Převážná většina dotazů, adresovaných poradně Celostní medicíny, se týká hypofunkce štítné žlázy, diabetu, autoimunitních poruch, nadváhy, zvýšeného cholesterolu, ale také vlivu zásaditých potravin na naše zdraví. A rovněž i těch kyselinotvorných, které narušují acidobazickou rovnováhu těla. Tímto pojmem rozumíme nastolení harmonického stavu mezi kyselinami a zásadami, který je udržován ve velmi úzkém rozmezí pH, a to od 7,31 – 7,42. Organismus využívá tolika nejrůznějších mechanismů, které se starají o toto křehké rozmezí. Sem řadíme například minerální látky, jako je vápník či železo, ale také, mj. výpomoc plic, ledvin a jater.
Dlouhodobé zatěžování organismu stravou postavenou na kyselinotvorných pokrmech vede k silnému vyčerpání minerální základny, ale také k oslabení důležitých tělesných orgánů. Ráda bych ještě zmínila, že jediným viníkem nebude pouze strava, ale také stres, sedavý způsob života, nedostatek pohybu, případně jeho nadbytek, který je rovněž škodlivý a v neposlední řadě také nepravidelné a mělké dýchání.
Potraviny níže rozdělím dle jednoduchého schématu, na potraviny silně kyselé, kyselé a mírně kyselé, z těch bychom měli konzumovat maximálně 40 %. Zásady budou pak rozděleny podobně, na mírně zásadité, zásadité a silně zásadité. Těm, jak jste již nejspíše správně pochopili, připadne zbylých 60 %. Na závěr uvedu příklad jídelníčku, který vám pomůže aplikovat vše v praxi.
Silně kyselinotvorné potraviny
Zde řadíme cukr, dále také potraviny, které jej obsahují, jako jsou dorty, sušenky, koláče, slazené cereálie, cornflakes, výrobky z pšeničné mouky, čokoláda, umělá sladidla. Na ta opravdu pozor, zvláště, jsme-li diabetiky I. či II. typu. Je mi jasné, že je téměř nemožné udržovat 24 hodin stabilní hladinu krevního cukru, 365 dní v roce, proto své tělo nezatěžujme více než musíme a všechny ty rádoby zdravé a líbivé diabetické vychytávky, ponechme stranou. Jakmile přestaneme používat cukr či sladidla, uvědomíme si přirozenou podstatu stravy, její jemnou chuť, jednotlivé nuance, totéž pak platí o soli. S umělými sladidly by měli šetřit taktéž i obézní, neboť ač jsou mnohá nekalorická, sladká chuť tak či tak podporuje produkci inzulínu a tedy i snazší přibírání na váze.
Do tohoto výčtu řadíme dále slaninu, hovězí, vepřové a telecí maso, zrající sýry, mražené dezerty, pasterizované mléko a samozřejmě také slazené mléčné výrobky. Dále to bude veškerý alkohol, slazené nápoje, kakao, proto je kyselinotvorná také čokoláda. Nesmím zapomenout ani na léky, jako je běžně užívaný aspirin, do tohoto výčtu však řadíme všechny průmyslově vyráběné léky, bohužel. A kolik jich denně mnozí jen posnídáme. Výčet pak zakončím téměř všemi konzervovanými potravinami, brambůrkami a hranolkami, kvasnicemi, ale i žloutkem. Nicméně, nad tím bych nelámala hůl. On je také rozdíl, upřednostňujeme-li domácí vejce, případně pak vejce běžných slepic, jak říkává s oblibou maminka mého muže. A těmi myslí právě vejce slepic chovaných v nedůstojných poměrech.
Jen pro představu, nemůžeme se divit, že nás v pozdějším věku trápí osteoporóza, chronická únava, obezita či rakovina, vypadá-li náš jídelníček takto:
snídaně: pšeničný chléb + hermelín
desátá: ovocný nízkotučný jogurt (mnozí z nás upřednostňují nízkotučné výrobky v dobré víře, že pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu. Ach jaká lež a výplod, nevím které fantazie).
oběd: smažený sýr + hranolky
svačina: pšeničný chléb + paštika
večeře: míchaná vajíčka, pšeničný chléb, pivo
Tento jídelníček není smyšlený, bohužel… Nemůžeme se pak přeci divit, že nám kolem padesátého roku života, opravdu dojdou veškeré síly. A vlastně, vypadáme mnohem, mnohem starší, nežli ve skutečnosti jsme.
Potraviny kyselé
Zda zařadíme hnědý cukr, opět asi mnohé zklamu, ani na třtinovém cukru neshledávám nic prospěšného. Ono zanedbatelné množství vápníku a železa, které tu zůstalo ve zbytcích melasy, nepokládám za důvod, abychom vyhledávali tuto formu cukru. Dále je to ječmen, bílá rýže, žitná mouka. Ječmen a žito, zkombinujeme-li se zeleninou, čímž pokrm vyladíme, pokládám za zdraví prospěšné. Bílou rýži však ne, bývá ohlazená, zbavená vší vlákniny a také minerálních látek, které se ukrývají ve slupce. Nesmím zapomenout ani na burské oříšky, vepřové sádlo, sójový olej, jehněčí, králičí, kuřecí a krůtí maso, měkké sýry a celá vejce. Z nápojů pak káva, víno, rýžové mléko a z pochutin třeba popcorn.
