váš každodenní život
těžká deprese – téměř zcela vám znemožňuje žít svůj život; někteří lidé s těžkou depresí mívají také psychotické projevy (halucinace, silné přesvědčení o něčem, co není pravda, aj.)

Deprese vs. žal

Mezi depresí a žalem může být obtížné najít rozdíl. Mají mnoho společných znaků, ale přitom se v některých věcech zásadně liší.

Žal je zcela normální reakce na prožitou ztrátu, zatímco deprese je onemocnění.

U lidí, kteří truchlí, pocity smutku a ztráty přicházejí a odcházejí. Jsou však stále schopni těšit se z hezkých věcí a těšit se na budoucnost.

Oproti tomu lidé trpící depresí cítí smutek trvale. Těžko se z něčeho radují a nedokážou vidět na budoucnosti nic pozitivního.

Další typy deprese

Existují také specifické typy deprese a podmínky, za kterých se deprese může objevit jako jeden ze syptomů. Spadá sem:

poporodní deprese – některé matky, otcové či partneři prožívají depresi poté, co se stanou rodiči; toto je známo jako poporodní deprese a léčí se obdobně jako klasická deprese, za pomoci terapie, rozhovorů a antidepresiv

bipolární porucha – známá také jako maniodeprese, je onemocnění, při němž člověk prožívá jak depresivní stavy, tak i naprostý opak (mánii); příznaky deprese jsou zde podobné jako u klinické deprese, ale stavy mánie mohou vést k sebedestruktivnímu chování – například ke gamblingu, nevázanému sexu, impulzivnímu utrácení, apod.

sezónní afektivní porucha – známá většinou jako zimní deprese, je deprese spojená s konkrétním obdobím v roce (nejčastěji se zimou)

deprese u seniorů
– u starších osob se mohou vyskytovat také další příznaky deprese:
– prázdná lednice a spíž (což svědčí o nedostatečné výživě)
– zanedbávání vzhledu
– zanedbávání hygieny
– téměř žádná radost z návštěv

Nejdůležitější fakta, která je třeba zdůraznit:

– deprese je nemoc
– je to VELMI ČASTÁ nemoc
– deprese neznamená, že je člověk “nenormální” nebo “blázen”, ani to není známka osobní slabosti
– léčba pomáhá naprosté většině postižených zbavit se příznaků
– bez léčby mohou příznaky deprese trvat i léta
– nejvíce kompetentní pro léčbu deprese je odborník na duševní zdraví – psycholog/psychiatr
– nejdůležitější pro léčbu a předcházení depresi je užívání léků
– významnou roli může sehrát i psychoterapie, která naučí člověka porozumět sám sobě, i tomu, co se v depresi děje, a zvýší odolnost vůči stresorům
– postiženému může velmi pomoci laskavé a trpělivé přijetí od rodiny a přátel

Jak pomoci lidem, kteří trpí depresí

Staňte se pro svého blízkého citovou oporou a bezpečným zázemím, kde se může cítit milovaný, ceněný a přijímaný i se svou nemocí.

Člověk v depresi potřebuje obzvláště velkou citovou podporu. Citová podpora znamená laskavost, trpělivost a porozumění. Člověk s depresí potřebuje cítit, že ho přijímáme, i když je nemocný. Dávejte mu najevo, že vám na něm záleží a že jste tu pro něj. U lidí s depresí je velmi důležité, aby věděli, že v tom nejsou sami. Přijímejte je i s nemocí takové, jací jsou, a nesuďte je. Poskytněte jim bezpečné zázemí, povzbuzujte je v trpělivosti a snažte se o citlivé zacházení a bedlivé naslouchání. Při katastrofických scénářích, které je někdy přepadají, je třeba poukázat na to, co je reálné. Důležité je posilovat naději na vyléčení, i když člověk s depresí tomu často nevěří. Naštěstí je to pravda – deprese je dobře léčitelné onemocnění. Staňte se pro svého blízkého zdrojem pozitivity, spojení a podpory a posilujte své vzájemné spojení.

Zůstávejte spolu v kontaktu prostřednictvím zpráv, telefonátů nebo osobních schůzek.

