Zuzana Švédová: Měsíček lékařský, léčivé rostlinné slunko

Tento článek bych velmi ráda věnovala oblíbené zářivé bylince, jež jistě zdobí nejednu zahradu, ale také provoní nejeden léčivý čaj, který si přes zimu z měsíčku uvaříme. Již od starověku platí za významnou léčivku, která své místo nachází taktéž i v kuchyni, kde se využívá k obarvení sýru a másla, případně nahrazuje vzácnější šafrán. Listy měsíčku se u nás velmi dlouho přidávaly do zeleninových salátů, stejně jako okvětní plátky, které se vyznačují nejsilnějšími léčivými vlastnostmi. Obzvláště ty oranžové.

Rostlinu si lze jednoduše vypěstovat. Je celkem nenáročná, jen pozor na příliš častou zálivku a dostatek slunečního svitu. Je-li naše zahradničení úspěšné, květy měsíčku lékařského si užijeme do doby, než udeří první zimní mrazíky. Rostliny, které po odkvětu seřízneme zhruba 15 cm nad zemí, dle pěstitelských rad, znovu obrazí a vykvetou.

Bylina dosahuje výšky kolem 60 cm, bohatě se větví, kvete žluto-oranžovými květy, které jsou jemně lepkavé, šťavnaté. Zasadíme-li správně, v červnu již můžeme sklízet první květy. Tyto pak sušíme v tmavé, dobře vyvětrané místnosti, rozložené vedle sebe, při pokojové teplotě. Květy lze usušit také na slunci, počítejme však s tím, že slunce z nich vytáhne zářivou žluto-oranžovou barvu. Maria Treben, významná rakouská bylinkářka, doporučuje upřednostnit sběr rozkvetlé léčivky během slunečného počasí, nejlépe před polednem, kdy bylinka vládne největší silou.

Měsíček se pyšní celou řadou léčivých látek, mezi které řadíme karoteny, saponiny, éterické oleje, slizy či vosky, hořčiny a kyselinu salicylovou. Příznivé působení měsíčku lékařského je dáno koktejlovým efektem silic a hořčin se slizovými látkami. Výše jsem zmínila karoteny. Ty se v zažívacím traktu člověka přeměňují na vitamín A, čímž se vysvětluje silný účinek měsíčku lékařského při vnitřní léčbě sliznic, očí, krve, močových cest, svalů, kostí a kůže. Měsíček obsahuje rovněž i vitamín C a další vitamíny skupiny B. Ne všechny užitné látky bylinky jsou však ve vodě rozpustné a proto se přidávají do alkoholových a olejových roztoků.

Bylinka se vyznačuje pozitivním vlivem na uvolnění hladkého svalstva, podporuje krevní oběh a napomáhá hojení ran. Povzbuzuje tvorbu žluči, osvědčuje se při bolestivých křečových žilách, bércových vředech, špatně se hojících ranách, jež mívají tendenci k zánětu. Patří mezi rostliny, které dovedou zasáhnout při rakovinných nádorech. Čaj z měsíčku se osvědčuje při onemocnění žaludku, žaludečních křečích, vředech, zánětu tlustého střeva. Platí za pomocný prostředek při léčbě úzkosti, deprese, překrvení jater, menstruačních bolestí, revmatických neuralgií, bolestí šíje, svalů, zad. Měsíček dále zlehčuje průběh virových onemocnění, vykazuje dobré výsledky při infekční žloutence a je výtečným pomocníkem při chorobách jater. Čerstvou šťávu z měsíčku lze s úspěchem použít při rakovině kůže.

Mast z měsíčku lékařského používáme na místa napadená plísní, jako jsou nohy, záda, ruce, okolí pohlavních orgánů. Zde však pochopme, že užití bylinné masti není samospásné, jedná se spíše o sekundární zásah, kdy je vždy lepší odhalit prvotní příčinu. Ta může vězet v přílišném dráždění imunitního systému, nevhodné stravě s přemírou sacharidů, stresu, celkovém vyčerpání.

Zevní užívání pomáhá léčit vážnější omrzliny, popáleniny, povrchní i hluboká poškození kůže, vřídky a bradavice, záněty spojivek. V takovém případě přikládáme extrakt ve formě obkladů.

Čaj připravíme tak, že zalijeme jednu vrchovatou lžíci sušených bylinných květů 250 ml vody. 10 minut louhujeme. Při potížích lze denně vypít 3 – 4 šálky vlažného čaje. Tento předpis doporučoval profesor J. Valnet z Paříže pacientům, u kterých bylo podezření na nádorové změny, samozřejmě při paralelní léčbě pod vedením onkologů.

Sedací koupel, která uleví gynekologickým zánětům, plísním, připravíme tak, že na jednu koupel použijeme 100 g sušené bylinky.

Zevně lze bylinku využít jako výluh, kterým omýváme unavené oči, špatně se hojící rány. Tehdy na půl litru vody použijeme polévkovou lžíci bylinky.

Tinkturu připravíme tak, že použijeme plnou hrst sušených květů na 1 litr pravé pálenky. 14 dní louhujeme na slunci, nebo při teplotě 20 °C.

Mast uchystáme z dvou vrchovatých hrstí nasekaných květů, stonků a listů. Vše vkládáme, jak píše Maria Treben, do prohřátého sádla, necháme vzkypět, zamícháme a odstavíme. Nejsme-li příznivci sádla, použijme bambucké máslo.

Štávu uchystáme tak, že odšťavníme listy, stonky i květy. Vše lze v umírněném množství lze přidat také do smoothies.

Mimořádnou účinnost vykazuje esence z kvetoucí nati nebo ze samotných okvětních plátků. Tato esence zajišťuje lepší účinek, nežli jodová tinktura a má silné, antiseptické a desinfekční vlastnosti.

Zdroj:
Treben, Maria. Zdraví z boží lékárny. Nakladatelství Dona, 1991. 96 str. ISBN 978-80-7322-173-7.
Górnicka, Jadwiga. Domácí přírodní lékárna. Vašut Jan, 2002. 536 str. ISBN 80-7236-026-4.

autor: Mgr. Zuzana Švédová, Dis.
zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/mesicek-lekarsky-lecive-rostlinne-slunko.htm#ixzz4iUZ11wov

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk