Ego je role, kterou jsme si sem přišly jako duše zahrát. Je to hra, protože by to jinak byla nuda. Ego nám dává spoustu výzev a díky němu musíme čelit mnoha zkouškám. Když jsme v egu, vidíme pouze 3D realitu, matrix, chceš-li, a brání nám vidět podstatu. Nechci hodnotit to, zda je ego dobré nebo špatné, protože i to je to, co vytváří ego – iluzi o dobru a zlu, o správném a špatném, o lepším a horším.
Vytváří právě tu iluzi oddělenosti od našich dvojplamenů a celku jako takového. Pocházíme z jednoty, z vědomí – Stvořitele. Všichni jsme jedno. Když se ztotožňujeme s naším egem, což je naprosto přirozené a pochopitelné, spousta věcí se nás dotýká, bolí nás, můžeme vnímat pocit nadřazenosti, soudíme ostatní lidi i sebe a házíme se do roli oběti.
Dvojplameny jsou unikátní model Stvořitelovy bezpodmínečné lásky. Je to nekompromisní škola sebepoznání, rozvzpomenutí si na to, kdo doopravdy jsme, a tedy osobního i duchovního růstu. Všechny procesy, stavy a fáze, kterými si procházíme, jsou naprosto v pořádku. Kdybychom neměli ego vůbec, vnímali bychom se právě jako součástí jednoty a jako čistou lásku.
Pak se děje to, že hodnotíme, co náš protějšek dělá a nedělá, vnímáme to tak, že nám ubližuje a že kdyby nás opravdu miloval, tak nám přece ubližovat nebude. Moje zkušenost je ale taková, že nejvyšším aktem lásky je právě to, že se k nám nechovají vždycky podle našich představ, ale podle toho, co aktuálně potřebujeme. Tady se dostáváme ke starému známému zrcadlení. Oni zrcadlí nám a my zrcadlíme jim. A nejen naše dvojplameny, ale celý svět je pro nás zrcadlem.
Dle mého je potřeba se dívat na dvojplameny jako na komplexní fenomén, který má jak osobní, tak i společenský význam. Pro toto pochopení je ale vždycky potřeba začít právě na té osobní rovině – u nás samotných.
Když si uvědomíme, že jsme multidimenzionální bytosti a nejsme jen hmotné, fyzické tělo, že pocházíme právě z té jednoty a lásky, pochopíme, že to, co nás od našich dvojplamenů odděluje, je právě to ego. To vytváří iluzi duality, tedy že existuje dobré a špatné.
Netvrdím, že je potřeba se zbavit ega, ale vyléčit ho (vyléčit naše zranění) a dostat na takovou hodnotu, aby nás nedominovalo. V ten moment pochopíme, že jsme s dvojplamenem nikdy nebyli odděleni, že jsme jedno, že všechno dělá (nevědomě) pro to, abychom rostli, vyvíjeli se a dostali se tam, kam máme. Všechno je na bázi domluvy duší a je to řízeno i vyššími silami.
Princip je jednoduchý – co nás bolí je zrcadlem nějakého našeho zranění (i v duši), které je potřeba vyléčit. Pokud cítíme pocit zrady, křivdy, nespravedlnosti či obviňujeme náš dvojplamen z nějakého chování vůči nám, je to pořád o tom, že se házíme právě do té role oběti. Jenže my jsme tvůrci. A to, co nás bude nebo nebude bolet, je právě na nás.
Jeden příklad za všechny
Takovým kolektivním „nešvarem“ mužských plamenů je komunikace. Ať už je jí málo, nebo není vůbec, tak je to něco, co kolektivně vnímám, že je problém. Je to tak i u nás. Píšu první já, píšu víc a píšu hodně. Dřív mě to strašně rozčilovalo a byla jsem na svůj dvojplamen naštvaná. Dneska už ne. Když mám chuť mu něco napsat, napíšu mu to a neřeším, že bych neměla psát, když mi neodepsal, že jsem mu napsala třicet zpráv a žádná odpověď atd. On pak odepíše. Někdy. A někdy ne. Jeho komunikace se nezměnila, ale moje vnímání tohohle ano.
Když nemůžu být s ním, tak můžu mít někoho jiného (nebo ne?)
Stále si stojím za tím, že jsme celistvé a unikátní bytosti, které by neměly být žádným způsobem závislé na svém dvojplamenu. My jsme tu stále sami za sebe. A je v pořádku chtít láskyplný vztah s někým jiným než s ním, protože to často spoustu let nejde. Nebraňme si v tom být ve vztazích s jinými lidmi (o tomto tématu jsem mluvila v tomto videu), protože každý nás má co učit a můžeme prožít krásné věci.
Nicméně, pokud je to dáno, nakonec s nimi budeme. A můj názor (a už i praxe to ukazuje, jupí) je ten, že všechny dvojplameny směřují ke sjednocení, právě v této době a v současných inkarnacích, protože to má i společenský význam. A dokud to tak není, nejsme prostě ready (nebo v posledních fázích se jen ladí detaily).
Není ale potřeba se zbytečně trápit tím, že všechno nemáme ještě zpracované a že tedy děláme něco špatně. Všechno je jak má být. Nicméně nezapomínej, že jsi tvůrce a ty máš převážně ve svých rukách, jak všechno bude probíhat a jak celý proces bude rychlý. Dnes už jsou způsoby, jak se posunout během pár týdnů do stavu vnitřní jednoty a harmonie a do stavu, kdy nás ego neovládá.
Zdroj: http://www.zivotsdvojplamenem.cz
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
