Příběh: K pacientovi je volána rychlá záchranná služba pro podezření na infarkt. Nemůže dýchat, bolí jej za hrudí, je vyděšený. V nemocnici však naměří EKG, provedou RTG, magnetickou rezonanci a závěr zní: není to infarkt, problémy nejsou od srdce, to je v pořádku, ale byla zjištěna vyhřezlá meziobratlová ploténka. A pacient je přesunut do péče ortopeda.
Anatomická změna
Mezi jednotlivými obratli je prostor vyplněný „ploténkou“, která plní funkci kloubu. Tím je zajištěna pohyblivost a ohebnost páteře (nárazníkový systém). Uprostřed prochází mícha. Podobně jako jakýkoliv jiný kloub, i toto meziobratlové spojení je chráněno kloubním pouzdrem, vazivem a svaly. Pokud působí nepřirozený tlak a pokud se povolí ono ochranné pouzdro, pak se tato ploténka vysune ven, jako by se vykloubil kloub. Ohrožuje tím míchu, může ji uskřípnout. Orgány, které jsou postiženou oblastí inervovány, začnou trpět a může dojít až k ochrnutí…
Tedy příznaky, které se jevily jako příznaky infarktu, byly vysvětleny vyhřezlou ploténkou.
Jenže výhřez meziobratlové ploténky je následek (není to základní příčina), stejně tak jako blokáda páteře, kořenový syndrom a podobné diagnózy, které se s touto nemocí spojují. Popsané klinické projevy jsou pak následky následku.
Jde tedy o to, proč se ploténka dostává mimo své původní postavení, zda došlo k poškození míchy a zda to jde opravit. Vrátí se ploténka sama do původní polohy, nebo se musí pomoci operací…? Problém meziobratlové ploténky je záležitost druhotná – mohla být vyprovokována třeba na základě švihového pohybu, velké fyzické zátěže – a nyní se projevuje pro pacienta nepříjemnými příznaky. První okruh problému je tedy anatomický, mechanický.
Vnitřní změna
Druhý okruh problému je vnitřní, strukturální, došlo při něm ke změnám tkáně (změní se jádro ploténky), k degenerativnímu procesu, a ploténka nedokázala odolat fyzické zátěži…
Nestačí tedy řešit problém z pohledu neurochirurga, ortopeda, rehabilitace, masáží, chození na infuze, užívání léků na tlumení bolesti, či spoléhat se na operaci. Pokud bylo ono vyhřeznutí lehké a bylo více méně výsledkem aktuálního stavu, pak ony metody problému uleví, plotýnka se vrátí do své polohy. Rehabilitací, plaváním, masážemi a systematickým cvičením se kloubní pouzdro a svalstvo upevní a problém může být zažehnán.
Ale pokud se problémy vracejí, nebo pokud uvedené postupy nepomáhají, pak je jasné, že není řešena skutečná příčina. A ta je mnohem hlubší. Je zřejmé, že vyhřeznutá ploténka je následek následku.
Příčinné řetězce
Je třeba pátrat po celkových změnách, které se v organizmu odehrávají, proč se změnila struktura tkáně, proč je vazivo uvolněné, jaký je biochemizmus v těle, jak pracují hormony, štítná žláza, jaké je celkové pH krve, jakou roli hraje váha a výška (BMI), jaké jsou genetické podklady, konstituční typ páteře a vůbec postavy, není-li přítomen zánět, revmatizmus, autoimunitní proces, třeba Bechtěrevova nemoc, či jiný syndrom. Lékař má promýšlet diferenciální diagnózu, aby na základě všech informací rozpletl klubko příčinných mechanizmů.
Svou roli hraje i psychika a někdy je nutné řešit základní otázku, zda bolest zad zhorší psychiku, anebo naopak, zda psychika není podkladem pro bolest zad, jestli dotyčný „nenese na svých bedrech velké břemeno“. Na první pohled se mohou jevit obě varianty reálné a může se zdát, že je to uzavřený kruh. Ale pokud se půjde do historie, do dětství a do rodinných poměrů, najdeme tam základy problému ve stresech, v napětí, celkovém ochabnutí, ztrátě sebejistoty. V dětských lékařských zprávách pozorujeme záznamy o vadném držení těla, o skoliózách, aseptických nekrózách a při rozhovoru pacient připouští, že těmto dětským nálezům nevěnoval pozornost, na doporučené rehabilitační cvičení tehdy nechodil, sportu se nevěnoval, později začal kouřit, nastoupil do sedavého zaměstnání, vyhrbila se mu záda, občas jej bolela hlava, zanedbával pití tekutin, jeho váha šla nenápadně nahoru. Jednoho dne se zapojil do fyzické práce, zpotil se a byl v průvanu. Když zvedl těžké břemeno, ucítil bolest v zádech. V noci nemohl dobře spát, nemohl dýchat, při každém nádechu ho píchalo. Vyděsil se, že má infarkt, a tak zavolal záchranku…
Zobecnil jsem tu jisté schéma, jež jsem sestavil na základě vícera životních příběhů pacientů s vyhřezlou plotýnkou. Chtěl bych z nich vybrat některá fakta a doporučení:
– Prevence, cvičení, sportování, systematické udržování pevnosti páteře, nejlépe od dětství.
– Když se objeví problém a je diagnostikována vyhřezlá plotýnka, je třeba tento jev chápat jako vysoce aktivní varovný signál, který vás má přimět k totální a celkové změně životního stylu. I když se problém uklidní rehabilitací, infuzí, léky, či operací, rozhodně tím není věc definitivně vyřešena, jen čeká na další příležitost, aby se opakovala.
– Celoživotní cvičení, sportování, systematické udržování pevnosti páteře a celkové řešení vnitřních poměrů těla.
Autor: MUDr. Pavel Šácha
Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/vyhrezla-plotenka-nasledek-nasledku.htm#ixzz4PayQsNIj
Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 210 Kč, na 2 roky 420 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