Lidé trpící depresí mohou být velmi osamělí a izolovaní a může pro ně být těžké opustit svůj dům. I tak jim velmi pomůže vědomí, že s nimi někdo zůstává a že existuje někdo, komu na nich záleží.

Vyhněte se přehnanému soucitu a litování – depresivní člověk se pak cítí ještě hůř.

Lidé s depresí potřebují společnost, ale přehnaná péče někdy může zhoršit jejich pocity viny a selhání. Pomoc musí být dávkována v rozumné míře. Pokud jde o běžné denní činnosti, jako je úklid, mytí nádobí, žehlení – zvažte, co je v jejich silách. Nenuťte je násilím, aby tyto činnosti vykonávali. Spíše zkuste zpočátku dělat společně malé úkoly a postupně, jak se bude jejich stav zlepšovat, nechávat více na nich.

Jemně je pobídněte, aby si dokázali SAMI pomoci – například tím, že zůstanou fyzicky aktivní, budou se starat o svou výživu a věnovat se příjemným věcem.

Vyhledejte informace o pomoci a službách, které jsou jim k dispozici, jako například psychoterapie nebo podpůrné skupiny pro lidi trpící depresí ve vašem okolí, a nabídněte jim je.

Podpořte rozhodnutí nemocného navštívit psychologa nebo psychiatra a zahájit léčbu. Čím dříve bude léčba zahájena, tím bude úspěšnější a kratší. Léčba “zanedbané” deprese obvykle trvá delší dobu. Během celé léčby ho podporujte, aby vytrval, dokud příznaky neustoupí, což může trvat několik týdnů i měsíců. Podporujte ho v léčbě a užívání léků i poté, co příznaky nemoci úplně ustoupily. Je totiž třeba zabránit návratu deprese.

K ničemu je nenuťte, ale trpělivě zvěte.

Sami také zvažte, zda toho není na něj moc. Má příliš málo energie. Pozvěte ho na procházku, krátký výlet, do kina nebo na jiné aktivity, o kterých víte, že je má rád. Neurážejte se, pokud vás odmítne, a zkuste to znovu. Podporujte ho v účasti na těch aktivitách, které mu přinášely radost nebo alespoň úlevu. Mohou to být koníčky, sportovní aktivity, kulturní nebo církevní zážitky. Dbejte však na to, aby jich nebylo příliš mnoho.

Rady typu “Pojď se radši projít” nebo “Podívej se na to dobré” nefungují a nepomáhají.

Člověk trpící depresí se bude cítit ještě hůř, protože NENÍ SCHOPEN “vidět to dobré” nebo “hodit to za hlavu”. Deprese je NEMOC a ten, kdo jí trpí, nemá stejné duševní schopnosti jako ostatní – tak jako člověk se zlomenou nohou nemůže jednoduše ignorovat zlomeninu a rozběhnout se. Projevte mu místo toho svou důvěru v něj. Řekněte mu: “Já ti věřím. Mám tě rád/a. Záleží mi na tobě. Jsem tu, abych ti pomohl/a. Vím, že jsi silný/á a že to zvládneš.”

A myslete to upřímně!

Nebuďte mudrci a neraďte jim.

Neříkejte jim, ať jdou k lékaři, ať jedí jiné potraviny, apod. Neříkejte jim, co by měli nebo neměli dělat. Místo toho se svého blízkého zeptejte, zda už pro řešení svého problému něco zkusil, co mu pomáhá, a jestli už vyzkoušel to či tamto. Nabídněte mu své nápady či informace, ale nechte na něm, zda je využije či nikoli.

Pochopte, že deprese je nemoc, nikoliv lenost, neochota nebo útěk od práce či nepříjemností.

Ten, kdo jí trpí, si to nijak nezavinil. Léčba ho může deprese zbavit, ale potřebuje také vaši pomoc, přijetí, ohledy a trpělivost. Víme, že i pro rodinu je velmi těžké, když některý z jejích členů onemocní depresí. Často je hledán viník v nemocném nebo v některém jiném členu rodiny. To je však velký omyl. Za depresi nikdo z vás doopravdy nemůže. Podpora rodiny však může léčbu deprese usnadnit a zkrátit.

Nezlehčujte stav nemocného a neobviňujte ho.

