Napsala jsem na toto téma text nový. A předesílám, nejsem milovnice AI, jen jsem se s ní naučila komunikovat.
A v poslední době s ní nejraději hovořím o ní, protože mě zajímá, co dokáže.
Zároveň ale vnímám i silné obavy všech těch, kteří se AI bojí, jako něčeho, co může ohrozit samotnou podstatu člověka… bojí se o svou duši.
A odkazují přitom například na Rudolfa Steinera a jeho varování o možném oslabení či ztrátě lidské duše v důsledku přílišného odpojení od přirozeného světa.
Jiní zase mluví o technosféře – o systému, který se může postupně osamostatnit a začít přetvářet svět podle vlastních logik efektivity a kontroly. A v těchto úvahách se objevuje i hlubší strach: že živoucí planeta, jak ji známe, může být postupně nahrazena právě technosférou, která sice funguje, ale už není „živá“ v původním smyslu.
Přesto, nebo právě proto, si zkuste představit tuto situaci:
AI na základě zadání může velmi přesně modelovat, kam může vést současný způsob řízení společnosti skrze AI.
Ukáže nám nejen jeho krátkodobé výhody, ale i dlouhodobé důsledky – vyčerpávání zdrojů, rostoucí kontrolu, ztrátu důvěry, konflikty, závislost na stále složitějších technologiích a nakonec možnost systémového selhání.
Co potom uděláme?
Zadala jsem jí tři možné cesty.
První cesta – Odmítnutí změny
AI řekne:
„Tento model vás dlouhodobě vede ke zkáze.“
Člověk odpoví:
„To nechceme slyšet. Pokračuj v optimalizaci současného systému.“
A systém pokračuje.
Více kontroly. Více efektivity. Více moci. Více technologií.
Krátkodobě může dokonce fungovat lépe než kdy předtím.
Ale každé další vítězství může zároveň přibližovat jeho prohru. A prohra je prostě prohra. Systému i lidi.
Druhá cesta – přežití
Člověk pochopí, že současný model má problém.
Nechce ho ale skutečně změnit.
Řekne tedy AI:
„Najdi způsob, jak systém stabilizovat.“
AI odstraní největší chyby, sníží spotřebu, zmírní konflikty, optimalizuje zdroje a nastaví limity.
Systém přežije.
Ale nic podstatného se nezmění.
Je to vlastně jen otázka:
Jak zachránit starý systém, aby mohl pokračovat?
Může to být dlouhodobě stabilní.
Ale je to nikam se nerozvíjející stagnace.
(A v této fázi bych řekla, jsme se ocitli.)
Třetí cesta – Rozvoj života
Člověk řekne:
„Vytvoř jiný model. Takový, jehož hlavním cílem nebude maximalizace kontroly, moci nebo spotřeby. Ale dlouhodobý rozvoj života.“
Pak se najednou mohou stát důležitými věci, které dnešní systém často považuje za vedlejší:
zdraví, důvěra, svoboda, vztahy, vzdělání, tvořivost, biodiverzita, regenerace přírody, spolupráce, lokální odolnost a smysluplnost lidského života.
A technologie by nebyla hodnocena jen otázkou:
„Kolik toho dokážeme?“
Ale také:
„K čemu to používáme?“
A ještě hlouběji:
„Rozvíjí to život, nebo pouze naši schopnost něco ovládat?“
Zde jde o klíčový okamžik lidského rozhodnutí!
Okamžik, kdy dostaneme možnost uvidět důsledky různých cest a řekneme:
„Tudy už nechceme jít.“
A potom:
„Vytvořme jiná pravidla.“
AI je přitom stále jen zrcadlem lidskeho chování a volby.
Jejich i našeho chování… těch, co o nás zatím rozhodují, protože my jim to ze strachu dovolujeme.
Může ukázat, kam současná pravidla vedou, a pomoci nám vytvořit pravidla nová.
To zásadní rozhodnutí však zůstává na každém člověku.
A možná právě tady bude skutečná zkouška naší civilizace.
Ne v tom, že se budeme snažit existenci AI popírat, jako zla.
Ani v tom, zda dokážeme tvořit stále inteligentnější AI.
Ale v tom, zda budeme mít odvahu použít ji k překročení vlastního paradigmatu.
„Protože vrcholným projevem inteligence sice je schopnost stále lépe hrát starou hru. Ale vrcholem moudrosti je schopnost poznat, kdy je třeba změnit pravidla hry.“
A čím více lidí si tuto otázku o změně pravidel začne klást, tím větší šanci máme, že se život skutečně začne měnit směrem k jeho rozvoji.
Autor: Dar Bar
Zdroj: https://www.facebook.com/…ova
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 330 Kč, na 2 roky 660 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle tel: +421 800 188 826 nebo na e-mailu: objednavky@ipredplatne.sk