Samozřejmě nenabádám ke striktnímu omezení masa. Nejsme-li vegany, maso v jídelníčku ponechme, snažme se jej však nekonzumovat tolik, 3 x týdně bohatě postačí. Vždy jej doplňme zdravější formou přílohy, jako je například quinoa, jáhly a nezapomínejme také na důležitost čerstvé a silně zásadité zeleniny.
Potraviny mírně kyselé
Tady bych zařadila zpracovaný a doslazovaný med, tím rozumějme typ medu ze supermarketů, z ovoce brusinky, švestky, granátové jablko, rozinky, téměř všechny fazole (kromě munga), sójové mléko. Hnědá rýže, máslo, margaríny (které mi přijdou naprosto zbytečné, navíc přetěžují játra a o účinku na hladinu LDL cholesterolu bych vedla dlouhé polemiky), slunečnicový olej, podmáslí, tvaroh, kozí mléko, syrovátka, jogurt, černý čaj a voda z kohoutku. Patří zde také majonéza a kvasný ocet.
Opět, co se týká mléčných výrobků, nepozorujete-li alergii na kasein či intoleranci laktózy, v jídelníčku si je ponechte. Tvaroh vždy míchejte se zásaditými bylinkami a zeleninou, slunečnicový olej vyměňte za lněný a hlavně nevylučujte švestky či rozinky, i kyselinotvorné potraviny mají v jídelníčku své podstatné místo, jen, vylaďme je s těmi zásaditými. To je jedno z kouzel zdravého stravování.
Potraviny mírně zásadité
Zde zmiňme melasu, kterou můžeme pojmout jako zdravější sladidlo, zvykneme-li si na její těžkou chuť. Z ovoce meruňky, broskve, nektarinky, třešně, borůvky, ale i ananas, avokádo. Ze zeleniny je to třeba mrkev, okurka, hrášek, houby, kvalitně pěstovaná a sklízená rajčata, kapusta a růžičková kapusta. Z luštěnin zmiňme fazole mungo. Ze sacharidových příloh zde řadíme amarant, pohanku, proso, oves, quinou a indiánskou rýži. Semínka jako je sezam či slunečnice. Z olejů pak avokádový, kokosový a řepkový.
Přejeme-li si vyladit svůj jídelníček a pomoci unavenému tělu za předpokladu, že konzumujeme maso, jak jsem již naznačila výše, snažme se ke kyselé živočišné složce servírovat přílohy typu pohanka, quinoa, jáhly. A opět, nezapomínejme na menší zeleninový salát.
Potraviny zásadité
Ze sladidel uvedu javorový sirup, z ovoce pak jablka, hrušky, banány, ostružiny, maliny, meloun (ano, jedná se spíše o zeleninu), jahody. Mezi zásadité zeleninové poklady budou patřit ředkvičky, cuketa, listová zelenina, batát, dýně, řeřicha. Z luštěnin čočka a z ořechů mandle, ze semínek len, lněný olej. Do této kolonky uvedu také zelený čaj, veškeré koření.
Pro zajímavost, řadíme sem také mateřské mléko. Překyselení plně kojených dětí je tedy nemožné. Možná právě proto jsou tolik spokojené, zářící zdravím, voňavé.
Silně zásadité potraviny
Konzumujeme-li něco silně kyselého, snažme se pokrm obohatit o některou z těchto silně zásaditých potravin. Z ovoce to budou citrusy, na doplnění mango, papája. Ze zeleniny pak další kořenoví siláci, jako je celer, petržel, tuřín (pozor při hypofunkci štítné žlázy), brokolice, jedlý „plevel,“ jako jsou pampelišky, jitrocel, medvědí česnek. Dále česnek, cibule, syrový špenát, fenykl, ale i nori řasa, zázvor. Ze semínek to bude dýně, z olejů olivový olej. Řadíme zde také jablečný ocet.
Příklady vyváženého jídelníčku:
snídaně: jahelná kaše s jablkem, skořicí a rozinkami, 50 g polotučného tvarohu, zelený čaj
desátá: ovocný salát z jahod, banánu a meruněk, mandle
oběd: dušený losos s cuketovým pyré, vařený brambor s petrželkou, ledový salát
svačinka: podmáslí s banánem
večeře: Dýňová polévka se lněným olejem, nori řasou a amarantem
pitný režim: zelený, mátový čaj, neperlivá minerální voda
Nechť je nám strava lékem a společně s přírodou a láskou uzdravuje nejenom tělo, ale také duši.
autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis.
zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/zasadite-a-kyselinotvorne-potraviny.htm#ixzz4hDtpS3aJ
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