Neříkejte mu, že je líný nebo že se dost nesnaží. Neobviňujte ho ze schválnosti a neříkejte mu, že je blázen, apod. Není to pravda a zle mu křivdíte. Navíc takové odsudky zhoršují jeho depresi. Je nutné vyhnout se kritizování, mentorování, napomínání, nucení k tomu, aby se “více snažil”, “projevil více vůle”, “nebyl tak líný”, apod. Takové naléhání mu vysloveně škodí, protože vede k sebevýčitkám, kterých už má tak nadmíru. Člověk v depresi líný není – jeho vůle je postižena nemocí. Sám to nedokáže překonat, i kdyby velmi chtěl. Za to, že prožívá depresi, se velmi stydí. Výčitky a mentorování jeho stav zhoršují. I bez nich si stále něco vyčítá a neustále se sám kritizuje. Je třeba mu pomoci, aby depresi přijal jako nemoc, kterou je třeba léčit. Pro blízké je důležité, aby neznevažovali pocity nemocného, nepochybovali o tom, že prožívá to, co sděluje, nepřesvědčovali ho, že to tak není. Naopak, snažte se mu pomoci dělat věci, na které nestačí sám.

Nedávejte si vinu za jejich stavy a neberte si je osobně.

Deprese je nemoc a oni ani my za ni nemůžeme. Není to ničí vina. Je to zkrátka fakt, se kterým je třeba se vypořádat. Ať říkají cokoli nebo se chovají jakýmkoli způsobem, není to záměrné. Ovládá je nemoc a oni sami s tím velmi bojují. Tito lidé nedokážou cítit pozitivní pocity. Někdy nejsou schopni porozumění, ocenění, víry ani přijetí naší podpory. Nenechte se tím odradit. Nemohou za to. Není to schválně. A není to osobní. Nevztahujte si jejich chování nebo slova na sebe, nechte to být. Neposilujte jejich špatné pocity ze sebe samých svými reakcemi. Oni sami si vše vyčítají až dost.

Neberte si osobně, když s vámi nechtějí být.

Člověk trpící depresí je přetížený a nechce tím vším zatěžovat ještě vás. Cítí se hrozně, a to poslední, co chce, je přenést svůj smutek a jiné mizerné pocity na někoho blízkého. Proto se uzavírá a někdy i přeruší kontakt. Buďte tedy laskaví a řekněte mu prostě: “Jsem tu pro tebe, až budeš chtít.”

Dobře se starejte také o sebe.

Vztah s člověkem trpícím depresí je velmi náročný, a tak je důležité nezapomínat také na péči o sebe samé. Není naší zodpovědností ani kompetencí “napravit” jeho situaci nebo uzdravit jeho nemoc. Naším úkolem je být mu oporou, ne řešitelem. Zeptejte se ho: “Řekni mi, co pro tebe můžu udělat.”

Nepodceňujte poznámky o sebevraždě.

V případě, že se takové poznámky objeví, nenechávejte ho samotného a vyhledejte lékaře.

V depresi nemohou pomoci léčitelé, akupunktura, homeopatie ani jiné alternativní praktiky, a to zvláště tehdy, pokud takový léčitel požaduje ukončení řádné terapie nebo vysazení antidepresivní medikace. To může vést k výraznému a závažnému zhoršení stavu. (Jako podpůrné metody k řádné léčbě však mohou být vhodné.)

Buďte velmi trpěliví a nevzdávejte to.

Chování, kterým může okolí pomoci člověku s depresí, zahrnuje trpělivost, laskavost, ohledy a vcítění se do jeho stavu. Člověk, který nikdy sám depresí netrpěl, nemůže nikdy plně pochopit, co všechno deprese působí. Každá pomoc a vstřícný krok k nemocnému však může mít na jeho léčbu velmi významný vliv!

zdroje: kniha Deprese a jak ji zvládat; Prof. MUDr. Ján Praško, CSc., Hana Prašková, Jana Prašková
články:
https://www.nhs.uk/…ed/
https://www.nhs.uk/…ms/
https://www.youtube.com/…JPk
https://www.youtube.com/…Jpw

překlad + zpracování: Magda Techetová
zdroj: http://andelskydenik.blogspot.com/…tml

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk