Stíhací pilot bývalé Jugoslávie, Suad Hamzič, se ve svých vzpomínkách na internetu podělil o zprávy hlášené srbskými leteckými složkami. Ve své nejnovější zprávě píše o svém přesvědčení o UFO a poděluje se o osobní setkání s UFO, které jej přesvědčilo. Hamzičovy vzpomínky lze najít v originále na Tango Six. Poslední vstup začíná pozorováním toho, co může být nepopulární UFO a jak o tom mohou psát neochotní lidé. Hamzič říká, že přístup úřadů je “obecně zdrženlivý, neúplný, vágní a záhadný“, mají pouze snahu “dále komplikovat jakoukoli racionální debatu o UFO.“
Avšak dodává, že autority v armádě a zejména v letectvu nemohou ignorovat, že „něco“ existuje, protože mnoho z jejich zkušených pilotů stíhaček si nebylo schopno poradit s neidentifikovanými objekty. Říká, že tato setkání se odehrávala opakovaně hlavně nad oblastí jižního Jaderského moře. Řekl také, že se vyskytlo mnoho zpráv od vysoce hodnověrných lidí. Spolu s jeho osobní zkušeností existují důvody, o kterých je Hamzič přesvědčen, že “nejsou optickými jevy, fikcí, halucinací a tak podobně.“
Hamzičovo první pozorování se odehrálo na jaře 1972 pozdě odpoledne. Letěl zrovna Mig-21-čkou na běžný průzkumný let v oblasti Delcina. Tryskáč byl dvousedadlový a vzadu seděl kapitán první třídy Dušan Stipič. Při vzletu byli požádáni, aby něco prověřili. Když přiletěli na dané souřadnice, uviděli nějaký světlý zářivý objekt. Hamzič nemohl určit výšku objektu, ale věděl, že to bylo mnohem výše, než byli oni. Protože to byl běžný průzkumný let, nebyli vybaveni žádnými přístroji k létání do takových výšek, ani rychlostí vyšší než Mach 1.6 (1 909 km/h).
Hamzič začal stoupat, aby se dostal blíže a tak se objekt zvětšoval a zvětšoval, až se pilot dostal blízko. Vystoupal až na Mach 1.4 (1 671 km/h) a dosáhl 13 km, ale stále si nebyl jist, jak je onen objekt – UFO – vlastně velký. Řekl, že mohl být tak 17 až 24 km vysoko. Nebylo možné to říci s jistotou. V tu chvíli objekt zasvištěl směrem na západ, snížil svou velikost a záři, pak zmizel. Hamzič říká, že to, co na něj zapůsobilo, bylo, že ten objekt musel vyvinout rychlost něco mezi 4000 až 6000 km/h.
Hamzič řekl, že on a Stipič spolu chvíli o tomto setkáni mluvili, ale s nikým jiným o tom nehovořili. Ani se svými kolegy. Neučinili žádné oficiální hlášení a usoudili, že je to součást jejich práce. O pár měsíců později, pěkného letního dne, Hamzič měl své druhé pozorování. Užíval si slunného dne, ležel na lavičce v parku a vzhlížel do nebe. Byl na náměstí plném pilotů, techniků a dalších členů 352. průzkumné letky.
Hamzič si pak všimnul kulatého stříbrného objektu nad jednou z ranvejí. Pomyslel si, že je brzy na vypouštění meteorologických balónů, ale stále byl přesvědčen, že to balón je. Pak si uvědomil, že nestoupá nahoru, jak by měl. Náhle si uvědomil, že je to UFO a v nastalém vzrušení to řekl nahlas. Všichni se podívali vzhůru a někteří lidé si dělali legraci, že jsou to mimozemšťané. Uvedl, že mnoho lidí tomu nevěnovalo moc pozornosti, ale těch pár pokračovalo v pozorování toho objektu. Zůstal viset na místě. Pak, podobně jako před pár měsíci, byl svědkem toho, jak se objekt začal pohybovat na západ a doslova odfičel z dohledu.
Těch pár co objekt pozorovali se na sebe dívalo v jasném zmatku, ale moc o tom nemluvili. Hamzič řekl, že brzy poté, přesně na čas, byl vypuštěn meteorologický balón a ten se vznesl k obloze, tak jako obyčejně. Jeho třetí setkání se odehrálo na konci roku 1973 nebo na konci 1974; nevzpomíná si již na přesné datum. Bylo to o nočním cvičení. Po tréninku se ho zeptali, zda má dostatek paliva, aby něco prozkoumal. Řekl, že ano, a když se dostal na zadané souřadnice, uviděl světelnou záři. Nejprve si myslel, že je to nějaké dopravní letadlo, ale všiml si, že nevidí dovnitř, asi byla okna zavřená. Poté, co se dostal blíže, zjistil, že to dopravní letadlo není. Řekl, že světla se měnila od světle zelené, žluté až po lehce fialovou. Pak se objekt ztratil z dohledu za mraky. Řekl znovu, že nikdo nechtěl mluvit o tom, co viděl.
Hamzič uvedl, že od té doby, co odešel z armády, měl další pozorování. Zaznamenal dokonce podivná světla při dvou příležitostech. Jednou v roce 2008 a pak v roce 2011. V obou případech šlo o světla, která se náhle zapnula, byla velmi jasná a stejně tak náhle zmizela. Pokaždé sledoval zprávy zda uvidí, že někdo jiný ta světla viděl také, ale takováto pozorování nebyla nikdy zmiňována. Říká, že to vypadalo, jako by se nikdy nic nestalo.
Hamzičovy vzpomínky jsou obzvláště zajímavé, protože má jedinečné zázemí. Poté, co dokončil jugoslávskou leteckou akademii, přidal se také k Royal Air Force Velké Británie. V roce 1980 byl poslán do USA, kde pracoval na vyhodnocování stíhaček F-5. Od roku 1986 do 1990 sloužil jako vojenský přidělenec vojenských složek Socialistické federativní republiky Jugoslávie v Turecku. V roce 1993 odešel do důchodu s hodností plukovníka.
Autor: Alejandro Rojas, badatel
Překlad: Karel Rašín
Zdroje: http://www.openminds.tv/…411
http://tangosix.rs/…lo/
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk
